600 grafických tipů

Jelikož už nové tipy nejspíš nepřidám, tak jsem aspoň sloučil všech zhruba 600 tipů (k Photoshopu a Illustratoru CS6), které jsem za ty roky sdílel.

Sám vím, jak je otravné proklikávat desítky článků a hledat, co umím a co ne. Raději mám nekonečné weby, kde je všechno a kde jednoduše mezerníkem přeskočím to, co už znám. Pokud to máte stejně, tak je tento „článek“ právě pro vás.

Přeji krásných 5 hodin scrollování. 🙂

Tipy jsem seskupil podle kategorií. Měl tu být i rozcestník, ale ať jsem dělal co jsem dělal, WordPress protestoval a odkazy nefungovaly. Formátování také nebude dokonalé, protože jsem vše skládal v čistém HTML kódu ve Wordu (WordPress padal, což mu vzhledem k délce textu nezazlívám).

Plus se předem omlouvám za překlepy a možná pár nefunkčních odkazů. A také za to, že nějaké poznámky nebudou dávat smysl. Je to kvůli tomu seskupení tipů do kategorií – vysekal jsem dílčí tipy z článků, takže pokud na sebe něco navazovalo, už to nenavazuje.

Vzhledem k množství textu není v mých silách to vyladit k dokonalosti Možná časem. Věřím ale, že těch zmatků tam tolik nebude a že se hodně naučíte už z této “špinavé” verze. 🙂

— Všechny vrstvy —

vrstvy

Zavření či otevření všech skupin první úrovně

CTRL + klik na malou šipečku u ikony skupiny

skupiny-ctrl-klik

vrstvy

Následující zkratka (zkratky) jsou asi to nejúžasnější, co můžete při práci s vícevrstvým dokumentem znát.

Jak okamžitě vybrat vrstvu, která se nachází pod kurzorem?

Pravý ALT + Pravý klik

Pravý ALT je na klávesnici hrozně daleko, nejde to jinak?

Levý CTRL + Levý ALT + Pravý klik

Wow, skvělé. No úplně dokonalé by bylo, kdy šlo i vybírání více vrstev postupným klikáním. Nejde to náhodou? Ano jde:

SHIFT + jedna z předchozích variant zkratek

Pozn.: zkratky pro výběr jedné vrstvy by měly fungovat kdykoli. Pro zkratku se SHIFTem je potřeba, abyste před jejím použitím měli aktivní například nástroj posun, nebo obdélníkový výběr. Víceméně to znamená, abyste před zkratkou ještě promáčkli klávesu M nebo V. Když si na toto zvyknete, tak se nestane, že by zkratka nefungovala.

vrstvy

Maskování bílou gumou

Toto bych asi nikdy nezjistil, kdybych netvořil úvodku na své nové portfolio, kdy jsem měl v podkladu fotografie a nad tím vrstvu, do které jsem kreslil za pomocí štětce, kterému jsem nastavil rozptýlenou dynamiku podobnou efektu z jednoho staršího sedmera.

Najednou jsem ale potřeboval určitá místa kresby maskovat a to klasickým způsobem, tedy běžným štětcem bez nastavení dynamiky. A ihned poté se vrátit zpět ke kreslení a pak zas hned k maskování atd. Ale nekonečné přenastavování štětce tam a zpět nepřicházelo v úvahu. Z toho bych se zbláznil. Tak jsem zkusil zapnout nástroj Guma, začal jsem do masky kreslit a světe div se – ono to opravdu maskovalo.

Bílá guma“ funguje jako černý štětec (skrývání) a „černá guma“ jako bílý štětec (odkrývání). U gumy je skvělé, že má nastavení totožné, jako štětec – můžete tedy mimo velikosti nastavit i tvrdost a dokonce i dynamiku, jako u štětce. Je to tedy vynikající pro chvíle, kdy potřebujete maskovat „klasicky“ ale kreslit „neklasicky“.

GumaMaska

vrstvy

Uvolnění (a přidání) ořezové masky myší

Jak jistě víte, přidání i odebrání ořezové masky je možné přes podržení klávesy [ ALT ] a kliknutí mezi dvě vrstvy (horní se ořeže podle té spodní). Nojo, ale občas, když člověk pospíchá a je zbrklý, tak umístit kurzor přesně na tu jednu linii, u které se zobrazí ikonka pro vytvoření ořezové masky, není zrovna snadné. 🙂 Pro tyto chvíle stačí kliknout pravou myší na vrstvu výše položenou a zvolit Uvolnit ořezovou masku anebo Vytvořit ořezovou masku.

UvolneniClippingMasky

vrstvy

Jak posunout danou vrstvu výše či níže v hierarchii vrstev?

CTRL + [   (níže)

CTRL + ]   (výše)

vrstvy

Nekonečné maskování již zamaskovaného

Tu a tam nastane situace, kdy maskujete vrstvu například štětcem, ale chtěli byste to vše ještě zamaskovat například přechodem. Jenže zatím ještě nevíte, zda bude ten přechod vypadat lépe zleva, zprava, shora, zdola.. A vůbec, třeba si to za pár minut maskování rozmyslíte a přechod byste umístili jinam. Jenže pokud byste vše maskovali uvnitř jedné masky, vše by bylo ztraceno (pokud byste si např. masku neuložili anebo vrstvu s původní maskou nezálohovali)

Jak tedy na to? Vrstvu umístěte do skupiny a novou masku přidejte té skupině. A pokud byste tuto dvojitou masku chtěli ještě jednou zamaskovat, proces opakujte. Photoshop dovolí vytvoření až 10 úrovní, tedy 10 skupin. A pokud by to stále nestačilo? Klikněte na vrchní skupinu pravou myší, převeďte ji na inteligentní objekt a získáte novou vrstvu, kterou můžete opět maskovat a opět umisťovat do skupin. 🙂

Sám jsem se dostal nanejvýše do 3 úrovní, ale kdo ví, třeba se někomu toto Maskception hodí.

MaskovaniNekonecne

vrstvy

Denzita masky

Víte o tom, že když dvojkliknete na jakoukoli masku, vyskočí vám její nastavení, kde můžete nastavovat Denzitu (= procentuální krytí masky) anebo Prolnutí masky?

DenzitaMasky

vrstvy

Stín ze záře

Také někdy potřebujete posílit stín podél obvodu? Obcházíte to duplikací vrstvy, aby se stín posílil? Je jiné řešení – stačí jít do nastavení Vnější záře, nastavit jakoukoli tmavou barvu a režim přepnout na Násobit = tím vytvoříte druhý stín v rámci jedné vrstvy. Podobným (opačným) způsobem můžete vytvářet dvojnásobnou záři.

StinZeZare

vrstvy

Upnuté přizpůsobení

Pokud vytváříte vrstvu přizpůsobení a chcete ji připnout pouze k vrstvě umístěné pod ním, je možné využít Ořezovou masku (tedy podržení klávesy ALT a klik mezi vrstvy), anebo, což je pohodlnější, kliknout na ikonku přímo v okně nastavení této vrstvy přizpůsobení.

PrizpusobeniUpnute

vrstvy

Výběr barvy při stylování

Toto je takový základ, ale stejně to zmíním. Pokud nastavujete například styl vrstvy (ať už překrytí barvou, vržený stín apod.) a kliknete pro nastavení barvy daného efektu, můžete přemýstit kurzor kamkoli na plátno a ten se ihned změní v Kapátko, pomocí kterého můžete jakoukoli barvu z plátna okamžitě vybrat.

VyberBarvyStyl

vrstvy

Z(ne)viditelnění vrstev držením

Toto je tak základní tip, že jsem ho plánoval zmínit úplně na začátku, ale očividně jsem na něj zapomněl. Podle mě to bude znát téměř každý z vás, ale ikdyby to pomohlo pár jednotlivcům, stojí za to se o to podělit, jelikož si vzpomínám na sebe, jak jsem jásal, když jsem následující tip zjistil.

Pokud skrýváte / odkrýváte vícero vrstev či skupin, není potřeba postupně klikat na jednotlivá „očka“ pro odkrytí / skrytí. Stačí kliknout na libovolné „očko“ a pak táhnout libovolným směrem a všechny vrstvy a skupiny, co stojí v cestě vašemu kurzoru, se zviditelní či zneviditelní.

ViditelnostTahnuti

vrstvy

Násobení místo výřezů

Toto je fajn vychytávka pro ty, kteří častěji manipulují například s produkty nafocenými na bílém pozadí a které pak následně umísťují do kompozice, která má také bílé pozadí. Pokud nejsou obrázky natolik blízko, aby se překrývaly, nemusíte řešit prakticky nic (žádné ořezy) a umístíte na plátno obrázky tak, jak jsou (tedy s bílým pozadím). Pokud však skládáte obrázky blízko sobě, budou se vždy nějakým způsobem překrývat a není možné je v základní podobě (tedy s bílým pozadím) ponechat. Tím pádem asi člověka jako první napadne vzít masku anebo gumu a odgumovat části bílého pozadí tam, kde se produkty překrývají. Ale to je otrava. 🙂

Pokud totiž máte něco na bílém pozadí a umisťujete opět na bílé pozadí, není potřeba řešit masku. Místo toho stačí změnit styl krytí na Násobit. Poté můžete obrázky umisťovat klidně i nad text (což bude působit, jakoby byly obrázky na pozadí) a není tedy potřeba maskovat nic.

NasobeniMistoVyrezu

vrstvy

Odemčení pozadí tahem

Kdysi dávno jsme se naučili odemykat vrstvu pozadí přes držení ALTu a dvojklik na vrstvu. Pro ty, kteří neradi sahají na klávesnici, je zde ještě další řešení – stačí myší chytnout zámek u vrstvy pozadí a táhnout na ikonku koše.

OdemceniPozadi

vrstvy

Přetahování stylů vrstev

Nyní zmíním trojici tipů vážících se k přenosu stylů vrstev. Doufám, že tento první z trojice jsem ještě nezmiňoval (už v tom mám trochu guláš :)).

Potřebujete zkopírovat styl z jedné vrstvy na druhou? Stačí podržet [ ALT ], chytnout malou ikonku fx u původní vrstvy a přesunout ji na cílovou vrstvu. Pokud byste [ ALT ] nepodrželi, tak od původní vrstvy styl odeberete – což se ale také občas hodí, když pečlivě nastavíte styl vrstvě a pak zjistíte, že jste jej nastavili vrstvě jiné, než jste plánovali. V takovém případě tímto způsobem jakýkoli styl snadno přesunete.

PresunStyluALT

vrstvy

Přetahování stylů na plátno

Tento úžasný tip mám od Jardy Berezy a využívám jej prakticky neustále (takže díky, Jardo) a snad si tip zamilujete i vy.

Věděli jste, že je možné „chytnout“ styl vrstvy a zkopírovat tento styl jiné vrstvě tak, že styl „přetáhnete“ na danou vrstvu na vašem plátně? Zkuste to. 🙂

PresunEfektuNaPlatno

vrstvy

Přetahování dílčích stylů mezi vrstvama

I za tento tip vděčím Jardovi a také jej často využívám.

Tak, jako se dá přetahovat na celý styl, dá se přetahovat i dílčí kus stylu – například (jako na následujícím náhledu) pouze překrytí přechodem. Opět – pokud chcete daný kus stylu zkopírovat a nikoli odebrat od původní a přidat k nové vrstvě, je potřeba držet [ ALT ].

PresunDilcihoStylu

vrstvy

Vypnutí masky

Toto je také takový základ a popravdě ani zde si nejsem jist, zda jsem to už nezmínil. 🙂 Ale tak mám to v poznámkách neodškrtnuté, takže to tedy zmíním.

Jak (dočasně) vypnout masku vrstvy? Stačí podržet klávesu [ SHIFT ] a kliknout na náhled libovolné masky. Tím se dočasně vypne a zapne se opačným způsobem – tedy podržením [ SHIFT ] a opětovným kliknutím.

VypnutiMasky

vrstvy

Skupinová ořezová maska

Klasickou ořezovou masku jistě (nejen z mých sedmer) znáte. Víte ale o tom, že od verze CS6 je možné použít ořezovou masku i na skupinu? 🙂 Bomba, co?

GroupClippingMask

vrstvy

Transformační duplikát uvnitř vrstvy

Asi znáte situaci, kdy chcete v rámci vrstvy něco jen trochu posunout. Například když máte pár objektů na bílém pozadí a chcete je k sobě navzájem přiblížit. Ale když něco vyberete, zapnete transformaci a chcete danou věc posunout, tak se sice přesune, ale na původním místě zůstane prohledná oblast. Ano, dá se to snadno vyřešit tím, že si samostatné objekty duplikujete do nových vrstev, napozicujete dle potřeby, pod nimi vytvoříte bílé pozadí a a pak vše sloučíte.

Existuje ale rychlejší způsob. Celé kouzlo je v tom, že po výběru oblasti nestisknete CTRL + T (klasická volná transformace), ale CTRL + ALT + T. Pak, když výběr posunete, jej jakoby duplikujete v rámci té dané vrstvy. Tím pádem se daná část nevyřízne a neprosvítá žádné pozadí, které byste museli dokreslovat.

TransformaceUvnitrVrstvy

vrstvy

Vkládání do výběru

Věděli jste, že když odněkud kopírujete obrázek a chcete ho vycentrovat například vůči nějakému tvaru, tak stačí přes CTRL + klik vybrat oblast daného tvaru, vložit přes CTRL + V a vkládaný obraz se automaticky vycentruje vůči tomuto tvaru? Jinými slovy – vytvoříte-li jakýkoli výběr, po použití CTRL + V se obraz vůči tomuto výběru vystředí.

VkladaniDoVyberu

vrstvy

Zamaskované vkládání

Když už jsme u kopírování a vkládání, přikládám ještě jeden tip. Představte si, že někam potřebujete vložit fotku a oříznout ji do kruhového výběru. Řešením by asi bylo tradiční vložení obrázku, vytvoření kruhového výběru a vytvoření masky obrázku dle tohoto kruhového výběru. Nu a víte o tom, že to jde vše udělat pomocí jedné zkratky?

Stačí vytvořit vybraný kruhový výběr a namísto CTRL + V použít zkratku CTRL + ALT + SHIFT + V. Tím se vloží obrázek na plátno, vloží se vycentrovaně vůči výběru a zároveň se okamžitě dle daného výběru zamaskuje. Žůžo, ne? 🙂

ZamaskovaneVkladani

vrstvy

Altová duplikace

Možná jste z vektorů zvyklí na to, že když držíte klávesu ALT a táhnete objekt, tak se objekt duplikuje. Stejně tak je tomu ve Photoshopu. Ukážeme si chování s výběrem a bez výberu.

  1. Pokud vytvoříte výběr uvnitř vrstvy, podržíte ALT, aktivujete nástroj Posun [V] a výběr táhnete, chová se program úplně stejně, jako u dnešního tipu č. 2 – nakopíruje daný obraz v rámci vrstvy.
  2. Pokud výběr nevytvoříte, aktivujete nástroj Posun [V], chytnete libovolnou vrstvu (na plátně) a táhnete, vrstva se duplikuje.

AltovaDuplikace

vrstvy

Duplikace do jiného dokumentu

Přidávám další tip od Jardy, konkrétně duplikaci do jiného dokumentu. Osobně jsem zvyklý na klasické CTRL + C a CTRL + V, ale tento tip se vám může hodit například i pro přesouvání skupin mezi dokumenty, protože to funguje stejným způsobem.

Postup je jednoduchý – pravou myší klikněte na vrstvu v panelu vrstev, zvolte Duplikovat vrstvu a v sekci Cíl vyberte název druhého dokumentu, do kterého chcete vrstvu duplikovat. Jak jsem zmínil, funguje to i pro skupiny (CS6+).

DuplikaceDoDokumentu

vrstvy

Zbavení se slova „kopie“

Mně osobně to tolik nevadí (naopak se v dokumentu lépe orientuji), ale někoho vyloženě štve to, že po duplikování vrstvy (či skupiny) se vrstva pojmenuje „název staré vrstvy kopie *číslo*“. Pokud jste jedním z těch, které toto chování programu irituje, stačí v panelu vrstev kliknout na ikonku šipečky vpravo nahoře a z nabídky vybrat Volby panelu a dole odškrtnou [] Přidat slovo „kopie“ ke zkopírovaným vrstvám a skupinám.

KopieFuc

vrstvy

Upravovatelný průhledný text

O prolínání za pomocí vyseknutí jsme si již kdysi říkali. Nyní si v praxi ukážeme, k čemu to může být užitečné. Možná jste někdy maskovali vrstvu podle textového nápisu – tedy že jste například do dřevěné cedule „vykrojili“ nápis tak, aby byl průhledný. Vytvořit něco takového není složité, stačí na to běžná maska. Problém nastává tehdy, když chcete posouvat pozici nápisu, anebo ještě hůře – když chcete měnit samotný nápis. Tam nezbývá nic jiného, než vytvořit masku znovu.

Existuje ale rychlejší řešení a je velmi jednoduché:

  1. Umístíme do skupiny (jinak to nebude fungovat) navrch textovou vrstvu a pod ní vrstvu, do které chceme text vyříznout.
  2. Textové vrstvě nastavíme Výplň 0 %, přejdeme do stylu vrstvy a hned v první záložce (která se zobrazí automaticky jako první) v Rozšířených volbách prolnutí změníme jedinou věc – Vyseknutí: Mělké.
  3. Základní vyříznutí je kompletní. Nyní ještě můžete textu přidat vržený stín, obrys, anebo cokoli jiného, co zlepší jeho čitelnost. To už je na vás.
  4. To je celé. Nyní můžete prokliknout textovou vrstvu a vesele ji upravovat anebo celou vrstvu posouvat a text bude automaticky průhledný.

Ukázka nastavení:

MelkeVyseknuti

Ukázka změny textu:

Knockout-Animace

vrstvy

Rychlé přejmenovávání vrstev

Chcete-li přejmenovat více vrstev pod sebou, bylo by zdlouhavé prokliknout název jedné vrstvy, napsat nový název, zmáčknout [ENTER] a poté prokliknout název další vrstvy, napsat nový název a tak dále. Místo toho stačí prokliknout název první vrstvy, napsat nový název a místo klávesy [ENTER] použít klávesu [TAB], která název uloží a přesune vás do názvu hned té další vrstvy. I tam napíšete nový název a opět se tabem přesunete dál.

Díky Jardovi za koment – přejmenovávání funguje i směrem nahoru, jen k [TAB] přidržíte [SHIFT]. 🙂

TabTabTab

vrstvy

Výchozí styl vrstvy

Pokud pravidelně používáte nějaký styl vrstvy nestandardně (například že používáte Vnitřní stín opačně, tedy jako osvětlení), anebo neustále přenastavujete vámi odzkoušené ideální hodnoty u vrženého stínu apod., můžete si tyto hodnoty uložit jako výchozí. U každého stylu vrstvy je dole tlačítko [Jako výchozí]. Cokoli zde nastavíte a uložíte jako výchozí, zobrazí se vám automaticky pokaždé, když otevřete nový styl vrstvy.

Zároveň můžete využít tlačítka [Obnovit výchozí], které vás vrátí k těmto uloženým hodnotám (například pokud byste dále experimentovali s nastavením, ale nebylo to ono, tak se jednoduše vrátíte).

Vychozi-styl-vrstvy

vrstvy

Specifikace inteligentních filtrů

Jestli někdy pracujete s inteligentními filtry (tzn. máte inteligentní vrstvu a té přidáte nějaký filtr), konkrétně s těmi z galerie filtrů, možná váš štve, že použijete-li jich více naráz, tak se vše (u vrstvy) popíše jako Galerie filtrů (viz obrázek níže).

Tento problém má jednoduché řešení. Vejděte do Úpravy > Předvolby > Zásuvné moduly a zde zaškrtněte [] Zobrazit všechny skupiny a názvy galerie filtrů. Nyní už jen stačí přidat efekty ručně přes nabídku filtrů (tedy ne přes Galerii filtrů) a u vrstvy se vypíšou skutečné názvy filtrů.

Galerie-Filtru-Fix

vrstvy

Výběr a přidání vrstvy k výběru na plátně

Pokud z nějakého důvodu nepoužíváte automatický výběr na plátně za pomocí nástroje posun  a rádi byste vybrali více objektů / vrstev na plátně, ukážu vám, jak na to.

Pokud neradi ztrácíte čas pojmenováváním vrstev a někdy potřebujete vybrat více vrstev najednou (přičemž byste museli v panelu vrstev vše proklikat a zjistit, kde se nacházejí ty, které potřebujete), tak snad uvítáte následující tip. Osobně bych doporučil nastavit nástroji Posun automatický výběr vrstev (jak jsem popsal ve třetím sedmeru, u bodu Nástroj). V takovém případě stačí držet [SHIFT] a myší poklikat vrstvy přímo na plátně a vše je vybráno. Ale vím, že někteří grafici z různých důvodů tuto možnost zapínat nechtějí. Pro ty existuje ještě jeden způsob:

  1. Aktivujte nástroj Posun [V].
  2. Pravou myší klikněte přímo na plátně na vrstvu, kterou chcete vybrat. Vyskočí vám seznam vrstev, které se na tom místě nacházejí (včetně pozadí). Úplně navrchu seznamu bude ta vrstva, která je nejvýše v hierarchii vrstev, což znamená ta, která je vizuálně navrchu a kterou chcete vybrat. Takže klikněte na hned na první položku a tím se vrstva vybere.
  3. A hlavní důvod, proč tento tip píšu je ten, že jde tímto způsobem k výběru přidat i další vrstvy. Stačí podržet [SHIFT] + kliknout pravou myší na další vrstvu, vybrat ji ze seznamu jako v předchozím kroku a je hotovo – tato vrstva se přidá k výběru. Tímto způsobem můžete vybrat přímo na plátně třeba 10 různě poházených vrstev, které byste jinak museli zdlouhavě hledat.

VyberPresShiftRightClick

vrstvy

Převedení na inteligentní objekt na plátně

Pokud neradi lovíte věci v panelu vrstev, ale upřednostňujete vše nastavovat přímo na plátně, snad se vám zalíbí tento tip. Pokud chcete převést aktuální vrstvu na inteligentní objekt, není potřeba klikat do seznamu vrstev. Stačí aktivovat nástroj Výběr [M], kliknout pravou myší kamkoli do plátna a vyskočí vám podobná nabídka (ale stručnější), jako v panelu vrstev a hned čtvrtá možnost shora je Převést na inteligentní objekt.

SmartObjectPrimoNaPlatne

vrstvy

Vytvoření pozadí z vrstvy

Bez mučení se přiznám, že jsem následující tip zatím nevyužil (vím o něm pár měsíců), ale třeba se někomu hodí. Oč jde? Následující tip přesune aktuální pracovní vrstvu úplně dospod, tedy na pozadí a udělá z ní.. pozadí = uzamkne ji a nazve ji Pozadí. Stačí u vybrané vrstvy přejít do Vrstva > Nová > Pozadí z vrstvy. Jen je předtím potřeba odemknout původní pozadí (podržet [ALT] a dvojkliknout na vrstvu pozadí – viz obrázek níže), bez toho by to nefungovalo.

Pozadi-z-vrstvy

vrstvy

Maskování závoje

Víte o tom, že když máte vrstvu nastavenou na režim krytí Závoj (anebo jiný režim ze skupiny zesvětlení) a připnete k němu přes ořezovou masku novou vrstvu, do které budete kreslit černou, tak vlastně budete spodní vrstvu maskovat?

Pokud bych to vysvětloval nesrozumitelně, mrkněte na náhled níže. Na modrý podklad jsem chtěl přenést hvězdy, kterým jsem nastavil režim Závoj, aby se přenesly pouze hvězdy, nikoli černá barva vesmíru. Tuto vrstvu jsem zamaskoval přechody, takže základní masku už měla. Nad ní jsem připnul (přes CTRL + ALT + G) vrstvy přizpůsobení a nakonec zmiňovanou vrstvu pro maskování, kde stačilo vzít do ruky štětec, zakreslit vybraná místa černou barvou a tadá, spodní vrstva se na těchto místech zamaskovala.

Tato metoda se hodí především do situací, kdy už základní vrstva masku má a vy byste chtěli vytvořit masku další. Anebo klidně 20 dalších masek. Stejně tak můžete maskovat vrstvy, které mají nastavený styl krytí například Násobit – v tomto případě k nim připnete vrstvu, do které budete kreslit naopak bílým štětcem.

MaskovaniZavoje

vrstvy

Ztmavení mřížky průhlednosti

Šachovnici průhlednosti už každý z nás dobře zná. Vnímáme ji jako samozřejmost při práci ve Photoshopu a jako něco, s čím se „nedá hnout“, co tam zkrátka vždy bude v této šedobílé podobě.

Ale ono tomu tak není, barevnost této šachovnice jde libovolně měnit, což se hodí například tehdy, pokud pracujeme s bílými tvary, které v miniaturách v panelu vrstev nelze rozeznat, anebo jen špatně. A pokud se pak potřebujeme probrat například 50 skrytými bílými vrstvami a najít tu správnou, tak si musíme vytvořit vespod tmavé pozadí a pak všechny vrstvy postupně zviditelnit, dokud nenajdeme tu, kterou hledáme.

Jde to ale snadněji – jednoduše ztmavíme šachovnici a už z náhledu v panelu vrstev zřetelně poznáme, co dané bílé vrstvy obsahují a pomůže nám to se rychle zorientovat. Jak na to?

  1. Úpravy > Předvolby > Průhlednost a gamut
  2. V horním nastavení průhlednosti proklikněte Barvy mřížky a zvolte Tmavá. Případně můžete kliknout na Jiná… a nastavit si vlastní barvy (třeba modrou, zelenou..).
  3. Pokud se náhledy samy neaktualizují, proveďte nějaký úkon, například vytvořte novou vrstvu, rázem se náhledy převedou na tmavé (a samozřejmě se ztmaví i podkladová šachovnice na plátně).

MrizkaTmava

vrstvy

 Vylepšování masky rozmazáváním

Pokud budete někdy potřebovat vyhladit hrany masky, nemusíte to řešit přes klasický bílý či černý štětec, jednoduše vezměte do ruky nástroj Rozmazání a.. rozmazávejte. 🙂

SmudgeMaska

vrstvy

Vynucení názvu nové vrstvy

Chcete vynutit název nové vrstvy, anebo vrstvy přizpůsobení? Při klikání na danou ikonu podržte ALT.

VynucenyNazevVrstvy

vrstvy

Hledání neviditelných vrstev

Promazáváte soubor a chtěli byste najít například všechny neviditelné, zamčené, anebo třeba prázdné vrstvy? Nahoře v panelu vrstev rozklikněte hledání [Atribut] a vpravo rozklikněte seznam a zvolte typ vrstev, které chcete najít.

HledaniNeviditelnych

vrstvy

Zachycení proporční transformace

Ne, neděste se, nebudu vás učit fyziku. Jen vám nabídnu řešení problému, se kterým jsem dlouho bojoval. Automatická vodítka asi znáte (Zobrazení > Zobrazovat > Automatická vodítka). Pokud ano, tak víte, že zvětšíte-li třeba jednu vrstvu na výšku druhé, objeví se vám fialová čára, která značí „hele, tahle hrana je zrovna přesně tam, kde je hrana téhle vrstvy“ a zároveň se vám transformace automaticky „zasekne“ a když ji pustíte, hrany budou v jedné linii.

Problém ale nastává, pokud potřebujete transformovat vrstvu tak, aby se zachovaly proporce. To je totiž potřeba držet klávesu SHIFT. Jenže držíte-li klávesu SHIFT, tak se (alespoň ve verzi CS6) z nějakého důvodu potlačí automatická vodítka a pokud se ocitnou hrany ve stejné linii, žádná čára se nezobrazí a transformace se nezasekne. Co tedy s tím? Po zapnutí transformace v horním panelu zaklikněte tlačítko řetězu, který zachování proporce vynutí. Vy tak nemusíte držet SHIFT a automatická vodítka se konečně zobrazí a vám se na první dobrou povede transformace tak, jak potřebujete.

ProporceTransformace

vrstvy

Zmenšit a pak zvětšit

Když jsme u těch transformací, tak to zakončím ještě jedním drobným tipem. Pokud vkládáte do obrazu obrovskou vstvu, kterou následně zmenšujete, tak asi víte, že je často potřeba absurdně oddálit plátno, abyste chytli okraje vrstvy a mohli ji transformovat. A poté ji pomalu a se SHIFTem (pro zachování proporcí) zmenšujete a zároveň průběžně přibližujete plátno, dokud vrstvu nezmenšíte na velikost, jakou potřebujete. Také jsem to tak dělal.
Daleko snažší způsob je ten, že zaškrtnete zachování proporcí (z minulého tipu) a vrstvu zmenšíte od oka tak, aby byla od menší, než velikost plátna. Aniž byste transformaci potvrdili, tak si následně v klidu přiblížíte plátno, chytnete některý roh transformace a vrstvu zvětšíte či zmenšíte, jak potřebujete.

Pro mnohé je tento postup samozřejmostí. Někteří se ale třeba bojí, že se jim vrstva deformuje, když ji nejdřív zmenší a pak zvětší – nedeformuje, dokud transformaci neodsouhlasíte,program si pamatuje pixely originální vrstvy, takže se není čeho obávat.

ZmenseniZvetseni

vrstvy

Prolnutí tvarů a masek

Za tento tip děkuji, jako vždy, Jardovi – mimochodem těšte se na konec sedmera, Jarda nalezl něco, co podle mě nezná skoro žádný uživatel PS. Ale nyní zpět k tomuto tipu.

Potřebujete někdy rozostřit okraje vytvořeného tvaru? Možná ano. Ale víte jak na to? Možná byste zkusili vytvořit masku a tu gaussovsky rozostřit, ale to by nedopadlo tak dobře. Anebo byste možná tvar raději vyrastrovali a poté ho nějakým způsobem prolnuli. Je tu ale daleko lepší a hlavně nedestruktivní cesta.

  1. Vytvořte libovolný tvar.
  2. Zobrazte: Okna > Vlastnosti.
  3. Nyní uvidíte Denzitu tvaru (či masky, u těch to funguje stejně) a pod tím Prolnutí. Čím vyšší hodnotu prolnutí nastavíte, tím rozostřenější hrany tvaru budou. A teď to nejlepší – kdykoli můžete prolnutí opět snížit na nulu a vrátíte se tak k základní podobě daného tvaru.

MaskaBlur

vrstvy

Inverzní maska přes zkratku

Potřebujete někdy na určitou vrstvu aplikovat opak (tedy inverzi) masky jiné? Nejspíše za držení klávesy ALT chytnete masku z první vrstvy, duplikujete ji na vrstvu druhou a poté pomocí CTRL + I prohodíte barevnost, čímž získáte inverzní masku.

Jde to ale ještě o jeden krok rychleji. Když od někud chytáte masku, podržte zároveň [ ALT + SHIFT ] a když v tuto chvíli masku někam přesunete, automaticky se vytvoří maska opačná.

InverzniMaska

vrstvy

Magická výplň

Snad každý uživatel Photoshopu, kterého znám, je odjakživa zmaten z rozdílu mezi Krytím a Výplní. Jak jsme si již někdy dávno řekli, tak výplň se hodí, když chcete například zneviditelnit objekt, ale zároveň ponechat styl vrstvy plně viditelný. V takovém případě nastavíte výplň na nulu, objekt zmizí a styl vrstvy zůstane vidět. Toto běžný uživatel Photoshopu zná a tam obvykle znalosti rozdílu mezi krytím a výplní končí.

Přiznám se, že sám pořádně nevím, jak bych vám definoval další rozdíly. Jedno vím jistě – výplň tam není jen pro srandu králíkům a skrývá mnohá tajemství. Při hraní si s výplní lze dosáhnout v určitých případech daleko zajímavějších výsledků, než při hraní si s krytím.

Ukážu vám pro ukázku dva příklady, proč se vyplatí nekoukat jen na krytí, ale zkoušet i přenastavovat výplň. Obecně – pomocí snižování výplně často dosáhnete daleko realističtějších výsledků, než při snižování krytí. Výplň funguje odlišně (oproti krytí) u režimů: Ztmavit barvy, Lineárně ztmavit, Zesvětlit barvy, Lineárně zesvětlit, Jasné světlo, Lineární světlo, Tvrdé míchání a Rozdíl. Takže můžete s těmito režimy experimentovat.

Magická výplň 1: Odlesk

  1. Mějme minci a nad ní vrstvu s kruhovým bílým přechodem, kterým chceme na minci vytvořit odlesk.
  2. Pomocí známé ořezové masky (podržení [ ALT ] a kliknutí mezi vrstvu odlesku a minci, případně skupinu, ve které je mince sestavena) připneme odlesk k minci.
  3. Nyní přes dvojklik vstoupíme do nastavení stylu vrstvy odlesku. Nastavíme režim prolnutí na Lineárně zesvětlit a v rozšířených volbách odškrtneme [] Průhlednost tvaruje vrstvu.
  4. Tím nám vznikne velmi intenzivní odlesk. Příliš intenzivní. Tak tedy přistupme k té magické výplni. Nejprve si zkuste, pro představu, nastavit krytí na 70 %. Uvidíte, že intenzita polevila, ale zároveň odlesk vybledl a vypadá uměle. Nyní vraťte krytí na 100 % a změňte na 70 % výplň. Vidíte ten rozdíl? Intenzita odlesku polevila a zároveň vypadá stále živě a uvěřitelně – po jeho okrajích jsou vidět jakési oslnivé barevné přechody. Hned to vypadá daleko lépe.

MinceVypln

Magická výplň 2: Vypálení

  1. Mějme dřevo a nad ním černé logo (či cokoli jiného).
  2. Nastavme styl krytí loga na Ztmavit barvy.
  3. Vyzkoušejme snížit krytí na 42 %. Nuda. Šedé, mdlé, umělé.
  4. Vraťme krytí na 100 % a vyzkoušejme snížit výplň na 42 %. Wow, tomu říkám rozdíl. 🙂

VyplnZtmaveni

vrstvy

Automatické zarovnání

Chcete-li vytvořit panorama, pravděpodobně sáhnete po nástroji Photomerge, který je ukryt kdesi v nabídce. Existuje ale rychlejší cesta – stačí vybrat v panelu vrstev vrstvy, které chcete poskládat, aktivovat nástroj Posun [ V ] a poté zvolit Úpravy > Automaticky zarovnat vrstvy, anebo můžete přímo kliknout na ikonku automatického zarovnání, která je v horním panelu hned vedle jiných voleb zarovnání.

AutoZarovnani

vrstvy

Automatické prolnutí

Pokud skládáte panorama výše zmíněným způsobem, fotky se sice poskládají správně, ale je jasně vidět, kde která fotografie končí, jelikož do sebe nejsou navzájem vizuálně prolnuté. Jak to vyřešit? Buďto v předchozím tipu při výběru typu zarovnání zaškrtnete volbu Korekce objektivu: Odstranění vinětování, anebo vrstvy prolnute ručně přes Úpravy > Automaticky prolnout vrstvy.

Proč tento tip zmiňuji zvlášť, když jde zaškrtnout korekce vinětování? Protože tento nástroj funguje i u vrstev, které spolu nijak vizuálně nesouvisí a občas vytvoří zvláštní efekt – jen je potřeba při spuštění nástroje nezvolit Metodu prolnutí: Panoráma, ale druhou možnost: Sbalit obrazy do balíčku.

AutomatickeProlnuti

vrstvy

Extrakce a přebarvení tvaru

Potřebujete přebarvit nějaký tvar, který máte primárně v bitmapě a nechcete jej vektorizovat ani přebarvovat přes pouhou změnu odstínu a sytosti (což je značně nepohodlné)? Zkuste následující postup:

  1. Je-li tvar barevný, odbarvěte jej přes [CTRL + SHIFT + U]
  2. Přes [CTRL + M] zapněte křivky a levý (černý) posuvník posuňte doprava a pravý (bílý) posuvník doleva, dokud nebude tvar bílý a pozadí černé, anebo naopak.
  3. Přidejte vrstvu přizpůsobení (přes ikonku dole v panelu vrstev) Plná barva. Vyberte libovolnou barvu.
  4. Kouzelnou hůlkou vyberte tvar symbolu, vstupte do masky právě vytvořené Plné barvy a přes [ALT + Delete] zamaskujte. Budete-li mít barvy prohozené, tak jako já, stačí (uvnitř masky) použít zkratku [CTRL + I].
  5. Nyní můžete kdykoli tuto vrstvu prokliknout a pohodlně nastavit jakoukoli jinou barvu.

LogoExtract

vrstvy

Inteligentní maska

A to nejlepší na konec. Na toto přišel Jarda – objevil nějaké diskuse o Photoshopu, kde se řešila možnost inteligentních vrstev, někdo tam načal myšlenku a Jarda ji dokončil a ještě zušlechtil.

Popravdě vůbec nevím, kdy a zda to využiju. Je to totiž tak revoluční tip, který jsem nikdy nepovažoval za možný a tak jsem nad touto možností ani nikdy nefantazíroval a naučil se pracovat jinými způsoby.

Jedná se o inteligentní masku, která vznikne za pomocí tzv. mělkého vyseknutí, což vlastně způsobí, že všechny neprůhledné pixely uvnitř skupiny způsobí průhlednost vrstvy, která je pod ní. Ale je potřeba ještě zneviditelnit tmavé barvy u masky přes nastavení Prolnout když a pokud chcete plnohodnotnou masku a nejen černou masku, tak i zneviditelnit světlé barvy u nadřazené skupiny. Chápete? Nevadí, nic si z toho nedělejte, já taky ne. 😀 Ale ukážeme si níže, jak to funguje.

Nakousl jsem, že existují 2 varianty. Ukážeme si nejprve srovnání. Klíčový prvek v obou variantách hraje skupina. Jak masku (respektive klasickou vrstvu, ze které masku uděláme), tak i vrstvu, kterou chcete maskovat, musíte mít v jedné skupině, jinak se budou maskovat i objekty ležící pod skupinou, což samozřejmě nechceme.

Smart-Srovnani

Varianta 1: Maskování pouze černou

Toto je jednodušší způsob. Vezmete do ruky černý štětec anebo černý přechod (pozor: pouze z černé do ztracena, nikoli z černé do bílé) a všechna místa, která touto černou barvou pokreslíte, v objektu níže zmizí (zamaskujete je).

Takže:

  1. Vytvoříme skupinu a do ní umístíme vrstvu (třeba kruh), kterou chceme maskovat a nad ní vytvoříme vrstvu (masku), do které černě nakreslíme třeba úsměv.
  2. Vrstvu s úsměvem převedeme přes pravý klik na Inteligentní objekt.
  3. Vejdeme do nastavení stylu této vrstvy a hned v úvodním nastavení v sekci Rozšířené volby prolnutí nastavíme Vyseknutí: Mělké.
  4. Poté se zaměříme na sekci Prolnout když a na posuvníky. Zajímá nás posuvník na prvním řádku, konkrétně levý černý posuvník. Podrže [ ALT ], klikněte na pravou polovinu černého posuvníku a táhněte – tím zobák rozpůlíte (jinak byste tahali zobákem celým a okraje masky by byly příliš ostré) a táhněte až na úplný konec, až se černý zobák schová pod bílým (viz obrázek).
  5. Skupinu nyní můžete duplikovatrozmístit duplikáty na plátně. Co musí zůstat, je samozřejmě maska (inteligentní objekt), ale pod ní už může být cokoli. Pro demonstraci jsem na obrázku pouze pozměnil barvu kruhu.
  6. Nyní můžete dvojklikem prokliknout kteroukoli masku, upravit její obsah (třeba změnit úsměv), uložit úpravy pomocí [ CTRL + S ] a poté se vrátit do původního souboru, kde už uvidíte, že se maska změnila u všech duplikátů.

