Zkomprimujte PSD na minimum!

V tomto speciálu si ukážeme tu nejlepší vnitřní i vnější kompresi PSD souborů.

Pokud tvoříte čistě jen pro sebe a máte dostatek místa na disku, tak kompresi ta intenzivně řešit nemusíte. Ikdyž z dlouhodobého hlediska se jistě vyplatí znát, jak velikost PSD souborů snížit. Pokud však pracujete pro klienty, kterým občas zasíláte zdrojové soubory, tak je fajn, když nemusíte zasílat odkaz na úschovnu nebo dropbox / google drive, ale můžete vše zabalit do pár megového archivu a připnout rovnou do přílohy.

Jestliže někteří z vás nedisponují flashkou ani vypalovačkou ani internetem a potřebujete nacpat cca desetimegový psd dokument na disketu, tak je tento článek pro vás.

Berte ovšem na vědomí, že se kompresní poměr liší soubor od souboru. Někdy je zmenšení trojnásobné, jindy skoro desetinásobné. Dost slov na úvod, jdeme na věc. Všeobecně je u komprese dobré vnímat fakt, že každé MB, o které soubor zmenšíte při vnitřní kompresi znamená 5-10 MB při následné vnější kompresi.

Vnitřní komprese

Vnitřní kompresí je myšleno zredukování velikosti přímo ve Photoshopu za pomocí několika úkonů. Některé jistě většina z vás zná, jiné možná ne. Pojďme si je tedy stručně rozvést. Do vnitřní komprese patří tyto úkony:

Smart objecty (inteligentní objekty) převést na rastry
Aplikovat masky vrstev
Smazat všechny skryté vrstvy
Oříznout plátno (až po vyrastrování smart objectů)
Přidání bílého plátna nad nejvyšší vrstvu

Ad 1) Pokud pracujete se smart objecty, tak jistě víte, jak je vyrastrovat. Pokud s nimi nepracujete, tak doporučuji začít – ale to teď není předmětem speciálu a budu se smart objectům věnovat v samostatném speciálu v budoucnu. Jestliže s nimi nepracujete, ale zároveň se vám z neznámého důvodu v dokumentu objeví, tak na následujícím obrázku je ukázka, jak takový smart object (neboli inteligentní objekt) vypadá.

Je to na první pohled obyčejná vrstva, jen má v pravém rohu náhledu malinkou ikonku. Vyrastrování provedeme jednoduše – klikneme na vrstvu pravou myší a vybereme možnost Rastrovat vrstvu.

Abych zbytečně neodbíhal do budoucího speciálu, tak stručně vysvětlím princip inteligentního objektu – jedná se vlastně o vnořený objekt, jehož obsah je samostatně editovatelný. Jinak řešeno – máte soubor 1000 x 1000 px, vložíte do něj fotku 5000 x 5000 a převedete ji na smart object a zmenšíte ji na velikost dokumentu (1000 x 1000). Po dvojkliku se vám otevře v novém panelu, kde ji uvidíte v plné velikosti a budete ji zde moci upravovat. Následně vrstvu uložíte přes CTRL+S a v původním dokumentu se vám aktualizuje. Pokud kdykoli objekt zmenšíte, například na 100 x 100 a následně zvětšíte zpět na 1000 x 1000, kvalita se nezhorší tak, jakoby tomu bylo u běžné vrstvy, nýbrž vše uvidíte dokonale ostré a čisté, jelikož dokument stále pracuje s vrstvou chytře. Laicky by se dalo říci, že takový smart object se při zmenšování a zvětšování chová jako vektor – aspoň do chvíle, než překročíte jeho originální velikost.

Tento smart object se ale neukládá nikam do dočasných souborů, nýbrž je plně uložen uvnitř původního dokumentu. Proto, jak je jistě z předchozího textu jasné, bude takový soubor se smart objecty obrovský a proto je tedy nutné je vyrastrovat.

Ad 2) Aplikaci masky zná, doufám, každý z vás. Ovšem je to tak banální věc, že naní mnoho lidí zapomíná. Pokud nevíte, jak masku aplikovat, tak na následujícím náhledu demonstruji, jak na to:

U smart objectu jsme odstranili nadbytečná data vyrastrováním. Nyní aplikujeme masku. Aplikací masky totiž zcela odřízneme část obrazu, kterou nepotřebujeme. Jinými slovy, opět odstraníme nadbytečná data.

POZOR! Pokud však máte v plánu v budoucnu soubor upravovat a je šance, že by se mohla maska měnit, tak ji raději ponechte. Pokud jde však o finální práci, do které nikdo zasahovat nebude (nebo třeba jen do textu), tak je lepší masky aplikovat.

