Sedmero Bonusů: 3

Ve třetím sedmeru bonusů se naučíme otevírat sloučené dokumenty, ukážeme si možnost historie viditelnosti, nastavíme si barvy u nabídek, zkombinujeme velikost pixelů a centimetrů, nastavíme si odkládací disky, odstraníme nepoužívané koncovky výstupních formátů a naučíme se ukládat do .ico.

  1. Sloučené otevření

Než začnete tuto fintu zkoušet, musím vás varovat, je potřeba si dávat obrovský pozor, abyste omylem NEZMÁČKLI [CTRL + S], jinak se originální vrstvy v původním souboru sloučí a už je zpět nezískáte. Takže bacha. Buďto si soubory někam průběžně zálohujte (což by měl dělat každý) pro případ, že byste se překlepli a chtěli originál vzkřísit, anebo buďte opravdu maximálně opatrní. Prakticky všechny tipy do této chvíle šly nějak zvrátit, ale tento nejde.

Nyní již k tipu. Potřebujete někdy třeba narychlo vytvořit náhled z obsahu dokumentu? Zkrátka jen otevřít a přeuložit do JPG? Pokud nemáte vyloženě nadupaný stroj a pracujete tu a tam s obrovskými soubory, tak jistě víte, jaká je otrava třeba minutu (či více) otevírat jeden gigantický PSD soubor, jen abyste mohli vyexportovat náhled.

Tento tip vám ušetří čas a nervy:

  1. Soubor > Otevřít (anebo CTRL + O).
  2. Najděte požadovaný soubor, vyberte jej a při klikání na [Otevřít] držte SHIFT + ALT.
  3. Vyskočí vám tabulka „Chcete místo toho načíst sloučená data?“ a kliknete na [ OK ].
  4. Po odkliknutí se vám otevře dané PSD se sloučenými vrstvami. Otevření proběhne okamžitě.
  5. Nyní už můžete obsah dokumentu vyexportovat, zkopírovat do jiného dokumentu, anebo cokoli budete potřebovat. Ale znovu zdůrazňuji – neukládat pomocí CTRL + S!

Jak poznamenal Jarda v komentářích (a jak jsem sám trochu tušil), Photoshop obraz vytáhne z náhledu, který se s každým souborem ukládá (není-li nastaveno jinak). Pokud by byl náhled narušen anebo k souboru uložen nebyl, tato metoda funkční nebude.

 

OtevreniSloucene

 

  1. Historie viditelnosti

Řekněme, že zkoušíte různé kombinace efektů, kompozic, či čehokoli tím stylem, že vždy nějakou vrstvu či efekt skryjete a jinou zviditelníte. Asi vás v této chvíli naštve to, že pokud dáte CTRL (+ SHIFT) + Z, tedy krok zpět, tak vás Photoshop vrátí k nějaké konkrétní úpravě (třeba přidání masky vrstvě) a vůbec ho nezajímá, že jste po této úpravě skryli anebo zviditelnili nějakou vrstvu a že musíte přemýšlet nad tím – kruci, kde je ta vrstva, kterou mám zviditelnit / zneviditelnit? Pokud jste se v této situaci někdy nacházeli, asi víte, jak byla frustrující.

Existuje na ni ale jednoduchý lék:

  1. Otevřete panel historie (Okna > Historie).
  2. Klikněte na ikonku nastavení v růžku panelu a vyberte Volby historie.
  3. Zaškrtněte [] Nastavit změny viditelnosti vrstvy jako odvolatelné.

Nyní se bude do historie ukládat i změna viditelnosti. Asi bude potřeba tu a tam tuto možnost přepnout, jelikož ne v každé situaci je toto nastavení ideální a někdy může velmi zdržovat, ale pokud budete s viditelností experimentovat, tuto možnost určitě zaškrtněte, ušetříte spoustu času a nervů. 🙂

 

Bonus-HistorieViditelnost

 

  1. Barevnost nabídek

Za tento tip děkuji Jardovi. Víte o tom, že jde nabídkám nastavit určitá barva, abyste je pak snadněji v rychlosti nalezli?

  1. Úpravy > Klávesové zkratky (anebo ALT + SHIFT + CTRL + K).
  2. Přepněte se na panel Nabídky.
  3. Nyní si můžete rozkliknout jakékoli nabídky a ve sloupci Barva jim přiřadit barvu.