Smart-1-Postup

Varianta 2: Maskování odstíny šedé

Toto je o fous složitější způsob, ale stále relativně jednoduchý. Výhoda této varianty maskování je ta, že už můžete pracovat s odstíny šedi. V předchozím případě jste kreslili černou na průhledné pozadí a zde už budete kreslit klasicky černou na bílé pozadí. A k tomu tedy můžete využít odstíny šedé, takže – jako v ukázce níže – můžete vložit do masky fotografii, odbarvit a z ní se vytvoří maska.

  1. Upravíte masku.
  2. Vejdete do nastavení stylu vrstvy naší masky. Černý zobák necháte napravo tak, jak byl. Změníte pouze nastavení Vyseknutí na Žádné.
  3. Nyní je potřeba tuto masku vložit přes [ CTRL + G ] do další skupiny, kde bude pouze maska, nic víc.
  4. Dvojklikem vstupte do nastavení stylu vrstvy (respektive stylu skupiny) této mateřské skupiny, která zastřešuje masku. Zde nastavte Vyseknutí na Mělké a v Prolnout když chytněte celý bílý pravý zoubek a posuňte úplně doleva.
  5. Pokud jste tak již neučinili, uvnitř masky invertujte barvy za pomocí [ CTRL + I ], jelikož u tohoto typu masky černá zobrazuje a bílá skrývá. Krom toho ale vše funguje jako klasická maska.

Smart-2-Postup

Předpokládám, že to bude na první pohled vše znít děsně chaoticky. Také to tak stále trochu vnímám, ale jakmile si to odzkoušíte, tak to pochopíte. Neumím vám přesně vysvětlit, proč to funguje tak, jak to funguje, zkrátka to tak funguje. 🙂

Mimochodem našel jsem i třetí variantu …

… a to přes dvojitou inteligentní vrstvu. A to tak, že provede úpravu masky stejně, jako před chvílí (tedy Vyseknutí: Žádné, Černý zobák stále napravo) a namísto toho, že byste tvořili skupinu a té nastavovali výše zmíněný styl, tak jednoduše objekt znovu přes pravý klik převedete na inteligentní objekt a jemu nastavíte Vyseknutí: Mělkébílý zoubek posunete doleva. Budete-li pak chtít masku upravit, musíte otevřít první objekt a v něm otevřít druhý. Zkrátka se proklikat k poslední masce, změnit ji, CTRL + S, zavřít objekt, znovu CTRL + S, zavřít objekt a hotovo. Toto ani nefotím, protože mi to přijde trochu nešikovné, ale chtěl jsem to alespoň zmínit.

A k čemu je to všechno dobré?

Nevím, ale je to, jak se říká, krutopřísné. 🙂 Schválně se zkuste poptat kolegů, zda umí vytvářet inteligentní masky a můžete před nima trochu zamachrovat. 🙂

diamantyvrstvy

Jak odpojit masku od vrstvy?

Jinými slovy jak ponechat masku na stejném místě, zatímco budeme posouvat vrstvu?

Klikneme na symbol řetězu mezi maskou a vrstvou, viz náhled:

maska-odpojeni
vrstvy

Jak uzamknout průhledné obrazové body?

Buďto klávesovou zkratkou:

SHIFT + ]

Anebo kliknutím na tuto ikonku:

uzamknuti

K čemu je to dobré? Pokud jste například do nové vrstvy kreslili štětcem (ideálně s měkkým, s hranami mizejícími do ztracena) a chcete nějakou část překreslit jinou barvou, ale nechcete nijak přetáhnout, tak máte možnost sice vytvořit novou vrstvu s maskou, nebo podobné možnosti, ale můžete také jednoduše zamknout pixely a překreslit daná místa bez toho, abyste se museli bát, že přesáhnete mimo hlavní obrys. Pokud to nevysvětluji dostatečně jasně, zkuste si něco načmárat, zamknout body a přečmárat čmáranici jinou barvou. 🙂

zamknoutpruhlednebody

vrstvy

Jak odemknout vrstvu pozadí?

ALT + dvojklik na vrstvu (v panelu vrstev)

Pokud někdy potřebujete pracovat s vrstvou pozadí (pokud je to například fotografie), tak sice můžete pozadí duplikovat, aby se z něj stala plnohodnotná a lépe manipulovatelná vrstva a následně originální pozadí smazat, ale toto je daleko rychlejší cesta.
vrstvy

Jak rychle skrýt všechny ostatní vrstvy či skupiny kromě té, kterou chceme ponechat? (Hodí se pro různé kontroly toho, co se v dané vrstvě vlastně nachází.)

ALT + klik na oko viditelnosti vedle vrstvy či skupiny

Následným použitím této zkratky se opět zobrazí vrstvy, které byly viditelné před použitím zkratky a ty, co před zkratkou byly skryté, tak budou nadále skryté.

vrstvy

Jak zjistit, jaké vrstvy se nachází pod kurzorem?

CTRL + klik pravou myší

Udává seznam kompletní. Nezáleží tedy na tom, zda se některé vrstvy překrývají a některé třeba nejsou vůbec viditelné. Zkrátka se vypíše seznam všech vrstev, co na daném pixelu nemají prázdný pixel.

vrstvy

Jak zobrazit alfa kanál u masky vrstvy? Podrže ALT a klikněte na náhled masky.

alfamaska
vrstvy

Nezasekaný přesun vrstev

Pokud se vám někdy při přesouvání vrstvy (ať už pomocí nástroje přesun nebo transformace) na plátně stává, že je přesun jaksi „zasekaný“ (jelikož se automaticky přichytává ke všemu možnému) a objekt nejde přesunout na pixel tam, kam chcete, tak při přesouvání podržte klávesu [CTRL].

vrstvy

Clipping mask

Jak zamaskovat vrchní vrstvu (či více vrstev) dle tvaru spodní vrstvy? Slouží k tomu tzv. Clipping mask, neboli Ořezová maska. Jak něčeho takového docílíme? Za držení klávesy [ ALT ] klikneme kurzorem mezi dvě vrstvy v panelu vrstev. Že jste na správné cestě poznáte tak, že se kurzor změní na jakousi šipečku. Hotovo, nic víc. Nyní můžete vrchní vrstvou pohybovat, transformovat ji, upravovat ji a přesto zůstane zamaskovaná dle tvaru spodní vrstvy.

clipping-mask

Podobně můžete „oříznout“ více vrstev. Stačí je jen umístit nad aktuálně nejvýše oříznutou vrstvu a opět ji pomocí klávesy [ ALT ] přidat do skupiny ořezů. Počet možných ořezávaných vrstev není, dle mě, nijak omezen.

vice-clipping
vrstvy

Rozdělení stylů vrstvy do samostatných vrstev

Tato vychytávka funguje až od verze CS6. Jedná se o rozložení daného stylu vrstvy (např. vržený stín, překrytí přechodem, vnitřní záře apod.) do samostatných vrstev, kterým se automaticky nastaví styl krytí tak, aby vypadal výsledek stejně, jako dříve.

Tuto věc jsem popravdě využil snad jen jednou nebo dvakrát. Ale třeba se to někomu hodí. Jde o to, že máte více kontroly nad každou částí daného stylu a můžete každou zvláštní vrstvu např. zamaskovat trochu jinak, nebo obohatit vržený stín o texturu apod.

Postup je jednoduchý – klikněte pravou myší na ikonku „fx“. Musíte se ale opravdu trefit na tuto ikonku či šipečku napravo, pokud kliknete mimo tento prostor, zobrazí se jiná nabídka.

styl-vrstvy

vrstvy

Jak duplikovat a posunout vybrané vrstvy libovolným směrem?

Pokud potřebujete vytvořit stoh nad sebou umístěných duplikátů, tato metoda vám přijde vhod.

Vyberte vámi zvolené vrstvy, klikněte na nástroj posun (V) a využijte zkratku:

ALT + šipka doleva / doprava / nahoru / dolů

pro duplikaci a posun daných vrstev o 1 px vybraným směrem. Anebo:

SHIFT + ALT + šipka doleva / doprava / nahoru / dolů

pro duplikaci a posun daných vrstev o 10 px vybraným směrem.

Pokud chcete Jiné řešení je zkratka CTRL + ALT + SHIFT + šipka nahoru (někdy fungují i jiné šipky)
vrstvy

Jak vytvořit novou vrstvu POD aktivní vrstvu? Při kliknutí na ikonu nové vrstvy podržte klávesu CTRL.

a href=”https://graficketipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/vrstvy.png”>vrstvy

Lepší výběry

Podíl výběrů, součet výběrů, průnik výběrů.. znáte? Pokud ne, naučte se tyto vychytávky využívat. Postup? Vytvořte první výběr, ponechte jej aktivní a nyní podržte buďto klávesu [ ALT ] = odečet, [ SHIFT ] = součet anebo obě klávesy najednou = průnik. Za držení těchto kláves znovu klikněte a táhnutím proveďte nový výběr. Tímto způsobem můžete odečítat, přičítat a pronikat desítky výběrů.

Vybery

vrstvy

Přechodový obrys

Obrysy přidává vrstvám kdekdo. Kdekdo jistě i ví, že jde přidat obrys ve stylu lineárního barevného přechodu. Málokdo už ale ví, že jde nastavit styl přechodu, který je kolmý na obrys přechodu a lze tímto způsobem vytvořit jakési zajímavé ohraničení. Lépe to vysvětlí obrázek niže.

Co je potřeba udělat? Přidat Styl vrstvy > Tah, zde vybrat Typ výplně: Přechod, Styl: Skupina tvarů a nastavit běžným způsobem barevný přechod.

PrechodObrys
vrstvy

Obrácení pořadí vrstev

Možná se vám někdy stalo, že jste měli nad sebou desítky vrstev v určitém pořadí, ale potřebovali jste je mít v pořadí opačném (např. nějaká zpáteční animace). Takže jediné, co vám zbývalo, bylo to nějak přeorganizovat ručně a padly u toho zajisté minimálně tři velmi kreativní nadávky. Jde to však vyřešit snadněji, daleko snadněji.

  1. V panelu vrstev podbarvěte ty vrstvy, které chcete prohodit. Pokud chcete začlenit i vrstvu pozadí, je nutné ji nejprve převést na klasickou vrstvu za držení klávesy [ ALT ] a dvojkliku na ní.
  2. A nyní již jen: Vrstva > Uspořádat > Obrátit

Obratit

vrstvy

Maskování stylu vrstvy

Maskujete občas vrstvy, které mají přidaný styl vrstvy a výsledek se vám zdá tak nějak podivný? Je to pravděpodobně proto, že ve stylu vrstvy nemáte zaškrtnuto pole [] Maska vrstvy skryje efekty.

Pokud tato možnost zaškrtnutá není, tak se nejprve aplikuje maska vrstvy a až poté efekt. Zatímco pokud zaškrtnutá je, tak se nejprve aplikuje efekt a pak až vrstva. Jinými slovy, po zaškrtnutí maskujete vrstvu jako celek, tak jak ji vidíte i s efektem (jako byste maskovali např. fotku). Bez zaškrtnutí ale maskujete vrstvu pouze jako tvar a efekt se přidává až nakonec. A právě zde vznikají potíže, protože pokud maskujete například pomocí nástroje přechod a vrstva tak obsahuje poloprůhledné pixely, tak se veškeré styly vrstvy přidávají tak nějak.. zvláštně (zejména stíny a obrysy) a vypadá to ošklivě.

Ovšem jsou situace, kdy je naopak potřeba nějaký konkrétní tvar, který vznikne až maskováním v budoucnu. V těchto případech ponechte možnost nezaškrtnutou.

MaskaStylu

vrstvy

Třídění vrstev v CS6+

Pravděpodobně nejužitěčnějšími věcmi, které se objevily ve verzi CS6, je vyhledávání a třídění vrstev. Pomocí ikonek můžete snadno protřídit rastrové vrstvy, efekty, textové vrstvy, tvary a inteligentní objekty. Je také možné podbarvit více ikonek najednou a zobrazit například veškeré rastrové vrstvy a veškeré inteligentní objekty.

Toto třídění je vynikající a zpřehledňuje a urychluje práci, pokud máte v dokumentu desítky či stovky vrstev všeho druhy a potřebujete například hromadně změnit font – jednoduše si zobrazíte pouze textové vrstvy, všechny podbarvíte v panelu vrstev, změnít v panelu textu font a hotovo. Nezapomeňte ale vždy odkliknout danou třídící ikonku, jinak se budete i nadále „pohybovat“ pouze mezi těmito vrstvami.

Taktéž je možné vyhledávat podle názvu, atributů apod.

TrideniVrstev
vrstvy

Vrstvy přizpůsobení ve skupině

Existuje více cest, jak vyřešit následující problém, ale toto řešení mi přijde nejrychlejší a nejpřehlednější.

O jaký problém se jedná? Mějme například nějaké pozadí a nad ním objekt, který se k pozadí nehodí ať už barevně, kontrastně, či jinak a chceme tuto vrstvu tedy doupravit. A abychom do budoucna získali možnost se k těmto úpravám vrátit, tak chceme provést nedestruktivní úpravy přes známé Vrstvy přizpůsobení (úprava křivek / expozice / živosti.. atd.).

Jenže, pokud nad danou vrstvou vytvoříme Vrstvy přizpůsobení, tak se efekty přenesou nejen na daný objekt (či objekty), ale i na vše pod ním – tedy i na pozadí. A my pozadí už měnit nechceme. Co s tím? Jednoduché řešení.

  1. Vyberte všechny vrstvy přizpůsobení a zároveň i všechny vrstvy, které chcete, aby tyto efekty ovlivnily.
  2. Použijte zkratku CTRL + G, čímž vše přesunete do nové skupiny.
  3. Stále se nic neděje, já vím. 🙂 Je totiž potřeba změnit styl krytí skupiny. V základu je totiž nastaveno Beze změny, což je špatně. Je potřeba nastavit styl Normální.

Hotovo. Takto se efekty aplikují pouze na vrstvy (respektive jinak řečeno na všechny neprůhledné pixely) uvnitř skupiny. Toto je vynikající při náročnějších montážích, kdy máte pozadí, střed a popředí a chcete upravovat vrstvy ve střední části či v popředí bez toho, abyste zasahovali do ostatních částí. Tak vše jednoduše seskupíte a úpravy provádíte v rámci skupin. V těch skupinách samozřejmě můžete mít další podskupiny s jednotlivými objekty a tak dále.. Zkrátka co je uvnitř skupiny, to se počítá. Co je mimo, tam se efekt neaplikuje.

PrizpusobeniNormalni

vrstvy

Přizpůsobení namísto duplikace

Pokud je fotka tak nějak vybledlá a chcete získat hezčí odstíny a kontrast, pravděpodobně fotku duplikujete a novému duplikátu nastavíte styl krytí na Překrýt nebo Měkké světlo. Jde to ale ještě elegantnějším způsobem, který navíc šetří místo na disku (pokud je fotografie veliká, může se v rámci PSD jednat o rozdíl desítek, někdy i stovek MB).

Jak tedy dosáhnout stejného cíle elegantněji? Místo duplikace fotografie nad fotografií vytvořte Vrstvu přizpůsobení. Je prakticky jedno, jakou, například Křivky. Do těchto křivek ale nijak nezasahujte, nechte je tak, jak jsou. Nyní tedy máte defacto duplikát neupravené fotografie. Takže co nyní? Této vrstvě přizpůsobení nastavte styl krytí na Překrýt nebo Měkké světlo (nebo cokoli jiného).

Voila, hotovo. Stejný efekt ale snadněji. Výhoda tohoto postupu je taková, že občas vás napadne drobná úprava v původní fotografii a musíte tedy základní vrstvu znovu duplikovat a nastavovat styl krytí. To teď odpadá, jelikož Vrstva přizpůsobení je dynamická a nemusíte v ní tedy nic retušovat, vždy se přizpůsobí podkladu.

PrizpusobeniMistoDuplikace

vrstvy

Výběr do alfy

Váš výběr si můžete kdykoli uložit do Alfa kanálu (který následně naleznete v panelu Kanálů). Osobně tuto vychytávku moc nevyužítám a vystačím si s maskama, ale někdy se vám to může hodit.

Postup je jednoduchý:

  1. Vytvořte libovolný výběr.
  2. Přejděte do Výběr > Uložit výběr, nějak si ho pojmenujte a uložte.
  3. Kdykoli vejděte do panelu Kanály a s přidrženou klávesou [ CTRL ] klikněte na miniaturu daného Alfa kanálu. Tím načtete výběr.

Pár připomínek:

  • pokud na kanál kliknete tak, že jej vyberete (podbarví se modře a z plátna se vytratí barvy a uvidíte pouze kontrastní černo-bílou masku), je před návratem do panelu vrstev potřeba, abyste klikli na kanál RGB, čímž se navrátí barvy
  • pokud kliknete na kanál RGB a barvy budou načervenalé, znamená to, že je váš alfa kanál stále viditelný, tak ho jen skryjte kliknutím na ikonu oka tak, aby zkrátka zůstaly viditelné pouze kanály RGB, Červená, Zelená a Modrá.

VyberAlfa

vrstvy

Rozklad barev (CS6+)

Jistě využíváte barevné přechody – ať už přímo přes nástroj přechod, anebo přes překrytí přechodem ve stylu vrstvy. Všimli jste si ale občas jakýchsi „schodů“ v přechodech? Ty vznikají tehdy, kdy je rozdíl mezi koncovými barvami moc malý (např. černá > tmavě šedá) a je nastavena malá bitová hloubka, která určuje počet použitelných barev. Je to tedy proto, protože například mezi barvou 1 a barvou 5 jsou pouze barvy 2, 3 a 4. Program neví, jak si s tím poradit a tak plochu přechodu rozdělí na 5 částí a každé nastaví postupně tyto barvy. Pokud je bitová hloubka větší a je tudíž dostupných i daleko více, tak je mezi barvou 1 a 5 barev třeba 100, takže je přechod hladčí.

Ale tím se teď není třeba zabývat. Důležité je, jak to v běžné bitové hloubce, ve které většina z nás pracujeme, vyřešit. Před příchodem verze CS6 se musel přechod všemožně rozmazávat, přidávat mu šum apod., to naštěstí s CS6 odpadlo a objevila se možnost tzv. Rozklad barev (v angličtině Dithering).

Tento Rozklad barev nalezneme jak u nástroje přechod (v horním panelu nastavení), tak ve stylu vrstev. Jakmile jej zaškrtneme, barvy se jistým algoritmem smíchají a vytvoří se dojem plynulého přechodu. Na obrázku níže je srovnání přechodu bez a s rozkladem (ovšem pokud si obrázek zobrazíte na tmavém displeji, rozdíl asi vůbec nepoznáte :)).

Dithering
vrstvy

Zužování měkkých okrajů výběru klávesou Delete

U „ostrých“ výběrů vytvořených Perem tato vychytávka nefunguje. Ovšem pokud vybíráte něco, kde nejsou potřeba ostré hrany anebo jsou přímo vyžadovány jemné okraje, tak jistě sáhnete buďto po měkkém štětci anebo po nástroji Rychlý výběr, kterému snížíte tvrdost.

Někdy je ten dobrý, ale zkrátka není dokonalý a rádi byste od objektu ještě kousek po obvodu odřízli / zamaskovali. Můžete sice vstoupit do nastavení [ Zpřesnit okraje ] a zkusit nastavit všemožné poloměry, ale osobně využívám rychlejší cestu.

Touto cestou je klávesa [ Delete ] a její několikanásobné stisknutí. Pokud jsou totiž okraje výběru „měkké“, každé následující stisknutí klávesy [ Delete ] odmaže okraje o trochu více. V závislosti na poloměru měkkosti daného okraje lze využít tato klávesa 3x, ale třeba i 10x i vícekrát. Na následujícím náhledu předvádím ukázkovou animaci. Jedná se o trojnásobné stisknutí klávesy [ Delete ].

Delete

Totéž můžete aplikovat u masek tak, že namísto odmazávání klávesou [ Delete ] vyplníte totéž místo danou barvou (tedy pokud máte aktivní výběr, který chcete zamaskovat, tak dané místo v masce vyplníte černou barvou – pokud několikrát po sobě využijete zkratku pro výplň, vždy se zamaskovaná oblast o trochu rozšíří).
vrstvy

Svázání vrstev

Toto je taková alternativa k tvoření skupin. Osobně ji moc nevyužívám, ale někdy se opravdu hodí. Jedná se o tzv. svázání vrstev, které může existovat i bez ohledu na skupiny. Můžete tak tedy svázat nespočet libovolných vrstev, ať už se nachází v jakékoli skupině. A co potom? Potom, kdykoli označíte jednu z těchto vrstev a budete ji chtít například posunout anebo transformovat, tak se automaticky označí veškeré tyto vrstvy a chovají se jako jeden celek.

Jak tedy na to? Stačí si libovolné vrstvy v panelu vrstev vybrat (za držení klávesy CTRL), kliknout na některou z těchto vrstev pravou myší a zvolit Svázat vrstvy. Vazba se může kdykoli zrušit opětovným kliknutím pravou myší a vybráním Zrušit svázání vrstev.

Případně je v panelu vrstev přímo ikona (viz obrázek). Ve starších verzích programu byla v horní části panelu vrstev, nyní je dole.

SvazatVrstvy

vrstvy

Navážu na předchozí tip, ve kterém jsem doporučil vrstvu před použitím filtrů změnit na inteligentní objekt. Proč je to lepší? Pokud totiž na inteligentním objekt aplikujete jakýkoli filtr, stává se z něj inteligentní filtr a kdykoli v budoucnu tento efekt stačí rozkliknout a můžete hodnoty daného efektu přenastavit. Taktéž se můžete kdykoli rozhodnout pro to, že některý filtr skryjete.

Pokud byste využili filtr běžnou cestou, jedná se o destruktivní změnu, kdežto inteligentní filtry jsou nedestruktivní. Určitě jsou situace, kdy to není potřeba, ale jindy je to skvělá věc.

InteligentniFiltry
vrstvy

Styly skupin (CS6+)

Změna procentuálního krytí skupin by měla fungovat i na starších verzích. Mám pocit, že stejně tak i změna stylu krytí – např. Závoj, Překrýt apod. Pokud se ale nepletu, tak „Styly“ skupin, které odpovídají stylům u vrstev, je možné přidávat až od verze CS6.

Co to tedy znamená? Že můžete například celé skupině nastavit vržený stín, anebo záři, či cokoli jiného. Je to vynikající ve chvíli, kdy máte skupinu například překrývajících se objektů a chcete „vrhnout“ jeden, celistvý stín, aniž byste museli tyto objekty nějak duplikovat, slučovat, umisťovat dospod a až zde této celistvé vrstvě nastavit vržený stín.

Styl nastavíte stejně, jako u vrstvy – buďto na skupinu dvojklikněte levou myší (ne však na název, tím přejdete do přejmenování) anebo klikně pravou a zvolte Volby prolnutí. Poté nastavte styl dle svého.

StylSkupin

vrstvy

Ruční posouvání stínů, přechodů apod.

Vržený stín je asi nejčastěji využívaný styl vrstvy. Někdy přesně víme, jak daleko chceme stín umístit a pod jakým úhlem. Respektive máme v hlavě představu, kde by ten stín měl být, ale zkoušet různé hodnoty úhlů a nastavování vzdálenosti je opravdu úmorná činnost.

Jak na to? Jednoduše. Otevřete si styl vrstvy, klikněte např. na zmíněný Vržený stín, přesuňte kurzor na plátno a ihned uvidíte, jak se klasická myš změní na kurzor známý od nástroje Přesun. Nyní, když na plátně kliknete levou myší a držíte, můžete se stínem ručně posouvat.

PosunStinu

Stejně tak se dá i posouvat například barevný přechod. Stejným způsobem lze posouvat také styl Satén, Vnitřní stín, Překrytí vzorkem a Textura.

PosunPrechodu

vrstvy

Ořez duplikací

Tuto vychytávku používám již tak dlouho, že vlastně ani nevím, jak jsem postupoval dříve, když jsem chtěl provést výřez z určité vrstvy a zbavit se té původní. Pravděpodobně jsem vytvořil masku a poté klikl na použití masky. To je ale zbytečně zdlouhavé. Možná i vy ořezáváte duplikací, ale pokud ne, ukážeme si, jak na to. Žádná věda v tom není.

  1. Vyberte oblast, kterou chcete osamostatnit (tedy chcete se zbavit všeho v dané vrstvě, krom této oblasti).
  2. Stiskněte magickou klávesovou zkratku [ CTRL + J ]
  3. Smažte původní vrstvu.

Toť vše. Namísto zdlouhavého maskování a aplikace masky tedy stačí cokoli vybrat, duplikovat a smazat (či skrýt) původní vrstvu. Tímto způsobem můžete například ořezávat vrstvy, které přesahují okraje plátna. Nástroj výběr totiž funguje pouze na plátně, ne mimo něj, proto pomocí něj vyberete celé plátno, duplikujete a tím vlastně provedete výřez, takže již žádné pixely mimo plátno nepřesahují.

Jak říkám, pro mě je to již absolutní přirozenost ořezávat tímto způsobem (kromě situací, kdy je potřeba opravdu přesně maskovat) a možná to tak máte i vy a píšu to tu zbytečně, ale kdo ví.. pokud používáte jakýkoli jiný způsob, naučte se tento. A pokud máte vícetlačítkovou myš a nastavíte si duplikaci na boční tlačítko, je to super. 🙂

OrezDuplikaci

vrstvy

Minimální krytí

K tomuto tipu nepřikládám žádný příklad, jelikož jsem nedokázal najít vhodné podklady, na kterých by to bylo vidět. Ale vím, že na to občas narážím a tento problém řeším.

Vkládáte někdy do obrazu (například na pozadí) texturu anebo vektorový vzor, u kterého ale chcete, aby měl jen minimální krytí? A stane se vám někdy, že ikdyž nastavíte krytí na 1%, tak je to vizuálně stále „moc“ viditelné?

Řešením je nastavit této vrstvě 1% krytí, umístit vrstvu do skupiny a této skupině opět snížit krytí, například na 70%, 50%, klidně méně. Tím získáte krytí nižší, než je 1%. Běžný člověk to asi moc často nevyužije, ale pokud například tvoříte nějakou prezentaci a chcete pozadí dodat decentní ale nikoli moc viditelnou texturu, třeba se tento postup hodí.

KombinaceKryti

vrstvy

Zarovnání na střed dokumentu

Potřebujete někdy vyrovnat vrstvu anebo skupinu vrstev na střed plátna? Ukážeme si, jak na to:

  1. Vyberte vrstvu či skupinu vrstev (prakticky nemusí být vrstvy ani ve skupině, stačí jich vybrat vícero za držení CTRL)
  2. Aktivovat nástroj posun [ V ]
  3. Použít zkratku [ CTRL + A ]
  4. Nahoře se po použití zkratky rozsvítí ikonky zarovnání a klikněte na druhou (zarovnat svislé středy) a čtvrtou ikonu (zarovnat vodorovné středy) – viz obrázek.
  5. Tadá, vycentrováno.

ZarovnaniPS

vrstvy

Odstranění skrytých vrstev

Tuto metodu mazání jsem zmínil již ve speciálu komprese, ale určitě neuškodí si ji zmínit i samostatně. Pokud nikomu svá PSD nezasíláte, máte na disku dostatek volného místa a nevadí vám, že je v dokumentech polovina vrstev skrytá a jsou tam úplně zbytečně, tak tento tip asi nevyužijete. Pokud vrstvy ani neskrýváte a automaticky mažete v případě, že je již nepotřebujete, tak tento tip asi také nevyužijete.

Ale pokud nepatříte ani do jedné z těchto skupin a před ukládáním či zasíláním dokumentů poctivě procházíte desítky skupin, vrstvu po vrstvě a hledáte všechny neviditelné, abyste je mohli smazat, tak budete za tento tip vděčný, protože vám umožní smazat klidně stovku skrytých vrstev (ať už jsou kdekoli v dokumentu) během jedné vteřiny.

Jak na to? Klikněte na ikonku s šipečkou v pravém rohu panelu vrstev a vyberte Odstranit skryté vrstvy. Tadá. 🙂

OdstranitSkryte

vrstvy

„Blend if“

Ne tak dávno jsme si ukázali lepší překrývání, kdy jsme za pomocí ALTu rozpůlili jakousi šipečku v nastavení stylu vrstvy, konkrétně v podkategorii Volby prolnutí: Jiné. Jelikož mi tento termín nejde přes prsty, tak budu s dovolením užívat termín z angličtiny – Blend if.

Ve zkratce – pokud posouváte levým jezdcem doprava, zbavujete se stínů a pokud pravým jezdcem doleva, zbavujete se světel. Nejčastěji se využívá první posuvník (Tato vrstva) a méně druhá posuvník (Podkladová vrstva).

Zde jen pro připomenutí, kde tuto funkci najdeme. Stačí vejít (např. dvojklikem na vrstvu) do nastavení stylu vrstvy a Blend If vidíme hned po otevření ve spodní části.

BlendIf

Tento nástroj je relativně oblíbený a užitečný. Je vynikající pro případy, kdy máte například logo (či cokoli jiného) na černém pozadí, které chcete vložit na ne-černé pozadí bez maskování (protože jakékoli maskování kouzelnou hůlkou či rychlým výběrem o nějaký ten pixel ořeže skutečný tvar loga). Namísto maskování stačí vejít do stylu vrstvy, do Volby prolnutí: Jiné, zaměřit se na posuvník Tato vrstva, podržet ALT, rozpůlit levou černou šipečku a pravou část táhnout doprava, dokud černá nezmizí.

Na následujícím obrázku je vidět srovnání z kterého jasně plyne, proč se musí šipečka rozdělovat – v opačném případě je přechod „mizení“ stínů až moc agresivní a hrany jsou tedy zubaté. Ovšem třeba se to v některých případech hodí naopak nerozdělovat, kdo ví. Podobně to funguje i s bílým pozadím, kdy se hýbá s pravou šipečkou.

logo-tmave-pozadi-blend-if

Zde je ukázka, jak se zbavit modrého nebe a izolovat bílé mraky a umístit je na jinak barevné pozadí.

MrakyBlendIf

Ade je ukázka, jak vložit mraky na modrou oblohu za rozmanité pozadí. Oproti předchozím příkladům je již potřeba změnit Prolnout když je na možnost Modrá. Výsledek není dokonalý a asi by se musela ještě duplikovat původní vrstva a trochu by bodlo domaskovat alespoň některé tlusté větve ručně, ale na to, že tento základ trval pár vteřin, to ujde, ne? Pro nějaký rychlý nástřel či odzkoušení, jak bude vyměněné pozadí vypadat, určitě dostačující.

BlendIfSTROM-postup

Snad to pro úvod do „Blend if“ stačí. Napadá mě spousta situací, ve kterých lze využít a věřím, že po všech výše zmíněných příkladech něco napadne i vás a že jej budete, tu a tam, využívat.

vrstvy

Odstranění prázdných vrstev

Také občas omylem vytvoříte novou vrstvu, kterou ničím nevyplníte a ona tam „prostě někde je“ a chcete se jí zbavit? Při náročnějších pracích je možné, že jich vznikne celkem hodně. Tyto vrstvy vlastně ničemu ani tak neškodí, ale pokud chcete mít soubor čistý, je fajn, když jsou pryč. Jak je smazat?

Soubor > Skripty > Odstranit všechny prázdné vrstvy

OdstranitPrazdne

vrstvy

Velikost a ořez miniatur

V základu programu jsou tuším nastavené náhledy ikon ve velikosti Střední. Je ale možné tyto náhledy zmenšit i zvětšit. Dále je v základu nastaven ořez náhledů dle velikosti plátna. To znamená, že pokud vrstva zabírá například jen čtvrtinu obrazu, uvidíte v náhledu přesné umístění obrazu a zbytek bude kostičkovaný (průhledný). Lze ale nastavit ořez náhledu dle vrstvy a v takovém případě uvidíte všechny náhledy v plné kráse, ať jsou vůči obrazu jakkoli zmenšené a umístěné.

A jak vzhled náhledů přenastavit? Stačí kliknout pravou myší na kterýkoli náhled a vyskočí nabídka viz níže. Pro srovnání rovnou ukážu, jak jednotlivá nastavení vypadají:

VelikostiIkon

vrstvy

Inverzní maska

Někdy je potřeba určité vrstvě nastavit opačnou masku, než má jiná vrstva. Řešením může být přetažení masky ze staré na novou vrstvu za držení klávesy [ ALT ] a následná inverze masky přes [ CTRL + I ].

Je ale ještě rychlejší a příjemnější způsob. Stačí jednoduše podržet klávesu [ CTRL ] a kliknout na náhled masky dané vrstvy. Tím získáme její výběr. Poté označíme druhou vrstvu a nyní podržíme klávesu [ ALT ] a klikneme na ikonu přidání masky. Tím se nám okamžitě přidá inverzní maska oproti masce původní.

ProhozeniMasky
vrstvy

Kopie atributů

Že lze kopírovat styly vrstev, to ví asi každý. Věděli jste ale, že jde kopírovat i atributy? Kupříkladu máte určitý tvar, který je vyplněn určitou barvou (nikoli přes styl, ale přes klasický dvojklik na vrstvu, po kterém vyskočí okno s výběrem barvy) a chcete tuto výplň zkopírovat i na ostatní tvary. Jak to provést? Jednoduše – kopií atributů.

  1. Pravý klik na vrstvu zdrojového tvaru a výběr možnosti Kopírovat atributy tvaru.
  2. Pravý klik na vrstvu cílového tvaru a výběr možnosti Vložit atributy tvaru.

PostupAtributy

vrstvy

Zamykání vrstev

Zamykání se hodí do mnoha situací. Přesto je ale moc lidí nezná (sám jsem je dlouho ignoroval) a je potřeba je zde uvést. Vrstvy lze zamykat několika způsoby. Zamykací ikonky naleznete v panelu vrstev ihned pod výběrem stylu krytí. Existuje:

  1. Zamknutí úplné – po úplném zamknutí s vrstvou nic nenaděláte, leda byste ji opět odemknuli. Toto je vynikající věc do situací, kdy máte navrchu souboru například nějakou texturu, která vše překrývá a vy byste rádi za pomocí nástroje Posun (s aktivovaným automatickým výběrem) vybírali a manipulovali s vrstvama níže. Pokud vrchní textura zamknutá není, tak kamkoli nástrojem posun kliknete, vždy se vybere právě vrstva textury. Ale pokud ji uzamknete, tak si jí nástroj Posun nevšímá a můžete si volně manipulovat s vrstvama níže.
  2. Zamknutí polohy – vrstva nelze posouvat, ale stále lze upravovat styl krytí, procentuální krytí apod.
  3. Zamknutí obrazových bodů – lze provádět prakticky vše kromě úprav uvnitř obrazu (nejde tedy např. nic retušovat, kreslit do vrstvy apod.)
  4. Zamknutí průhledných bodů – pokud máte ve vrstvě například nějaké přechody do ztracena a zamknete vrstvu tímto způsobem, tak ochráníte průhledné pixely a pokud začnete na vrstvě kreslit jinou barvou, tak se „přichytí“ pouze k původní průhlednosti (pro lepší vysvětlení mrkněte na konec následujícího obrázku).

Zamykani

vrstvy

Více obrysů

Potřebovali byste občas přidat jedné vrstvě více obrysů? Třeba tři? Ukážeme si, jak na to.

  1. První obrys vytvoříme tak, že vejdeme do stylu vrstvy do nastavení Vnitřního stínu. Vybereme barvu, styl krytí, velikost obrysu a co je nejdůležitější – Vzdálenost nastavíme na 0 ob a Vyseknutí nastavíme na 100%.
  2. Druhý obrys vytvoříme tak, že vejdeme do nastavení Vnější záře, vybereme barvu, styl krytí nastavíme Normální, nastavíme velikost a v sekci Elementy nastavíme Metoda: PřesnáRozsah 0%. V sekci kvalita zaškrtneme [] Vyhlazení a nastavíme Rozsah na 1% a Roztřesení na 0%.
  3. Nu a poslední obrys vytvoříme klasicky přes nastavení Tah.

Je však potřeba říci, že ne vždy jsou obrysy dokonale ostré jako standardní obrys.

ViceObrysu

vrstvy

Globální světlo

Asi znáte situaci, kdy jste nastavili například vržený stín z nějakého úhlu a teď chcete nastavit i vnitřní stín, ale z jiného úhlu. Nu a když u vnitřního stínu ten úhel změnít, tak se, na potvoru, najednou změní i úhel vrženého stínu. Ale tím to nekončí, protože se dokonce změní úhly efektů i u všech ostatních vrstev. Otravné, že? 🙂

Čím to je? V základním nastavení stylu vrstev je vždy nastavené globální světlo, tedy nějaký pomyslný světelný zdroj, který svítí na dokument v daném úhlu a vrhá stíny v daném úhlu. Na jednu stranu je to fajn věc pro sjednocení efektů, na druhou stranu, pokud chcete různým vrstvám nastavovat efekty pod jinými úhly, je potřeba to nějak vyřešit. A jak to vyřešit?

V nastavení stylu vrstvy u všech potřebných efektů odškrtněte [] Použít globální světlo.

GlobalniSvetlo

vrstvy

Efekt na celé plátno

Víte, že u vrstvy jakéhokoli tvaru (dokonce i u úplně prázdné vrstvy) můžete pomocí jednoho kliknutí v nastavení stylu vrstvy zařídit, aby se daný efekt aplikoval úplně na celé plátno? Stačí v hlavním nastavení stylu odkliknout [] Průhlednost tvaruje vrstvu.

EfektCelePlatno

vrstvy

Všechen text navrch

V návaznosti na zkratku zmíněnou v prvním dnešním tipu si ukážeme, jak je možné ji využít. V jednom starším sedmeru jsme si ukázali, jak lze od verze CS6 třídit vrstvy. Je tedy možné zobrazit si například zobrazit pouze textové vrstvy pomocí jednoho kliknutí – zatrhnutí ikonky filtrující textové vrstvy.

Nyní můžeme, běžným způsobem (přes SHIFT), vybrat veškeré textové vrstvy, poté odtrhnout třídění (čímž se opět zobrazí úplně všechny vrstvy) a pokud nyní použijete zkratku CTRL + SHIFT + ], veškeré vybrané vrstvy, tedy veškeré textové vrstvy, máte navrchu.

Co je naprosto vynikající je to, že tento úkon ignoruje skupiny a ať byl tedy text zašantročen kdekoli, programu je to jedno, dané vrstvy ze skupin násilně vytáhne a přesune navrch dokumentu.