Ad 3) Smazání všech skrytých vrstev se zdá jako logická volba. Ovšem pokud neznáte fígl, jak skryté vrstvy smazat a máte v dokumentu desítky složek a stovky (nejlépe nepojmenovaných) vrstev, tak není žádná ostuda, že se na brouzdání souborem vykašlete a raději těch pár stovek kB či pár MB navíc zkousnete.

Jak tedy smazat hromadně všechny skryté vrstvy v dokumentu? Takto: klikněte na malinkou ikonku šipečky v panelu vrstev a zvolte možnost Odstranit skryté vrstvy.

Ad 4) To, že něco nevidíte, neznamená, že to tam není. Pokud pracujete s obrovskými fotkami, které jen tak umístíte do dokumentu, tak pamatujte na to, že neviditelné části fotografie stále přesahují mimo plátno, přestože to není na první pohled vidět. Nejrychlejší způsob ořezu všech přesahujících vrstev najednou je použití zkratky C (crop tool) a dvojnásobné stisknutí ENTERu. První potvrdí vybranou plochu a druhý ji ořízne. V běžném případě vybere nástroj automaticky plochu celého plátna, proto není nutné cokoli vybírat a pouze odsouhlasit. Co je však nutné, je abyste v horním panelu (po vybrání nástroje) zaškrtli checkbox [] Odstr. ořezané ob. body. Pokud byste tak neučinili, dokument by se sice ořízl na určitou velikost, ale fotografie by dále přesahovaly. Po zaškrtnutí se však vše odřízne – a máme další ušetřená data.

Ad 5) Toto je taková kuriozita, které jsem si všiml před pár měsíci. PSD si totiž automaticky ukládá náhled v plné velikosti pro různé prohlížeče obrázků. Pokud však navrch PSD vložíte bílou vrstvu, tento náhled se nevytvoří (respektive vytvoří ze pouze náhled bílé barvy, což jde vyjádřit pár číslicemi) a velikost se tak zmenší. Pro představu to u menších souborů zmenšuje o 4-5 MB a nad 100 MB PSD to snižuje velikost už jen o +- 8 MB. Je to tedy znatelnější u menších (10-50 mb) souborů.

Je samozřejmé, že člověk na druhé straně musí provést opačný postup, tedy vrstvu skrýt. Obrázek k tomuto postupu asi není potřeba.

Jestliže chcete ubrat souboro dalších pár stovek kB (u větších PSD i více), proscrollujte v souboru až k vrstvě pozadí (což nesmí být žádná fotografie, ale klasická bílá vrstva) a za držení klávesy ALT klikněte na ikonu viditelnosti (oko). Tím se skryjou všechny vrstvy kromě pozadí. Člověk na druhém konci musí provést opačný postup – ALT + kliknout na ikonu viditelnosti. Ovšem nejsem si zcela jist, zda je tato zkratka funkční ve všech starších verzích programu, ale mám pocit, že ano.

Pokud byste hledali každý bajtík, tak je možné namísto nové vrstvy vytvořit vrstvu přízpůsobení > Plná barva (buďto přes kruhovitou ikonu v panelu vrstev, nebo přes kartu Vrstva > Nová vrstva výplně > Plná barva). Tímto snížíte velikost o dalších asi 10 kB.

Vnější komprese

Jediné slovo: 7-zip

Oproti winzipu a winraru dokáže 7-zip zmenšit PSD soubor o dalších cca 50%. Pokud nevěříte, zkuste si to. 🙂

Na následujících screenshotech je k vidění soubor před a po bílé vrstvě a tyto dvě varianty zaarchivované. U větších souborů by byla možná méně znatelná vnitřní komprese, ale o to znatelnější vnější komprese. Ovšem i u těchto průměrně velikých souborů je výsledek znát. Největší zásluhu na tom má ve výsledku stejně 7-zip, ale pokud máte omezené možnosti (např. pomalejší internet) a potřebujete rychle zasílat větší soubory, tak je každý MB znát.

Verdikt?

32 MB PSD -> 2.42 MB 7-zip

No není to krásné? 🙂

About
Latest Posts

Tomáš Vachuda

Jsem zapálený logotvůrce. Miluji vyprávění příběhů skrze jednoduché symboly. Loga ale samozřejmě nejsou vším. Již přes 14 let se zajímám o digitální grafiku obecně. Baví mě se v ní vzdělávat a neustále se zlepšovat zejména v programech Photoshop a Illustrator. A jelikož jsem za ta léta nastřádal hromadu znalostí a užitečných tipů, rád bych se o ně s vámi podělil. Budu doufat, že vás něco málo naučím. 🙂