 

Barvy

 

  1. Velikost v pixelech i centimetrech

Popravdě nevím, zda tuto vychytávku sám někdy využiju, ale třeba se někomu z vás hodí. Víte o tom, že při zakládání nového souboru můžete nakombinovat velikost v pixelech i centimetrech (anebo jiných mírách)? Například víte, že chcete mít výšku 38 centimetrů a šířku 1920 pixelů a nechce se vám pixely přes DPI přepočítávat na milimetry a naopak?

Pokud byste se do této kuriózní situace dostali, tak při zakládání souboru jednoduše s držením kláves [ SHIFT + ALT ] klikněte na míru třeba u šířky a program vám dovolí „odpojit se“ od míry u výšky.

 

PixelyCentimetry

 

  1. Předvolby odkládacího disku

Může se stát, že zaplníte k prasknutí disk, jenž je nastaven jako hlavní odkládací disk programu. A může se stát, že máte malou operační paměť a program se ani nenačte, protože si potřebuje „odložit data“ na odkládací disk už při zapnutí. Jenže nastavit, na který disk se mají data odkládat, můžete až po zapnutí programu. Anebo.. to jde i jinak?

Ano, jde to už před samotným zapnutím programu a to tak, že po kliknutí na spouštěcí ikonu Photoshopu podržíte:

CTRL + ALT

Poté vám vyskočí takovéto nastavení, kde můžete odkládací disky zvolit.

 

PredvolbyDisku

 

 

  1. Nepoužívané koncovky souborů

Další tip od Jardy. Pokud se při ukládání ztrácíte v tom vysokém množství formátů, je možné některé položky odebrat. Najděte místo, kde máte nainstalovaný Photoshop a hledejte podsložku File Formats.

Hledejte složku File Formats. U mě byla na dvou místech:

  • D:\Data\Adobe\Adobe Photoshop CS6 (64 Bit)\Plug-ins\File Formats
  • D:\Data\Adobe\Adobe Photoshop CS6 (64 Bit)\Required\Plug-Ins\File Formats

V první složce jsem nalezl pouze mnou stažený soubor pro tvorbu .ico (zmíním v následujícím tipu) a až v druhé složce jsem nalezl vše ostatní. Respektive ne vše, některé základní koncovky pravděpodobně odstranit nejde, ale těch 9 bonusových (či kolik jich tam budete mít vy) ano.

Nalezené soubory ve formátu .8bi můžete buďto smazat, anebo (jelikož nevíte, kdy se vám hodí) pouze přejmenovat koncovku, například na .~8bi, čímž je automaticky Photoshop nerozpozná a do programu nenahraje.

Jakmile soubory přejmenujete, restartujte program, zkuste něco uložit a uvidíte, že tam výstupních formátů bude daleko méně a hned bude ukládání o trochu přehlednější.

KoncovkySouboru

 

  1. Formát .ico

Potřebujete někdy vytvářet třeba favicony? Anebo jakékoli jiné ikony? Také, jako dříve já, v takovém případě vytvoříte ve Photoshopu průhledný PNG soubor a proženete jej nějakou online službou, která vám z něj udělá formát .ico? Pokud ano, tento tip vás potěší.

Zajděte si na tuto stránku a dole vyberte verzi souboru buďto pro Mac, anebo pro Windows: http://www.telegraphics.com.au/sw/product/ICOFormat Poté archiv rozbalte a daný soubor (například ICOFormat64.8bi) zkopírujte do složky File Formats, kterou jsme si uvedli v předchozím tipu. Restartujte Photoshop a mělo by vám jít ukládání do formátu .ico.

Pokud nepůjde, je potřeba jít do zmíněné druhé složky Adobe Photoshop CS6 (64 Bit)\Plug-ins\ a zde vytvořit podsložku File Formats, do které soubor umístěte. Pak už by to mělo fungovat všem.