TextNavrch

vrstvy

Zvětšování stylu vrstvy

Osobně jsem toto nikdy nevyužil, ale třeba se to někomu hodí. Pokud byste rádi procentuálně zvětšili či zmenšili veškeré efekty u dané vrstvy, lze to provést následujícím způsobem:

  1. Pravý klik na vrstvu v panelu vrstev.
  2. Vybrat: Změnit velikost efektů.
  3. V okénku nastavit procentuální zvětšení či zmenšení.

VelikostStylu

vrstvy

Automatické připnutí

Jestliže využíváte ořezové masky (clipping mask – vysvětleno v sedmeru č. 13), tedy „připínání“ například vrstev přizpůsobení k dané vrstvě, asi jste se už setkali s tím, že pokud chcete přidávat další a další vrstvy přizpůsobení anebo vrstvy nějakých efektů, tak se tento efekt umístí navrch někde mimo ořezovou skupinu a vy musíte, za pomocí ALTu a kliknutí mezi vrstvy, tento efekt ručně připnout.

Šlo by to ale bez toho připínání? Nejde vytvořit vrstvu tak, aby se automaticky připnula? Ano, jde to. Stačí mít před vytvořením nové vrstvy označenou jinou, než nejvýše umístěnou připnutou vrstvu – v takovém případě se nová vrstva umístí automaticky mimo tuto ořezovou skupinu. Pokud však označíte například tu základní vrstvu, anebo jakoukoli připnutou vrstvu uprostřed skupiny, nová vrstva bude mít smůlu a jelikož bude obklopena dalšími ořezovými vrstvami, tak se stane také ořezovou vrstvou. 🙂

Na náhledu je ukázka případu, kdy jsem chtěl připnout novou vrstvu přizpůsobení – Křivky.

AutomatickePripnuti
vrstvy

Transformace maskovaného smart objectu

Pokud máte smart object a použijete na něj například transformaci prokřivení a posléze mu přidáte masku, tak tím zablokujete veškerou transformaci – to znamená, že nepůjde už ani zmenšení přes klasické [ CTRL + T ]. Řešením by tedy bylo byďto aplikovat masky uvnitř smart objectu, anebo smart object vyrastrovat a na něj použít masku. Ale někdy to zkrátka nevyjde a do této situace se dostanete.

Jak tedy v této situaci postupovat, když vám vyskakuje chyba (viz obrázek) a vy zoufale potřebujete zachovat jak masku tak smart object nedotknuté? Jednoduše vytvořte novou prázdnou vrstvu nad zamaskovaným smart objectem, poté v panelu vrstev vyberte jak prázdnou vrstvu, tak zamaskovaný smart object a poté stiskněte zkratku [ CTRL + T ]. Nyní již transformace fungovat bude.

TransformaceSmartObjectu

vrstvy

Zčervenání mimo masku

Osobně jsem to mockrát nevyužil, ale třeba se to někomu hodí. Pokud za držení kláves [ SHIFT + ALT ] kliknete na miniaturu libovolné masky vrstvy, tak se rázem vše neodmaskované začervená. Může to pomoci kupříkladu ke zlepšení kontrastu světlých hran na světlém pozadí anebo tmavých na tmavém podkladu.

RedMaska

vrstvy

Přenos mezi dokumenty: dovnitř a mimo skupinu

Pokud přetahujete skupiny či vrstvy mezi otevřenými dokumenty, možná tu a tam nechtěně vnoříte přenášenou skupinu / vrstvu dovnitř jiné skupiny, ačkoli jste je chtěli přenést navrch hierarchie, tedy aby daná skupina / vrstva byla mimo cílovou skupinu. Pokud se to stane, tak to není konec světa, ale musíte v druhém dokumentu tuto skupinu / vrstvu vytáhnout ven. Což je otrava.

Jak tuto situaci vyřešit? To si ukážeme na obrázku níže. Z běžného vytváření vrstev či skupin víme, že pokud nějakou vrstvu označíme a klikeme na vytvoření nové vrstvy, tak se nová vrstva vytvoří přímo nad tou vrstvou, kterou jsme měli označenou. Z toho by si tedy člověk odvodil, že pokud máme označenou nějakou skupinu, tak cokoli přeneseme, tak se přenese nad tuto skupinu. Není tomu tak:

A) Pokud máme v cílovém souboru skupinu označenou, ale otevřenou (ta malinká šipečka nalevo ukazuje dolů), tak se přenášená skupina / vrstva vloží DO této skupiny.

B) Pokud máme v cílovém souboru skupinu označenou, ale uzavřenou (šipečka ukazuje doprava), tak se přenášená skupina / vrstva vloží MIMO tuto skupinu.

PresunSkupin

vrstvy

Náhled rychlé masky

Osobně s rychlou maskou (quick mask) jako takovou nepracuji, ale občas se hodí si ji zobrazit při tvorbě výběru pro zřetelnější představu toho, co do výběru patří a co ne.

Stačí mít aktivní nějaký výběr a poté použít klávesu [ Q ], která vám červeně zamaže místa, která do výběru nepatří.

Q-quick-mask-vyber

vrstvy

Transformace výběru

Pokud někdy potřebujete například natočit právě vytvořený výběr, anebo jej trochu velikostně doupravit, nemusíte znovu vytvářet výběr nový, ale stačí na stávající výběr kliknout pravou myší, zvolit Transformovat výběr a doupravit jej přímo.

TransformaceVyberu

vrstvy

Ztmavování a zesvětlování masek

Možná jste někdy narazili na postup, například u maskování vlasů, kdy někdo pro ztmavování a zesvětlování masky vrstvy používal nástroje Ztmavit (Burn tool) a Zesvětlit (Dodge tool). Jenže tyto nástroje zesvětlují či ztmavují vše, co není 100% černé a 100% bílé. A občas je zkrátka potřeba třeba jen dotmavit to, co už je tmavé (tedy tmavší jak 50% šedá) a naopak dosvětlit to, co je již světlé (světlejší jak 50% šedá). A to bez toho, abyste nějak zdeformovali / zostřili okraje masky.

V tomto případě také využijete nástrojů Ztmavit a Zesvětlit, ale v horním panelu přepnete u Ztmavení – Rozsah: Stíny a u Zesvětlení – Rozsah: Světla.

MaskySvetloTmavo

A zde je ukázka několika „průchodů“ Ztmavení a Zesvětlení.

Ztmavení:

PruchodyZtmaveni

Zesvětlení:

PruchodZesvetleni

vrstvy

Automatická maska přizpůsobení

Pokud tu a tam vytváříte vrstvy přizpůsobení a po vytvoření je ihned maskujete dle tvaru nějakých objektů (tedy pravděpodobně přes výběr a následné vyplnění masky), vězte, že to jde ještě rychleji.

  1. Aktivujte požadovaný výběr.
  2. Vytvořte vrstvu přizpůsobení – automaticky se zamaskuje dle aktivního výběru.

AutoMaskaPrizpusobeni

vrstvy

Vycentrování vkládaného obrazu

Jestli občas něco mezi dokumenty kopírujete přes CTRL + C, (anebo například zrovna kopírujete obrázek z webu), a chcete obraz vložit do svého plátna přes CTRL + V, tak asi víte, že se vždy vloží tak nějak ledabile, kam se mu zachce. A pokud chcete vložený obraz vycentrovat, musíte tak učinit až posléze.

Nešlo by to ale vycentrovat už při vkládání? Šlo. Stačí před vložením stisknout zkratku [ CTRL + 0 ] (nula, nikoli ó), čímž plátno dokumentu v prostředí programu vycentrujete. Pokud v tomto stavu cokoli vložíte, vloží se to na střed.

VycentrovaneVlozeni

vrstvy

Snížení krytí táhnutím

Kdysi dávno jsem tuším dával tip, že když podržíte [ CTRL ] a umístíte kurzor tam, kde se vyskytuje procentuální hodnota krytí / výplně, tak se vám změní kurzor na “tažítko” a je možné při pohybu doleva snížit krytí a při pohybu doprava ho zvýšit.

Existuje ale rychlejší, ne-CTRL-ové řešení: jednoduše klikněte vlevo od procent na textové označení Krytí anebo Výplň a táhněte doleva pro snížení a doprava pro zvýšení dané hodnoty.

KrytiProcentaDrag

vrstvy

Černobílý styl vstvy

Potřebujete někdy převést vrstvu na černobílou? Asi ano. Potřebujete to někdy provést nedestruktivně tak, abyste se kdykoli mohli vrátit k barevné verzi? Nejspíš na to půjdete přes vstvu přizpůsobení a odbarvení například za pomocí nástroje Odstín a sytost. Narazil jsem ale na ještě jedno rychlejší a elegantnější řešení – přes styl vrstvy.

  1. Vstupte do nastavení stylu
  2. Jděte do sekce Překrytí přechodem a zvolte přechod černobílýRežim nastavte na Sytost. Podobně zafunguje i překrytí barvou – jakoukoli v odstínech šedi od černé po bílou.
  3. Toť vše. Styl si můžete uložit a kdykoli okamžitě použít. A když budete chtít černobílost vypnout a vrátit se k původnímu obrazu, jednoduše styl skryjete.

cernobilystyl

vrstvy

Vzdálené zarovnání do výběru

Kdykoli jsem dříve tvořil třeba dlouhé newslettery a potřeboval jsem na určité místo posunout určitou vrstvu, která byla někde daleko, musel jsem vždy plátno odzoomovat, anebo scrollovat, dokud nenajdu danou vrstvu, pak ji chytit, táhnout kamsi o 5000 px níže a konečně se znovu přiblížit na místo, kde jsem pracoval. Případně jsem si občas vytvářel dočasné dokumenty, kam a odkud jsem si tyto vrstvy přetahoval. Děs.

Přitom to jde daleko snáze, jak vám ukážu na obrázku níže. Ať jste kdekoli, stačí si vytvořit výběr, v panelu vrstev najít danou vrstvu (ideální je znát její název anebo si tyto vrstvy označovat barevně, abyste je v panelu vrstev rychle našli), aktivovat nástroj Posun a poté jen vystředit za pomocí klasických ikonek. V tom okamžiku se v daném místě objeví vybraná vrstva, ať už byla před vteřinou kdykoli. Nemusíte ji tedy očima hledat na plátně, odzoomovávat, přetahovat, zazoomovávat, ale stačí ji vybrat, vystředit a šmitec. J

Stejně tak můžete mimochodem i vkládat obrázky. Ať už máte dokument přiblížený kdekoli, stačí vytvořit výběr, CTRL + V a daný obraz se vystředí na střed daného výběru. Pokud tedy kopírujete třeba novou verzi obrázku na místo, kde je stará verze a která je úplně stejně veliká, stačí přes CTRL + klik na vrstvu obrázku vytvořit výběr a po CTRL + V se nová grafika vloží přesně na toto místo a překryje starou verzi. Kdybyste na to šli klasicky, tak byste po vložení obrazu museli vrstvu chytnout a ručně ji zarovnat tam, kde má být. Takto si ušetříte pár vteřin.

zarovnanidovyberu

Odkrytí všeho

Máte-li na plátně vrstvu, která je větší, než samotné plátno, nemusíte plátno ručně rozšiřovat za pomoci nástroje Ořez. Daleko rychlejší a pohodlnější způsob je, když v menu zvolíte: Obraz > Odkrýt vše

— Všechny efekty —

efekt

Jak udělat z textury vody texturu lávy?

Snadno. Pokud rozumíte manipulaci s křivkami, tak se stačí podívat na obrázek a bude vše jasné. Pokud křivkám nerozumíte, mrkněte na nějaké video na netu. 🙂 Jedná se vlastně o vylepšenou variantu histogramu – namísto jednorozměrného posuvníku máte dvourozměrný prostor, uvnitř kterého můžete ladit ‘křivku’ jasu, respektive zastoupení daného barevného kanálu. Postup úpravy je jednoduchý – klikněte kamkoli na křivku a vytvoří se bod, kterým následně můžete kamkoli táhnout.
Čím “rozbouřenější” textura vody, tím uvěřitelnější textura lávy. U fotografií průzračného moře vznikne sice pěkný efekt, ale na lávu bude textura působit moc řídce.
Zde je ukázka mých starších děl, ve kterých jsem tuto techniku využil: Lava Falls SanctuaryWhen a tornado meets a volcano

Postup a):

  • klikneme na ikonku rozpůleného kruhu – tím se dostaneme do vrstev přizpůsobení
  • vybereme Křivky (jedná se o nedestruktivní úpravy, které lze kdykoli zvrátit nebo upravit – vrstvy úprav ještě zmíním v tipech v budoucnu)
  • vyskočí nám okénko křivek, my chceme upravovat jednotlivé kanály a tak klikneme na [ RGB ] a vyjedou nám jednotlivé R(ed), G(reen), B(lue) kanály, které následně upravíme přibližně tak, jak je vidět na obrázku

Postup b):

  • použijeme zkratku CTRL + M a zbytek postupu je již stejný, jako u a) (Tento postup je destruktivní a zpětně needitovatelný.)

lava-postup

efekt

Cross-processing

Tento efekt je jednoduchý a přesto velmi efektivní. Z mého pohledu je již dost „profláknutý“, ale mnoho lidí vidím se na něj ptát. Slova asi nejsou potřeba, vše jistě pochopíte z náhledu. Jedná se pouze o korekci křivek jednotlivých barevných kanálů. Zde záleží jen na vašem pocitu, jak moc křivky ‚prohnete‘ (tedy jak moc budou dané kanály kontrastní) a na jakou stranu. Nemusíte tvořit ani podobné S-křivky, váš výsledek může vypadat úplně jinak. Podstatou je, že tvoříte úpravy „napříč“ (tedy cross) barevnými kanály a vytváříte tak víceméně nereálné zabarvení.
cross

efekt

Změna plastu na kov.

Posledně jsme měnili vodu v lávu. Dnes změníme texturu plastu v texturu kovu. Princip je podobný – opět budeme upravovat křivky. Nyní ale již ne samostatné kanály, nýbrž hlavní RGB křivku. Nelekněte se podoby křivky na obrázku, manipulace je jednoduchá (jak jsem již popisoval dříve) – kliknutím vytvoříte bod a táhnutím jej umístíte na jiné místo.

Po úpravě křivek ještě přidáme přizpůsobení Odstín a sytost (kde snížíme sytost a tím vytvoříme ‚stříbro‘) a nakonec přidáme přizpůsobení zvané Mapovat na přechod a zvolíme barvy dle toho, jaký kov chceme napodobit. Do editoru přechodu se dostaneme kliknutím kamkoli na přechod.

Opět nechci zabíhat do detailů a jen stručně popíšu Mapování na přechod. Stručně je to dá se říct aplikování daného přechodu na histogram obrazu. Laicky řečeno – vyberete přechod od barvy A do barvy B (přechod může být i složitější) a ten se aplikuje tak, že se na nejtmavší hodnoty aplikuje barva A a na nejsvětlejší barva B. A tedy na vše šedé mezi tím se aplikují barvy, které leží mezi A a B. Snad jsem to vysvětlil srozumitelně. Myslím, že jakmile začnete s nástrojem experimentovat, pochopíte jej.

Pokud by přechod vypadal divně, zaškrtněte u nástroje Mapování políčko [] Obrátit (někdy se totiž světlé hodnoty mapují na tmavé a naopak). Pro kvalitnější a hladčí přechod zaškrtněte i políčko [] Rozklad. Mám pocit, že tato možnost se objevila až s verzí CS6. Ale obvykle nejsou rozdíly tak znatelné, takže i se starší verzí docílíte efektu, o který se budeme snažit.

Dost slov, zde je návod:

plastkov

efekt

Přechodová záře

Vnější a vnitřní záři jistě znáte a pravidelně používáte. Víte ale o tom, že záře nemusí být klasická jednobarevná, ale že jí jde nastavit přechod? Stačí ve stylu vrstvy u vnitřní či vnější záře v nastavení přepnout barvu na… přechod. 🙂

PrechodZare

efekt

Rychlé osvětlení

Chcete snadno a rychle dodat objektu uvěřitelné osvětlení, aby lépe zapadl do scény?

  1. Přejděte do nastavení stylu vrstvy, konkrétně do vnitřního stínu.
  2. Jako barvu stínu vyberte neutrální šedou (případně šedou mírně zabarvenou do modra / žluta / jiné barvy).
  3. Režim nastavte na Lineárně zesvětlit (přidat).
  4. Nastavte úhel, pod kterým má světlo na objekt dopadat. V našem případě jsem zvolil 90°.
  5. Vyseknutí ponechte na 0%experimentujte s nastavením Vzdálenosti a velikosti.
  6. U nastavení kvality klikněte na malou šipečku vedle ikony profilu a vyberte profil kuželovitý (viz obrázek níže).
  7. Pro dodání realističnosti zvyště šum na cca 7 %, aby se osvětlení dodala jemná textura, jinak by působilo příliš uměle.

SnekOsvetleni

efekt

Snížení kontrastu inverzí

Máte příliš kontrastní fotografii a chtěli byste ji trochu od-kontrastnit? Photoshop má sice nástroj Jas a Kontrast, ale ne vždy s ním jde dosáhnout ideálních výsledků. Následující postup sice také není do každé situace zcela dokonalý, ale je lepší znát více cest, které pak mezi sebou můžete kombinovat a dosáhnout tak lepších výsledků, než dříve. Postup je zde jednoduchý:

  1. Přidejte vrstvu přizpůsobení: Inverze.
  2. Nastavte jí styl krytí Překrýt (ten je ideální, ale klidně experimentujte s jinými styly).
  3. Snižujte procentuální krytí, dokud nedosáhnete ideálního efektu.

Tento postup od-kontrastňuje velmi dobře. Má však jednu vadu na kráse a to, že trochu mění barevnost. Například v našem případě se změní barva nebe. To se ale dá vyřešit tím, že se efekt Inverze zamaskuje, anebo se přidá nové přizpůsobení Odstín a sytost / Křivky / či cokoli jiného a barvy si doladíte. Každopádně třeba u černobílých fotek to řešit nemusíte, takže tam by byla tato metoda bezproblémová.

KontrastInverze

efekt

Jednoduchá textura dřeva

Nyní si ukážeme, jak vytvořit jednoduchou texturu dřeva.

  1. Vytvořte si ideálně čtvercový dokument. Já pracoval s rozlišením 700×700 px.
  2. Vytvořte novou prázdnou vrstvu, klikněte na ni pravou myší a vyberte Převést na inteligentní objekt.
  3. Nyní Filtr > Vykreslení > Oblaka.
  4. Poté přes Filtr > Rozostření > Rozmáznutí obraz rozmázněte tak, že nastavíte úhel na 90°vzdálenost rozmáznutí nastavíte přibližně na polovinu výšky souboru – tedy v mém případě (při souboru 700×700 px) to bude 350 px, ale vy to můžete mít jinak.
  5. Přidejte vrstvu přizpůsobení Posterizovat a nastavte počet úrovní alespoň na 25.
  6. V panelu vrstev vyberte / podbarvěte původní inteligentní vrstvu a tuto vrstvu Posterizace, klikněte pravou myší a opět převeďte na inteligentní objekt.
  7. Filtr > Jiný > Horní propust a zde nastavte poloměr alespoň na 7 obrazových bodů.
  8. Poté bude potřeba dřevo nabarvit, tak použijeme efekt (dvě ikony od ikony vrstvy přizpůsobení) Překrytí barvou a nastavíme Režim prolnutí Barva a zvolíme nějakou decentní hnědou.
  9. Přidáme vrstvu přizpůsobení: Křivky. V okně křivek byste měli vidět něco podobného, jako je v obrázku níže – měli byste vidět jakési 3 „kopce“. Chytněte levý černý posuvník a posuňte jej někam mezi první a druhý kopecpravý bílý posuvník posuňte kousek za poslední kopec.
  10. Jelikož nám tato úprava barvy velmi zasytí, přidáme vrstvu přizpůsobení: Odstín a sytostubereme sytost na -50, případně doladíme i odstín.
  11. Efekt je hotový, ale pokud chcete, můžete dvojklikem vejít do úprav inteligentní vrstvy, uvnitř které můžete třeba přenastavit Posterizaci, jako jsem to udělal já (zvýšil jsem počet úrovní na 42). Anebo můžete dvojklikem na filtr Oblaka u spodní inteligentní vrstvy aktualizovat vykreslení oblak na jiné.

DrevoTextura

efekt

Styl sytosti

Pokud chcete trochu odsytit fotku bez toho, abyste museli používat nějaký filtr, nastavte jí jednoduše styl vrstvy – překrytí barvou, kde nastavte režim na Sytostzvolte nějakou méně sytou barvu a poté experimentujte s procentuálním krytím pro zeslabení / zesílení efektu odsycení.

StylSytosti

efekt

Jednoduchý drahokam

Nyní si ukážeme jednoduchý efekt vybroušeného drahokamu či korálku.

  1. Nástrojem elipsa vytvoříme kružnici (držením klávesy SHIFT zajistíme přesné proporce kruhu).
  2. Kruh vyplníme požadovanou barvou.
  3. Přejdeme do nastavení stylu vrstvy a to konkrétně do Úkos a reliéf.
  4. Nastavíme styl: Vnitřní úkos, Metoda: Tvrdá, Hloubka: +- 350%, Směr je víceméně jedno, Velikost maximální, tedy 250 a změkčení kolem 1-2 ob.
  5. A nyní přijde experimentování. V nastavení Stínování je kružnice s čtverečkem uprostřed. Myší nyní klikejte dovnitř kružnice a sledujte, jaký efekt to vytvoří. Nejlepších výsledků dosáhnete, když kliknete někam poblíž čtverečku.
  6. Nastavte profil lesku na prstenec (viz obrázek níže) a můžete ale nemusíte zaškrtnout Vyhlazení.
  7. A nyní přenastavte barvu světel a stínů: světla ponechte buďto bílá, anebo je změňte na velmi světlý odstín základní barvy a pro stíny zvolte tmavý odstín základní barvy. Můžete experimentovat i s režimy krytí, ale ideálních výsledků se obvykle dosáhne při ponechání Závoje a Násobení.

JednoduchyDrahokam

efekt

Loadovací kruh

Loadovací kruh asi znáte. Je k vidění všude možně na webu, když se něco.. loaduje. Ukážeme si, jak se takový základní loadovací kruh tvoří. Z něj už poté, za pomocí několika snímků a vícenásobného natočení, můžete vytvořit samotnou loadovací animaci.

  1. Pomocí nástroje Elipsa vytvoříme kružnici.
  2. Nastavíme Výplň na 0%.
  3. Vstoupíme do nastavení stylu vrstvy > Tah a vybereme Typ výplně: PřechodStyl: Úhlový.
  4. Nastavíme přechod z libovolné barvy do ztracena. Případně, bude-li animace na bílém pozadí, lze ponechat přechod barva > bílá. A je hotovo.

FadingCircle
efekt

Dnes si ukážeme jednoduchý efekt briliantu.

Začneme vytvořením kruhovitého výběru za pomocí nástroje Kruhový výběr a následným vyplněním již známou 50% šedou, o které byla řeč v minulém sedmeru. Následně použijeme Filtr > Šum > Přidat šum s hodnotami: 100%, rovnoměrné, monochromatické. Poté využijeme ještě jeden filtr a to konkrétně Filtr > Seskupení > Krystalizace, kde zvolíme velikost dle toho, jak veliké chceme jednotlivé plošky. Pro rozměry elikost kruhu cca 600x600px se hodí například velikost 30.

Máme základní briliant, s kterým můžeme manipulovat a například mu přidat mapování na přechod, které v tento moment jistě již všichni umí z předchozích sedmer. 🙂

efekt

Jak vytvořit jednoduchý efekt blesku?

1) Na plátno vodorovně aplikujte černobílý přechod (v závislosti na tom, jak moc „dlouhý“ přechod bude, se bude efekt blesku měnit – čím užší, rychlejší přechod, tím bude výsledný blesk méně „roztřepaný“ a bude rovnější).

2) Použijte Filtr > Vykreslení > Odečíst oblaka

3) Invertujte barvy (CTRL + I)

4) Vejděte do nastavení úrovní, resp. histogramu (CTRL + L) a nastavte hodnoty přibližně 150, 0.2, 255 (zde nejde doporučit konkrétní hodnoty – zkrátka laďte první a druhý posuvník tak, aby zmizelo co nejvíce přebytečných světlých míst a zůstal vám co nejčistší blesk).

5) Nyní můžete blesk libovolně dobarvit přes nástroj Odstín a sytost (CTRL + U), kde zaškrtnete možnost [] Kolorovat a posuvníkem dolaďte libovolný odstín a sytost.

6) Pokud nyní budete chtít blesk přidat například k fotografii nebe, nastavte styl krytí na Závoj (Screen).

Pokud budete blesk různě natáčet, je možné, že na krajích zůstanou světlá místa. Takže při manipulaci nezapomínejte na řádné zamaskování krajů například nástrojem Přechod (G).

Zajímavý efekt vzniká i při použití radiálního přechodu. Zkrátka experimentujte, dokud nevznikne to, co se vám bude líbit.
bleskyyy
efekt

Jak navodit jednoduchý efekt rozmáznutí?

  1. Vybereme nástroj jednopixelový vertikální výběr a ze základní fotografie duplikujeme „proužek“ v místě, od kterého chceme efekt vytvořit.
  2. Zapneme nástroj Libovolná transformace (CTRL + T) a roztáhneme tento pruh do požadované strany.
  3. Zamaskujeme přebytečné části.

Jinak tento, pro někoho možná amatérsky vypadající, efekt, se může využívat i v jiných situacích a pokročilejších montážích. Nechtěl jsem vás tedy pouze naučit, jak rozmáznout kus fotografie, ale spíše vás seznámit s nástrojem pixelový výběr, protože se někdy může hodit.

rozmaaaaaznuti
efekt

Jak ručně vytvořit odraz světla na vlnách?

Jednoduše, vytvoříme si k tomu štětec.

  1. Buďto můžeme vlny vytvořit na existující fotografie moře, anebo vytvoříme jednoduchou vrstvu, kterou překryjeme modrým barevným přechodem.
  2. Vybereme nástroj štětec [B] a přejdeme do nastavení štětce [F5]
  3. V hlavním nastavení Tvaru špičky stopy zvolíme Zaoblení mezi 1-3%, Tvrdost 0% a mezery 100%
  4. V Dynamice tvaru nastavíme Kolísání velikosti 58%, Minimální průměr 38%, Kolísání úhlu 0%, Kolísání zaoblení 1% a Minimální zaoblení 1%
  5. V nastavení Rozptylu nastavíme 450% (pozor, pokud máte zaškrtnuté Obě osy, tak odškrtnout), Počítání nastavíme na 1-3 a Kolísání počtu 0%
  6. Štětec si můžeme uložit kliknutím na ikonku vpravo dole – viz náhled
  7. Nyní už jen stačí zvolit bílou barvu a kreslit a měnit poloměr v závislosti na tom, jak daleko odrazy kreslíme
  8. Jakmile máme dokresleno, je ideální nastavit vrstvě s odrazy styl krytí Překrýt (Overlay)
  9. Pokud by se hrany odrazů zdály moc ostré, použijte nástroj Filtr > Gaussovské rozostření s hodnotou 1px, případně 0.5px
  10. Nyní můžete přidat nebe, upravit kontrast nástrojem Křivky apod.

moreee

efekt

Jak přidat svým montážím až pohádkové, zářivé obrysy?

  1. Duplikujte vrstvu pozadí, případně slučte vše viditelné (CTRL + ALT + SHIFT + E) do nové vrstvy.
  2. Přejděte do Filtr > Stylizace > Zářící obrysy a nastavte hodnoty od oka. V závislosti na tom, zda chcete obrysy tenké anebo silné.
  3. Nastavte styl krytí této vrstvy na Závoj (Screen), případně snižte procentuální krytí, abyste efekt utlumili.
  4. Pokud by se zdály obrysy na objektech příliš agresivní, můžete libovolně využít Filtr > Gaussovské rozostření s hodnotou +- podobnou, jakou jste nastavili u tlouštky obrysu.
  5. Libovolně můžete pro zvýšení kontrastu upravit vrstvu se zářícími obrysy přes nástroj Křivky.

Na obrázku prezentuji 2 varianty, které jsem nakonec pospojil. Výsledek vypadá trochu přehnaně, ale snad demonstruje svou podstatu. U hodně montáží jsem na podobné efekty narazil. Nevím, zda je autoři tvoří touto cestou, nicméně pomocí ní lze dosáhnout zajímavých výsledků.

lepsi-obrysy

efekt

Multiexpozice

Na tento efekt jistě většina z vás již někde narazila. Do tvaru siluety z pozadí se vměstná nějaká textura. Případně je možné touto metodou docílit oblíbeného efektu, kdy je postava na pozadí nafocená z profilu, ale přitom na vás skrz siluetu kouká postava z čelního pohledu.

Postup je, jako vždy, stručný:

  1. je nutné vyříznout / zamaskovat siluetu tak, abyste pod ní mohli vytvořit bílé pozadí (jinak by se efekt přenášel i tam, kam by neměl)
  2. nad siluetu umístíte vámi zvolenou texturu či fotografii a nastavíte styl krytí této vrstvy na Závoj / Screen

multiexpo
efekt

Inverzní efekt

Narazili jste někdy na černobílý efekt, kdy se navzájem překrývaly černé tvary či písmo a v místě vzájemného překrytí vznikly bílé plochy? Jak na to? Odpovědí je styl krytí Rozdíl (Difference).

  1. Vytvořte základní tvar, který bude mít černou barvu. (S jinou barvou to nefunguje, respektive nebyl by efekt černobílý ale barevný – vznikaly by plochy doplňkových barev.)
  2. Vytvořte druhý tvar, kterým chcete základní tvar překrýt.
  3. Novému tvaru nastavte styl krytí na Rozdíl.
  4. Tento nový tvar můžete dále duplikovat a přesouvat a se zachováním stylu krytí Rozdíl můžete dosáhnout zajímavých vícenásobných efektů.

Inverze
efekt

Efekt „blueprintu“

  1. Zabarvěte pozadí do libovolného odstínu (může být i bílé, v tomto případě přeskočíte krok č. 4).
  2. Vložte do dokumentu vybranou fotografii a odbarvěte ji za pomocí nástroje Odstín a sytost [ CTRL + U ] anebo rovnou zkratkou [ CTRL + SHIFT + U ].
  3. Filtr > Stylizace > Hledat obrysy.
  4. Nyní máme černý obrys na bílém pozadí. Pokud chceme opravdu “blueprint”, tedy modré pozadí a bílé obrysy, je nutné provést inverzi barev přes [ CTRL + I ].
  5. Styl krytí vrstvy nastavíme na Závoj (Screen).
  6. Obraz > Přizpůsobení > Stíny a světla: zde upravíme pouze hodnotu Stíny na 0%.
  7. Filtr > Rozostření > Rozostření povrchu: hodnoty 10 a 10 (tím se zbavíme drobných nečistot).
  8. Pokud by bylo v obraze stále mnoho drobných nečistot, použijte nástroj Křivky [ CTRL + M ] a diagonálu prohněte podobným způsobem, jako na obrázku. Případně je možné využít klasické zamaskování či gumu.

blueprint-postup
efekt

Dexempo multo.. duplex!

Tento efekt není nijak strhující, ale přesto dokáže fotografii dodat zajímavou atmosféru. Jedná se o tzv. duplex. Jsou to vlastně obrazy ve stupních šedi (přestože náš výsledek zrovna šedý není), které jsou tištěné dvěma (duplex), třemi (triples) a čtyřmi (kvadruplex) barvami. V rámci Photoshopu je to, laicky řečeno, jakési přebarvování obrazu. Nejlepší bude, když se podíváte na obrázek a okamžitě pochopíte, o čem je řeč. Podobné, ikdyž asi ne tak výrazné efekty jistě tu a tam vidíte. Povětšinou se jedná o opravdu decentní šedé fotografie „říznuté“ jistým barevným nádechem. Dociluje se toho následujícím postupem.

  1. Posílíme kontrast přes nástroj Křivky [ CTRL + M ].
  2. Obraz převedeme do režimu šedé barvy přes Obraz > Režim > Stupně šedi (pokud vyskočí dialogy, tak se vším souhlaste).
  3. Opět změníme režim, avšak nyní již přes Obraz > Režim > Duplex…
  4. V Typ zvolíme Duplex, Triplex nebo Kvadruplex v závislosti na tom, z kolika barev chceme obraz nakombinovat. V mém obrázku jsem zvolil Duplex.
  5. Nastavíme libovolné tiskové barvy pomocí kliknutí na políčka v pravém sloupci. Neptejte se mě proč, ale je nutné vyplnit názvy barev napravo (nazvěte je jakkoli), jinak by efekt nešel potvrdit.
  6. Potvrďte [ OK ]

Mimochodem při nastavování barev Duplexu je v levém sloupci druhá ikonka. Na tu můžete kliknout a zobrazí se vám opět nástroj křivky pro danou barvu. Ale třeba tím docílíte zajímavějších výsledků. Experimentovat tedy můžete jak s barvami, tak jejich křivkami.

duplex
efekt

„Pop art“ efekt

Nejsem si jist, zda je toto označení zcela korektní, ale pokud dáte tento výraz googlit, naleznete tutoriály tohoto stylu.

Jedná se vlastně o jakýsi typ „omalovánky“, kdy se převede obraz na shluk teček a následně se štětcem vybarví libovolná místa.

Postup:

  1. Filtr > Skica > Polotónový vzorek
  2. Nastavení bude pro každou velikost a typ obrázku trochu jiné. U obrázku níže jsem využil hodnoty: Velikost 2, Kontrast 46.
  3. Nad základní vrstvou vytvořte novou vrstvu, vezměte do ruky štětec, zvolte barvu a kreslete. Této vrstvě nastavte styl krytí na Lineárně ztmavit (Linear burn).

Je nutné ladit posuvníky tak dlouho, dokud nebude na obraze ani moc teček (to by byl pak celý obraz černý), ale zase ani málo teček, aby se nevytratily obrysy hlavních tvarů. Záleží na kvalitě fotky. Sám jsem využil free stock, který není dokonalý, ale lepší jsem nenašel. Pro demonstraci to jistě stačí a věřím, že vy to zvládnete ještě lépe a na lepších fotkách. 🙂

popart-postup
efekt

Ruční tvorba oken u mrakodrapů

Chtěli jste někdy nakreslit mřížku oken? Také vás děsila představa vytvořit jeden tvar, duplikovat ho stokrát, pečlivě duplikáty rozmístit a všem trochu pozměnit odstín, aby bylo každé okno trochu jiné? Je daleko snažší a elegantnější metoda – vytvoření štětce.

  1. V jakémkoli dukumentu si pomocí nástroje Výběr (M) vytvořte tvar okna, vyplňte jej černou barvou.
  2. Aniž byste aktuální výběr rušili, vejděte do Úpravy > Definovat přednastavení stopy a uložte si tvar jako svůj štětec.
  3. Štětec si zvolte a otevřete si nastavení stopy (F5).
  4. V základním nastavení upravte Mezery na cca 140%.
  5. V nastavení Převod zvolte u Kolísání krytí hodnotu okolo 20% (tím budou některá okna vybledlejší a některá zářivější – protože někomu mohou odcházet žárovky a někdo má naopak nové :)).
  6. V nastavení Dynamika barvy nastavte Kolísání popředí/pozadí na hodnotu okolo 70%.
  7. Nastavení odsouhlaste a běžným způsobem si nastavte barvu popředí a pozadí.
  8. Nyní můžete kreslit. Můžete si vytvořit pomocná vodítka, abyste měli rovné tahy, anebo můžete kreslit od ruky. Tak či onak doporučuji kliknout štětcem na začátek řady, podržet SHIFTkliknout na konec řady. Tím se automaticky vytvoří přímý (tedy dokonale rovný) tah mezi začátečním bodem a koncovým bodem.
  9. Další řady můžete nakreslit opět ručně, anebo duplikovat prvotní vrstvu. Tak či onak se jedná o daleko rychlejší metodu, nežli duplikování jediného tvaru.
  10. Vrstvy oken poté přes zkratku CTRL + E slučte a můžete přidat všem oknům najednou například Vnější záři.

postup-stetec-okna
efekt

Přenos textury do masky

Občas možná narazíte na zajímavě a komplikovaně zamaskovaný objekt. Jak se takovýto efekt tvoří? Pomohou nám k tomu kanály. V minulém sedmeru jsme s nimi již pracovali a tento postup se od minulého prakticky liší jen v tom, že nyní kanál využijeme ihned jako masku a tuto masku mírně upravíme.

  1. Otevřeme fotografii a vložíme nad ni texturu, fraktál, či cokoli, dle čeho chceme naši fotografii zamaskovat. Je nutné, aby šlo o nějaký kontrastní tvar – ideálně něco světlého na tmavém pozadí či naopak. Pamatujte na princip masky – černá dané místo skryje, bílá dané místo zobrazí.
  2. Vejdeme do panelu Kanály a postupným priklikáním nalezneme nejkontrastnější kanál (tedy ten, který má největší rozsah světel a stínů) – v mém případě to byl modrý kanál.
  3. Již známým způsobem podržíme klávesu [ CTRL ] a klikneme na miniaturu tohoto kanálu. Následně klikneme na miniaturu RGB pro zobrazení všech kanálů a vrátíme se do panelu Vrstvy.
  4. Skryjeme naši texturu, označíme si naši původní vrstvu a klikneme na ikonku vytvoření masky – tím se vybraný kanál aplikuje do masky.
  5. Obvykle není výsledek dokonalý – buďto není skoro nic vidět (maska je moc silná), anebo je toho vidět až moc (maska je slabá). Je tedy potřeba kliknout levou myší na miniaturu masky a následně sepnout nástroj Křivky [ CTRL + M ] a upravit je dle uvážení.
  6. Pokud by někde i tak zůstala „špína“, stačí vzít štětec a místo zamaskovat ručně.

postup-textura-maska
efekt

Bokeh

Tento efekt jste asi viděli všichni. Jak jej ale vytvořit ve Photoshopu? Mnoho lidí obvykle sáhne po volně stažitelných texturách, ale přitom lze relativně rychle vytvořit svůj vlastní Bokeh za pomocí štětce a pár filtrů. Přejdu tedy rovnou k postupu.

  1. Vytvoříme nový soubor o velikosti 500×500 px.
  2. V tomto souboru vytvoříme tvar kruhu (držením klávesy [ SHIFT ] zajistíme, že budeme tvořit dokonalou kružnici a nikoli šišatou elipsu).
  3. Této vrstvě (tvaru) nastavíme Výplň na 50%.
  4. Ve stylu vrstvy přidáme Tah o síle 10px a umístění Uvnitř.
  5. Tento výsledek uložíme jako štětec přes Úpravy > Definovat přednastavení stopy.
  6. Založíme nový dokument a pozadí pokryjeme tmavým, decentním kruhovým přechodem. Odstín je samozřejmě možné dodatečně doupravit.
  7. Nyní otevřeme nastavení štětce [ F5 ], najdeme na konci seznamu náš nový štětec.
  8. Nastavíme mu 150% mezery.
  9. V Dynamice tvaru nastavíme 100% kolísání velikosti a 1% minimální průměr.
  10. V Rozptylu nastavíme 1000% rozptyl a Počítání 1.
  11. V Převodu nastavíme Kolísání krytí i Kolísání hustoty na 100%.
  12. Vytvoříme novou vrstvu nad pozadím, nastavíme jí styl krytí na Překrýt, nastavíme so do popředí bílou barvu a začneme kreslit naším štětcem.
  13. Pokreslíme +- celé plátno a použijeme Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření s hodnotou ideálně v rozmezí 5-15px. Tím vytvoříme rozmazané a vzdálené pozadí. Pokud by bylo moc výrazné, snížíme Krytí na 40%.
  14. Nyní vytvoříme ještě jednu vrstvu, styl krytí opět Překrýt a nakreslíme další Bokeh efekt, který bude v popředí.
  15. Nyní můžeme navrchu vytvořit další efekty, jako například překrytí barevným přechodem s nastavaným stylem krytí na Odstín, anebo různé vrstvy přizpůsobení (např. křivky, živost či mapování na přechod). To už ponechám vaší kreativitě. 🙂

BokehPostup
efekt

Mini Zeměkoule

Tento efekt je také hodně známý. A stejně jako u ostatních efektů, které si tu předvádíme, ani tento není nijak složitý.

  1. Vybereme si naši vrstvu (fotografii), zapneme Libovolnou transformaci [ CTRL + T ], klikenem na plochu pravou myší a vybereme Převrátit svisle. Tento krok je absolutně nutný, jelikož filtr, který využijeme (Polární souřadnice) vnímá jako centrum horní hranu dokumentu.
  2. Vrstvu transformujeme na cca 50% šířku šíře dokumentu. Tuto vrstvu dále duplikujeme, převrátíme vodorovně a „přilepíme“ obě kopie k sobě. Tento postup není absolutně nutný. Jen je potřeba, abychom měli základ o 50% zúžený, protože budoucí filtr vše minimálně 2-3x roztáhne. Pokud tedy máte dlouhé panorama, nemusíte jej zrcadlit, ale postačí, když jej pouze zúžíte na zmíněných alespoň 50%.
  3. Vytvoříme nový dokument, který musí mít čtvercové proporce. V mém případě jsem vytvořil dokument 1200x1200px.
  4. Ve starém dokumentu použijeme zkratky [ CTRL + A ] a [ CTRL + SHIFT + C ], čímž zkopírujeme vše viditelné. Do nového dokumentu obraz vložíme přes klasické [ CTRL + V ] a transformací přizpůsobíme proporcím plátna. Tím se nám obraz opět trochu zúží, což je ideální pro následující filtr.
  5. Filtr > Deformace > Polární souřadnice – zaškrtnout Pravoúhlé na polární a odsouhlasit [ OK ].
  6. V rozích možná budou nějaké nečistoty, takže je buďto vyretušujte, anebo jako já vytvořte novou vrstvu, zvolte barevný přechod z modré do ztracena a tyto špíny přechodem překreslete.

PolarPostup
efekt

Tilt-shift

Další oblíbený efekt: tilt-shift. Jedná se o efekt, kdy nabudíme miniaturní dojem určité části scény, jakoby se jednalo o nějaký model, či něco podobného. Tento efekt je nejúčinější u scén focených shora. Postup je, jako vždy, jednoduchý.

  1. Otevřeme si fotografii a duplikujeme ji.
  2. Na duplikát použijeme Filtr > Rozostření > Rozostření objektivu (Lens blur) a v nastavení zaškrtneme možnost [] PřesnějšíPoloměr změníme na +- 20 (záleží na velikosti fotografie).
  3. Vrstvu zamaskujeme ve vybraném místě buďto velkým měkkým štětcem, anebo ještě lépe – zrcadlovým přechodem (viz obrázek).
  4. Jelikož miniaturní modely či figurky jsou vždy tak nějak sytější a kontrastnější, nežli je realita, tak přidáme vrstvu přizpůsobení Křivky a Odstín a sytost. U křivek mírně posílíme kontrast známým způsobem a v druhém přizpůsobení znatelně posílíme sytost alespoň na +50.

TiltShiftPostup
efekt

Tetování

Postupů pro tvorbu tetování je více. Mnoho tutoriálů využívá styl krytí Překrýt, kdy nad fotografii vloží motiv a jednoduše jej překryjí. Ne vždy jsou ale výsledky dostatečně realistické a ne vždy je zachována textura kůže a odlesky na ní. Následující postup žádný styl krytí nevyužívá a přijde mi ze všech dostupných návodů nejlepší.

  1. Otevřeme si naši fotografii.
  2. Přejdeme do panelu Kanály, vybereme nejvíce kontrastní kanál a klikeneme na něj (v našem případě červený).
  3. Na tento kanál použijeme Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření o hodnotě 3 (záleží na velikosti fotografie, chceme ji rozostřit tak, aby zmizely zbytečné detaily, ale aby byly zachovány hlavní tvary).
  4. Nyní použijeme sadu zaklínadel: [ CTRL + A ] -> [ CTRL + SHIFT + C ] -> [ CTRL + N ] -> [ OK ] -> [ CTRL + V ], čímž vybereme a zkopírujeme daný kanál, vytvoříme nový soubor (velikost se mu nastaví automaticky na velikost kopírovaného obrazu) a vložíme do něj tento kanál.
  5. Přejdeme do Soubor > Uložit jako a soubor uložíme jako mapa.psd
  6. Vrátíme se do našeho hlavního dokumentu.
  7. Vložíme do souboru vybrané tetování. Nemusí být černé, jako v našem případě. Může mít jakoukoli barvu, nebo jej můžete nakreslit perem, na tom nezáleží. Záleží pouze na tom, že bude tvar jasně definovaný.
  8. Nyní vejdeme do Filtr > Deformace > Přestavět, nastavíme hodnoty 3 a 3 (případně 5 a 5, či u velkých fotografií 10 a 10), potvrdíme a v okně, které na nás vyskočí, vybereme náš soubor mapa.psd.
  9. Aby nebylo tetování až moc ostré, rozostříme jej přes Gaussovské rozostření o hodnotu 1px, případně je možné i 0.5px. Na internetu rozostřují již před přestavěním, jenže po přestavění mohou vzniknout ostré artefakty, které by se musely ručně rozmazávat. Proto doporučuji rozmazávat až po přestavění.
  10. Za držení klávesy [ CTRL ] klikneme na miniaturu vrstvy s tetováním, čímž vytvoříme výběr.
  11. Se stále aktivním výběrem skryjeme vrstvu tetování, označíme základní fotografii a použijeme zkratku [ CTRL + J ], čímž duplikujeme výběr do nové vrstvy.
  12. Použijeme nástroj Odstín a sytost [ CTRL + U ] a nastavíme Sytost na -42 a Světlost na -42.
  13. Toto tetování však je moc vybledlé a světlé, proto je potřeba si s ním pohrát přes nástroj Křivky [ CTRL + M ], ztmavit jej a trochu posílit zelený a modrý kanál, protože inkoust se na těle nejeví dokonale černý, ale je mírně namodralý či nazelenalý.

tetovani-postup
efekt

Polární přechod

Dnes ukážu pouze jednoduchý efekt, abych vyvážil tip u montáží, který bude extrémně dlouhý.

Naučíme se během chvilky vytvořit „polární přechod“. Oč jde? Určitě občas narazíte na efekt jakéhosi přechodu, který směřuje do středu obrázku. Ač je to kýč, občas se může hodit jako pozadí k nějakému produktu či podobně.

  1. Novou vrstvu vyplníme a v nastavení Stylu vrstvy vejdeme do Překrytí přechodem a zde vstoupíme do editoru přechodu.
  2. V nastavení Typu přechodu vybereme Šum a Barevný model nastavíme LAB.
  3. Pohrajeme si s vyvážením světlosti a odstínů. Potvrdíme [ OK ].
  4. Vytvoříme novou vrstvu nad touto vrstvou, obě vybereme a pravou myší vybereme Sloučit vrstvy, anebo je sloučíme přes zkratku [ CTRL + E ].
  5. Přes Filtr > Deformace > Polární souřadnice a vybereme Pravoúhlé na polární.

PrechodPolarni
efekt

Rychlá voda

Dnes si ukážeme, jak snadno a rychle vytvořit efekt vodní hladiny. Jdem rovnou na věc.

  1. Klávesou [ D ] nastavíme základní barvy popředí a pozadí (černá a bílá).
  2. Použijeme Filtr > Vykreslení > Oblaka.
  3. Nyní použijeme Filtr > Rozostření > Rozmáznutí a nastavíme Úhel 0° a Vzdálenost 300 obrazových bodů.
  4. Za pomocí zkratky [ CTRL + L ] vejdeme do úprav Úrovní a (doufám) známým způsobem přesuneme levý i pravý posuvník tak, aby ohraničovaly (plus mínus) „černou oblast“. Věřím, že to bude pochopitelné z obrázku.
  5. Přes Filtr > Galerie filtrů (případně ve starších verzích by mělo být možné jej vybrat rovnou přes Filtr > Skica) nalezneme ve skupině Skica filtr Chróm. Tomu nastavíme Detaily 0 a Hladkost 10 a odsouhlasíme.
  6. Pod tuto vrstvu vytvoříme vrstvu, kterou vyplníme modrou barvou či barevným přechodem. To bude náš „vodní základ“.
  7. Vrchní, pochrómované vrstě nastavíme styl krytí Tvrdé světlo.

Tento efekt není zcela dokonalý a liší se prakticky pokaždé, díky rozmanitosti a nepředvídatelnosti efektu Oblaka, ale pokud budete někdy potřebovat rychle vytvořit efekt vodní hladiny bez fotografie, toto může být jedna z cest.

RychlaVoda

efekt

Mapování na přechod

Tento efekt jsem již párkrát zmiňoval v rámci jiných postupů. Neuškodí se však u něj pozastavit a přestože jde o postup, který netrvá déle než pár vteřin, tak myslím, že je to velmi silný nástroj na přebarvování a vytváření krásných efektů k fotografiím. Ale nejen to, je to například vynikající pomocník při přebarvování například prvků pro web (jestliže jsou nařezány do obrázků) – stačí takto nastavit mapování na určitý přechod a tento přechod poté využít u všech dalších prvků, čímž je zaručeno sjednocené přebarvení.

Stručné laické zopakování, co tento nástroj dělá – mapuje vybraný přechod na níže ležící obraz. A to tak, že jeden konec barevného přechodu se mapuje na stíny a druhý konec na světla a vše uprostřed přechodu se mapuje na oblasti neutrální (mezi světlem a stínem).

Pokud máme například přechod z modré do červené, tak nejtmavší místa v obraze budou modrá, nejsvětlejší červená a vše mezitím bude v odstínech fialová. Při používání tohoto nástroje je možné zaškrtnout možnost [] Obrátit, aby bylo možné vybrat vhodnější variantu.

Pomůcka – při pohledu na barevný přechod se bude barva nalevo aplikovat na stíny a pravá strana na světla. Je tedy vhodné na levé straně nastavit tmavější odstín a na pravé straně světlejší odstín (jako například na náhledu níže).

Zde je tedy ukázka, jak se dá hezky zabarvit fotografie během pár vteřin za pomocí Mapování na přechod a následného nastavení krytí na Tvrdé světlo.

MapovaniNaPrechod

efekt

Jednoduchý sníh

Netřeba nijak uvádět, co je to sníh a k čemu je dobrý. 🙂 Jdeme tedy rovnou k věci:

  • Vytvořme novou vrstvu a vyplňme ji černou barvou.
  • Přejdeme do Filtr > Galerie filtrů > Skica > Rýsovací pero a nastavíme hodnoty Délka tahu: 5, Vyvážení světla/stíny: 95 a Směr tahu: Svislé. (V dřívějších verzí programu by měla být Skica přístupná přímo ve Filtr > Skica.)
  • Nyní sníh mírně rozmažeme přes Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření o poloměru 2-3 bodů.
  • Vrstvě nastavíme styl krytí na Závoj a umístíme pod ni nějaké pozadí.
  • V závislosti na tom, jak hustý chceme sníh, je samozřejmě možné tento proces opakovat, sníh na sebe vrstvit, maskovat a zkoušet nastavovat odlišné hodnoty Rýsovacího pera a rozostření.

SnihEasy

efekt

Změna písku na sníh

Po dlouhé době si ukážeme nějakou proměnu. V dnešním sedmeru konkrétně proměnu písku na sníh. Jedná se o kombinaci dvou nástrojů, avšak je potřeba je detailně nastavit. V mém postupu předvedu nastavení s hodnotami, které mi přišly nejsympatičtější. Ale tyto hodnoty můžete samozřejmě měnit dle toho, jak fotka vypadá.

Hrát si budeme zejména s vyvážením barev, kde budeme přebarvovat stíny, světla i střední tóny, jelikož u sněhu fungují a vypadají světla a stíny trochu jinak, nežli u písku.

  • Otevřeme si fotografii písku – ideálně pouště.
  • Buďto destruktivně přes CTRL + B anebo přes Vrstvu přizpůsobení zapneme nástroj Vyvážení barev.
  • V horní části, kde je výběr Tónu, zvolíme nejprve Stíny.
  • Nastavení Stínů: Azurová-Červená: -30, Purpurová-Zelená: +5, Žlutá-Modrá +40
  • Nastavení Středních tónů: A-Č: -20, P-Z: 0, Ž-M: +15
  • Nastavení Světel: A-Č: -50, P-Z: 0, Ž-M: +20
  • Odsouhlasíme a nyní se přesuneme k mapování na přechod, s čímž jsme se již vícekráte v našich sedmerech setkali. Přechod nastavíme přibližně tak, jak je k vidění na obrázku. Pokud byste zapomněli, jak se přidává nový „jezdec“ a tudíž nový záchytný bod to přechodu, je to snadné – jednoduše myší kliknete kamkoli do oblasti přechodu (tam, co chcete jezdce přidat) a on se vytvoří. Následně jej můžete posouvat kam chcete.
  • Jakmile přechod nastavíte, doporučuji jej uložit kliknutím na tlačítko [ Nový ].
  • A tím je dílo dokonáno. Případně můžete ještě doupravit křivky, dodat kontrast apod.

PisekNaSnih
efekt

Zabarvení scény a dodání atmosféry

Dříve jsme si ukázali, jak zabarvovat scénu například za pomocí Mapování na přechod. Tento nástroj ovšem přebarví pouze stávající obraz a nic mu vyloženě nedodá. Osobně mě v montážích baví využívat následující techniku. Na obrázku jsem to, tradičně, trochu přehnal, abych ukázal, jak moc atmosféry a rozmanitých barev jde scéně dodat. Přidal jsem i zajímavou texturu vodní hladině, vše za pomocí mraků.

  • Zapátrejte ve svých fotkách anebo ve fotobankách a najděte barevné a texturovitě rozmanité fotografie mraků, pokud možno nafocení při východu anebo západu slunce.
  • Postupně je umisťujte nad libovolnou scénu a za pomocí Gaussovského rozostření je rozostřujte, aby se rozmazaly ostré hrany mraků a přenesla se jen jakási mlha. Hodnota rozostření se bude lišit dle velikosti fotografie – při rozlišení scény 5000x3400px jsem zvolil hodnotu rozostření 34px. (Pokud je fotografie mraků stejně veliká, jako podkladová fotografie, tak po Gaussovském rozostření si všimnete prosvítajících okrajů po stranách. Řešení je jednoduché – vrstvu s mraky zkrátka zvětšete tak, aby přesahovaly hranice plátna.)
  • Po rozmazání vrstvě nastavte styl krytí na Měkké světlo. V závislosti na barvách scény se výsledek dostaví buďto ihned, anebo až po několikátém zduplikování této textury.
  • Pro nejhezčí výsledky je ideální zkombinovat fotografií mraků více, duplikovat je dle libosti, maskovat je a upravovat jim odstíny pomocí nástroje Odstín a sytost [ CTRL + U ]. Kreativitě se meze nekladou a věřím, že vás experimentování bude bavit a dosáhnete krásných výsledků.

ZabarveniMrakamaPostuuup
efekt

Dramatizace černobílé fotky

Tento efekt jsem měl v poznámkách označen jako solarizace, ale po delším zkoumání jsem zjistil, že to solarizace opravdu není (postup je podobný, ale nakreslený trojúhelník ve křivkách je opačný). Říkejme tomu tedy dramatizace. Efekt, který černobílé fotce dodá zajímavý stříbrnitý efekt a ostrost. Jdem rovnou na věc.

  • Odbarvíme fotografii za pomocí zkratky [ CTRL + SHIFT + U ]
  • Buďto přes [ CTRL + M ] anebo (lepší volba) klasicky přes vrstvu přizpůsobení zapneme nástroj Křivky.
  • Klikneme na levé straně na ikonku tužky.
  • Touto tužkou klikneme do levého dolního rohu „grafu“, podržíme shift, klikneme na střed horního okraje grafu a nakonec klikneme na pravý dolní roh grafu. Tím nám vznikne +- rovnoramenný trojúhelník.
  • Je možné znovu nalevo kliknout na ikonku křivek a křivku doupravit. Nemusí to být dokonalý rovnoramenný trojúhelník, efekty se pak zas tolik neliší. Námi nakreslená křivka by tedy měla zhruba odpovídat obrázku v náhledu níže.
  • Základní efekt je hotový. Nyní můžeme fotku ještě více zdramatizovat posílením stínů pomocí nového užití nástroje Křivky – viz obrázek.
  • Poté za pomocí zkratky [ CTRL + SHIFT + ALT + E ] sloučíme vše viditelné do nové vrstvy.
  • Tuto vrstvu zostříme přes Filtr > Jiný > Vlastní… Hodnoty měnit nebudeme a rovnou odsouhlasíme.
  • Této vrstvě, jelikož je zostření opravdu drastické, snížíme krytí okolo 42%.

Hotovo. Tento postup zvýrazní i obrysy, takže si můžete všimnout, že u výsledku vznikl bílý obrys. Ten je možné buďto pro zajímavost ponechat, nebo zamaskovat, to už je na každém z vás, co vám přijde hezčí.

DramaPostup

efektJak na olejomalbu?

Dnes si ukážeme, jak z fotografie vytvořit olejomalbu na plátně. Postup je relativně dlouhý, ale vše je nafocené na obrázku, takže snad nebude problém jej následovat.

  1. Duplikujte vrstvu fotografie
  2. Duplikátu posilte sytost přes nástroj Odstín a sytost [ CTRL + U ] odhadem o hodnotu +42
  3. Klikněte na vrstvu pravou myší a převeďte ji na inteligentní objekt.
  4. Přejděte do Filtr > Deformace > Sklo a nastavte hodnoty přibližně: Deformace 2, Hladkost 3, Textura – Plátno, Měřítko ¬75%.
  5. Dále Filtr > Umělecký > Šmouhy barvy a hodnoty: Velikost stopy 3, Ostrost 1, Typ stopy – jednoduchý.
  6. Filtr > Textura > Texturování a hodnoty: Textura Plátno, Měřítko 80%, Reliéf 3, Světlo – Vlevo nahoru.
  7. Tuto vrstvu nyní duplikujte a vyrastrujte (tím se na vrstvu aplikují i veškeré filtry).
  8. Tento duplikát odbarvěte přes [ CTRL + SHIFT + U ], anebo snížením sytosti na hodnotu -100 přes nástroj Odstín a sytost.
  9. A nakonec této vrstvě nastavte styl krytí na Překrýt s krytím 42% a použijte naň Filtr > Stylizace > Reliéf s hodnotami: Úhel 135°, Výška 2, Míra 500%.

Úspěšně jste z fotografie vytvořili olejomalbu. 🙂 Avšak pozor, pro každý typ a velikosti fotek se hodí jiné hodnoty, takže to berte pouze jako šablonu, nikoli dokonalou kuchařku aplikovatelnou na jakýkoli obrázek.

OlejomalbaPostup

efekt

Lepší překrývání

Toto mám v poznámkách označené jako „fake HDR“, tedy takové umělé HDR (obraz s širokým dynamickým rozsahem světlosti). Ale můžete na to pohlížet jako na „lepší překrývání“.

Klasické překrytí – pokud chcete posílit tmavost a kontrast a zkrátka dodat fotce nějaký šmrnc, je často nejsnažším řešením vrstvu duplikovat a nastavit ji styl krytí na Překrýt. Ovšem ne vždy je výsledek ideální a často je velmi tmavý. Takže ve finále snižujete procentuální krytí této vrstvy a efekt je minimální.

Lepší překrytí – o co tedy vlastně jde? Jde o to, že základní Překrytí ztmaví úplně vše a nezajímá ho, že je už něco tak tmavé, že další ztmavení tomu jen uškodí. Toto „lepší“ překrývání je lepší v tom, že překrývající vrstvě nastavíme prolnutí takové, že nejtmavší barvy se překrývat nebudou a zůstane tedy tmavost původní. Zatímco světlejší odstíny se ztmaví. Získáme tak tedy jakýsi fajn kompromis a jakmile si to zkusíte na pár fotkách, uvidíte, že je to opravdu lepší, než klasické překrytí.

Na následujícím obrázku je srovnání 3 obrázků – uprostřed je základní fotografie a po stranách je na levé straně klasické překrytí a po pravé straně „lepší“ překrytí, které si přiblížíme dále.

LepsiPrekryti-ukazka

Myslím, že se shodneme, že „lepší“ překrytí vypadá mnohem lépe. Jsou samozřejmě případy, kdy nám přetmavená fotografie nevadí, ale obvykle tento efekt žádoucí moc není. Jak tedy na lepší překrytí?

  1. Duplikujte vrstvu (anebo, jak jsme si již ukázali v Sedmeru 23. , vytvořte vrstvu přizpůsobení)
  2. Vejděte dvojklikem do nastavení stylu vrstvu (anebo pravou myší na vrstvu a Volby prolnutí).
  3. Nyní v nastavení Volby prolnutí: Jiné (okno, které se vždy otevře automaticky po vstupu do nastavování stylu vrstvy) přesuňte zrak do spodní části, kde jsou dva řádky s přechody od černé do bílé.
  4. Nás zajímá horní přechod – Tato vrstva a černý jezdec nalevo. Podržíme klávesu [ ALT ], klikneme levou myší na pravou část jezdce a táhneme doprava. Tím, že držíme ALT, se nám jezdec rozdvojí a levá část zůstane nalevo. Pokud bychom jezdec uchopili špatně a nerozpojil se, byly by v obraze ihned vidět podivné kontrastní skvrny. Takže pokud by se vám to stalo, nezoufejte, přesuňte jezdec zpět nalevo a pokuste se o to znovu.
  5. Pravou část černého jezdce posuňte minimálně do poloviny přechodu. Pro náš obrázek jsem zvolil hodnotu 142 (přechod je od nuly do 255). Co jsme teď udělali? Prakticky jsme nastavili, aby se z této vrstvy na spodní přenášely hlavně světlejší hodnoty a ty tmavé pouze trochu anebo vůbec.
  6. Odsouhlasíme a je hotovo.

LepsiPrekryti-postup

efekt

Mozaika z fotek

Posledně jsme se seznámili s dropletem, takže již nebude třeba ho tu detailně rozepisovat a vysvětlovat. Dnes se naučíme vytvářet mozaikový efekt, který nakonec překryjeme vybranou fotografií. Kdyžtak se podívejte až na konec následujícího náhledu, oč nám půjde.

Pro tento efekt budeme potřebovat hooodně fotek. Můžete použít méně fotek několikrát, je to na vás. Já využil odlišných 260 fotek. Co se týče počtu, vyberte taková číslo, které je nějak rozumně dělitelné, aby se dal vypočítat počet sloupců a řádků – v mém případě to bylo 20 sloupců a 13 řádků. Nejsnadnější práce s mřížkou je, když neřešíme proporce a všechny fotky zmenšíme na čtverce. Je možné využít i obrázky v původních proporcích, ale je s tím hodně práce a hodně „vysoké“ matematiky.

  1. Otevřeme jeden z obrázků, které chceme pro mřížku využít. Připomínám důležitou informaci – pokud chcete tyto obrázky ještě někdy vidět v původní velikosti, někam si je zálohujte, jelikož následující postup je ztrátový.
  2. Klikneme na tlačítko vytvoření Akce, nějak si ji nazveme a dáme [ Nahrávat ].
  3. Obraz > Velikost obrazu. Zde přichází důležitý bod – je potřeba pracovat s centimetry a ne s pixely (proč zmíním později). Jelikož nám postačí malé obrázky, zvolme velikost například 2×2 centimetry, případně 1 centimetr. Rozlišení zvolíme 72 obr.bodů/palec.
  4. Je však důležité odškrtnout bod Zachovat proporce a naopak zaškrtnout bod Převzorkovat obraz. Úplně vespod okna dále nastavíme Bikubická ostřejší.
  5. Odsouhlasíme, uložíme přes [ CTRL + S ] a zavřeme přes [ CTRL + W ].
  6. Klikneme na tlačítko Stop, čímž ukončíme nahrávání Akce. / Pokračování postupu pod prvním obrázkem. /

AKCE-MozaikaPostup

  1. Vytvoříme droplet přes Soubor > Automaticky > Vytvořit droplet. V sekci Spustit u Akce vybereme (pokud se nevybere automaticky) z rollovacího výběru naši akci (v našem případě Zmensit) a klikneme na tlačítko [ Vybrat ] a uložíme droplet do složky, kde máme připravené obrázky pro mozaiku.
  2. Otevřeme si tuto složku v průzkumníku, vybereme veškeré obrázky a myší chytneme a kurzor přesuneme nad miniaturu souboru našeho dropletu a pustíme. Tím se spustí úpravy a nyní je vše v rukách Photoshopu a můžete si mezitím udělat třeba kafe, než se vše zmenší.
  3. Jakmile je hotovo, vrátíme se do Photoshopu a (aniž bychom měli otevřený nějaký soubor) klikneme na Soubor > Automaticky > Stránka miniatur II…
  4. Vybereme zde složku, ve které fotky pro mozaiku jsou. Nastavíme jednotky cm a nastavíme šířku a výšku. V našem případě, jelikož jsme měli 260 fotek v 20 sloupcích a 13 řadách, přičemž každá fotografie byla zmenšena na 2×2 cm, tak nastavíme 40cm šířka a 26cm výška. Ale vy samozřejmě budete mít jiné hodnoty.
  5. Dole odklikneme [] Použít automatické mezery. Z tohoto důvodu pracujeme v centimetrech, jelikož pokud se hodnoty nastavují v obrazových bodech, je zde minimum 1ob, tedy mezera 1 pixel. A nejde se toho zbavit. Ale centimetry už nulovou mezeru povolují a proto s nimi pracujeme.
  6. Nastavíme náš počet sloupců a řádků. Poté okno odsouhlasíme [ OK ].
  7. Uděláme si druhé kafe. Až jej dopijeme, bude na nás koukat mřížka z našich fotek.
  8. Nyní do dokumentu vložíme vybranou fotografii, kterou chceme mozaiku překrýt. Této vrstvě nastavíme styl krytí Tvrdé světlo.
  9. Volitelné – je možné původní mozaice dodat kontrast přes křivky a dosáhnout výraznějších výsledků.

MOZAIKA-MozaikaPostup

efekt

Textura plynného obra

Dnes si vytvoříme texturu plynného obra a přespříští týden si z ní vytvoříme planetku. Obrázek i návod jsem rozdělil na 2 části, jelikož je opravdu dlouhý. Ale obě části dostanete samozřejmě již dnes.

Takovouto texturu jsem vytvářel nedávno pro svou tvorbu. Hodně jsem si s ní vyhrál, ale bohužel jsem si nedokumentoval postup, byl to spíš takový experiment. Zkusím se tedy rozpomenout na co nejvíce hlavních faktorů.

Během tvorby si doporučuji „zálohovat“ hlavní vrstvu tím, že ji jednoduše před úpravou zduplikujete, jednu z nich skryjete a pracujete v druhé. Některé efekty se nepodaří napoprvé, tak ať nemusíte opakovat začátky stále dokola.

První část

  1. Ideální je začít nějakou fotografií – ideálně takovou, která je kontrastně a barevně rozmanitá.
  2. Tu rozmázneme přes Filtr > Rozostření > Rozmáznout a zde nastavíme největší možnou hodnotu. Po provedení tohoto filtru párkrát stiskneme [CTRL + F], čímž tento filtr zopakujeme.
  3. Pokud by byly některé části zajímavé a některé nezajímavé, tak základní vrstvu duplikujeme a natočíme / zrcadlíme ji tak, aby ta „zajímavá textura“ byla všude. Tomuto duplikátu nastavíme styl krytí na Překrýt a s původní vrstvou sloučíme.
  4. Nyní bychom tedy měli mít celkem hezkou rozmazaninu. Jenže linie jsou až moc rovné, je potřeba jim dodat nějakou rozmanitost a šmrnc.
  5. Přejdeme do Filtr > Deformace > Zvlnění a zvolíme nízkou hodnotu okolo 18%. U menších obrázků možná postačí ještě méně. Jde nám pouze o to přidat liniím jakési vroubky, nechceme je zdeformovat úplně.
  6. Poté vše zvlníme přes Filtr > Deformace > Vlna a nastavíme hodnoty dle obrázku: Vlnová délka – min. 1, max. 999; Amplituda – min. 1, max. 25.
  7. Nyní přijde ta nejnáročnější, ale zároveň nejzábavnější část – Zkapalňování. Toto je už ruční práce a záleží na vás, jak si s tím pohrajete. Zkapalnění zapnete přes Filtr > Zkapalnění. Nalevo lze vidět několik nástrojů – osobně využívám první (nástroj prokřivení) a třetí (turbulence). Oběma nástrojům je možné v pravé části obrazovky nastavovat velikost stopy. Není asi třeba se dále rozepisovat, zkrátka jeden z těchto nástrojů zapněte, klikněte do plátna a pochopíte, co se děje. 🙂
  8. Jakmile vytvoříte všemožné bouře pomocí turbulence a rozmažete zbytek textury pomocí nástroje prokřivení, vpravo odsouhlaste tlačítkem [ OK ].
  9. Nyní tuto vrstvu duplikujeme a duplikát proženeme filtrem > Stylizace > Reliéf s hodnotami Výška: 4, Míra: 500%.
  10. Reliéfní vrstvě nastavíme styl krytí na Překrýt a procentuální krytí snížíme na cca 30%. Tím dodáme textuře jakousi hloubku.

— Konec 1. části, druhá část pod obrázkem —

PlynnyObrPostup-A

Druhá část

  1. Vytvoříme novou vrstvu a přes zkratku [ CTRL + SHIFT + ALT + E ] sloučíme vše viditelné.
  2. Přejdeme do Filtr > Galerie filtrů a v galerii vejdeme do složky Umělecký a vybereme Plastikový obal. Hodnoty nastavíme od oka. Míra zvýraznění by měla být naplno (20), Detaily také naplno (15) a hladkost dle velikosti plátna, povětšinou stačí hodnoty mezi 1-3.
  3. Odsouhlasíme a nastavíme styl krytí na Překrýt a procentuální krytí snížíme na cca 80%. Tím dodáme plynnému obru jakási miniaturní mračna a povrchovou texturu.
  4. Vytvoříme navrchu novou vrstvu, kterou vyplníme černou barvou.
  5. Přejdeme do Filtr > Vykreslení > Vlákna a vykreslíme vlákna s hodnotami Rozptyl: 19, Síla: 8.
  6. Jelikož jsou vlákna vodorovná, musíme tuto vrstvu přes transformaci natočit o 90° a roztáhnout na celou plochu plátna.
  7. Této vrstvě také přidáme Filtr > Deformace > Vlna. Hodnoty by měly být stejné, jako dříve (automaticky se uchovají od posledního použití), takže postačí pouze odsouhlasit.
  8. Přidáme této vrstvě ostrost pomocí Filtr > Jiný > Vlastní. Nic nenastavujeme, pouze odsouhlasíme.
  9. Této vrstvě snížíme krytí na 40% a nastavíme styl na Měkké světlo. Tím jsme opět plynnému obru dodali jemné detaily.
  10. Znovu sloučíme vše viditelné do nové vrstvy a přidáme Filtr > Stylizace > Reliéf, kde nastavíme Výšku: 1, Míra: 500%.
  11. Styl krytí této vrstvě nastavíme na Překrýt a krytí snížíme na 29%.

Uvedl jsem takový „základ“. Nyní je možné vložit nové vrstvy – například mraky – trochu je rozmáznout, prohnat je reliéfem, odbarvit a nastavit styl krytí na překrýt. Anebo na ně použít plastikový obal.. Ve finále je samozřejmě vhodné doupravit křivky, sytost / živost barev apod. Snažil jsem se vám ukázat tu základní cestu, od které se můžete již libovolně odrazit. Pokud bych měl popsat veškeré další kroky, které jsem při tvorbě využil, sepisoval bych to půl dne. 🙂

PlynnyObrPostup-B

efekt

Starfield

Starfield, neboli „hvězdné pole“ budeme potřebovat, jelikož posledně jsme si vytvořili texturu plyného obra a příště si z ní vytvoříme planetu. Ale abychom měli planetu kam umístit, musíme nejprve vytvořit vesmírné pole. Předvedu zde princip tvorby základního pozadí, od čeho se odráží předpokládám všichni tvůrci, a k tomu přidám osobní tip, jak dodat starfieldu šmrnc.

Jako posledně jsem postup i obrázek rozdělil na 2 části.

První část

  1. Vytvoříme velký dokument. Alespoň 3000×2000 px. Čím větší, tím lepší, jelikož jej můžete v budoucnu zmenšovat či z něj vybírat různé výřezy do svých prací.
  2. Vyplníme pozadí černou barvou a vytvoříme novou vrstvu „Malé“ (malé hvězdy), kterou také vyplníme černou barvou.
  3. Přidáme Filtr > Šum > Přidat šum: 10%, Gaussovské a Monochromatické. Pokud se vám bude zdát, že skoro nic není vidět, je to dobře. 🙂
  4. Upravíme kontrast přes Obraz > Přizpůsobení > Jas a kontrast: Jas -30, Kontrast 80.
  5. Tuto vrstvu duplikujeme a nazveme ji „Velké“.
  6. Přes CTRL + L upravíme histogram přibližně tak, jako na obrázku. Tedy do prvního pole napíšeme 20, do druhého 1 a do třetího 150. Tím dodáme hvězdám rozmanitost a více je zviditelníme.
  7. Použijeme transformaci přes zkratku CTRL + T a v horním panelu přepíšeme procentuální hodnoty u Š (šířka) a V (výška) na 200%.
  8. Vejdeme do nastavení Křivek přes CTRL + M a chytneme bílý posuvník v pravém dolním rohu a posuneme jej doleva, dokud nebudou hvězdy dostatečně viditelné. Ideální je výstupní hodnotu ponechat na 255 a vstup na cca 80.
  9. Poté použijeme opět transformaci a nyní zmenšíme hodnoty na 50%, čímž vrátíme vrstvě původní velikost.
  10. Styl krytí nastavíme na Závoj. Jelikož vrstva vychází z té pod ní (z malých hvězd), vznikne v obraze často podivné „echo“ při překrývání a je potřeba to napravit zrcadlením či pootočením. Kupříkladu opět přes CTRL + T zapnout transformaci, pravou myší kliknout kamkoli na plochu a zvolit Otočit o 180°.
  11. Vrstvu velkých hvězd duplikujeme, nazveme ji „Největší“ a zvětšíme ji na 200%. (Tuto vrstvu už zmenšovat nebudeme.)
  12. Opět upravíme Křivky posunutím bílého jezdce doleva tak, aby se hvězdy pěkně rozzářily. Tyto hvězdy budou nejméně viditelné (maskovat budeme níže), ale je dobré je mít k dispozici a na určitých místech je zviditelnit.

StarfieldPostup-1

Druhá část

  1. Nyní přecházíme k maskování. Vezmeme do ruky nějaký zajímavý štětec, případně mu snížíme krytí v horním panelu a maskujeme tak, aby nám vzniklo zajímavé hvězdné pozadí s jakousi hloubkou – někde bude úplně černo, anebo minimum malých hvězd a jinde můžeme vytvořit cosi jako Mléčnou dráhu, kde bude plno jak malých i velkých hvězd a budou prosvítat i ty největší… Toto je kreativní proces a nejde zde radit, zkrátka maskujte. 🙂 Dobrých výsledků jsem dosáhl za použití mrakového štětce, který jsme si vytvářeli nedávno.
  2. Jakmile jsme s maskami spokojeni, vytvoříme novou vrstvu a přes zkratku CTRL + SHIFT + ALT + E do ní sloučíme vše viditelné.
  3. Vrstvu Gaussovsky rozostříme o cca 20 bodů.
  4. Zapneme nástroj Odstín a sytost ( CTRL + U ), zaškrtneme [] Kolorovat a nastavíme si nějaký vlastní odstín. Ideální je posílit i sytost.
  5. Při přebarvování občas vzniknou barevné artefakty (podivný šum v barvách), takže pro jistotu obraz opět Gaussovsky rozostříme.
  6. Vrstvě nastavíme styl krytí na Lineárně zesvětlit, případně i trochu snížíme procentuální krytí.
  7. Nyní již můj osobní tip – najdeme nějakou Grunge texturu (po vygooglení jich naleznete spoustu, například na cgtextures.com), ideálně nějakého špinavého betonu, který tak trochu texturu vesmíru připomíná.
  8. Vrstvě nastavíme styl krytí na Měkké světlo a pokud by se efekt nedostavil, tak posílíme světlost za pomocí křivek.
  9. Tímto jsme docílili pěkného a rozmanitého efektu, který by se ručně jen těžko tvořil. Nyní můžeme ještě přidat vrstvu přizpůsobení Odstín a sytost / Živost, anebo Selektivní barvu, se kterou jsme se seznámili posledně a pomocí které dodáme hezčí barvy.

StarfieldPostup-2

efekt

Plynný obr

Texturu jsme si připravili před 2 týdny, hvězdy před týdnem a nyní obě tyto textury využijeme a vytvoříme si planetku, lépe řečeno plynného obra. Tradičně postup rozdělim na 2 obrázky.