Pokud vám stále ukládání do .ico z nějakého důvodu fungovat nebude, nezbývá než využívat online převodníky typu http://converticon.com/ anebo http://convertico.com/ anebo http://www.favicon-generator.org/

 

Tomáš Vachuda

Jsem zapálený logotvůrce. Miluji vyprávění příběhů skrze jednoduché symboly. Loga ale samozřejmě nejsou vším. Již přes 14 let se zajímám o digitální grafiku obecně. Baví mě se v ní vzdělávat a neustále se zlepšovat zejména v programech Photoshop a Illustrator. A jelikož jsem za ta léta nastřádal hromadu znalostí a užitečných tipů, rád bych se o ně s vámi podělil. Budu doufat, že vás něco málo naučím. 🙂

Latest posts by Tomáš Vachuda (see all)

6 thoughts on “Sedmero Bonusů: 3

  1. Doplnění prvního tipu. (můžeš to tam připsat jestli chceš)

    Tohle Photoshop nedělá tak, že by si otevřel soubor načetl všechny vrstvy a pak je sloučil. Každé PSD má v sobě zabudovaný náhled, jak to vypadalo při uložení a ten náhled je 1:1. Proto se sníží velikost PSD pokud se to překryje vrstvou jednolité barvy a uloží. Sníží se to o velikost toho náhledu. Jednolitá barva přes celý PSD je datově malá. Takže z celého PSD si Photoshop otevře pouze ten náhled. To znamená, že ten obrázek byste měli mít mnohem rychleji otevřený pokud tam máte spoustu komplikovaně poskládaných vrstev.

    Přišel jsem na to tak, že mám PSD soubor, který má rozbitý náhled. V náhledu je něco jiného než co je vidět po otevření souboru. Rozbité náhledy mi vznikly když jsem dal: “Sady dat jako soubory” resp. nejspíše tam žádné náhledy ani nejsou 😀

    1. To s tím zobrazováním náhledů a jsem psal v úplně prvním článku o Kompresi: https://graficketipy.cz/zkomprimujte-psd-na-minimum/ (bod 5).

      Jinak já nepsal, že by Photoshop načetl vrstvy a pak je sloučil, jinak by to nedávalo smysl, když by stejně jako u běžného otevření načetl vrstvy. Naopak by otevírání bylo delší. 🙂 Neber to tak doslovně, tím sloučeným otevřením jsem myslel zkrátka to, že to vezme pravděpodobně ten náhled a otevře sloučený obraz – což neznamená, že by ty vrstvy v originálním souboru sloučil, šlo jen o pojmenování situace (protože na oko to prostě sloučené je…). 😉

      A jelikož nevím na 100 %, zda to opravdu bere ten náhled, anebo čerpá z něčeho jiného, tak jsem to tam raději nepsal. Protože ikdyž u obrázku náhled uložený není, měla by ta metoda fungovat. Navíc.. i v tom okně vyskočí otázka “Chcete místo toho načíst složená data?”, takže to očividně opravdu nějak sloučí / složí a pak to otevře. Nevím jak, to můžeš klidně prozkoumat. Zas jsem nechtěl čtenáře zatěžovat tím, co se děje na pozadí. Ale díky za podněty. 🙂

    2. Já netvrdím, že to máš špatně napsané/pojmenované. Jenom přidávám svoje poznatky o tom, jak to funguje na pozadí.

      Můžeš si to vyzkoušet. 🙂
      http://sklad.bereza.cz/2016/normalni-nahled.psd
      http://sklad.bereza.cz/2016/rozbity-nahled.psd

      Stačí to neuložit v režimu kompatibility a “Sloučené otevření” otevře prázdný dokument zatímco normální otevření zobrazí tři barevné kruhy. Pokud si to otevřeš např. ve FastStone Image Viewer, tak ti to zobrazí stejný náhled jako u sloučeného zobrazení.

      Dodatek: úplně stejně to funguje i s PSB soubory

      1. Pravděpodobně by se tím dalo zjistit v čem se to vizuálně liší PSD, pokud to někdo dělal v nové verzi a ty si to otevřeš v té staré. V tom PSD je uložený stav, tak jak to grafik viděl při ukládání. Např. se mi stalo, že kodér neviděl obtažení tvaru, protože CS5.1 to nemá.

        1) otevřeš si sloučený náhled
        2) otevřeš si to jako normální psd
        3) vybereš a zkopíruješ všechna obrazová data ctrl + a; ctrl + shift + c
        4) vložíš do sloučeného náhledu jako novou vrstvu ctrl + v
        5) nastavíš režim krytí rozdíl alt+shift+e

        Dala by se na to udělat asi nějaká akce 🙂

Napsat komentář