První část

  1. Vytvoříme čtvercový soubor, který je na výšku veliký maximálně tak, jako textura planety, kterou jste si připravili. Víceméně není ani nutné vytvářet nový soubor a otevřít si rovnou soubor s texturou a přejít ihned ke kroku č. 3) Ale oddělení je myslím postupově přehlednější.
  2. Vložíme do souboru naší texturu.
  3. Pomocí nástroje Kruhový výběr a za držení klávesy [ SHIFT ] (která slouží k udržení proporcí a tedy k vytvoření dokonalého kruhu) klikeneme do levého horního rohu a táhneme do pravého dolního rohu našeho plátna.
  4. Pomocí [ CTRL + J ] duplikujeme z textury náš výběr a starou texturu skryjeme či smažeme.
  5. Přes [ CTRL + klik na náhled vrstvy ] opět vybereme kruhový obrys naší vrstvy.
  6. Nyní texturu „zplanetíme“ Filtr > Deformace > Zaoblení a nechme nastavení na 100%. Někdo tento filtr využije 2x, anebo 1x na 100% a podruhé na 50%. Pokud by se vám zdálo, že je vaše textura stále moc placatá, tak tak učiňte. V našem postupu mi však výsledek vyhovoval již po prvním zaoblení.
  7. Zvětšíme pozadí plátna přes [ ALT + CTRL + C ] a pokud jsme tak neučinili již dříve, tak pozadí vyplníme černou barvou.
  8. Nyní nastavíme Styl vrstvy naší planetě – přidáme jí atmosféru. A to přes Vnější záři. Klikneme na čtvercový náhled barvy (viz obrázek), čímž se dostaneme do výběru barvy záře. Pokud nyní pohneme myší na plátno, změní se kurzor v Kapátko a jím vybereme nějakou světlou barvu z naší textury.
  9. Režim krytí Vnější záře ponecháme na Závoj, procentuální krytí na 75%Velikost na 50 bodůRozsah také na 50 bodů. Ovšem pozor – pokud jste vytvořili daleko větší anebo daleko menší dokument, nežli já v ukázce, bude efekt neadekvátní. Takže jej případně upravte dle sebe tak, aby se zkrátka okolo planety vytvořila decentní záře.

PostupObr-A

Druhá část

  1. Obdobně vytvoříme i vnější záři, opět jí zvolíme barvu nějaké světlé barvy z naší textury a nastavíme Režim na Normální, Krytí snížíme na 50%Velikost zvýšíme na 70 bodů. Odsouhlasíme [ OK ].
  2. Opět přes [ CTRL + klik ] vybereme kruhový výběr planety a vytvoříme novou vrstvu.
  3. Se stále aktivním výběrem přejdeme do Výběr > Změnit > Prolnout okraje a poloměr nastavíme na 100 bodů (opět se bude u každé velikosti trochu lišit).
  4. Vyplníme výběr černou barvou přes [ ALT + DELETE ] (jen tedy musíme mít v popředí černou barvu, čehož docílíme např. zkratkou [ D ]).
  5. Zapneme transformaci přes [ CTRL + T ] a zvětšíme vrstvu stínu tak, aby okraje planety skoro zmizely – viz obrázek.
  6. Nyní posuneme stín tam, kde jej chceme mít.
  7. Opět vyberem základní vrstvu, klikneme na vrstvu stínu a pomocí [ CTRL + J ] vyřízneme náš výběr a starou vrstvu skryjeme / smažeme.
  8. Jelikož nám tak ale vznikne nepatřičný efekt, kdy sice máme stín tam, kde ho chceme mít, ale přesto nám tam svítí atmosféra, je nutné se jí zbavit. A to následovně – pravou myší klikneme na šipečku vedle ikonky „fx“ u naší vrstvy planety. Z výběru vybereme Vytvořit vtstvy. Tím se nám efekt rozdělí a budeme moci zamaskovat vrstvu záře (ta nejnižší) vodorovným přechodem tak, aby +- zmizela všude tam, kde je stín.
  9. Poté stačí jen vložit na pozadí naše hvězdné pozadí a případně scénu barevně doladit známými technikami.

Pro starší verze programu:

U starších verzi bohužel nefunguje rozložení vrstvy na efekty. Tam je to potřeba obejít. Napadá mě například přenést hodnoty z vnější záře u planety – tedy u nás například styl krytí Závoj, procentuální krytí 75%, velikost 50 bodů – a poté vnější záři u planety vypnout, vytvořit pod planetou vrstvu stejné velikosti, jako planeta (opět přes CTRL + klik na vrstvu a poté vyplnění vrstvy) a tuto vrstvu vyplnit barvou, kterou opět nabereme kapátkem z textury a následně tuto vrstvu přizpůsobit tak, aby odpovídala našim hodnotám. Tedy nastavit krytí na Závoj, snížit na 75% a záře, snad, dosáhneme rozostřením přes Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření o hodnotě 50 bodů. Nu a poté tuto vrstvu zamaskujeme tak, jako v bodě č. 8.

PostupObr-B

efekt

Lomo

Tento retro efekt je velmi oblíbený a odkazuje na staré ruské levné fotoaparáty Lomo, které fotily se zajímavým a sytým zabarvením, rozmazanými kraji a tmavou vinětou. Byl to vlastně takový analogový instagram. 🙂 Veškeré úpravy, zejména křivek, jsou libovolné a můžete si s nimi vyhrát, nemusíte je kopírovat 1:1.

  1. Nad naším obrazem vytvoříme známým způsobem Vrstvu přizpůsobení – Křivky.
  2. V přednastavení RGB chytneme hlavní křivku za střed a táhneme mírně doleva nahoru, čímž obraz trochu zesvětlíme.
  3. Poté přepneme do nastavení Červené a vytvoříme křivku ve tvaru S.
  4. Přepneme do Zelené, chytneme křivku za střed a posuneme vpravo dolů.
  5. A nakonec přepneme do Modré a vytvoříme křivku ve tvaru zrcadleného S – viz obrázek.
  6. Dále přidám Vrstvu přizpůsobení – Živost, kde nastavíme Živost +35 a Sytost +20. (U starších verzí programu bude muset postačit sytost samotná.)
  7. Nyní navrchu vytvoříme novou vrstvu a přes zkratku CTRL + SHIFT + ALT + E vše viditelné sloučíme.
  8. Aplikujeme Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření o poloměru cca 25 bodů.
  9. Této vrstvě přidáme masku a kruhovým přechodem zamaskujeme tak, aby byly rozmazané jen okraje.
  10. Nyní je čas na vinětu:
    1. Ve starých verzích Photoshopu je nutné vytvořit novou černou vrstvu a podobným způsobem jako u rozostřené vrstvy tuto černou vrstvu zamaskovat tak, aby zůstaly tmavé jen okraje.
    2. V nových verzích vytvoříme navrchu novou vrstvu, sloučíme vše viditelné přes zkratku výše a vejdeme do Filtr > Korekce objektivu, kde v panelu Automatická korekceOkraj vybereme Černou barvu a v panelu VlastníViněty snížíme Míru na -100 (stačí i méně, ale pro názorný efekt jsem využil tuto nejdrastičtější hodnotu).
  11. Ve finále je možné fotku ještě doupravit, například opět přidat Živost.

LomoPostup

efekt

Transformace ohně a vody

Mnoho lidí se mě ptalo, jak tohoto efektu docílit. Princip je velmi jednoduchý, jen to dlouho trvá. Nebudu popisovat vše do detailu, to bychom tu strávili půl dne. Spíše naznačím to nejdůležitější a zbytek nechám na vaší kreativitě. Toto mé dílko je už téměř 5 let staré, takže dělat ho nyní, asi bych více propracoval stínování apod., ale do základu to v této podobě jistě stačí. Postup rozdělím na části oheň a voda.

Oheň

  1. Nejprve si na pozadí připravíme pomocný tvar či siluetu, do které chceme elementy transformovat.
  2. Nalezneme vhodné textury ohně (např. na cgtextures.com) a vložíme první z nich do obrazu a vhodně fotografii zmenšíme vůči siluetě.
  3. Vrstvě nastavíme krytí Závoj, abychom se zbavili černé barvy v pozadí a přenášel se pouze oheň.
  4. Zapneme Volnou transformaci přes [ CTRL + T ] a vejdeme do volby Úpravy > Transformovat > Pokřivit. Tento nástroj je těžké popsat a proto bude ideální, když si jej vyzkoušíte sami. Klikněte do některého z devíti segmentů a táhněte libovolným směrem. Také můžete chytat krajní body a viditelná ramena (podobná jako u tvorby tvarů nástrojem pero). Po chvíli jistě pochopíte, jak tento nástroj pracuje.
  5. Fotografii prokřivíme tak, aby hrany co nejlépe kopírovaly hrany siluety. Jakmile budeme spokojeni, odsouhlasíme klávesou [ Enter ].
  6. Vytvoříme masku vrstvy a měkkým štětcem zamaskujeme nechtěná místa. Nemusíme si lámat hlavu s tím, že zamaskévané hrany vypadají tak nějak divně. Nad tato místa se vloží další fotografie a nic nebude poznat.
  7. Postupně budeme vkládat další textury ohně a proces prokřivování a maskování se bude opakovat, dokud nebude hotová celá ruka.
  8. Alternativou k pokřivování je možné zapnout Filtr > Zkapalnění, nastavit si v pravé části veliký průměr nástroje a poté „pokřivovat“ obraz ručně. Je možné vyzkoušet i zkapalňování pomocí turbulence, čímž se oheň hezky pokroutí. S turbulenci a zkapalňováním máte jistě všichni zkušenosti od chvíle, kdy jsme nedávno tvořili plynného obra. 🙂
  9. Je možné ve finále dodat různé efekty, posílit živost, kontrast, anebo ručně dokreslit měkkým štětcem oranžovou záři okolo. Anebo přidat navrch texturu kouře, které se nastaví styl krytí na Závoj.

Fire

Voda

Princip je prakticky stejný – vkládat fotografie vody (ideálně nějaké „bublavé“), transformovat, pokřivovat, zkapalňovat a maskovat. Zmíním tedy pouze dodatečné efekty oproti ohni.

Okolo okrajů ruky se hodí přidat malé bubliny, které lze vytáhnout kupříkladu z fotky fontány. Hledejte fotky takové, kdy je stříkající voda vyfocena oproti modrému nebi anebo jiné tmavé textuře, jelikož je tam hezký kontrast a bubliny jdou snadno zamaskovat.

  1. Vyřízneme kus stříkající vody a vložíme do našeho dokumentu.
  2. Zapneme nástroj křivky a levým černým jezdcem táhneme doprava, čímž posílíme kontrast.
  3. Fotografii odbarvíme pomocí [ CTRL + SHIFT + U ].
  4. Znovu posílíme kontrast před nástroj křivky, dokud nebude oblast okolo vody černá anebo alespoň téměř černá.
  5. Nastavíme styl krytí vrstvy na Závoj, vhodně prokřivíme či zkapalníme, zamaskujeme a snížíme krytí. Nyní buďto vrstvu duplikujeme a posuneme na další místa, anebo nalezneme další fotografie fontán a proces zopakujeme.

Ve finále je i dobré posílit texturu vody, kupříkladu nalezením pěkné a čiré vodní hladiny. Tuto vrstvu jsem přidal navrch, nastavil ji styl na Překrýt a snížil procentuální krytí. A samozřejmě zamaskoval. Poté jsem tuto vrstvu otočil a posunul na předloktí.

Co se týče vodních prstů, tak nejde o nic jiného než o transformaci v menším měřítku, kdy jsem nakonec vzal do ruky šedomodrý štětec a nakreslil navrchu linky. Nic víc.

Water

efekt

Kreslení rozptýlených teček

Tento efekt se hodí do všemožných situací – kreslení ohňostrojů, bokeh efektů, efektů okolo kouzelných hůlek, světlušek.. zkrátka všude možně. Na místě je experimentování s velikostí štětce, stylem krytí a například vnější září či dalšími efekty.

Vše tkví v nastavení štětce:

  1. Přes klávesovou zkratku [ F5 ] anebo přes rozkliknutí v postranním panelu si zobrazme panel Stopa (tedy nastavení štětce).
  2. Na úvodní obrazovce nastavení zvolme velikost okolo 5b (později není problém zvětšit), Tvrdost snížíme na 80% (opět, není problém upravovat a pokud chcete mít efekt ostrý, ponechte 100% a naopak pokud chcete extra jemný, procenta snižte) a nakonec mezery zvýšíme na 420.
  3. Nalevo přepneme do nastavení Dynamika tvaru, kde upravíme Kolísání velikosti na 100% a níže Kolísání úhlu na 100%. Tím zajistíme rozmanitost jak velikosti, tak tvarů daných teček. Pokud ale chcete veškeré tečky dokonale kulaté, nechte Kolísání úhlu na 0%.
  4. Nalevo přepneme do nastavení Rozptyl a nahoře zaškrtneme [] Obě osy a nastavíme hodnotu na 1000%. Níže nastavíme Počítání na 5.
  5. Poté doporučuji štětec uložit přes kliknutí na ikonku v pravém dolním rohu, abyste se k němu mohli kdykoli vrátit a nemuseli vše nastavovat znovu.
  6. Nu a nyní.. kreslete, zkoušejte styly krytí, zkoušejte styly vrstev, kombinujte vrstvy s malými ďubkami a velkými ďubkami atd. Na konec náhledu přikládám názornou ukázku, jak jsem tento efekt využil v nedávné tvorbě svého díla Caveland.

Dubky

efekt

Color lookup – Vyhledání barev

Mezi Vrstvami přizpůsobení se schovává jeden klenot, kterého jsem si dlouho nevšímal, jelikož jsem si myslel, že jde o nějaký nesmysl. 🙂 Jakmile jsem se nad tím ale pozastavil, všiml jsem si, že je to velmi užitečná věc a že lze během pár vteřin na obraz aplikovat zajímavé efekty. Jedná se o tzv. Vyhledání barev, případně v angličtině Color lookup.

Jedná se o konkrétní předdefinované kombinace různých přizpůsobení (např. změna odstínů / křivek / expozice) uložených do jakési tabulky jakožto jeden záznam s určitým názvem. A v přizpůsobení s názvem Vyhledání barev lze tyto záznamy projíždět a vyzkoušet si tak spoustu (dle mě) kvalitních efektů.

Na následujícím náhledu předvedu několik ukázek. Jedná se přibližně o třetinu efektů, který je v nástroji dostupný. Ostatní si projeďte a případně si někam zapište názvy svých favoritů, abyste je mohli kdykoli využít.

ColorLookup

efekt

Efekt selektivní barvy

Selektivní barva je obecně takový efekt, při kterém se odbarví vše kromě určité barvy, barev či objektu. Pravděpodobně jste již viděli fotku typu – zimní černobílý portrét, ve kterém září červená šála, jakožto jediný barevný objekt. Pozor – neplést s nástrojem Selektivní barva, to je zase něco jiného, přestože se to jmenuje stejně.

  1. Otevřeme fotografii a vložíme Vrstvu přizpůsobení > Černá a bílá.
  2. Budeme si hrát s posuvníkama tak dlouho, dokud nebudeme spokojeni s „černobílostí“.
  3. Začneme černobílost maskovat tak, aby zůstal barevný pouze požadovaný objekt anebo část objektu anebo zkrátka určitá barva.
  4. Přidáme Vrstvu přizpůsobení > Živost a nastavíme ji na +100%, aby barva opravdu křičela. Pokud by křičela moc, živost uberte anebo ji vůbec nepřidávejte, pokud je barva již v základu pěkně sytá.
  5. V tuto chvíli může být už hotovo, ale osobně nemám moc rád šedé barvy a klasická černobílost mi přijde nudná. Proto jsem nyní v postupu přidal další Vrstvu přizpůsobení > Mapování na přechod a nastavil velmi tmavý černo-fialový přechod, který jsem nastavil na Překrýt a snížil krytí na 30%. Tím dostane jinak šedý obraz nafialovělý nádech. Vy samozřejmě můžete zvolit jiný odstín.
  6. Nyní je možné si s obrazem ještě pohrát, pozměnit křivky apod. A pak už je hotovo.

SelektPostup

efekt

Zkapalněné oči

Tento efekt je celkem oblíbený a jistě jste se s ním všichni setkali. Jde o zvětšený očí do jakéhosi satirického stylu. Postup je velmi jednoduchý:

  1. Filtr > Zkapalnění.
  2. Vyberte nástroj nafouknutí přes zkratku [ B ] anebo přes kliknutí na ikonu připomínající rozpínající se balón.
  3. Přiblížte si obraz v náhledovém okně přes [ CTRL + klik levou myší ] anebo přes [ CTRL + klávesa plus ]. Pro posouvání přiblíženého obrazu v náhledu podržte klávesu mezerník a poté levou myší chytněte, držte a táhněte obraz kamkoli potřebujete.
  4. Nyní následuje krok, který byl potřeba provést u této konkrétní fotografie kočky, ale u lidí pravděpodobně nebude potřeba. Jedná se o roztáhnutí zorničky, jelikož v základu byla moc úzká. Roztáhneme ji tak, že v pravé části programu ve Volbách nástroje nastavíme Velikost stopy tak velkou, aby +- odpovídala výšce dané zorničky. Poté klikneme do středu zorničky a držíme – tím se nám bude zornička „nafukovat“. Jakmile budete s výsledkem spokojeni, pusťte myš.
  5. Poté Velikost stopy zvětšete tak, aby byla stopa větší, nežli celé oko. Poté levou myší klikněte odhadem do středu oka a stejně jako u zorničky myš držte, dokud nebudete s výsledkem spokojeni.
  6. Hlavní efekt je hotový, ale je ještě možné ve Zkapalnění přepnout na Nástroj prokřivení dopředu (první ikonka anebo klávesa [ W ]) a trošku si pohrát a upravit rysy obličeje. Například protáhnout nos, anebo posílit úsměv. To vše opět jednoduše – chutnout nějaké místo a táhnout určitým směrem. Věřím, že manipulaci s nástrojem zkapalnění pochopíte velmi rychle.
  7. Jakmile jste se vším spokojeni, v pravé části okna odsouhlaste tlačítkem [ OK ].

PS. Stejným způsobem se u retuší zvětšují prsa, svaly anebo odstraňuje tuk. 🙂

ZkapalneniPostup

efekt

Kolorizace

Dnes se naučíme kolorizovat, tedy probouzet k životu černobílé fotografie. Volně stažitelné (jen je potřeba registrace) historické fotky pro zkoušení naleznete třeba zde: http://www.pond5.com/free V tomto tipu asi není potřeba psát rozsáhlý postup a postačí jen popsat princip.

Jsou prakticky 2 cesty, kterýma lze jít.

  1. První cestou je vytvoření nové vrstvy anebo vrstev, do kterých budete kreslit štětcem potřebné barvy. A této vrstvě posléze nastavíte styl krytí na Barva.
  2. Druhou cestou je vytvoření vrstvy anebo vrstev přizpůsobení Plná barva, kterým nastavíte konkrétní barvy a zamaskujete tam, co barvu nechcete. A stejně jako u první cesty, i zde se této vrstvě nastaví styl krytí Barva.

První cesta je taková neomalená. Není tak flexibilní a pohodlná co se týče budoucích úprav barev. Na ikonu vrstvy přizpůsobení lze totiž kdykoli dvojkliknout a snadno a rychle vybrat jinou barvu. Pokud kreslíte štětcem, je přebarvování složitější. Navíc, pokud se v běžné vrstvě při běžném kreslení přetáhnete, musíte gumovat (nebo maskovat) a je to otrava. U vrstvy přizpůsobení oproti tomu jen maskujete a je to zkrátka pohodlnější rychlejší.

Takže toť ten základ. Někdy je však potřeba styl krytí Barva změnit například na Překrýt, anebo Lineárně ztmavit, anebo třeba Jasné světlo. Je nutné se styly krytí malinko experimentovat, abyste dosáhli co nejlepších výsledků.

Někdy je i dobré nastavit styl krytí Barva, tuto barevnou vrstvu duplikovat a duplikátu nastavit třeba Násobit. Podobně jsem vyřešil barvu pleti v postupu níže.

PostupColorize

TIP na maskování

Pokud vytváříte výplň s novou barvou, třeba červenou, pravděpodobně s ní nebudete chtít překrývat místa, která jste zrovna odmaskovali v modré vrstvě. A pokud poté vytvoříte další vrstvu, třeba zelenou, tak touto zelenou určitě nebudete chtít překrývat ani červená ani modrá místa. Ale bylo by zdlouhavé ta místa maskovat znovu. Zvláště, pokud se jedná o nějaké detaily a prvotní maskování vám zabralo třeba čtvrt hodiny.

Jak tedy rychle vybrat již zamaskovaná místa? Jednoduše. Podržte klávesu [ CTRL ] a klikněte na náhled některé masky. Tím se do výběru načte obsah této masky. Pokud chcete vybrat více masek najednou, tak podržte i klávesu [ SHIFT ] a klikejte postupně na náhledy všech mask, které chcete sloučit. Tím se bude výběr zvětšovat a zvětšovat. A pokud nyní kliknete na masku nové barvy a použijete zkratku [ ALT + DELETE ], tak se daná oblast zamaskuje. Tím jste si tedy ušetřili spoustu času opětovným maskováním stejných míst.

tipnamaskovani

efekt

Práhový kontrast

Pokud máte rádi kontrast a potřebujete občas posílit tmavé odstíny, vyzkoušejte nástroj Práh. Práh je nástroj, který si hraje pouze s černou a bílou, barvy ho nezajímají. Jinými slovy, zajímá ho pouze kontrast a ten upravuje. A to celkem drasticky – nezajímá ho totiž ani šedá barva, obraz dělí na části bílé a části černé.

  1. Duplikujte obraz a na něj použijte Obraz > Přizpůsobení > Práh anebo nic duplikovat nemusíte a Práh naleznete mezi Vrstvami přizpůsobení. Na první pohled poznáte, že tento nástroj provádí celkem drastické změny. Posouvejte jezdcem tak dlouho, dokud neuvidíte něco, s čím budete spokojeni a Práh aplikujte.
  2. Hrajte si se stylem krytí této vrstvy. Můžete jej ponechat na Normální, čímž získáte ryze černobílý obraz. Anebo můžete nastavit styl krytí na Závoj, tím zesvětlíte (či zcela vybělíte) všechny světlé části a na tmavé přenesete texturu základu. Anebo můžete zkusit krytí Násobit, snížit trochu procentuálnost tohoto krytí a tím posílíte tmavé odstíny v obraze. Anebo můžete zkusit třeba Měkké světlo a to také navodí zajímavý efekt.

Toť vše. U tohoto tipu jsou konkrétnější postupy zbytečné, jelikož každá fotografie je jedinečná a na každou se hodí jiné hodnoty a jiný styl krytí.

PrahovyKontrast

efekt

Efekt rozmazaných čar

  1. Na černém podkladě vytvořte libovolný počet různě velikých svislých bílých obdélníků za pomoci nástroje Obdélník.
  2. Vyberte všechny obdélníky v panelu vrstev, klikněte pravou myší a vyberte Sloučit tvary a po sloučení pravý klik zopakujte a vyberte Rastrovat
  3. Použijte Filtr > Rozostření > Rozmáznout a nastavte úhel 90° a vzdálenost podle toho, jak vám bude daný efekt vyhovovat.
  4. Abyste pokryli černé mezery, je vhodné tuto vrstvu duplikovat a třeba přes transformaci roztáhnout do stran, zrcadlit apod. Následně této vrstvě snižte krytí.
  5. Vytvořte novou vrstvu.
  6. Aktivujte nástroj přechod a klikněte na jeho barvu v horním panelu pod menu, čímž vám vyskočí přednastavené přechody. V základu tam naleznete například různé duhové přechody, které jsem využil v tomto návodu já, ale můžete samozřejmě vytvořit přechody vlastní, anebo vůbec nemusíte používat přechod, ale kreslit barevným štětcem. Vybraný přechod poté aplikujte na novou vrstvu.
  7. Jakmile jste s přechodem či barevným překrytím spokojeni, nastavte styl krytí na Barva a tím rozmazané čáry zabarvíte.

CaryEfekt

efekt

Vlnky

Tento efekt není zas tolik viditelný, ale občas se hodí. Jak snadno a rychle vytvořit vlnky ve stylu takových, které vytváří například ryby u hladiny?

  1. Nalezněte vhodnou předlohu, ideálně reálnou vodu. Pokud byste tento efekt použili na jednobarevnou modrou vrstvu, nic vidět nebude (ono téměř nic vidět nebude ani v našem případě, ale to už je vedlejší :)).
  2. Zůstaňte v této vrstvě a vezměte elipsový výběr a tam, kde chcete vlnky vytvořit, vytvořte výběrem elipsu.
  3. Filtr > Deformace > Cikcak a nastavte Míru okolo -50, Vrcholů okolo 10Styl nastavte Kolem středu.
  4. Nyní můžete kreslit další a další elipsy a pomocí zkratky [ CTRL + F ] automaticky aplikovat poslední nastavený filtr.
  5. Ve finále bude chtít obraz zaostřit či doupravit křivky, to už záleží na vaší situaci a jak mají být vlnky viditelné. Pro názornost jsme výsledek přeostřil.

VlnkyPostup

efekt

Jednoduchý 3D anaglyf

Pokud se vám válí v šupleti červeno-azurové brýle (například z dob časopisů Kačera Donalda), můžete si zkusit vytvořit 3D anaglyf. Pokud brýle nemáte, můžete jej vytvořit také, ale nijak si funkčnost neověříte. 🙂

Ideální by bylo mít nafocené 2 fotografie, cca 6 centimetrů od sebe, abyste dosáhli realističtějších výsledků, ale do jisté míry to funguje ikdyž máte obrázek jeden. Jen to bude vypadat mírně uměle.

Jak tedy na to? Anaglyf využívá rozdělení obrazu na složku modrozelenou a červenou a jejich vzájemné posunutí od sebe.

  1. Duplikujeme základní vrstvu.
  2. Přes dvojklik vejdeme do nastavení stylu spodní vrstvy a hned v úvodním nastavení si všimneme sekce Rozšířené volby prolnutíodškrtneme políčka G a B (tím odstraníme modrozelenou složku obrazu).
  3. Odsouhlasíme a nyní vejdeme do stylu kopie a zde odškrtneme pouze R (tím odstraníme červenou složku obrazu).
  4. Aktivujeme nástroj Posun anebo Transformace a za držení klávesy [ Shift ] (která zařídí rovný posun) posuneme výše položenou kopii mírně doprava. Pokud máte zrovna po ruce zmiňované brýle, nasaďte si je a sledujte, jak efekt vypadá v reálném čase a posuňte vrstvu tam, kde se vám zdá efekt nejostřejší.

anaglyf

efekt

Psycho efekt

Pokud se vám při pohledu na podobný efekt motá hlava, tento tip přeskočte. 🙂 Pokud nemotá, anebo motá, ale přesto jej chcete vyzkoušet, zde je postup:

  1. Aktivujte nástroj Přechod.
  2. V nastaven v horním panelu vyberte duhový přechod, který je v programu již od počátku. (Pokud jej tam nemáte, měly by jít načíst přes ikonku ozubeného kolečka a z výběru kliknout na Speciální efekty.)
  3. Taktéž v nastavení změňte režim z Normální na Rozdíl.
  4. Vykreslujte přechody jeden přes druhý v různých směrech a v rámci jedné vrstvy. Každý další přechod přidá psycho-textuře na detailech.

PsychoEfekt

efekt

Tužkokresba

Chcete přidat své scéně anebo portfétu efekt tužkokresby? Ukážeme si, jak na to:

  1. Duplikujeme podkladovou vrstvu.
  2. Navrchu aplikujeme vrstvu přizpůsobení Černá a bílá – buďto pouze odkliknout, anebo donastavit hodnoty, aby byla černobílost kvalitní. Případně je možné jít cestou klasického odbarvení přes [ CTRL + SHIFT + U ].
  3. Duplikátu invertujeme barvy přes [ CTRL + I ] a nastavíme styl krytí na Zesvětlit barvy. Pokud nyní uvidíte téměř bílé plátno, provedli jste vše správně.
  4. Duplikát rozostříme přes Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření. Hodnota záleží na tom, jak silný efekt potřebujete. Čím nižší hodnota (1-2), tím tenčí obrysy získáte. Čím vyšší hodnota, tím tlustější (ale také mírně rozmazanější) obrysy budou.
  5. Znovu duplikujeme podkladovou vrstvu a umístíme ji úplně navrch.
  6. Přejdeme do Filtr > Galerie filtrů a v kategorii Stylizace vybereme Zářící obrysy a hodnoty nastavíme dle uvážení. Pro mou scénu se hodila Tlouštka obrysu 1 bod, Jas 9 a Hladkost 7.
  7. Po odsouhlasení získáme světlé obrysy černém pozadí. To nechceme. Chceme tmavé obrysy na bílém. Opět tedy použijeme zkratku [CTRL + I ] pro prohození barev a následně [ CTRL + SHIFT + U ] pro odbarvení.
  8. Této vrstvě nastavíme styl krytí na Násobit, čímž na spodní vrstvy přeneseme tmavé odstíny.
  9. Vytvoříme další duplikát základní vrstvy a umístíme navrch.
  10. Nyní je nutné aktivovat černou barvu do popředí a bílou do pozadí. Například stiskem klávesy [ D ].
  11. Filtr > Galerie filtrů a vybereme skupinu Skica a filtr Uhlokresba. Hodnoty nastavíme opět dle pocitu. Já vyhodnotil jako nejlepší kombinaci Tlouštka uhlu 1 bod, Detaily 3 a Vyvážení světla/stíny 7.
  12. Této vrstvě opět nastavíme styl krytí na Násobit. A máme hotovo.

Tuzkokresba

efekt

Šutrovitá textura

Vytvoření textury kamene se může zdát jako náročná věc. Opak je pravdou, do minuty budete mít hotovo.

  1. Vytvořte novou vrstvu, resetujte barvy pomocí klávesy [ D ] a vytvořte oblaka pres Filtr > Vykreslení > Oblaka.
  2. Přejděte do Filtr > Galerie filtrů a zde vyberte skupinu Skica a v ní Basreliéf s hodnotami dle uvážení. Detaily je vhodné nastavit naplno (na 15) a hladkost co nejníže okolo 2 bodů.
  3. Všimněme si ale nastavení směru světla. Pokud zvolíme čistě vodorovné anebo svislé světlo (tzn. nahoru, dolů, doleva, doprava), bude textura více kamenitější a více „suchá“. Zatímco pokud zvolíme šikmé světlo (např. vlevo nahoru), získá textura jakoby kovovější texturu, anebo texturu navlhčeného kamene. Je tedy na vás, jakou texturu hledáte.
  4. Pokud vám stačí černobílá textura, máte hotovo. Pokud chcete přidat textuře barevnost, můžete si pohrát například s vrstvou přizpůsobení: Mapování na přechod, anebo já třeba vyzkoušel vrstvu přizpůsobení: Vyhledání barev (Color lookup – vysvětleno v Sedmeru 36.), kde jsem zvolil profil EdgyAmber.3DL, což z kamene vytvořilo téměř zlato.

Kamen-Postup

efekt

Vyhlazená retuš

Nevěděl jsem, jak tento efekt nazvat. V angličtině se tomuto efektu říká cartoon anebo painterly efekt. Jistě jste se s ním již setkali. Jedná se o efekt, kdy je postava na fotografii tak nějak hezky uhlazená, až to působí, jakoby byla kreslená anebo vymodelovaná. Nu, mrkněte na obrázek níže a uvidíte, co myslím. Jak efekt vytvořit?

  1. Na fotografii použijeme Filtr > Šum > Potlačit šum a nastavíme Sílu na 10 a vše ostatní snížíme na 0% (tím se zbavíme všech přebytečných detailů).
  2. Vrstvu duplikujeme a použijeme na ni Filtr > Jiný > Horní propustpoloměr nastavíme na 1 obr. bod (tím „zostříme rozmazanost“).
  3. Této vrstvě nastavíme styl krytí na překrýt.

A to.. to je vše? Ano, tím to končí. 🙂 Tak čistý a profesionálně vyhlížející efekt a přitom tak snadná realizace.

CartoonLike

efekt

Jednoduché posprejování

Dnes se naučíme jednoduchý efekt posprejování rozmanité textury – například dřeva, které má v sobě mnoho rýh, trhlin apod. Stejným způsobem je ale možné sprejovat i na zeď.

  1. Nad texturu buďto vložíme požadovaný tvar, anebo ručně štětcem nakreslíme libovolnou grafiku, kterou chceme na texturu přenést.
  2. Vejdeme do nastavení vrstvy a v sekci Prolnout když se zaměříme na část Podkladová vrstva: podržíme klávesu ALTchytneme pravou část černého jezdcetáhneme doprava (připomínám, že pokud bychom ALT nedrželi, jezdec se nerozpůlí a efekt bude příliš drastický) tak daleko, dokud nebudeme s efektem spokojeni.
  3. Pokud je grafika ostrá jako ta v mém příkladě, je vhodné použít Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření a v závislosti na velikosti fotky mírně rozostřit.

Sprej

efekt

Hvězdy z prasklin

Už jednou jsme tvořili hvězdné pozadí. Jak si jistě pamatujete, museli jsme vytvářet několik vrstev nad sebou a poté všemožně maskovat, abychom vytvořili dojem hlubokého vesmíru a neměli jsme jen konstantně veliké hvězdy nasázené jednu vedle sebe.

Ač to není nic extra komplikovaného, tak musím říct, že mě tento postup celkem nudí. 🙂 Proto jsem jásal, když jsem narazil na tento rychlý postup, který vytvoří dojem hlubokého a rozmanitého vesmíru za mě.

  1. Vyplňte vrstvu černou barvou.
  2. Filtr > Šum > Přidat Šum: Gaussovské, zaškrtněte Monochromatický a hodnotu nastavte okolo 42%. Čím menší procenta, tím méně hvězd budete mít. Vyzkoušel jsem i 100%, ale efekt nevypadal dobře, takže se doporučuji držet okolo 50%.
  3. Filtr > Galerie filtrů a zde vejděte do kategorie Textura a vyberte Praskliny. Hodnoty nastavte přibližně jako na obrázku. Hloubku prasklin doporučuji ponechat na hodnotě 10, tedy na maximu. S ostatními hodnotami poté libovolně experimentujte dle toho, jaký efekt se vám zalíbí.
  4. Vesmír můžete dobarvit například známým mapováním na přechod.

A je hotovo. Ani to nebolelo, že? Práce doslova na minutu a máte jednoduchou, ale rozmanitou texturu vesmíru, která nepůsobí uměle a můžete ji ihned využít v nějakém svém díle.

Hvezdy-Praskliny

efekt

Dragan efekt

Tato technika je pojmenována po polském fotografovi jménem Andrzej Dragan, jehož fotografie využívají vysokého kontrastu k vytvoření dramatického vzhledu. Lze samozřejmě pracovat i s barevnými fotografiemi – v takovém případě je potřeba fotografii trochu odbarvit, respektive oslabit sytost. Případně trochu dobarvit do žlutějšího odstínu.

Pro nastínění postupu jsem si vybral tuto černobílou fotografii.

Podobný efekt je velmi oblíbený například v reklamním retušování a je možné jej vídat například na plakátech či kdekoli jinde. Nejlépe je tento efekt vidět na fotkách starších lidí. Postup není nijak komplikovaný:

  1. Přes [ CTRL + L ] zapněte nástroj úrovně a levý posuvník posuňte mírně doprava, čímž obraz ztmavíte.
  2. Přes [ CTRL + M ] zapněte nástroj křivky a vyvořte klasickou S-křivku (viz obrázek).
  3. Výslednou vrstvu duplikujte a použijte Filtr > Jiný > Horní propust, kde nastavte hodnotu alespoň 10 bodů.
  4. Vrstvě s horním propustem nastavte styl krytí Překrýt na 70%.
  5. Vyberte vrstvu s horním propustem a vrstvu podkladovou a přes [ CTRL + E ] tyto vrstvy slučte.
  6. Výsledek duplikujte.
  7. Aktivujte nástroj Zesvětlit, v horním panelu nastavte Režim: Světla, Expozice: 100 % a zesvětlete oblast očí.
  8. Aktivujte nástroj Ztmavit, v horním panelu nastavte Režim: Stíny, Expozice: 100 % a ztmavujte veškeré možné vrásky.
  9. Krytí této vrstvy snižte dle uvážení.
  10. Výslednou vrstvu duplikujte a aplikujte Filtr > Jiný > Vlastní. Zde nic nenastavujte a jen potvrďte. Této vrstvě poté opět snižte krytí dle uvážení, aby nebyl efekt moc drastický.

DraganEfekt

efekt

Superkapalina

Dnes si ukážeme, jak vytvořit efekt jakési hi-tech sci-fi superkapaliny.

  1. Aktivujte nástroj Přechod, konkrétně kruhový přechod.
  2. Přechodové barvy nastavte zbílé do černé (stačí zmáčknout klávesu [ D ] a poté [ X ], poté byste automaticky měli mít nastavený bílo-černý přechod).
  3. V horním panelu nastavte Režim přechodu na: Rozdíl.
  4. Na černé plátno začněte kreslit kružnice jednu přes druhou, libovolných velikostí. V prvních pár krocích efekt moc viditelný nebude, ale za chvíli se začne naše superkapalina rýsovat. Kružnicemi pokryjte celé plátno, vyhrajte si s tím, dokud nebudete s efektem spokojeni.
  5. Nyní přejděte do Filtr > Galerie filtrů a v sekci Umělecký zvolte Plastikový obal. Tomu nastavte hodnoty: Míra zvýraznění – 6, Detaily – 8, Hladkost – 11. Samozřejmě můžete zvolit i jiné, tyto jsou jen pro hrubou představu.
  6. Poté opět vstoupíme do Galerie filtrů a nyní vybereme v sekci Skica filtr Chróm. Nastavíme Detaily na maximum a Hladkost okolo 4.
  7. Nad touto vrstvou vytvoříme novou, černou vrstvu a vykreslíme do ní oblaka.
  8. Poté se opět vrátíme do Galerie filtrů a použijeme Chróm se stejným nastavením, jako v kroce 6.
  9. Této vrstvě nastavíme styl krytí na Překrýt okolo 50%.
  10. Nu a tím je kapalina hotová, nyní nezbývá než ji zabarvit přes Mapování na přechod, kdy na jednom konci zvolíte pokud možno nějakou světlou, zářivou a sytou barvu a na druhém konci zvolíte nějaký tmavý odstín.

FluidPostup

efekt

Ruční fraktály

Předně, pokud se někdo s tímto názvem nesetkal, zadejte jej do googlu a podle obrázků zjistíte, že název vám sice znám není, ale samotné fraktály jste již určitě někde viděli. Ve zkratce – jedná se o obrazce, které se geometrickým způsobem neustále opakují.

Na tvorbu fraktálů existují různé prográmky – například Apophysis, Ultra Fractal, či Incendia pro 3D fraktály. Dnes si ale vytvoříme fraktály ve Photoshopu. A jak na to? Velmi snadno:

  1. Aktivujeme štětec a do nové vrstvy nakreslíme pár „ďubek“ – jak ďubkovitý štětec vytvořit jsme si ukázali zde.
  2. Tuto vrstvu duplikujeme a ihned po duplikování zapneme transformaci přes [ CTRL + T ] a vrstvu trochu posuneme, trochu natočíme a trochu zmenšíme. Kdykoli se k tomuto kroku můžeme vrátit a zkusit to znovu.
  3. Po transformaci rozmístěte prsty na [ CTRL + SHIFT + ALT + T ] a klikejte tolikrát, kolik chcete. S každým sepnutím této zkratky se zopakuje poslední aplikovaná transformace a každý kroj bude uložen do samostatné vrstvy.
  4. Jakmile vám vznikne něco podobného, jako na obrázku (tedy jakýsi zatočený tentononc), v panelu vrstev veškeré vzniklé vrstvy podbarvěte a slučte je například přes [ CTRL + E ].
  5. Jakmile máte výsledek sloučený, vraťte se ke kroku 2 a vrstvu duplikujte, transformujte atd..
  6. Takto stále dokola, dokud vás to bude bavit. 🙂 Ve finále můžete scénu přebarvit přes Mapování na přechod. A pokud nebude obraz dostatečně ostrý, tak úplně na konec vytvořit navrchu novou vrstvu a přes [ CTRL + SHIFT + ALT + E ] vše viditelné sloučit a přes Filtr > Jiný > Vlastní (nic nenastavovat, pouze odkliknout) obraz zostřit (této vrstvě snižte krytí dle toho, jak moc ostrý výsledek chcete).

Tak. A máte svou první fraktálovou scénu a nepotřebovali jste k tomu fraktálový program. 🙂

FraktalPostup
efekt

Texturované rozostření

Efekt rozmazávání je poslední dobou velmi oblíbený. Často se rozmazávají fotografie a umísťují například pod text. Ale ona ta rozostřená „hladkost“ po čase omrzí. Je možné rozostřit obraz tak, aby zároveň rozostření dostalo nějakou texturu? Například jako když se koukáme skrz nějaké texturované plexisklo? Jde to následovně:

  1. Filtr > Seskupení > Fragmentovat.
  2. Poté držte CTRL a klikejte na písmeno F tolikrát, dokud nebudete s efektem spokojeni.

Plexisklo

efekt

Pastelkokresba

Nevím, zda je to přímo pastelkokresba, ale nevěděl jsem, jak jinak efekt pojmenovat. 🙂 Jdeme rovnou na věc:

  1. Duplikujte si obraz, na který chcete efekt aplikovat.
  2. Přes [CTRL + I] invertujte
  3. Přes [CTRL + SHIFT + U] odbarvěte
  4. Přidejte Filtr > Jiný > Minimum. Hodnotu nastavte dle velikosti dokumentu. Toto byl 1920×1080 obrázek a jako ideální mi přišla hodnota 3 obrazové body.
  5. Vrstvě nastavte styl krytí na Zesvětlit barvy.
  6. Vraťte se k podkladové vrstvě a duplikujte ji.
  7. Na duplikát také použijte Filtr > Jiný > Minimum. Zde jsem hodnotu poloměru navýšil na 4 body, aby nebyl poloměr totožný, jako u vrstvy nad tím a efekt se čistě nepřekrýval.
  8. Nad touto vrstvou můžete přidat vrstvu přizpůsobení – Křivky a doupravit kontrast známým způsobem přes S-křivku.

PastelkyCiCo

efekt

Krystalizace

Původně jsem chtěl ukázat čistě polygonový efekt, který je možné často vidět na pozadích webů. To mi ale přišlo nudné, tak jsem to trochu okořenil. Stále je to velmi jednoduchý efekt, ale v této podobě se mi líbí více. 🙂

  1. Zvolte si barvu popředí a pozadí. Doporučuji nevolit černou ani bílou. Místo toho zvolte nějakou sytější tmavší barvu a světlou pastelovější barvu.
  2. Vyplňte vrstvu jednou z těchto barev.
  3. Použijte Filtr > Vykreslení > Oblaka.
  4. Použijte Filtr > Seskupení > Krystalizace a nastavte hodnotu, kterou uznáte za vhodnou.
  5. Vytvořte navrchu novou vrstvu a proces opakujte. Nyní však nastavte trochu jinou velikost krystalů.
  6. Nové vrstvě nastavte styl krytí na Lineární světlo.
  7. Tvořte další a další krystalovité vrstvy, třeba trochu jinak barevné a hrajte si s velikostí krystalů a styly krytí.

KrystalyPostup

efekt

Digitální mramor

Dnes si ukážeme jednoduchý ale pěkný efekt digitálního mramoru.

  1. Na plátně vygenerujte: Filtr > Vykreslení > Oblaka.
  2. Vytvořte vrstvu přizpůsobení Mapovat na přechod a klikněte na barvu přechodu, abyste se dostali do jeho nastavení.
  3. V editoru přechodu přepněte typ přechodu z Plný na Šum.
  4. Hrajte si s barevnými posuvníky podle toho, jak barevný efekt chcete. V tuto chvíli by se možná dalo skončit, jelikož efekt vypadá velmi zajímavě, připomíná nějaké drahokamy, anebo dokonce povrch nějaké planety. Ale chcete-li hladší efekt, proveďte ještě pár kroků:
  5. Duplikujte vrstvu mraků.
  6. Aplikujte na ni Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření a nastavte poloměr tak, jak vám vyhovuje.

digitalmarble-tutorial

Rychlý efekt mapy

Na tento efekt jsem přišel, jak jinak, omylem. Hrál jsem si s bleskama, které jsem vás učil v jednom hodně starém sedmeru a zkoušel jsem je dále rozvíjet přes galerii filtrů a všiml jsem si, že když se na blesk použije efekt Sádra, vznikne textura připomínající satelitní pohled na nějaký ostrov. A že si s tím stačí trochu více pohrát a výsledek může připomínat jakousi fantasy mapu. Základní postup je jednoduchý:

1) Vytvořte vodorovný přechod z černé do bílé.

2) Nyní Filtr > Vykreslení > Odečíst oblaka.

3) Invertujte barvy pomocí CTRL + I.

4) Přes CTRL + M zapněte nastavení křiveknastavte je přibližně tak, jako na obrázku. Jde zkrátka o to, aby vám uprostřed vznikl výrazný blesk.

5) Teď nastavte do barvy popředí bílou barvu a do barvy pozadí zelenou, která bude základem pro zelenou barvu ostrova. Klidně ale může být hnedá, oranžová.. to je na vás.

6) Nyní Filtr > Galerie filtrův kategorii Skica vyberte efekt Sádra. Můžete si pohrát s nastavením vyvážení obrazu, čímž budete ostrov zvětšovat anebo zmenšovat. Též můžete přenastavit hladkost a úhel světla.

7) Zvolte Výběr > Rozsah barev a klikněte kamkoli na bílé moře, čímž vyberete bílou barvu. Jelikož byste ale vybrali i světlé části uvnitř ostrova, snižte Neurčitost tak nízko, dokud v náhledovém okénku neuvidíte, že je výběr ostrý a že nezasahuje dovnitř ostrova. Pak potvrďte [ OK ].

8) Nyní dle aktivního výběru ostrov zamaskujte, pod ním vytvořte modrou vrstvu moře a pak už nezbývá jen než si hrát s nastavením stylu vrstvy ostrova a experimentovat, dokud s ním nebudete spokojeni. Na obrázku uvidíte nastavení, které jsem zvolil já.

— Všechny nástroje —

nastroj

Vynucená textová vrstva

Můžete vytvořit textovou vrstvu prakticky na totožném místě, kde už jiná textová vrstva je – bez toho, aby vás kliknutí na dané místo automaticky přesunulo do editace původní textové vrstvy.

SHIFT + nástroj text

animace-vynuceny-text
Neskutečně užitečná věc, pokud nad sebou tvoříte více textových vrstev. Kéž bych tuto zkratku znal v dobách, kdy jsem tvořil textové portréty a nemusel jsem blízké vrstvy schovávat jen proto, abych mohl bez problémů vložit vrstvu novou.

nastroj

Pamatujete si z minulého týdne na zkratku pro vybírání vrstvy, která se nachází pod kurzorem? Před pár dny jsem si v jednom videotutoriálu všiml něčeho, o čem jsem neměl do této chvíle vůbec ponětí. Nejsem si jist, zda se tato funkce vyskytuje i u starších verzí programu, nicméně od CS6 dále tam je.

Všimli jste si někdy checkboxu [] Automat. výběr u nástroje přesun (move tool)? Po zaškrtnutí a následném kliknutí na libovolné místo se bude dít totéž, jako se zkratkami, které jsem zmínil před týdnem. I zde funguje klávesa [ SHIFT ], při jejíž držením je možné tímto stylem vybrat více vrstev najednou.

Taktéž si můžete vybrat, zda chcete automaticky vybírat vrstvy, nebo skupiny. Defaultně je zde nastavená skupina, takže stačí jen přepnout na Vrstvu.

Aktualizace: Naprosto perfektní nástavbu pro tento tip odhalil Jarda Bereza – se zapnutým nástrojem Přesun klikněte a táhněte, jakoby byste tvořili výběr. Pokud máte zapnutý automatický výběr, tak se vám automaticky vyberou veškeré vrstvy v této oblasti. Případně pokud máte aktivní jiný nástroj, podržte klávesu CTRL, která dočasně sepne nástroj Přesun. Následně už stačí pouze táhnout zmíněný výběr a dílo je dokonáno.

vyyber-move-tool

nastroj

Potřebujete někdy kombinovat výběr klasického lasa a magnetického lasa? Řešení je jednoduché – vyberte jeden z těchto nástrojů a držte klávesu [ ALT ]. Nyní kdykoli myší kliknete, bude se tvořit výběr magnetickým lasem a kdykoli myš podržíte, budete kreslit výběr klasickým lasem.

laso

nastroj

Chceteli sjednotit barevnost dvou obrázků, stačí:

  1. Otevřít oba obrázky ve Photoshopu.
  2. V obrázku, do kterého chcete „nakopírovat“ barevnost z obrázku druhého, přejděte do Obraz > Přizpůsobení > Srovnat barvy.
  3. V sekci Zdroj vyberte z nabídky druhý obrázek dle názvu.
  4. Hrajte si s posuvníky Světlost / Intenzita barvy / Zeslabit, případně zaškrtněte možnost [] Neutralizovat, což přenášené barvy tak nějak utlumí.

SrovnaniBarev

nastroj

Navigátor

Potřebujete se rychle přesouvat po různých částech plátna, ale nechcete vždy zbytečně oddalovat, abyste si mohli zazoomovat jinou část plátna? Zobrazte si Navigátor přes Okna > Navigátor. Zaprvé si můžete posouvat výhledové okno (chytnutím a posunem červeného obdélníku uvnitř navigátoru) a zadruhé si pomocí posuvníku můžete plátno oddálit či přiblížit.

Navigator

nastroj

Narovnání obrazu

Narovnávat obraz lze mnoha způsoby. Jedním z nich je přes Korekci objektivu.

  1. Filtr > Korekce objektivu (anebo zkratka [ SHIFT + CTRL + R ]).
  2. Vlevo kliknout na ikonu pravítka.
  3. Pravítkem kliknout a táhnout tam, kde si myslíte, že je horizont, anebo zkrátka „obtáhněte“ jinou čáru, která byla v originále „rovně“ a nyní je nakřivo.
  4. Pusťte pravítko a tadá, je natočeno.

Natoceni

nastroj

Zpřesnění okrajů

Úžasná „věcička“, bez které už se asi neobejdu. Beru to jako takovou samozřejmost, že jsem úplně zapomněl vám to v sedmerech zmínit. Jedná se o Zpřesnění okrajů, respektive zpřesňování vašeho aktuálního výběru. Hodí se zejména do situací, kdy například něco vybíráte kouzelnou hůlkou a ať děláte co děláte, okraje jsou po zamaskování / vyříznutí stále tak nějak zubaté a ostré. Co s tím?

  1. S aktivovním výběrem aktivujte nástroj obdélníkový výběr [ M ].
  2. V horním panelu naleznete tlačítko [ Zpřesnit okraje… ] – klikněte na něj.
  3. Vyskočí vám nastavení zpřesňování okrajů a nastavujte dle libosti.

Nejprve si přepněte režim zobrazení na ten, který vám bude vyhovovat. Mně vyhovuje překrytí červenou barvou – jde o zobrazení nového výběru vs. starého výběru, takže je fajn, když to vidíte co možná nejzřetelněji.

Názvy jednotlivých položek nastavení jsou vcelku všeříkající, asi není tedy potřeba je nějak vysvětlovat. Snad jen Inteligentní poloměr – ten se snaží o rovnoměrnost okraje podél výběru. Nevím, jak jinak bych to vysvětlil, zkrátka odzkoušejte si sami různé hodnoty (ideální jsou okolo 1-3 px) a uvidíte, co to dělá. 🙂

Osobně když něco vyřezávám a chci zjemnit okraj, nastavuji inteligentní poloměr 2 px, vyhlazení 5 px a prolnutí okrajů 1 ob. Obecně, pokud něco vyřezáváte a zasazujete do jiné kompozice, neměly by být okraje moc ostré, protože bude objekt působit nereálně, jakoby tam nepatřil. Z toho důvodu je dobré nastavit např. zmíněné prolnutí okrajů, které okraje rozostří a do nové scény „prolne“.

Jakmile je nastaveno, stačí v sekci Výstup zvolit – Výstup do: Výběr, odsouhlasit a pak dle výběru vrstvu zamaskovat.

ZpresnitOkraje

nastroj

Zúžení okrajů o 1 px 

Někdy na okrajích objektu zůstanou po zamaskování barvy, které byly na původní fotografii v pozadí (resp. okolo objektu). Asi nejrychlejším řešením je masku o 1 px ještě zúžit. Buďto s [ CTRL ] kliknete na náhled masky, anebo – jako v mém náhledu – původní masku aplikujete (pokud víte, že je vše už vyřezáno tak, jak má být a do masky již nebudete potřebovat zasahovat) – podržíte [ CTRL ] a kliknete na náhled vrstvy. Tím se vytvoří výběr a vy již můžete přes: Výběr > Změnit > Zúžit (a nastavení hodnoty 1 px) váš výběr zúžit a poté dle tohoto výběru objekt zamaskovat.

Pokud něco podobného potřebujete často, můžete si tento postup nahrát do akce a přes jedno kliknutí zúžit a zamaskovat. Sám to tak mám a při tvorbě newsletterů, do kterých vyřezávám desítky produktů a které mají téměř vždy „špinavý zbytkový okraj“, to využívám neustále.

ZuzitOkraje

nastroj

Lepší výřezy vlasů

Možnost „Zpřesnění okrajů“ lze využít i při vyřezávání vlasů. Většina z vás tento způsob výřezu jistě zná, ale pokud někdo ne, tak věřím, že vám do budoucna ušetřím mnoho trápení. Není zač. 🙂

Pokud byste vybíraly vlasy kouzelnou hůlkou, dopadlo by to asi katastroficky, jako na obrázku níže. Pokud ale použijete zpřesnění okrajů, dopadne to znatelně lépe. Neříkám, že výsledek je vždy dokonalý a určitě je na místě si trochu pohrát např. s křivkami masky pro posílení kontrastu, anebo něco málo domaskovat i ručně či jinými způsoby, ale je to s přehledem ten nejrychlejší způsob, jak dosáhnout někdy až neuvěřitelných výřezů.

  1. Vytvořte hrubý výběr např. kouzelnou hůlkou.
  2. Aktivujte nástroj Obdélníkový výběr [ M ] a klikněte na tlačítko [ Zpřesnit okraje ].
  3. Nyní, když kurzorem vyskočíte z nastavovacího okna na plátno, změní se vám v kurzor štětce. Vlevo nahoře je možné měnit jeho velikost. Tímto štětcem „objeďte“ obrys vlasů a pokud pozadí prosvítá i někde uvnitř vlasů, tak překreslete i tato místa. Kdykoli štětec pustíte, maska se aktualizuje.
  4. Jakmile budete s maskou spokojeni, potvrďte a dle nového výběru zamaskujte. Hotovo. 🙂

Vlasy

 nastroj
Inteligentní RAW

Pokud někdy pracujete s Raw, třeba se vám následující tip hodí. Jak asi víte, po otevření fotografie v některém z RAW formátů vám vyskočí Adobe Camera Raw, ve kterém můžete upravovat živost, kontrast, teplotu fotografie apod. A po odsouhlasení se vám fotografie otevře ve Photoshopu. Jenže jako klasická vrstve, už se nemůžete vrátit k přenastavování v Camera Raw. Nebo.. můžete, můžete znovu otevřít daný RAW soubor a ten by si měl zapamatovat poslední nastavené hodnoty v Camera Raw. A poté byste nastavení znovu odsouhlasili a otevřeli ve Photoshopu nanovo. Ale to je zbytečně komplikované a nepraktické.

Nebylo by daleko pohodlnější, kdyby šlo fotografii vložit jako Inteligentní objekt (Smart object) a po dvojkliknutí se kdykoli do nastavení Camera Raw vrátit? Řešení je následující:

  • Když v Camera Raw klikáte na [ Otevřít obraz ], podržte klávesu [ SHIFT ]. Co se stane? Název tlačítka se změní na [ Otevřít objekt ]. Kliknětě naň a fotka se otevře jako smart object. 🙂

InteligentniRaw

nastroj

Širší kapátko

Chcete-li, z nějakého důvodu, vybrat průměrnou barvu určitého místa, vyberte kapátko a klikněte pravou myší – vyskočí vám nabídka, zda chcete vybrat barvu pouze z daného bodu, anebo z širší oblasti.

Taktéž, na což upozornil Jarda, se objeví možnost pro okamžité zkopírování hexadecimální barvy daného pixelu (či oblasti), což využijí zejména webdesigneři (nám ostatním na kódech moc nesejde :)).

KapatkoRightClick

nastroj

Přesun do jiného dokumentu

Chytnete-li nástrojem Přesun (Move Tool [V]) něco na plátně, můžete danou věc přesunout na panel jiného dokumentu, tím se do něj automaticky přepnete a když kurzor na plátně v novém dokumentu pustíte, objekt se tam vloží. Máte-li dokumenty odlepené od horního panelu a viditelné vedle sebe, lze přesouvat rovnou mezi plátny.

PresunMoveToolDokument

nastroj

Kontrola pravopisu

Photoshop nabízí i kontrolu pravopisu. Najdete ji v panelu Úpravy > Kontrola pravopisu. Pak to jen projede všechna problémová slova a u každého vám nástroj nabídne několik správných slov. Máte-li anglickou verzi, máte nejspíš smůlu, jelikož to bude kontrolovat angličtinu a ne češtinu.

KontrolaPravopisu

nastroj

Nahrazování slov

Photoshop nabízí také nahrazování slov, podobně jako třeba Word. Úpravy > Hledat a nahradit text a poté už jen nastavíte, jaké slovo hledat a čím ho nahradit.

NahradaSlov

nastroj

Styl uvozovek

V nastavení programu jde přepínat mezi klasickými uvozovkami a typografickými uvozorkami. Úpravy > Předvolby > Text a v sekci Volby textu zaškrtněte anebo odškrtněte [] Používat typografické uvozovky.

Uvozovky

Jardovo doplnění: záleží na tom, jaký jazyk je nastaven uvnitř textové vrstvy. V závislosti na tom bude styl uvozovek jiný. Toto doplnění se váže i k tipu č. 3 o kontrole chyb – vždy je tedy potřeba, aby textová vrstva (resp. znaky uvnitř) měla nastavený jazyk, ve kterém chyby hledáte.

2015-11-14_1453552015-11-14_145419

nastroj

Krytí rychlé masky

Pokud někdo z vás využívá nástroj Rychlá maska [Q] a přijde vám krytí červené barvy příliš agresivní, můžete přes dvojklik na nástroj Rychlé masky vejít do nastavení nástroje a přenastavit si procentuálnost krytí. Plus klidně i barvu krytí.

QuickNastaveni

nastroj

Přiblížený detail u filtrů

Pokud třeba rozostřujete přes Gaussové rozostření, všimnete si, že se při nastavování zobrazí i náhledové okénko s detailem, abyste viděli, jak efekt bude vypadat. Oblast detailu se vybere tak nějak náhodně. Ale budete-li chtít vidět rozmazání konkrétního místa na plátně, stačí na toto místo jednoduše (během nastavování filtru) kliknout a náhled v okénku se změní přesně na tuto oblast. Takto to funguje i u ostatních filtrů.

GaussMistoZoom

nastroj

nastroj

Nástroj obnovení

Provedli jste spoustu úprav, které jste si náhled rozmysleli, ale před které už se nemůžete vrátit, jelikož v historii takový počet kroků není? To máte pech. Vlastně.. možná nemáte – pokud víte, že jste soubor během posledních úprav neuložili, můžete se vrátit k poslednímu uloženému stavu za pomocí Obnovení, které naleznete v nabídce Soubor, anebo jej zavoláte klávesou [F12].

Stejného řešení se dá dosáhnout i tím, že zkrátka soubor zavřete bez uložení a znovu otevřete. Ale toto je znatelně rychlejší cesta.

Obnoveni

nastroj

Mřížka zkapalnění

Nejspíše každý z vás někdy zkusil použít nástroj Zkapalnění. Dá se s ním pěkně vyhrát a tvořit například zajímavé karikatury. Co ale málokterý uživatel tohoto nástroje ví, je to, že jde jakékoli zkapalnění uložit.

Celý nástroj totiž pracuje na principu deformace základní mřížky (v angličtině mesh), přičemž každou deformaci si zaznamená. Vy si tyto záznamy můžete uložit a kdykoli načíst (dokonce i v úplně jiném dokumentu).

Uložení se hodí pro případy, když máte rozpracované zkapalnění v nějakém dokumentu, ale potřebujete akutně odběhnout do jiného dokumentu (například po vás klient chce upravit nějaký banner). Pokud byste si mřížku neuložili, museli byste buďto aplikovat nedodělané zkapalnění, anebo úpravy stornovat a provést je později znovu. Takto si je ale můžete uložit a v budoucnu načíst a pokračovat v nich.

Stejně tak se hodí mřížku uložit, když máte z výsledku celkem dobrý pocit, ale chcete vyzkoušet i další úpravy a trochu experimentovat. V nástroji se sice jde přes [ CTRL + SHIFT +  Z ] vrátit v historii úprav, ale ta není neomezená a je možné, že byste se někdy k původní verzi neproklikali. Ale pokud si během postupu budete průběžně mřížku ukládat, můžete experimentovat, jak se vám zachce, jelikož se můžete kdykoli k daným úpravám vrátit.

Jak tedy na to?

  1. Nejprve si v nástroji Zkapalnění zaškrtněte [] Rozšířený režim a ve Volby zobrazení zaškrtněte [] Zobrazit mřížku. Ikdyž.. vlastně ani nemusíte, mřížka jde uložit i tak, ale minimálně je dobré si mřížku (pokud jste ji ještě neviděli) zobrazit a zamyslet se nad tím, jak vlastně nástroj funguje.
  2. Kdykoli budete chtít, klikněte na ikonu [ Uložit mřížku ] a někam si ji uložte.
  3. Kdykoli budete potřebovat, načtěte si mřížku přes [ Načíst mřížku ].

Mesh

nastroj

Kapátko odkudkoli

Víte, že barvu můžete kapátkem nabrat nejen z plátna obrazu, ale i mimo něj? Že jde vybrat barva třeba z právě otevřené webové stránky? Stačí si program zmenšit tak, abyste na obrazovce viděli jak program, tak danou webovou stránku, klikněte kapátkem kamkoli na plátno, držte myš a přesuňte ji na místo mimo program, odkud chcete barvu vzít. Jakmile ji najdete, pusťte myš a máte ji.

KapatkoOdkudkoli

nastroj

Oříznout podle

Máte někdy na plátně kus obrazu, který je umístěn na průhledném pozadí a který chcete vyříznout? Nejspíš sáhnete po nástroji Ořez a postupně zmenšíte okraje plátna tak, dokud nesahají k okraji obrazu. Sice nejde o nic extra zdlouhavého, ale existuje daleko rychlejší řešení: Obraz > Oříznout podle a vyberte oříznutí podle Průhledných obrazových bodů. Automaticky máte nastaveno, aby se odřízly pixely nahoře, dole, vlevo a vpravo, ale můžete si kteroukoli stranu odškrtnout dle potřeby.

OriznoutPodlePruhledne

Podobně můžete oříznout i pozadí, které průhledné není. Například když dostanete fotku malého produktu, okolo kterého je kilometrové bílé pozadí a chcete si pro budoucí použitívyříznout pouze daný produkt. Nemusíte ručně štelovat nástroj ořez, stačí, když opětp ůjdete do Obraz > Oříznout podle a zaškrtnete oříznutí podle Barvy levého horního bodu, vezme program v úvahu barvu pixelu v levém rohu a ořízne obraz ze všech stran až tam, kde najde pixel jiný. Stejně funguje i oříznutí podle pravého dolního rohu.

OriznoutPodleLeveho

nastroj

Kreslení do průhledna a gumování štětcem

Víte o tom, že můžete kreslit „do průhledna“? Stačí vzít nástroj Štětec a nastavit mu režim Vzadu. Tím štětci řeknete, aby ignoroval pixely, které už jsou vyplněné a kreslil pouze do pixelů průhledných.

Když už jsem nakousl režimy, naleznete tam ještě jeden speciální režim a to Odstranit – ten z vašeho štětce prozměnu udělá gumu. 🙂

RezimyStetce

nastroj

Poměry a velikosti výběru

Potřebujete tu a tam vybírat perfektní čtverec anebo perfektní obdélník obdélník v poměru třeba 2:1? Pokud vybíráte čtverec, je to snadné – při vytváření výběru podržíte [ SHIFT ] a je to, proporce se drží v rámci dokonalého čtverce. Ale co když chcete vybrat ten obdélník 2:1? Anebo třeba 16:9 (řežete-li si například obrázek na pozadí plochy), jak takový obdélník vybrat?

Aktivujete nástroj výběr [ M ] a v horní liště nastavíte Styl: Pevný poměr a vyplníte požadovaný poměr šířky a výšky. A pokud chcete vytvořit výběr konkrétní velikosti, můžete zvolit Styl: Pevná velikost a nastavit si ji dle potřeby. Totéž funguje i u elipsovitého / kruhového výběru.

Marquee

nastroj

Přesný posun

Potřebujete posunout objekt přesně o 100 px doleva? Nemusíte sledovat pravítko a se zaťatými zuby tvar posouvat. Postačí, když jednoduše zapnete transformaci a v horním panelu souřadnic změníte pozici X – aktuální hodnotu snížíte o stovku, odsouhlasíte a je to.

Škoda, že ve Photoshopu (alespoň je v CS6, nevím, jak v nových verzích) nefungují matematické funkce, jako v Illustratoru, kde stačí do okénka za hodnotu napsat třeba -150 anebo /2 anebo *5 a automaticky se vypočte nová hodnota. Pokud tedy posouváte objekt o nezvyklý počet pixelů, budete potřebovat kalkulačku. 🙂

PresnyPosun

nastroj

Pokud jste milovníci příjemné kompozice a rádi pracujete s „pravidlem tří plánů“ (rule of thirds), jistě uvítáte tento tip, při kterém si ukážeme, jak u jakéhokoli plátna zobrazit tuto ‚mřížku třetin‘. Nastavení nalezneme v panelu Úpravy > Předvolby > Vodítka, mřížka a řezy. Nastavíme Čáry mřížky po: 33.33% a dělení nastavíme 1 a vybereme libovolnou barvu. Zobrazit mřížku můžeme buďto přes Zobrazení > Zobrazovat > Mřížku, anebo ji zavoláme pomocí zkratky [ CTRL + ! ]. Tato mřížka se vždy automaticky roztáhne dle tvaru plátna. Odvolat ji můžeme opět totožnou zkratkou.

mrizka

nastroj

Používejte Akce!

Vězte, že i já jsem se jim delší dobu vyhýbal, protože jsem si pod nimi představoval něco neskutečně složitého. Nyní si bez nich nedovedu představit pracovat.

Kdo akce zná a používá, pro toho asi tento tip nijak přínosný nebude. Ti z vás, kdo akce znáte, ale nepoužíváte anebo dokonce vůbec neznáte, tak prosím čtěte dále.

Co je to akce?

Akce je jakási sekvence daných kroků (například filtrů), které si můžete nahrát a následně kdykoli spustit kliknutím na jedno tlačítko. Může jít o extrémně složité postupy, ale může jít také o dvou či tříkrokové postupy, které však opakujete velmi často a převedením na akci ušetříte mnoho času.

Nejprve je potřeba zobrazit panel akcí – toho dosáhneme zkratkou [ ALT ] + [ F9 ], nebo ručně zapneme přes Okna > Akce.

Jak vytvořit akci?

1) Klikneme na tlačítko Nová akce (vypadá úplně stejně, jako ikona vytvoření vrstvy).

2) Zde je důležité se pozastavit – kromě názvu je totiž možné nastavit akci funkční klávesu. Tím jsou myšleny klávesy F2-F12. Některé klávesy jsou však již zabrané. Například F5 zobrazí panel nastavení štětců, F6 panel barvy apod. Vyloženě „prázdné“ funkční klávesy jsou F2-F4 (resp. jsem u nich žádnou funkci neobjevil). Samozřejmě můžete přemazat i výše zmíněné klávesy, to je už na vás. Nicméně nastavení funkční klávesy vřele doporučuji. Upravit či odebrat funkční klávesu dané akci lze jednoduše – ve výpisu v panelu akcí dvojklikněte na libovolnou akci a vyskočí stejné nastavovací okénko, jako při jejím tvoření.

3) Po zvolení názvu a klávesy (je možné vybrat i barvu, aby se akce odlišila v seznamu akcí) klikneme na tlačítko [ Nahrávat ].

4) Nyní provedeme jakýkoli postup, který chceme do budoucna automatizovat. Jakmile jsme postup dokončili, klikneme na tlačítko stop (tedy ikona čtverce) v panelu akcí.

5) Tím je naše akce vytvořena a kdykoli na tuto akci klikneme, rozsvítí se nám ikona play, na kterou můžeme kliknout a postup se provede. Případně, v lepším případě, není potřeba klikat a stačí stisknout dříve zvolenou funkční klávesu.

Na náhledu je ukázka akce, která vychází z předchozího tipu k retušování.

akce

Je potřeba říci, že pokud nahráváte práci s maskou a chcete ji například vyplnit černou barvou, kterou máte zrovna v barvě pozadí, tak nestačí pouze prohodit barvu popředí a pozadí a masku vyplnit. Akce si totiž nahraje vyloženě pouze daný úkon, tedy prohození a následné vyplnění barvou popředí. Pokud však budete mít při spuštění akce barvy prohozené, tak se maska vyplní barvou špatnou. Je tedy nutné do akce nahrát vyresetování barev (přes zkratku [ D ]) a až poté barvy prohodit.

Dále zdůrazňuji, že u postupů s maskami (například u aplikace masky vrstvy) je nutné mít před nahráváním označený náhled vrstvy a nikoli konkrétní masky. Jakmile byste totiž postup nahráli a vybrali nějakou vrstvu, tak po spuštění akce vyskočí chyba, protože akce očekává označenou masku, nikoli vrstvu.

Samotné označení vrstvy je totiž také krok, který je potřeba nahrát. Je možné to nahrát prvním způsobem a před spuštěním akce vždy označit danou masku, ale je to zbytečné, jelikož u druhého způsobu nezáleží na tom, zda máte před spuštěním akce označenou vrstvu či masku, provede se tak jako tak. Nestane se tedy, že by se akce neprovedla.

Jaké mám akce já?

  • Na F2 mám aplikaci masky vrstvy (jelikož pravé kliknutí a hledání *Aplikovat masku vrstvy* mezi dalšími asi 30 řádky považuji za zdlouhavé a občas se člověk i překlikne, když spěchá).
  • Na F3 mám vyrastrování vrstvy (ideální na inteligentní objekty, tvary či vícebarevný text).
  • A na F4 mám převedení vrstvy na tvary (ideální pro ‚vykřivkování‘ textu).

Více funkčních kláves nepoužívám, nicméně v seznamu akcí toho mám více a do budoucna toho jistě ještě více přibude.

nastroj

Jak jsem již nakousl v úvodní zkratce, plátno jde snadno zvětšit či zmenšit nástrojem ořez. Jak na to? Vyberte nástroj ořez (buďto v panelu nástrojů, nebo přes klávesovou zkratku C) a táhněte jakékoli táhlo na jakoukoli stranu. Jakmile jste s velikostí spokojeni, odsouhlaste klávesou Enter.

crop-zvetseni-zmenseni

nastroj

Jak ‚vytáhnout‘ štětcem cestu, kterou jste nakreslili Perem?

Nejprve vytvořte cestu, ale ujistěte se, že máte v horním panelu nástrojů zvolený styl Cesta a nikoli Tvar. Jakmile je cesta vytvořena, zvolte v nabídce nástroj štětec (nebo jej vyvolejte klávesovou zkratkou B), vyberte si v nabídce libovolný štětec, jeho velikost a tvrdost (případně můžete změnit i nastavení štětce – zkratka F5) a jakmile jste se štětcem spokojeni, stačí jen stisknout klávesu [ Enter ]. Tím se cesta vytáhne daným štětcem.

Pokud jste s vytáhnutím spokojeni a chcete odstranit danou křivku od Pera, zvolte nástroj pro Výběr cesty (zkratka V), klikněte kamkoli na cestu a stiskněte klávesu [ Delete ]

cesta-brush
nastroj

Nástroj křivky využívám prakticky u každé práce, ale na toto jsem narazil až nedávno.

Zapněte nástroj křivky (ať už přes CTRL + M anebo přes vrstvu přizpůsobení) a klikněte na ikonku ručičky se šipkama. Následně umístěte myš na plátno a uvidíte, jak se kurzor změní z klasického tvaru šipky na tvar kapátka. Na křivce v nástroji Křivky hned uvidíte kolečko, kde se daná barva nachází. Nyní pokud na dané místo na plátně klikne a táhnete směrem nahoru, vytvoří se na křivce automaticky bod, kterým táhnete nahoru (tzn. zesvětlujete). Pokud naopak táhnete od daného místa dolů, místo ztmavujete. Zkrátka úplně stejný princip, jako při přímé úpravě křivky.

krivky-ruka

Můžete si na křivce vytvořit pomocné záchytné body, abyste upravovali co nejužší rozsah hodnot. Je ale potřeba na každé straně (od hlavního upravovaného bodu) tyto body dva, jelikož se chovají jako jakési klouby a pokud byste vytvořili pouze jeden, tak se křivka za ním prohne symetricky oproti zakřivení před ním. Špatně se to vysvětluje slovy, takže přikládám náhled prokřivení s jedním bodem (vlevo i vpravo) a prokřivení s dvěma body (vlevo i vpravo).

pomocnebody
nastroj

Víte o tom, že můžete upravovat atributy více textových vrstev najednou? Stačí požadované textové vrstvy vybrat v panelu vrstev a následně v panelu nastavení textu provést požadovanou změnu. Skvělé na sjednocování stulů textových vrstev.

zmena-textu-vice

nastroj

Lepší ořezávání nástrojem Ořez

Že jde obraz ořezávat nástrojem Ořez, anebo jím naopak plátno zvětšovat, to jistě už všichni víte. Věděli jste ale o tom, že je možné ořezávat i v perspektivě? Anebo že jde ořez rovnou natáčet, pokud je například fotka nafocena nakřivo? Ukážeme si, jak na to.

Pozn.: ve starších verzích (CS5 a níže) nástroj perspektivního ořezu nebyl v menu k dispozici. V CS5 bylo tuším v horním panelu (pod nabídkou) možné zaškrtnout [] Perspektiva, či něco podobného. Anebo za držení klávesy [ CTRL ] uchytit jeden koncový bod a táhnout ho. Tím se naruší obdélníkovost výběru a můžete následně vytvořit jakýkoli čtyřúhelník – tedy i perspektivní.

Ořezávání v perspektivě:

  1. Vyberte nástroj perspektivního oříznutí skrývajícím se pod ikonou klasického ořezu (ALT + kliknutí na tuto ikonu vás dostane z klasického ořezu do perspektivního).
  2. Postupně kliknutím vytvořte 4 body na plátně v závislosti na perspektivě (není možné zde provádět výklad o tom, co je to perspektiva, takže budu předpokládat, že tento pojem znáte a chápete :))
  3. Po vybrání potvrďte klávesou [ Enter ] a obraz se ořízne.

OrezPerspektiva

Natáčení ořezu:

  1. Vyberte nástroj Ořez.
  2. Proveďte klasický „výběr“ plochy, kterou chcete oříznout.
  3. Umístěte kurzor k některému rohu výběru a stejně jako kdybyste zrovna prováděli transformaci objektu, tak i zde se objeví klasické šipečky naznačující, že je možné výběr natočit.
  4. Natočte výběr ořezu a potvrďte klávesou [ Enter ]. K natočení vám pomáhá mřížka, díky které okamžitě vidíte svislé a vodorovné hrany v obraze.

OrezNatoceni

nastroj

Kombinace výběru a ořezu

Víte, že lze snadno zkombinovat nástroj Výběr [M] a Ořez [C]? Stačí provést výběr a jakmile jste s ním spokojeni, stiskněte klávesu [C]. Tím se výběr okamžitě promění v ořez. Ano, je možné vytvářet „výběr“ přímo nástrojem ořez, ale pokud se někdy překliknete, nebo je vám zkrátka nástroj Výběr sympatičtější, můžete jít touto cestou.

Mimochodem lze aplikovat i na „šišatý“ výběr např. lasem – ořez automaticky nalezne nejnižší a nejvyšší souřadnice X a souřadnice Y, od kterých odvodí obdélník pro výřez.

vyber-orez
nastroj

Výplň dle obsahu

Tato technika nefunguje vždy dokonale, ale za zkoušku nic nedáte. Pokud se potřebujete zbavit nějakého objektu na plátně, je to jedna z nejrychlejších cest, která se nabízí.

Proveďte výběr např. nástrojem Laso [ L ] a následně použijte zkratku [ SHIFT + F5 ] a vyberte Použít: Podle obsahu. Následně potvrďte [ OK ].

vypln-obsah
nastroj

100% velikost

Přiblížili nebo oddálili jste si plátno a potřebujete se co nejrychleji dostat na zobrazení 100% velikosti? Dvojklikněte na ikonku nástroje Lupa (resp. nástroje Zoom). Stejného výsledku je možné dosáhnout zkratkou [ CTRL + 1 ].
nastroj

Přesun mezi dokumenty

Dlouho jsem si u přesouvání vrstev z jednoho dokumentu do druhého myslel, že se daná vrstva přesune tam, kam se jí zrovna chce a že v tom není žádný systém. On tam ale systém je. Stejný bod na vrstvě, který uchopíte nástrojem Přesun (V) v prvním dokumentu, se objeví přesně tam, kde vrstvu „upustíte“ v druhém dokumentu. Nevýhodou však je, že při přesouvání se vám zobrazí pouze změněný kurzor a nikoli přesouvaný tvar / vrstva, abyste jej mohli napozicovat. Pro orientační přesun to však stačí.

Příště si ukážeme, jak přesouvat vrstvy na tatáž místa mezi dvěma dokumenty se stejným rozlišení.

presun-tam-kam

nastroj

Přesun mezi stejně velkými dokumenty na stejné místo

Posledně jsme si ukázali klasický přesun přes nástroj Přesun (V) u jednoho objektu. Lze ale přesouvat více vrstev či skupin najednou. Jednoduše je podbarvěte v panelu vrstev, chytněte a táhněte do okna nového dokumentu.

Pokud máte dva stejně veliké dokumenty a chcete u nich mít například stejnou hlavičku, stačí jednoduše vybrat vrstvy v jednom dokumentu a za držení klávesy SHIFT je přetáhnout do druhého dokumentu. Vrstvy se automaticky zarovnají na stejné místo, kde byly v předchozím dokumentu.

Pokud přesouváte se SHIFTem mezi různě velkými dokumenty, vrstvy se umístí přesně do středu plátna.

presun-shift
nastroj

Lorem Ipsum

Pokud občas potřebujete vyplnit obsah nějakým textem, pravděpodobně sáhnete po Lorem Ipsum. Na internetu je mnoho generátorů, ale internet už od CS6 verze nepotřebujeme – možnost vložení tohoto dummy textu je totiž přímo v programu: Text > Vložit Lorem Ipsum.

Jedinou vadou na kráse je, že první věta začíná „This is Photoshop’s version of Lorem Ipsum“, takže aby to vypadalo „profesionálně“, je nutné odmazat úvodní anglický text a ponechat pouze latinskou část.

LoremIpsum
nastroj

Airbrush

Airbrush, neboli „stříkací pistole“, v našem případě „stříkací štětec“, neboli štětec, který svou stopu rozprašuje do okolí tak dlouho, dokud držíme myš. Je zde ovšem nějaký limit v závislosti na velikosti štětce, takže nejde držet pixelový štětec v naději, že se za chvíli rozfouká po celém plátně. 🙂 Činnost tohoto nástroje je těžké popisovat, proto jej vyzkoušejte a uvidíte.

Nástroj lze zapnout / vypnout zkratkou [ ALT + SHIFT + P ]. Před použitím této zkratky je však nutné mít aktivní nástroj štětec [ B ]. Je vhodné airbrush kombinovat s co nejměkčím štětcem.

Airbrush
nastroj

Tvorba vzorků

Každý z nás asi objevil ve stylu vrstev možnost Překrytí vzorkem a nalezl některé ze základních vzorků Photoshopu. Jak ovšem vytvořit vlastní vzorek? Například vzorek z fotografie? Je to snadné.

  1. Otevřeme si vybranou fotografii.
  2. Přejdeme do Filtr > Jiný > Posun. Zde se automaticky přednastaví nějaké ideální hodnoty. Tento filtr provede to, že jakoby rozdělí obraz na 4 části, které na plátně posune. Pravý dolní roh posune do levého horního rohu, pravý horní roh do levého dolního rohu atd. Díky tomuto filtru uvidíme, jak k sobě „sedí“ okraje.
  3. Po použití filtru v obraze uvidíme svislou a vodorovnou linii (cca ve středu plátna), kde se zmíněné okraje spojují. Tato místa je nutná zaretušovat pomocí klonovacího razítka [ S ]. Ideální je zvolit křídový štětec – viz náhled.
  4. Jakmile je vše zaretušováno a jsme s texturou spokojení, vytvoříme vzorek přes Úpravy > Definovat vzorek. Nějak si ho nazveme a odsouhlasíme.
  5. Nyní již můžeme kdykoli vytvořit vrstvu a přidat jí styl Překrytí vzorkem.

textura-postup
nastroj

Orientace textu na křivce

Jak změnit orientaci textu na křivce? Následovně:

  1. Vytvoříme si buďto tvar, anebo křivku.
  2. Zvolíme nástroj text a kurzor (který se následně změní) přesuneme na hranu tohoto tvaru. Zde klikneme.
  3. Vytvoří se nám textová vrstva, do které něco napíšeme. Původní tvar můžeme skrýt (textová vrstva již zůstane).
  4. V základu je nastavena Vodorovná orientace, to znamená, že obrys je vnímán jako řádek, na kterém písmena leží. Je však možné změnit orientaci na Svislou, kdy se křivka stává svislou osou každého znaku. Jednu z nich tedy vybereme a je hotovo.

Orientace
nastroj

Prohození dvojice nástrojů

Tato vychytávka funguje například u nástrojů Rozostření a Zostření anebo Zesvětlit a Ztmavit. Vyberte jeden z těchto nástrojů – například Zesvětlit – a pokud budete na chvíli potřebovat nástroj Ztmavit, podržte klávesu [ ALT ]. Dokud budete klávesu držet, bude aktivní nástroj Ztmavit a jakmile ji pustíte, vrátíte se zpět k nástroji Zesvětlit.

nastroj

Výběr barvy štětce přímo na plátně

Připadá vám občas zdlouhavé kliknout na barvu popředí, vybrat barvu a až poté malovat? Nešlo by zkrátka vzít štětec, kreslit a když je potřeba, tak bez klikání na barvu popředí vybrat jinou barvu? Samozřejmě, že šlo. 🙂

Vezměte do ruky nástroj štětec a za držení kláves ALT + SHIFT klikněte a držte pravé tlačítko myši. Vyskočí vám ihned výběr barvy. 🙂

StetecVyberBarvyPokud by vám tato vychytávka nefungovala, pravděpodobně budete muset vejít do nastavení přes CTRL + ALT + K do sekce Výkon a zapnout [] Používat grafický procesor.

PouzivatGrafickyProcesor

nastroj

Klonování mezi dokumenty

Toto je další ze základů, ale když jsem s Photoshopem začínal, tak mi také chvíli trvalo, než jsem na to přišel. Klonovací razítko funguje mezi dokumenty. Můžete tedy vzít zdroj z jednoho dokumentu, přesunout se do druhého a naklonovat si část obrazu do tohoto dokumentu.

KlonovaniMeziDokumenty

nastroj

Jiné zostřování

Tento zostřovací filtr je, dle mě, velmi nešťastně ukryt. Skrývá se totiž pod Filtr > Jiný > Vlastní. Koho by na první pohled napadlo, že půjde o zostřování, že? Sám jsem o něm leta nevěděl, ale nyní ho využívám docela často.

Jak tedy na to:

  1. Duplikujte původní vrstvu (případně použijte zkratku CTRL + ALT + SHIFT + E pro sloučení všeho viditelného do nové vrstvy)
  2. Využijte již zmiňovaný Filtr > Jiný > Vlastní.
  3. Hodnoty nijak nenastavujte, ponechejte je takové, jaké jsou. (Měly by se shodovat s hodnotami na obrázku níže.) Po změně hodnot totiž obraz dělá zvláštní věci.
  4. Jelikož je ostrost obvykle až absurdně vysoká, je vhodné snížit procentuální krytí této vrstvy. Případně velmi hezkých výsledků se dosáhne, jestliže nastavíte styl krytí například na Měkké světlo. Fotce se dodají jak barvy, tak ostrost.

Sám vlastně nevím, jestli to je primárně zostřovací nástroj, anebo něco úplně jiného. Tak či onak tento filtr využívám relativně často, jelikož s ním (ikdyž záleží na předloze) dosahuji obvykle lepších výsledků, nežli se zaostřováním pomocí Horního propustu.

FiltrJiny

nastroj

Posun výřezu

Přiznám se, že na toto jsem přišel až před pár týdny. Nástroj Posun (Move tool) jistě většina z vás zná a využívá. Také jej využívám, například když potřebuji celou vrstvu posunout. Co jsem ale netušil je to, že pokud vytvoříte na vrstvě výběr, který potřebujete posunout, nemusíte (jako já) používat zkratku CTRL + T (tedy libovolná transformace), abyste tuto část posunuli, ale je možné jednoduše označit nástroj Posun [ klávesová zkratka V] a tento výběr okamžitě „vzít“ a posunout.

MoveToolTransform
nastroj

Panorama

Dnes si ukážeme, jak vytvořit své vlastní panorama z více fotek. Respektive ukážeme si, na co ve Photoshopu sáhnout, aby program panorama poskládal za nás.

  • Soubor > Automaticky > Photomerge…
  • Vlevo lze vybrat rozvržení. Nejlepších výsledků vždy dosáhnu, když jej ponechám na Automatické.
  • Vpravo stačí vybrat soubory přes [ Procházet … ]
  • Dole zaškrtnout Korekce geometrické transformace. V obrázku uvedu ukázku, jakých výsledků se dostáhne se zaškrtnutím a bez.
  • Poté stačí okno odsouhlasit a cca minutu sledovat, že si program dělá, co chce. Jakmile je vše hotovo, uvidíte své nové panorama a v panelu vrstev uvidíte dané jednotlivé fotografie naaranžované a zamaskované tak, aby v obrazu nebylo nic poznat.
  • Nyní už stačí jen panorama nějakým způsobem oříznout (přes nástroj Ořez [ C ]) a je hotovo.

Panorama
nastroj

Jak na animace

Jak vytvořit jednoduchý krokový gif a jak ho uložit, aby se stále dokola opakoval?

  • Připravíme si dané vrstvy / skupiny, ze kterých cheme vytvořit animaci. Mějme zobrazený první krok animace a ostatní vrstvy / skupiny skryjme.
  • Otevřme Okna > Časová osa
  • Ve spodní části programu se nám zobrazí panel. Vedle tlačítka [ Vytvořit časovou osu videa ] klikneme na šipečku a vybereme [ Vytvořit animaci snímků ]. Pro krokové animace je tato volba ideální a nejpřehlednější. Pokud potřebujete, aby se snímky všemožně časově prolínaly, můžete si zobrazit časovou osu.
  • Zobrazí se nám úvodní snímek se zrovna viditelnými vrstvami. Pro vytvoření nového snímku klikenem na ikonku nový snímek.
  • Tímto se nám úvodní snímek duplikoval a nyní nezbývá než zobrazit / skrýt vrstvy, které chceme, aby byly viditelné nyní. Jakmile jsme spokojeni, klikneme znovu na nový snímek a zobrazíme vrstvy dalšího kroku. A tak dále, a tak dále.
  • Jakmile je animace hotová, můžeme si pohrát s časovou délkou snímku. V základu je vždy nastaveno 5 vteřin. Tento čas lze změnit tak, že kliknete (levou či pravou) myší na malou šipečku vedle „5 s“ a budťo vyberete cifru z výběru, anebo kliknete na „Jiný..“ a zadáte vámi zvolený počet sekund. Je možné vybrat všechny kroky (kliknutím na první snímek, podržení SHIFTu, kliknutím na poslední) a pravou myší kliknout na tutéž šipečku u libovolného snímku. Po nastavení času se tento čas aplikuje na veškeré vybrané snímky.
  • Následuje uložení – Soubor > Uložit pro web [ ALT + SHIFT + CTRL + S ].
  • Kvalitu osobně nastavuji tak, jak je k vidění na obrázku, ale není to dogma. V tuto chvíli nás to ani nezajímá. Jde nám o správné uložení animace tak, aby se neustále opakovala a neskončila po jednom cyklu. V pravé dolní části tedy v nastavení Animace zvolíme Volby opakování: Stále. Můžeme si animaci pustit kliknutím na šipečku play hned pod tímto nastavením.
  • Klikneme na [ Uložit… ]. Gratuluji, vytvořili jste svou vlastní animaci. 🙂

1Gif

nastroj

Jak okamžitě vstoupit do textové vrstvy? Funguje jak ve Photoshopu, tak v Illustratoru.

Jelikož mně samotnému toto delší dobu unikalo (přestože se jedná o naprostý základ) a vždy jsem jak otrok vyhledával danou textovou vrstvu v panelu vrstev dle názvu (který většinou obsahuje první slova z dané textové vrstvy), tak to zde zmíním.

Pokud chcete okamžitě vejít do viditelné textové vrstvy, stačí vybrat nástroj Text a kliknout na danou textovou vrstvu na obraze.

KlikniSem

nastroj

Droplet

Chtěli byste aplikovat určitou akci na více obrázků? Kupříkladu sjednotit šířku složky fotek? Anebo zmenšit tisícovku fotek z dovolené? Není problém. Jak na to? Vytvoříme droplet (dávkové zpracování). Ale ještě předtím..

  1. Otevřeme libovolnou fotografii z těch, které chceme upravit.
  2. Klikneme na ikonu nahrávání Akce a novou akci nějak pojmenujeme.
  3. Provedeme dané úpravy – v našem případě například Obraz > Velikost obrazu a zde zmenšení šířky se zaškrtnutým zachováním proporcí a převzorkováním přes metodu bikubickou ostřejší. U vás to může být například dodání živosti, přidání S-křivky, rámečku, či cokoli jiného.
  4. Jakmile je úprava dokončena, přichází to asi nejdůležitější – uložení přes [ CTRL + S ] (případně přes Soubor > Uložit) a posléze zavření souboru, například přes [ CTRL + W ].
  5. Až po zavření souboru klikneme na tlačítko Stop, čímž ukončíme nahrávání naší Akce. / Pokračování postupu pod prvním obrázkem. /

AKCE-Droplet

  1. Nyní vytvoříme droplet přes Soubor > Automaticky > Vytvořit droplet…
  2. Pokud se tak automaticky nenastaví, tak v právě zobrazeném okně vybereme v seznamu u nastavení Akce tu akci, kterou jsme nyní nahráli. V našem případě Zmensit.
  3. Klikneme na tlačítko [ Vybrat… ] a uložíme náš droplet. Ideálně do složky, ve které jsou fotografie k upravení. Poté uložíme a okno dropletu odsouhlasíme.
  4. Nyní kritický moment – někam si pro jistotu zálohujte původní fotografie, jelikož následující kroky jsou destruktivní a nevratné. Pokud víte, že fotografie před úpravou už potřebovat nebudete, klidně můžete droplet použít rovnou na ně bez zálohy, je to na vás.
  5. Jak se droplet pustí? Otevřeme si v průzkumníku naši složku a vyberem veškeré fotografie ve složce (snad nemusím zmiňovat, že přes zkratku CTRL + A), výběr chytneme myší a přetáhneme na náš droplet, v tomto případě Zmensit.exe. Ihned uvidíme, že vyskočí nějaká menší popisná bublina a že jsme na správné cestě.
  6. Pusťe nad dropletem myš a nyní už je osud vašich fotek v rukou Photoshopu – začne si je postupně otevírat, provádět dané akce, ukládat a zavírat a (v závislosti na počtu fotek) po chvíli, až se nic nebude dít, bude hotovo a celá složka bude upravená. 🙂

DROPLET-Droplet

nastroj

Písmo na křivce

Jak umístit text na křivku? Jednoduše.

  1. Za pomocí Pera (které je v horním panelu nastavené na Cesta) vytvořte křivku.
  2. Aktivujte nástroj Text [ T ] a umístěte kurzor kamkoli na křivku. Kurzor se okamžitě promění, čímž dostanete echo, že jste na správné cestě.
  3. Klikněte.
  4. Napište či vložte text.
  5. Pokud se text někde „zasekne“ a vytvoří se někde na křivce jakési kolečko, podržte klávesu [ CTRL ], na toto místo klikněte a táhněte směrem doprava či doleva, čímž se toto otravné kolečko posune dále a získáte tak více prostoru na text (ideální je posunout jej na konec křivky).

Psaní na křivce funguje úplně stejně, jako psaní v textovém poli. Křivka je vnímána jako jeden řádek, takže pokud je nastavené vycentrování, umístí se text přesně do středu křivky (respektive „psacího pole“, ohraničené začátkem křivky a již zmíněným kolečkem).

Tímto způsobem můžete například tvořit textové portréty, které jsem dříve tvořil já (Tutorial na textový portrét naleznete zde.). Ovšem mně osobně ve starší verzi Photoshopu tato otravná kolečka nevznikala. V CS6, jak to tak zkouším, vznikají neustále. Pokud bych přišel na řešení, jak to vypnout, dopíšu ho sem.

Pokud jde o křivku samotnou, je možné ji kdykoli doupravit – jednoduše vezměte do ruky Pero, podržte klávesu CTRL, klikněte na libovolný kotevní bod a posuňte si ho jinam, anebo upravte ramena okolo kotevních bodů. Zkrátka tradiční úprava křivek, jen s tím rozdílem, že nyní máte na křivce písmo.

PostupTextNaKrivce

nastroj

Odstranění bodu v nástroji Křivky

Přidali jste do grafu v nástroji Křivky omylem nějaký bod navíc, anebo jen chcete křivku dohladit odstraněním zbytečných bodů? Jak se těchto bodů zbavit, aniž byste museli kreslit křivku nanovo?

Jednoduše – uchopte libovolný bod na křivce a táhněte jakýmkoli směrem mimo oblast grafu. Tím se bod odstraní.

OdstraneniBoduKrivka

nastroj

Záplata

Tento nástroj je vynikající věc při retušování anebo u jakýchkoli montáží. Oproti Klonovacímu razítku totiž bere v úvahu okolní a nahrazované pixely a snaží se nově „přiklonovaný“ obraz co nejlépe do starého obrazu prolnout.

Pokud tento nástroj aktivně využíváte, asi není třeba jej představovat. Nicméně těm, kteří – jako já dříve – přilnuli ke Klonovacímu razítku na tolik, že ostatní nástroje nevnímají, se toto může hodit. Zároveň je tato cesta daleko rychlejší, než manipulace s Klonovacím razítkem.

  1. Vezměte do ruky nástroj Záplata (klávesová zkratka [ J ])
  2. Nakreslete výběr oblasti, kterou chcete zaretušovat – Záplata vypadá při výběru podobně jako nástroj Laso. Nemusíte danou věc dokonale dokreslit, stačí, když ji třeba v půli cesty pustíte a tvar se automaticky dotvoří.
  3. Nyní klikněte kamkoli do oblasti výběru a táhněte na místo, odkud chcete čerpat – ihned v původním výběru uvidíte, jak bude vypadat nově vložená textura.
  4. Jakmile jste našli dokonalý zdroj, pusťte kurzor a záplata se vytvoří.

Zaplata

nastroj

Vrstvy do balíčku

Máte někdy sadu obrázku a potřebujete ji mít ve stejném dokumentu? Stále to děláte tak, že otevřete veškeré soubory do panelů a přes CTRL + A a CTRL + C a CTRL + V překopírujete obrazy po jednom do onoho hlavního dokumentu? Tak je tento tip právě pro vás. Dnes si ukážeme, jak načíst soubory tzv. do balíčku. Není potřeba ani vytvářet nový dokument v požadované velikosti, automaticky se vytvoří nový dokument s velikostí vycházející z velikosti vybraných souborů.

  1. Všechny obrázky, které chcete do dokumentu umístit, přesuňte do stejné složky.
  2. Ve Photoshopu přejděte do Soubor > Skripty > Načíst soubory do balíčku.
  3. V okně, které vyskočí, klikněte na tlačítko [ Procházet… ].
  4. Najděte svou složku a zde vyberte požadované soubory a odsouhlaste [ OK ]
  5. Tím se vám vyplní seznam souborů a odsouhlaste [ OK ].
  6. Chvíli počkejte a veškeré obrázky se vám umístí nad sebe v rámci jednoho dokumentu.

VrstvyDoBalicku

nastroj

Nové okno

Rádi byste někdy viděli svůj dokument z více „pohledů“ najednou? Například v jednom pohledu pracovat na detailech, ale zároveň v druhém pohledu vidět celkový obraz a jak jej úprava detailů ovlivňuje? Buďto si můžete zobrazit Nástroje > Navigátor, ale daleko lepší řešení je zvolit Okna > Uspořádat > Nové okno pro *název.koncovka*.

Tím se vám otevře druhé okno toho samého dokumentu s tím samým obrazem. Toto okno si následně můžete „odlepit“ od horního panelu (metodou „chyť panel, přetáhni na plátno a pusť“) a obě okna si může přiblížit / oddálit dle libosti a cokoli provedete v jednom okně, uvidíte i v druhém. A nemusíte končit u dvou oken, můžete si jich zobrazit kolik chcete.

NoveOkno

nastroj

Kompoziční pomůcky s nástrojem Ořez

Pravidla tří plánů, zlatý řez, zlatá spirála – kdo tyto názvy nezná, mrkněte do mé knihy o Matte paintingu na strany 17-19. Kdo tyto názvy zná, tak jistě ví, jak jsou při tvoření vyvážené kompozice užitečné. Člověk se jimi nemusí slepě řídit, ale občas kompozici těmito nástroji zkontrolovat není od věci.

Veškeré tyto pomůcky (a ještě nějaké další) nalezneme i ve Photoshopu a to konkrétně u nastavení možnosti Zobrazit u nástroje Ořez. Postup je prostý:

  • Aktivujte nástroj Ořez, například přes klávesu [ C ].
  • Pro plnou aktivaci je však potřeba stisknout [ Enter ] – nebojte se, nic se neořízne, to až kdybyste stiskli [ Enter ] dvakrát.
  • Nyní se zobrazí výchozí mřížka – Pravidlo tří plánů. V horní liště však můžete tuto mřížku změnit, případně – a to je rychlejší cesta – klikat na klávesu [ O ], čímž pohodlně projedete veškeré možnosti.

CropTypy

nastroj

Přepínání odstavcového a bodového textu

Přiznám se, že bodový text prakticky nevyužívám a kdykoli na něj narazím např. v zaslaném PSD souboru, tak z toho šílím. Ale jde asi o zvyk. Zmíním jen rozdíly pro ty, co třeba neví, k čemu který druh je:

Bodový text

  • Hodí se pro různé nadpisy a zkrátka jednořádkové texty. Jedná se o nijak neohraničenou textovou vrstvu, která je, dle mě, tak nějak „nepředvídatelná“.
  • Vytvoří se tak, že vyberete nástroj Text a kamkoli kliknete – tím se vytvoří bod (proto bodový text), ke kterému se text zarovnává
  • Pokud kliknete na zarovnání odstavce doleva, text se začne zobrazovat ZA tečkou. Pokud kliknete na zarovnání doprava, text se bude zobrazovat PŘED tečkou. Vycentrování tedy umístí text vystředěně vůči bodu.

Paragrafový text

  • Hodí se zejména pro odstavce, ale osobně jej využívám všude. Jeho výhodou totiž je, je můžete upravovat hranice této textové vrstvy a text je nikdy nepřesáhne. Máte tedy nad vrstvou plnou kontrolu.
  • Vytvoří se tak, že vyberete nástroj Text, kamkoli kliknete, držíte a táhnete libovolným směrem. Tím vytvoříte oblast (kterou je možné dále zvětšovat, zmenšovat či natáčet), ve které bude text uzavřen.
  • Zarovnání doleva zarovná odstavec, kupodivu, k levé hraně boxu; zarovnání doprava k pravému a vycentrování jej vystředí.

Ať už máte jakéhokoli oblíbence, občas se vám může dostat do ruky soubor, kde měl daný grafik oblíbence jiného. Jak se tedy vyhnout nějakému „překopírovávání“ do nové textové vrstvy? Jak snadno mezi těmito druhy textů převádět?

  • Vyberte v panelu vrstev danou textovou vrstvu – funkce totiž nefunguje, když jste uvnitř editace daného textu, je potřeba z ní vyjít.
  • Text > Převést na bodový text anebo Převést na odstavcový text.

OdstavcovyBodovyText

nastroj

Posun středu transformace

Jistě nějaké vrstvy tu a tam natáčíte. V běžném případě je střed otáčení tam, co má být – tedy přesně uprostřed vrstvy. Věděli jste ale, že je možné střed posunout? Kupříkladu přesunout jej do rohu dané vrstvy, takže můžete obraz následně přesně natáčet okolo tohoto bodu? Jednoduše zapněte transformaci (CTRL + T), najeďte kurzorem na ikonku středu, chytněte jej a posuňte kamkoli chcete. Střed může být i mimo hranice vrstvy.

Stejným způsobem můžete i transformovat, např. zmenšovat / zvětšovat objekty vzhledem ke konkrétnímu bodu.

StredTransformace

nastroj

Chytrá perspektiva

Tohoto jsem si všiml úplně omylem. Pokud transformujete nějaký Inteligentní objekt a máte jej deformovaný do perspektivy, tak pokud při transformaci uchytíte některou z hran, tak se vrstva nedeformuje jako v běžném případě (kdy se jednoduše obraz roztáhne), ale „roztahuje se do perspektivy“.

Pro lepší vysvětlení přikládám obrázek.

SmartPerspektiva

nastroj

Formátování následujícího textu

Pokud uvnitř textové vrstvy přeformátujete určitý řádek nebo určitá slova (změníte např. velikost, mezery..), tak pokud ihned po přenastavení vyberete kurzorem ve stejné textové vrstvě jiné řádky či slova, tak se na ně automaticky aplikuje formátování, které jste nastavili před chvílí. Funguje to vždy na první následující výběr a nefunguje to, jestliže po prvním přeformátování „vyskočíte“ z úpravy textové vrstvy.

Pokud to není moc srozumitelné, přikládám animaci, která snad situaci vyjasní:

TextZvetseni

nastroj

Dělení slov

Štvou vás pomlčky v textu? Přejděte do panelu odstavce (Okna > Odstavec), odškrtněte Dělit slova a pomlčky vás už nebudou obtěžovat.

DeleniSlov

nastroj

Nulové mezery štetců

Připadá vám někdy, že je tah štětce zubatý? Možná to bude tím, že máte nastavené mezery – rády se totiž vrací k přednastavení 20% a pokud pak něco maskujete nebo kreslíte, vypadá to děsně. Jak to vyřešit? Přes F5 zapněte okno Stopy a pod nastavením velikosti a tvaru naleznete zmíněné mezery – snižte hodnotu na 1% a tahy budou krásně hladké.

MezeryStetec

nastroj

Natáčení plátna

Pokud rádi kreslíte, určitě jste z reálného světa zvyklí si natáčet papír dle toho, jak zrovna potřebujete. A od Photoshopu verze CS6 je to možné i uvnitř programu. Stačí aktivovat nástroj natočení za pomocí klávesy [ R ] (anebo jej naleznete u nástroje Ručička) a poté jednoduše kamkoli kliknout a táhnout, čímž plátno natočíte. Pokud se budete chtít vrátit k původnímu natočení, jednoduše na tuto ikonku v panelu nástrojů dvojklikněte.

NatoceniPlatna

nastroj

Rychlé nastavení štětce

Jak nejrychleji vstoupit do základního nastavení štětce (tzn. velikost, tvrdost a typ stopy)? Aktivujte nástroj štětec a klikněte pravou myší kamkoli na plátno.

PravyKlikStetec

nastroj

Uzavření lasa

Pokud někdy něco obkreslujete lasem a pak marně hledáte začáteční bod, na který byste klikli pro uzavření lasa, anebo se vám jen nechce štelovat myš a na ten daný pixel klikat, zde je vhodnější řešení.

  1. Nakreslete začátek cesty.
  2. Pokud jste se dostali do bodu, kdy už chcete cestu uzavřít (tedy kdy není potřeba už lasem nic kreslit), stačí, když zmáčknete klávesu [ Enter ] anebo dvojkliknete. Tím se cesta uzavře.

laso

nastroj

Vlastní proporce ořezu

Máte rádi nějaký konkrétní proporční poměr? Anebo jen často nějakým určitým poměrem ořezáváte? Uložte si tento poměr do nástroje ořez.

  1. Aktivujte nástroj ořez.
  2. V nastavení v horním panelu do okénech napište požadovaný číselný poměr.
  3. Klikněte vlevo od okének na tlačítko [ Vlastní ] a z výběru vyberte Uložit přednastavení.

Pamatujte si však, že nástroj si pamatuje poslední nastavení a budete-li potřebovat ořezávat jiným poměrem anebo volně, je potřeba přepnout na Bez omezení – viz obrázek.

VlastniProporce

nastroj

Proměna výběru v cestu

Víte o tom, že jakýkoli výběr, který provedete například lasem, magickou hůlkou anebo jiným nástrojem, lze převést na krásně čistou vektorovou cestu, kterou lze poté doupravit dle libosti (pomocí nástroje výběr posouvat kotevní body, měnit radiusy zaoblení, či přidat / odebrat kovetní body nástrojem pero)?

Stačí vytvořit výběr, kliknout na něj pravou myší a zvolit Vytvořit pracovní cestu. Tadá. 🙂 V nastavení tolerance je ideální hodnota okolo 2 bodů, ale můžete vyzkoušet jiné hodnoty, do každé situace se hodí trochu jinačí nastavení.

vyber-na-cestu

nastroj

Úhel štětce

Potřebujete občas stopu štětce tak nějak natočit a nevíte jak? Zapněte nastavení Stopy přes [ F5 ] a v nastavení Tvaru špičky stopy v sekci Úhel chytněte kurzorem šipečku umístěnou na kolečku a táhnutím natočte do jiného úhlu.

UhelStetec

nastroj

Kouzelná guma

Pokud potřebujete vyříznout objekt umístěný na jednoduchém pozadí (ideálně jednobarevném) a daný objekt má pěkně výrazný obrys, nemusíte to řešit přes dva kroky – tedy přes výběr kouzelnou hůlkou a následným zamaskováním, ale přes jeden krok – použít kouzelnou gumu, které lze, stejně jako kouzelné hůlce, nastavit toleranci a která zafunguje úplně stejně, jako zmíněné zamaskování. Poté s ní jen kliknete na pozadí a tadá, pozadí je pryč. Podobně funguje i Nástroj mazání pozadí.

Nevýhodou je jen to, že se jedná o destruktivní úpravu a o tu část obrazu nadobro přijdete. Jestliže ale potřebujete podobným způsobem vyříznout kvanta obrázků, na které už poté sahat nebudete, můžete takto ušetřit spoustu času.

KouzelnaGuma

nastroj

Cesta s perem

Nebaví vás už klikat perem poslepu a rádi byste před kliknutím viděli živý náhled toho, jak bude vypadat cesta od posledního bodu k tomu novému? Stačí rozkliknout nastavení (ozubené kolečko) v horním panelu nástroje Pero zaškrtnout možnost Cesta s perem.

Cesta-s-perem

nastroj

Prokřivení textu

Prokřivování textu zná asi většina. Ale pro ty, kteří začínají a kteří se občas na internetu ptají, kde se tento efekt najde, to dnes uvedu.

Máte-li vytvořenou textovou vrstvu, stačí jen vejít do hlavní nabídky pod Text > Prokřivit text. A je to. Zde si můžete vybrat ze široké nabídky stylů prokřivení, přepínat mezi vodorovným a svislým prokřivením a nastavovat hodnoty prohnutí či deformace.

prokriveni

nastroj

Animace bez zpoždění

Tvorbu animací jsme si představili v 27. sedmeru. Nebudu zde tedy znovu popisovat, jak se každému kroku přiřadí daný obraz, ale budu se soustředit již na ukládání animace.

U jednotlivých kroků animace lze nastavit, jak dlouhé budou. Vy můžete kliknout na danou cifru s šipečkou (levou i pravou myší) a vyskočí vám nabídka dalších přednastavených časových délek, anebo můžete kliknout na Jiný a nastavit vlastní časový údaj. Je ale také možné kliknout na Bez zpoždění.

Co to znamená? Znamená to, že pauza mezi kroky bude nulová a budou na sebe tedy čistě navazovat. Asi nikdy nedocílíte tak čistých přechodů, jako kdybyste tvořili animaci ve Flashi, ale pokud vytvoříte dostatek přechodných kroků, můžete dojem této čistoty navodit. Jediný problém je, že v každém prohlížeči je rychlost přechodu mezi snímky trochu jiná, protože každý si to „bez zpoždění“ vykládá trochu jinak. 🙂

PostupAnimaceBezZpozdeni

A zde je ukázka samotné animace:

CistaAnimace

nastroj

Přepínání transformace

Občas nejspíše přepínáte z klasické transformace na Prokřivení. Nejběžnější způsob je ten, že přepnete pomocí Úpravy > Transformovat > Prokřivit. Jde to ale ještě rychleji – pokud spustíte transformaci (přes CTRL + T), tak se vám v horním panelu zobrazí ikonka (viz obrázek), na kterou když kliknete, tak se okamžitě přepnete do módu Prokřivení. A po opakovném kliknutí na ikonu se vrátíte zpět do běžné transformace.

PrepnutiTransformace

nastroj

Prokřivení loutky

Tento nástroj přišel do programu tuším s verzí CS5. Sice ne vždy je výsledek dokonale ostrý, ale je to vynikající nástroj a v mnoha situacích se hodí. Jak funguje?

  1. Otevřete si nějakou postavu, plyšáka, zvíře, zkrátka cokoli, co by šlo rozhýbat.
  2. Postavu vyřízněte přes masku a poté masku na vrstvu aplikujte, abyste získali postavu na průhledném pozadí.
  3. Nyní pod postavu můžete umístit jakékoli jiné pozadí.
  4. Teď přijde onen nástroj – Úpravy > Prokřivení loutky.
  5. Zobrazí se vám jakási mřížka, nelekněte se jí, ona pak zmizí. Nyní je potřeba, abyste poklikali na ta místa, kde myslíte, že by se mohly vyskytovat hlavníklouby“, do kterých jsou končetiny upevněné. Poté, tím samým klikáním, vytvořte úchytné body, někde na koncích končetin.
  6. Nyní chytněte kterýkoli úchytný bod (nebo klidně i kloub) a posuňte jej jinam. Jak okamžitě uvidíte, tak jej natáčíte okolo nejbližšího kloubu. Toť vše, nic víc v tom není. Rozdíl je jen v počtu kloubů – u plyšáka to bylo snadné, u člověka bude 2x tolik klikání a u pavouka.. to si asi dovedete představit. Anebo pokud máte arachnofobii jako já, tak si to snad ani nepředstavujte. 🙂

ProkriveniLoutky
nastroj

Přesun podle obsahu

V kategorii spolu s Klonovacím razítkem anebo třeba Záplatou je ještě pár nástrojů. Určitě stojí za to vyzkoušet si všechny. Dnes si ukážeme nástroj Přesun podle obsahu. Co jsem vyzkoumal, tak se to hodí asi jen do situací, kdy je pozadí téměř konstantní a neměnné, protože výsledné ‚zasazení‘ do scény po přesunutí není zrovna dokonalé.

Ale pokud potřebujete rychle posunout nějaký objekt, například v našem případě mrak na nebi, je to super nástroj. Bez něj by byla potřeba mrak vyříznout, duplikovat, duplikát posunout na vhodné místo, zamaskovat okraje a poté v původní fotografii zaretušovat místo, kde byl mrak dříve.

S tímto nástrojem je to znatelně rychlejší – stačí nakreslit výběr, chytnout a posunout na nové místo. Hotovo.

PresunPodleObsahu

nastroj

Kombinace tvarů

Vytváříte tvar a potřebujete od něj odečíst jiný tvar? Anebo k němu jiný tvar přičíst? Anebo vytvořit průsečík anebo naopak zobrazit vše kromě průsečíku? Jednoduše přepněte styl kombinování tvarů v horní liště, která se zobrazí po aktivaci nástroje tvaru.

TvaryKombo

nastroj

Rychlé gumování při kreslení

Tento tip jsem měl zmínit už v prvních sedmerech, ale úplně se mi zašantročil.

Kreslíte-li štětcem, můžete kdykoli zavolat nástroj Guma tím, že podržíte klávesu [ E ]. Jakmile ji pustíte, znovu se aktivuje štětec. Pokud byste klávesu pouze stiskli, do Gumy byste se také přepnuli, ale museli byste znovu zapínat nástroj štětec pomocí klávesy [ B ].

I když to není taková pohroma a je to záležitost vteřiny, i tak neuškodí si proces usnadnit, jde-li o nějaké rychlé gumování.

nastroj

Výška špendlíku u loutky

S prokřivením loutky (puppet warpem) jsme se seznámili už v jednom dřívějším sedmeru, takže tu ten úvod nebudu opakovat a přejdu rovnou ke konkrétnímu tipu, který jsem si pro vás připravil.

Pokud s tímto nástrojem občas pracujete, tak jistě víte, že když pohybujete například s rukama postavy a ohnete je směrem dovnitř, že se překrývají s tělem a ruka se umístí dospod, tedy za tělo. Ale co když chcete ruku umístit navrch? Tak jednoduše klikněte na nastavení v horním panelu, konkrétně u Výšky špendlíku na první ikonu, která posune špendlík o úroveň výše.

puppethloubka

Chraňte detaily

Kdykoli používáte nástroj zostření, mějte nahoře v nastavení zaškrtnuto [] Chránit detaily. Tím zajistíte, že silné zostření nebude deformovat barvy a vytvářet divný šum. Ani se zapnutou ochranou detailů nevypadá silné zostření zrovna pěkně, ale barvy se zachovají a šum se nekoná (dokud to opravdu nepřeženete na maximum).

Tohoto efektu (nebo spíš defektu) můžete naopak i zneužívat, pokud byste chtěli nějakou fotku tímto způsobem deformovat.

— Všechny montáže —

montaz

Pokud potřebujete při montážích aplikovat určitou texturu na jinou texturu či objekt, jistě použijete ve většině případů styl krytí Překrýt (Overlay). Jenže jak jste si jistě již všimli, někdy získáte výsledky s přesycenými a ošklivými barvami či odstíny. Jak to vyřešit? Snadno, odbarvením (odstraněním sytosti). Takto se bude na nižší vrstvy přesouvat pouze hodnota jasová a kontrastní, nikoli barevná.
overlay-texture

montaz

Když se vám někdy zdá určitá fotografie jako taková mdlá a nevýrazná, jistě mnoho z vás duplikuje vrstvu fotografie a nové vrstvě nastaví styl krytí na Měkké světlo (Soft light) anebo Překrýt (Overlay). Fotka najednou působí daleko lépe. Ovšem někdy se barvy tak nějak přesytí. Jak zachovat barvy, ale přitom ponechat i efekt vzniklý Měkkým světlem nebo Překrytím?

Snadno. Vytvořte duplikát z původní vrstvy (tedy z té nejníže položené, kterou chcete upravovat), přesuňte jej v hierarchii vrstev nad vrstvu Měkkého světla / Překrytí a tomuto novému duplikátu nastavte styl krytí Barva. Tím se zachovají odstíny i sytost z původní fotografie, ale přesto se aplikuje efekt Měkkého světla / Překrytí.

Zde je náhled postupu:

barva-textura

A zde animace před-po vytvoření duplikátu a jeho nastavení krytí na Barva:

predpo-barva-textura

montaz

Nedestruktivní ztmavování a zesvětlování.

Kdo tvoří pravidelně fotomontáže, tuto techniku bude jistě znát. Pro ty, kteří ji neznají, ji uvedu. Jedná se o jeden z nejčastějších způsobů přesvětlování scény. První výhodou je, že se jedná o nedestruktivní úpravu (tedy snadno zvrátitelnou), jelikož se vše odehrává v nové vrstvě a nezasahuje se do vrstev / vrstvy níže položené. Druhou výhodou, na níž naráží již výhoda první, je, že díky samostatné vrstvě můžeme aplikovat stíny na všechny vrstvy, které leží níže a nemusíme stínovat každou část montáže zvlášť v dané samostatné vrstvě.

Doporučuji tuto metodu pouze pro ztmavování (tedy vytváření stínů) a nikoli pro osvětlování scény, přestože to možné je nástrojem zesvětlit. Tato „světla“ totiž působí tak nějak uměle a lepší a živější osvětlování si ukážeme v některém z příštích sedmer.

Postup je opět snadný – nad vrstvami, nad kterými chceme stínování provést, vytvoříme novou vrstvu a tu vyplníme 50% šedou. Toho docílíme tak, že použijeme zkratku [ SHIFT + F5 ] a z nabídky vybereme 50% šedá. Pokud máte starší verzi programu a tuto možnost tam nemáte, dvojklikněte na barvu popředí či pozadí v panelu nástrojů a vyberte barvu tak, že vyplníte hodnoty H:0, S:0, B:50. Následně novou vrstvu vyplňte pomocí zkratky [ ALT + Backspace ].

Jakmile je tato vrstva vytvořená, nastavte jí styl krytí na Měkké světlo (Soft light), pokud chcete stíny přirozenější a Překrýt (Overlay), pokud chcete stíny opravdu výrazné. Nyní vezměte do ruky nástroj ztmavit a ztmavujte místa, která uznáte za vhodné. Kdykoli se „seknete“, můžete se vrátit zpět, anebo vrstvu vyresetovat tím, že ji opět vyplníte 50% šedou.

50grey-stiny

Poznámka k 50% šedé. Pokud si někdo z vás pokládá otázku, proč zrovna tato hodnota, tak je to proto, že styly krytí typu Měkké světlo, Překrýt a pár dalších, fungují na principu takovém, že světlé hodnoty zesvětlují níže postavenou vrstvu a tmavé hodnoty ji ztmavují. Musí tedy existovat bod, ve kterém se neděje nic a barva je tedy průhledná – tímto bodem je 50% šedá.

montaz

Netradiční úprava barev

Na tento tip jsem narazil nedávno. Pokud si rádi hrajete s odstíny a barvami fotografií, zkuste tento zajímavý způsob. Stačí navrchu vytvořit vrstvu přizpůsobení – Černá a bílá. Poté mu nastavte styl krytí na Světlost a poté si už jen hrajte s posuvníky a sledujte, jaké efekty na fotografii vznikají.

CernaBila-UpravaBarev

montaz

Kontrastnější oblaka

Filtr > Vykreslení > Oblaka. Na toto klikl anebo kliká pravidelně asi každý z nás. Oblaka se hodí do mnoha situací. Víte ale o tom, že jde vytvořit o něco kontrastnější oblaka?

Stačí podržet klávesu ALT ještě předtím, než kliknete na možnost Filtr. Tím se vám v hlavním menu podtrhnou různá písmena, nelekněte se toho. Nyní stačí kliknout na panel Filtr ale pozor – nepouštějte myš, nýbrž držte ji dál a táhněte až na Vykreslení a poté na možnost Oblaka. Až bude kurzor na Oblacích, pusťte jej. Takto se tvoří kontrastnější oblaka.

KontrastnejsiOblaka

montaz

Přepálené záře

Víte, jak přidat přepálenou záři? Vytvořte si novou vrstvu, vezměte do ruky kruhový přechod přecházející z bílé do průhledné a někam na plátno nakreslete kružnici. Této vrstvě nastavte styl krytí Lineárně zesvětlit, dvojklikem rozklikněte nastavení stylu vrstvy a hned na úvodní obrazovce v sekci Rozšířené volby prolnutí odškrtnětě možnost Průhlednost tvaruje vrstvu.

PrepalenaZare

montaz

Zajímavější oči

Chcete očím dodat zajímavější texturu? Není problém. Tip si ukážeme na tmavých očích, které často na fotkách tolik nevyniknou (respektive jejich textura nevynikne), ale efekt lze využít na jakoukoli barvu očí.

  1. Aktivujte nástroj kruhový výběrvyberte oko. Držte klávesu [ SHIFT ], abyste vytvořili dokonalou kružnici a ne elipsu.
  2. Na vytvořený výběr klikněte pravou myší a zvolte Vyplnit. V nabídce vyberte 50% šedou.
  3. Stále nechte aktivní výběr a spusťte Filtr > Šum > Přidat šum. Nastavte hodnoty 400%, Gaussovské a Monochromatický.
  4. Stále nechte aktivní výběr a spusťte Filtr > Rozostření > Kruhové rozostření. Nastavte hodnoty: Míra: 30, Metoda rozostření: Přiblížit a Kvalita: Vysoká.
  5. Zamaskujte tuto vrstvu měkčím štětcem tak, aby nebyly okraje oka moc ostré. Odstraňte plochy, kde textura zasahuje mimo základní tvar oka a odstraňte „od oka“ kruhovou oblast čočky, na kterou texturu aplikovat nechceme.
  6. Styl krytí změňte na Tvrdé světlo a krytí samotné snižte přibližně na 50%.

Postup je ukázán na černobílé fotce, nicméně pokud byste pracovali s barevnými fotkami, můžete textuře dodat barvu jednoduše tím, že přidáte navrch vrstvu přizpůsobení – odstín a sytost (a tuto vrstvu zamaskujete stejně, jako texturu oka).

OkoTextura

montaz

(Částečné) zbavování se obrysů po výřezech

Již dříve jsme si nějaké postupy odstraňování obrysu po výřezu ukázali. Přidávám ještě jeden tip, který můžete zařadit do svého repertoáru. Obvykle neodstraní obrysy úplně dokonale, ale velmi je utlumí. Budu tedy předpokládat, že již máte základní masku vytvořenou:

  1. Označte vaši masku (kliknutím na náhled masky vrstvy).
  2. Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření na hodnotu 5 px.
  3. Spusťte nástroj Křivky přes [ CTRL + M ], chytněte křivku ve středu a táhněte doprava dolů, dokud nebudete spokojeni s vaším novým obrysem. Pokud ale táhnete až moc směrem k pravému dolnímu rohu, začnou se často vytrácet detaily i tam, kde je chcete ponechat.

ObrysFuc

montaz

Lesklé vlasy

Potřebujete dodat vlasům lesk? Zapomeňte na šampóny, stačí duplikovat vrstvu s fotografií a přejít do Obraz > Přizpůsobení > Stíny a světla. V okénku, které vám vyskočí, zaškrtněte [] Zobrazit více voleb. A nyní si už hrajte s posuvníkama. Posilovat / oslabovat jdou i světla, ale v tuto chvíli se zaměříme na stíny. Zkuste si nastavit hodnoty – Míra: 50 %, Tonální šířka: 25 % a Poloměr 5 ob. S těmito hodnotami se obvykle dosahuje dobrých výsledků, ale záleží samozřejmě na tom, jak výrazný lesk u vlasů chcete. Poté je také vhodné daná místa u vzniklé Stínové vrstvy zamaskovat.

LeskleVlasy

montaz

Výběr nebe přes modrý kanál

Jak co nejpřesněji vybrat modré nebe? Přes modrý kanál. Možná se bude na první pohled zdát tento postup „složitý“, ale jakmile si jej vštípíte, je to otázka 10 vteřin, možná i méně.

  1. Přepněte do panelu Kanály.
  2. Klikněte na Modrý kanál a přes pravou myš Duplikujte.
  3. Přes ikonu oka si zviditelněte nový kanál a starý modrý kanál zneviditelněte.
  4. Zapněte nástroj Křivky přes [ CTRL + M ].
  5. Nesahejte na samotnou křivku, místo toho chytněte černý posuvník a táhněte co nejdále doprava. Nedoporučuji ho táhnout až úplně na pravý kraj, jelikož pak vznikají velmi zubaté výběry. Záleží ale samozřejmě na situaci.
  6. Poté podržte [ CTRL ] a klikněte na náhled kanálu, tím se provede výběr.
  7. Zneviditelněte nově vytvořený kanál a klikněte na RGB kanál, abyste zobrazili všechny barvy.
  8. Přepněte do panelu Vrstvy, podržte [ ALT ] a klikněte na ikonku pro tvorbu masky Hotovo. Právě jste kvalitně zamaskovali nebe.

ModryKanalNebe

montaz

Jak zostřovat bez barevných artefaktů?

Styl krytí > Světlost

Pokud jste někdy využívali nástroj Zostřit, asi se vám stalo, že se po výrazném zostření začaly objevovat barevné artefakty, respektive podivně zabarvené pixely, které určitě v obrazu nechcete. Jenže zaostření takové se vám líbí. Jak to vyřešit?

Postup A)

  1. Duplikujte vrstvu, kterou chcete zostřit
  2. Tomuto duplikátu nastavte styl krytí na Světlost (bude se přenášet pouze světlost, nikoli barva)
  3. Zostřujte a sledujte, jak barvy na níže položené vrstvě zůstávají

Postup B) *mám pocit, že funguje až od verze CS6

  1. Vytvořte novou vrstvu
  2. Nastavte styl krytí na Světlost
  3. Vyberte nástroj Zostření a v horním panelu zaškrtněte [] Vzorkovat všechny vrstvy

Druhý postup je pohodlnější a šetří i místo v souboru, protože automaticky do nové vrstvy vytváří části obrazu těch míst, které zostřujeme a zbytek pixelů původního obrazu ve vrstvě není. Navíc je možné takto zostřovat více vrstev najednou (záleží prakticky jen na tom, kam tuto zostřovací vrstvu umístíte), zatímco u postupu A by bylo nutné buďto sloučit obraz (což je celkem nepraktické, pokud chcete v budoucnu hýbat s kompozicí), anebo duplikovat každou vrstvu a tu pak zvlášť zostřovat.

Navíc podobné zostřování vytváří často pěkný, skoro až HDR efekt. Vyzkoušejte sami.

Samozřejmě jsem to v ukázce přehnal, aby byly rozdíly znatelnější. Na následujícím náhledu je statické srovnání detailního výřezu, respektive ukázka, co myslím tím potlačením barevných artefaktů:

rozdil-artefakty

A zde je animace. Jelikož jde o gif (256 barev), tak není zrovna dokonalá, ale pokud se budete soustředit na místo odrazu surfaře a na barvu moře nalevo či barvu vlny vpravo nahoře, všimnete si rozdílů.

svetlost-zostrit

vrstvy

Jak nejrychleji zkopírovat masku jedné vrstvy k druhé vrstvě?

Podržte klávesu [ ALT ] a následně chytněte a táhněte masku z jedné vrstvy na vrstvu druhou. Stejným způsobem se dají kopírovat i styly vrstev.

montaz

Dnes se naučíme základní retušovací techniku.

Pokročilí retušéři tento tip asi můžou přeskočit, jelikož se jedná o tu opravdu základní a nejjednodušší metodu.

1) Duplikujte vrstvu s fotografií

2) Na duplikát aplikujte Filtr > Šum > Prach a škrábanice (hodnoty cca: 4, 0)

3) Filtr > Šum > Medián (hodnota ideálně stejná, jako u prachu a škrábanice, tedy 4)

4) Filtr > Šum > Přidat šum (hodnoty: 1-2%, rovnoměrné, monochromatické). Toto je velmi důležitý krok, protože pokožka není dokonale hladká, jako plastová panenka (jak si někteří retušéři myslí), ale je na ní znatelná textura, kterou částečně nasimulujeme alespoň tímto krokem. Profesionálnější přístup by byl si vytvořit například „kožní“ štětec, kterým by se kůže pokreslila, ale nyní zůstaňme u základů.

5) Vrstvě nyní přidejte masku a vyplňte ji černou barvou (jinými slovy, vrstvu kompletně zamaskujte / skryjte) a vezměte do ruky měkký štětecmaskujte místa, která chcete „vyretušovat“ (například pihy). Pokud by se zdal efekt moc silný, snižte krytí vrstvy na např. 70%.

Je opravdu těžké najít nevyretušovaný použitelný stock. Zkoušel jsem fotobanku, ale nenašel jsem nic použitelného. Nakonec jsem našel starší balík použitelných fotek, ale žádné velké uhry a vrásky nečekejte. U běžných fotek bude samozřejmě rozdíl znatelnější, v tuto chvíli mi jde pouze o demonstraci metody.

retusovani
montaz

Jak snadno a rychle dodat vlasům svěží lesk?

Respektive jak oživit tmavé vlasy? Podobným způsobem lze oživit prakticky jakoukoli tmavou fotografii, nejen vlasy.

V Obraz > Přizpůsobení vyberte Stíny a světla. Ujistěte se, že máte zaškrtnuto [] Zobrazit více voleb. Nyní si hrajte s hodnotami u stínů. U každé fotografie se hodí jiné hodnoty, takže experimentujte. Důležité však je dole u Přizpůsobení navýšit Korekci barev. Tato možnost totiž dodá zesvětleným místům na sytosti a tím tato místa oživí. Pokud byste naopak hodnotu snížili, sytost byste ubírali. Oproti klasickému nástroji Odstín a sytost se zde navyšuje sytost trochu jiným způsobem (sám nevím jakým) a nevznikají barevné artefakty a výsledek působí víceméně přirozeně.

Poté už jen odsouhlaste a zamaskujte místa, která chcete zviditelnit.

vlasyyy

montaz

Dodání kontrastu bez přesycení barev

Chcete někdy fotografii dodat kontrast a oživit světla a stíny přes nástroj Křivky či Úrovně, ale výsledek má sytější barvy, než byste chtěli? Někdy je tento efekt žádoucí, ale je možné docílit toho, aby se oživily světla a stíny, aplikoval se daný kontrast a přesto zůstaly barvy (víceméně) nedotčené?

Postup je jednoduchý:

  1. Vytvořte vrstvu přizpůsobení (Křivky či Úrovně) a proveďte úpravu
  2. Této vrstvě přizpůsobení nastavte styl krytí na [ Světlost ]

Toť vše. Tento princip můžete využít kdykoli. Šlo mi o to, abyste si tuto možnost uvědomili a aplikovali ji vždy, když potřebujete zachovat odstíny a stačí přenést pouze hodnoty světlosti.

kontrast-snek

montaz

Kvalitnější a živější doostřování portrétů

Jistě tu a tam potřebujete doostřit portrét. Ať už využíváte nástroj Zostření, Chytré zostření, Horní propust či cokoli jiného, spolu s každým zostřením přichází vznik jemného šumu. Toho se horko těžko zbavuje, ale lze ten šum alespoň doupravit tak, aby byl v barvách kůže a byl přirozenější.

Následující postup nejen že zostřuje přirozeněji, ale taktéž obohatí červené odstíny a dodá celému portrétu živost.

  1. Duplikujte vrstvu fotografie.
  2. Klikněte (vedle panelu vrstev) na panel Kanály (pokud je nevidíte, zobrazte je přes Okna > Kanály).
  3. Klikněte na červený kanál, čímž se tento kanál vybere (že jste vybrali kanál poznáte tak, že se váš dokument změní na černobílý).
  4. Nyní použijte Filtr > Zostření > Chytré zostření a nastavte míru na 100% a poloměr co nejmenší, okolo 1-3 ob.
  5. Tím to sice končí, nicméně je v panelu kanálů potřeba opět kliknout na kanál RGB, abyste z černobílého jednokanálového módu opět přešli do plnobarevného. Nyní se můžete vrátit do panelu vrstev a případně této vrstvě snížit krytí, pokud by byl efekt moc silný, anebo naopak ještě jednou kanál doostřit, pokud by byl efekt slabý.

zostreni-vlasu-red
montaz

Vyčištění barevného nádechu

Už se vám stalo, že jste vyfotili něco bílého, ale nebylo to bílé? Řešením může být použití desaturace za pomocí snížení sytosti v nástroji Odstín a sytost. Jenže výsledky ne vždy vypadají ideálně a působí tak nějak.. divně.

Následující postup taktéž využívá nástroj Odstín a sytost, ale jde na to z trochu jiné strany. Podobným způsobem můžete jakoukoli barvu převést na uvěřitelnou bílou, anebo naopak na uvěřitelnou černou.

Postup je jednoduchý:

  1. Vytvořte buďto vrstvu přizpůsobení Odstín a sytost, anebo tento nástroj spusťě rovnou přes zkratku [ CTRL + U ].
  2. Nad posuvníkem odstínu si všimněte, že je zde rozbalovací nabídka s nastavenou možností [ Vzor ] – na tuto nabídku klikněte a z výběru barev vyberte odstín, kterého se chcete zbavit. Na náhledu jsem vyobrazil více ukázek, aby byl princip jasný.
  3. Jakmile odstín vyberete (například červený), posuňte mu Světlost na +100%. Tím se daného odstínu zcela zbavíte a načervenalé plochy jsou rázem bílé.

Je to skvělá věc například při retuši očí (začervenalé), anebo zubů (zažloutlé). Taktéž ale můžete odbarvovat různé fotografie z fotobanky – například textury mléka bývají občas mírně zabarvené do červena apod. A podobným způsobem můžete provádět již zmíněné drastičtější úpravy, například změnit barvu šatů z červené na bílou či černou.

Pro zdokonalení můžete následně upravovat kontrast přes nástroj Křivky či Úrovně. V náhledu jsem sahal vyloženě jen na nástroj Odstín a sytost.

cisteni-zabarveni
montaz

Chcete oživit oči?

Není problém. Stačí k tomu úprava Expozice.

  1. Vytvořte vrstvu přizpůsobení > Expozice
  2. Položku Expozice posilte a nastavte ji alespoň na +2,0
  3. Položku Posun naopak mírně oslabte. U některých fotografií je možné ji oslabit více, ale obvykle postačí hodnoty okolo -0.007. Jedná se o mírné posílení kontrastu. Pokud by vám více sedla varianta bez úpravy posunu, tak jej nechte na nule.
  4. Nyní již jen vrstvu zamaskovat tak, aby byl efekt viditelný pouze na duhovce a čočce.

OkoExpozice
montaz

Větší kontrola nad texutrami

Jestliže při práci potřebujete aplikovat určitou texturu na určitý objekt, zpravidla asi zvolíte styl krytí Překrýt (Overlay) nebo Měkké světlo (Soft light), tedy styly, které přenesou jak světla, tak stíny. Někdy jsou však stíny intenzivnější, nežli světla (či naopak) a vám nezbývá, než vrstvu textury upravovat pomocí histogramu, nástrojů křivek, či to ponechat a spokojit se s efektem tak, jak je.

Je zde ale druhá možnost a to rozdělení stínů a světel. Duplikujte vrstvu textury a jedné vrstvě nastavte styl krytí na Zesvětlit barvy (Lighten) a druhé na Násobit (Multiply). Tím se v první vrstvě přenesou pouze světla a v druhé pouze stíny. Nyní máte možnost ladit procentuální krytí světel a stínů nezávisle na sobě, či jinak tyto vrstvy upravovat.

textura-stiny-svetla
montaz

Klonování napříč všemi vrstvami

Většinou je fajn retušovat každou vrstvu zvlášť, alě někdy si říkáte, že by bylo ideální, kdybyste nyní mohli retušovat celý obraz najednou. Řešením je obvykle sloučení veškerých vrstev do nové vrstvy a následné vyretušování. Není to špatné řešení, ale není ani ideální. Tím se totiž připravíte o možnost upravovat dílčí části obrazu. Je samozřejmě možné novou vrstvu maskovat, ale je to zkrátka zbytečně náročné.

Jednodušší je po vybrání nástroje vybrat v horním panelu Vzorkovat: Všechny vrstvy. Nyní vytvořte novou vrstvu kdekoli chcete, zapněte Klonovací razítko (či jiný retušovací nástroj) a nyní již můžete klonovat z celého obrazu a retušované části se jednoduše vytvoří do této nové vrstvy.

Pozor – pokud se aktuálně nacházíte POD některými vrstvy přizpůsobení (např. úprava křivek), tak nástroj vnímá obraz jako celek (tedy i tuto úpravu křivek) a klonování pod touto vrstvou přizpůsobení bude mít tedy za výsledek to, že na nově naklonované oblasti bude tato úprava aplikována 2x. Buďto tedy klonujte nad vrstvami přizpůsobení, anebo je při klonování dočasně vypněte a následně zapněte, až budete mít vše doklonováno.
montaz

Maskování trávy

Jistě víte, že je mezi základními štětci k nalezení i štětec ve tvaru stébel trávy. Pokud jste ale zkoušeli maskovat texturu trávy (nebo jakoukoli jinou fotku) tímto štětcem, tak jste si asi všimli, že je to maskování nějaké podivné – na některých místech je maska v pořádku, jinde je poloprůhledná, jinde je skoro neviditelná. Jak na to? Sjednoťte barvu popředí i pozadí dle toho, zda chcete dané místo zamaskovat nebo odmaskovat.

Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud navíc upravíte nastavení dynamiky tvaru štětce – konkrétně pokud pozměníte kolísání velikosti a kolísání úhlu.

Touto cestou se mimochodem dají i dokreslovat / maskovat vlasy při retuších.

trava
montaz

Posílení tmavosti bez deformace barev

Zdá se vám někdy fotka poněkud vybledlá a světlá? Chybí vám někdy silnější stíny? Některé metody pro posilnění kontrastu jsme si již ukázali dříve. Předvedu ale ještě jednu metodu, pomocí které lze posilnit tmavost tak, aby se nedeformovaly barvy.

  1. Otevřete si danou fotografii a použijte zkratky CTRL + A (vybere celé plátno), CTRL + C (zkopíruje obraz) a CTRL + N pro vytvoření nového dokumentu. Tomuto dokumentu se automaticky nastaví velikost obrazu ve schránce (tedy toho, který jste zrovna zkopírovali), takže stačí pouze odsouhlasit.
  2. Pomocí CTRL + V vložit obraz do nového dokumentu.
  3. Přes Obraz > Režim > CMYK změníme režim obrazu. U výstražných oken zaškrtněte možnost [ Neslučovat ], aby vám zůstalo bílé pozadí.
  4. Vejděte do panelu Kanály a klikněte na kanál Černá, na jehož miniaturu následně klikněte se stisknutou klávesou CTRL, čímž vše v daném kanálu vyberete.
  5. Klikněte znovu na miniaturu / název kanálu CMYK pro zobrazení všech kanálů najednou.
  6. Přejděte do panelu Vrstvy a s držením klávesy ALT klikněte na ikonu přidání masky vrstvy.
  7. Přes zkratky CTRL + ACTRL + SHIFT + C vše zkopírujete.
  8. Vložte obraz do starého dokumenty a nastavte styl krytí na Násobit (Multiply). Případně můžete tuto vrstvu duplikovat a pohrát si s procentuálním krytím pro ještě silnější efekt.

PS. Možná se ptáte, proč nešel zkopírovat černý kanál přímo v kroce č. 4. Pokud si to zkusíte, zjistíte, že po vložení do starého dokumentu a změny stylu krytí je výsledek poněkud mdlý. To proto, protože se zkopíruje kanál vyloženě ve stupních šedi (vzpomeňte si, jak jsem kdysi dávno zmiňoval, proč nevyužívat černou / šedou barvu při stínování). Zatímco u našeho postupu zkopírujeme celou oblast stínů i včetně odstínů, které se následně posílí a výsledek vypadá daleko živěji a přirozeněji.

Podobným způsobem můžete posilnit nejen černou barvu, ale např. červenou / zelenou / modrou v RGB režimu, anebo azurovou / purpurovou / žlutou ve CMYK režimu.

postup-cerna-CMYK

montaz

„Inverted High Pass“

Neboli invertovaný horní propust. Jedná se o jednu z metod retušování, která je dost oblíbená u profesionálů. Je asi zbytečné to dále rozvádět, pustíme se rovnou do postupu:

  1. Duplikujeme základní fotografii a invertujeme barvy pomocí zkratky [ CTRL + I ]
  2. Tomuto inverznímu duplikátu nastavíme styl krytí na Lineární svetlo (Linear light) a procentuální krytí snížíme na 50%. Tímto nám vznikne na plátně celistvá, šedá plocha.
  3. Použijeme Filtr > Horní propust s poloměrem dle velikosti fotografie. Ideální je velikost okolo 3 px.
  4. Vytvoříme této vrstvě masku a zobrazíme ji pouze tam, kde chceme fotografii retušovat.
  5. Pokud budeme chtít trochu navýšit detaily, jinými slovy pokud budeme chtít retuš trochu zostřit, tak na náš duplikát použijeme, paradoxně, Filtr > Gaussovské rozostření. Čím větší hodnota, tím více detailů se nám vrátí. Při nastavení hodnoty okolo 1 px se nám vrátí část textury kůže a zároveň zůstane efekt „vyretušovanosti“. Tato hodnota je tedy ideální a doporučuji ji využívat.

inverted-high-pass
montaz

Kontrastní maskování

Maskujete občas bílé objekty na bílém pozadí? Nástroje Magická hůlka i Rychlý výběr jsou nepoužitelné? Vytvořte si nad maskovanou vrstvu Vrstvu přizpůsobení – Křivky a táhněte střed křivky do pravého dolního rohu. Dřív nebo později se začnou objevovat hrany. Nyní můžete vejít do původní vrstvy, vytvořit masku a maskovat. Jakmile budete s maskou spokojeni, Vrstvu přizpůsobení skryjte.

V některých případech úprava křivek zafunguje tak skvěle (jako třeba na našem obrázku), že je možné na to jít snažší cestou – přes zkratku [ CTRL + ALT + SHIFT + E ] sloužit vše viditelné a poté klasicky využít Kouzelnou hůlku či Rychlý výběr na této vrstvě, poté s aktivním výběrem tuto vrstvu skrýt, označit původní vrstvu a kliknout na přidání masky vrstvy (což vrstvu zamaskuje dle aktivního výběru). V jiných případech to bohužel tak efektivní není a pokud je fotka přepálená, tak bude mít objekt stále některé části bílé. Ale bude jich znatelně méně, nežli před změnou křivek a při maskování nám to velmi pomůže.

maska-kontrast

montaz

Transformace perspektivy

V nabídce transformací je k nalezení i Perspektiva. Ovšem po zvolení této transformace nemá člověk moc volnosti, protože jakmile uchytne jeden koncový bod, transformuje se ihned i ten na druhé straně. Pokud chcete mít absolutní volnost a posunout si koncové body tam, kam uznáte za vhodné, tak stačí pouze:

  1. Zapnout libovolnou transformaci [ CTRL + T ].
  2. Podržet klávesu [ CTRL ] (funkčnost poznáte tak, že se vám po umístění myši nad koncový bod změní kurzor z klasických malých šipeček na malou bílou myš). Následně stačí jen táhnout libovolným koncovým bodem kamkoli chcete.

PerspektivaDef
montaz

Živost místo sytosti

Ano, uvědomuji si, že jsem v dnešním efektu využil nástroj Sytost, ovšem u tilt-shiftu je efektivnější právě tato cesta. Ve většině zbylých případů je však vhodnější využít nástroj živost. Proč? Při sytosti vznikají často ošklivé artefakty. Sytost totiž nezajímá, jak je která stávající barva sytá, zkrátka každému pixelu přidá zvolenou sytost. Živost však bere ohled na již syté barvy a ty opravdu syté nechá prakticky nedotčené, středně syté barvy už trochu zasytí a málo syté zasytí hodně. Vnímejte tedy nástroj Živost jako inteligentnější variantu Odstínu a sytosti.

Na následujícím obrázku je ukázka přepálené sytosti vs. přepálené živosti. Přestože je druhý obrázek až moc „živý“, vše je tak nějak vyvážené a hlavně nikde nevznikly podivné barevné artefakty, jako u prvního obrázku (všimněte si horní přepálené modré a vzniklých hnedých skvrn na vlnách).

SytostZivost
montaz

Pleťové tóny

Další relativní novinka – výběr pleťových tónů. Pokud potřebujete rychle vybrat například obličej, či obecně lidskou kůži, nemusíte tvořit výběr ručně. Od verze CS6 naleznete ve Výběr > Rozsah barev možnost Pleťové tóny. Následně stačí potvrdit [ OK ] a máte ve výběru veškerou lidskou kůži na plátně.

pletovetony
montaz

Atmosferická perspektiva – základy

Zatím „nejdelší“ obrázek – 6456 pixelů. Přitom v mém moleskinu zabírá tento tip 2 řádky. 🙂 Pokud bych měl zahrnout i přesvětlování scény, korekci barev apod., byla by délka tak trojnásobná. Budu se tedy zabývat vyloženě základy atmosferické perspektivy a jak je aplikovat.

Vzhledem k množství demonstračních obrázků nebudu rozepisovat dlouhatánský postup zde, ale připíšu poznámky přímo do obrázku, abyste se nemuseli vracet od obrázku k bodům a hledat, jaký že bod to k danému obrázku patří.

Zde jen stručné shrnutí:

  • s narůstající vzdáleností objekty ztrácí kontrast (upravitelné přes Křivky)
  • s narůstající vzdáleností objekty ztrácí sytost (upravitelné přes Odstín a sytost)
  • s narůstající vzdáleností objekty nabírají nádech atmosféry = laicky řečeno barvy nebe (upravitelné přes Styl vrstvy > Překrytí barvou > styl krytí Závoj).
  • s narůstající vzdáleností je tento nádech intenzivnější – tedy v popředí je překrytí barvou nulové, trochu dále nastavíme např. 10% krytí, dále 20% a na pozadí jsou již objekty prakticky stejně barevné jako nebe a víceméně se ztrácí
  • s narůstající vzdáleností zanikají detaily (vhodné použít Gaussovské rozostření)

Tipy:

  • po poskládání kompozice a výše zmíněných úpravách je ideální překrýt obraz Mapováním na přechod (nejlépe za pomocí barev z fotografie nebe)
  • nad každou vzdálenější vrstvou je vhodné odspodu vytvořit jemný barevný přechod ze světlé barvy (zesvětlená barva atmosféry, nikoli však bílá) do ztracena, pro navození mlhy a oparu

AtmosferickaPerspektiva-postup
montaz

Odstranit lem

Máte někdy, po výřezu, po okraji vrstvy jakési „špinavé okraje“? Nejčastěji vznikají při výřezech, kdy se objekt vyskytuje oproti kontrastnímu pozadí. Pokud vyřezáváte objekty ručně a s velkou vůlí po jejich obvodu, tak se to obvykle nestává. Pokud ale využíváte například Kouzelnou hůlku anebo Rychlý výběr a ruční vyřezávání nepřipadá v úvahu (například stromy, hory s mnoha detaily po okrajích apod.), tak tyto špinavé okraje vznikají.

Pro tyto případy existuje nástroj Vrstva > Podklad > Odstranit lem. Nutno dodat, že je občas potřeba si pohrát s nastavením šířky, ale u montáží prakticky vždy využívám hodnoty 1-3 a v 99% se okraje očistí tak, jak si představuji.

odstranitlem

montaz

Perspektivní vodítka

Není tu prostor pro detailní vysvětlování lineární perspektivy. Budu tedy doufat, že jste s tímto termínem obeznámeni, anebo si jej co nejdříve vygooglíte. Pro připomenutí – existují základní 3 typy lineární perspektivy: 1-bodová, 2-bodová a 3-bodová.

PerspektivaLinearni

Pokud jste si lineární perspektivu stále nevygooglili, tak z výše přiloženého obrázku by mělo být jasné, oč jde – každý objekt „ubíhá“ buďto k jednomu úběžnému bodu (klasicky při čelním pohledu na určitou věc), ke dvěma bodům (například krabice, na kterou se díváme z dálky a z profilu), anebo ke třema bodům (například nadhled / podhled).

U jednobodové a dvoubodové perspektivy jsou všechny úběžné body umístěny na horizontu, což je.. nu, horizont. 🙂 Představte si pohled na moře – ta čára na obzoru je horizont (občas se definuje i jako linie v úrovni očí / pohledu). U tříbodové perspektivy na horizontu sedí pouze 2 body a třetí je buďto nad horizontem, anebo pod ním. Konec teoretického okénka. 🙂

Toto je potřeba zohlednit v každé montáži. U přírodních koláží to asi není tolik důležité (respektive je, ale perspektivní chyby tam nejsou až tolik znatelné), ale jakmile přijde na scénu nějaká stavba anebo hranatý člověkem vytvořený objekt, je nutné, aby byl správně zasazen do perspektivy scény.

Tomuto napomáhají perspektivní vodítka. Jestliže je scéna od počátku vaše dílo, můžete si sami určit, kde bude horizont a kam umístíte úběžné body. Pokud ale vycházíte například z fotografie, je vhodné nejprve najít úběžné body, vytvořit si perspektivní vodítka a až s jejich pomocí budovat zbytek scény.

Jak nalézt úběžný bod či body? Pokud jde o fotografii s přírodou, tak je jen tak nenaleznete, jelikož k nim nic „neubíhá“. Najdete je tedy pouze u fotografií (či renderů), kde je nějaký nepřírodní objekt, zpravidla budova. Stačí si vzít do ruky nástroj čára (umístěná v sekci tvarů, mačkejte tedy [ SHIFT + U ] a sledujte levý panel nástrojů, dokud se neobjeví čára) a zkuste vést čáry po ubíhajících hranách objektů. Vodorovné hrany ani svislé hrany netřeba řešit, jelikož ty jsou vždy vodorovné a svislé. 🙂

Po vytvoření vícero čar by měla nastat situace, kdy se nám některé čáry protínají. V těchto místech protnutí se nachází úběžné body.

PerspektivaUbeznyBod

Pokud jde o horizont, je možné si jej přidat jako skutečné vodítko po zobrazení pravítek [ CTRL + R ] a následném kliknutí a tažení z horní (svislé) části pravítka. Tím se nám vytvoří modrá linka, kterou můžeme kamkoli na plátno umístit (věřím, že vodítka jsem již rozváděl dříve, takže víte, o čem mluvím).

Jakmile najdeme přesnou pozici úběžných bodů, nějak si je označíme (například protnutím dvou čar, anebo kružnicí) a odstraníme veškeré zbytečné čáry, které jsme vytvořili při jejich hledání (jelikož jsme je kreslili od ruky, tak jsou mírně rozházené) a následně vytvoříme nová a kvalitní vodítka (opět čárami) už z oficiálně nalezených úběžných bodů. Někomu stačí pár čar, někteří umělci si jich tvoří stovky, nebo si vytvoří dokonce detailní perspektivní mřížku, dle které následně tvoří. To je na každém z vás.

Zde je například ukázka, jak můžou perspektivní vodítka pomoci při správném natáčení a transformaci textury do perspektivy. Pro další ukázky se prakticky můžete podívat na výše uvedené ilustrační obrázky týkající se jedno až tříbodové perspektivy.

PerspektivaTextura

Ještě bych rád dodal, že tato vodítka nejsou pro všechny zcela nutná. Někdo má vyloženě talent a dokáže tvořit scény intuitivně tak, aby vše zapadlo do stejné perspektivy a vypadá to vynikajícně. Většina z nás ale takový talent nemá a tak, pokud ve své montáži pracuje s nějakým nepřírodním objektem, jsme holt odkázání na tato vodítka.

montaz

Mrakový štětec

Fotek volně využitelných mraků je hromada. Ale někdy to stále není ono a rádi byste si nějaký mrak nakreslili sami. Nebudu se zde zabývat detailním kreslením mraku od píky, nýbrž využití mraku z fotografie a následné uložené do štětce, kterému pak můžete libovolně upravovat dynamiku velikosti, dynamiku úhlu, rozptyl apod. S takovým štětcem pak můžete v rychlosti nakreslit relativně uvěřitelná mračna.

Jdeme tedy na to:

  1. Najděte fotografii mraku, který má zajímavou texturu a je ohraničen modrým nebem (to proto, abychom získali jasný, konkrétní tvar vytvořený přírodou).
  2. Přejděte do Výběr > Rozsah barev a jakmile vyskočí okénko, tak se kurzor změní v kapátko, kterým klikněte kamkoli do bílé oblasti mraku. Tím se vyberou veškeré bílé odstíny. Neurčitost zvyšte alespoň na 90 bodů, aby byly okraje výběry hladké.
  3. Odsouhlaste a klikněte na ikonku masky vrstvy, čímž se zamaskuje náš výběr.
  4. Jelikož je při vytváření štětce potřeba černá barva v popředí, je nutné bílý mrak invertovat, nejsnáze přes zkratku CTRL + I.
  5. Nyní je potřeba plátno oříznout (klávesová zkratka C), aby okolo mraku nebylo 1000 pixelů po stranách. S citem tedy ořízněte plátno, aby okolo mraku zůstala decentní vůle.
  6. Nyní přejděte do Úpravy > Definovat přednastavení stopy a štětec nazvěte a uložte.
  7. Tím je štětec uložen a najdete ho na konci seznamu štětců a můžete si, jak jsem již zmínil, nastavit vlastnosti štětce v panelu nastavení štětců (zkratka F5) a nakreslit svá první oblaka. 🙂

MrakTvorbaStetce

montaz

Pomůcka k hloubce scény

Atmosferickou perspektivu jsem již rozepsal dříve. Ve zkratce tedy připomenu, že čím blíže je objekt divákovi, tím má být ostřejší a kontrastnější a že s narůstající vzdáleností má kontrast a detaily mizet a objekty mají nabírat barvu atmosféry a na horizontu tedy uvidíme již pouze těžko rozlišitelné siluety.

Skvělou pomůckou, jak atmosferickou perspektivu kontrolovat, je zbavení se veškerých barev. Buďto můžeme sloučit veškeré vrstvy do nové vrstvy přes [ CTRL + SHIFT + E ] a tuto vrstvu odbarvit, ale pokud bychom následně prováděli úpravy, museli bychom znovu a znovu vrstvy slučovat a kontrolovat, jak to vypadá po úpravě.

Tomuto se dá vyhnout nedestruktivní úpravou tak, že navrchu hierarchie vrstev vytvoříme novou vrstvu a tu vyplníme černou barvou. Této vrstvě poté nastavíme styl krytí na Odstín. Tím se nám veškeré barvy níže odbarví a my uvidíme obraz pouze v odstínech šedé barvy a můžeme tedy zhodnotit, zda je hloubka scény ideální, anebo je potřeba některé části doupravit.

Z toho, co jsme si řekli u atmosférické perspektivy, vyplývá, že objekty blíže by měly mít větší rozsah světel a stínů – tedy obsahovat jak nejtmavší, tak i nejsvětlejší odstíny – pokud tam nějaké světlé jsou, samozřejmě tam být nemusí, ale pokud jsou, musí být veškerá světla zde světlejší, nežli u objektů vzdálenějších.

Pomoci si můžeme již jednou zmíněnou technikou mžourání očima, které jsme dříve využili u kontroly mezer mezi písmeny a nyní ji můžeme využít zde. Jakmile totiž zamžouráme, tak získáme rozmazanou vidinu celé scény a snadno uvidíme, zda je hloubka ideální (tedy zda jsou nejtmavší kontrastní oblasti v popředí a světlejší méně kontrastní v pozadí).

V ukázce níže třeba zjistíme, že hora v pozadí napravo je možná až moc světlá a je potřeba ji ztmavit pomocí křivek. Jakoukoli úpravu na vrstvách provedeme, okamžitě vidíme výsledný kontrast, díky černé „odbarvující“ vrstvě. Jakmile je vše opraveno, černou vrstvu skryjeme (anebo smažeme) a je hotovo.

OdbarveniHloubka
montaz

Rozšířování okrajů duplikací

V návaznosti na předchozí tip bych rád uvedl opačnou situaci. Například když využijeme některé maskovací / výřezové techniky a okraj je až moc měkký / průhledný. Co s tím? Jednoduše celou vrstvu duplikujte – třeba 3x, 5x – dokud nebudete s výsledkem spokojenější. Při každé duplikaci se na sebe nabalují průhledné obrazové body a stávají se viditelnějšími. Kupříkladu pokud jsou některé pixely viditelné na 5%, po duplikaci budou mít 10%, po další 15% atd. Nakonec buďto necháte tyto vrstvy rozložené do duplikátů, anebo všechny v panelu vrstev vyberete a za pomocí zkratky [ CTRL + E ] je sloučíte dohromady.

montaz

Zarovnání přes Odečtení

Styl krytí Odečtení (případně funguje i Rozdíl) asi skoro nikdo nepoužívá. Možná o něm většina lidí ani neví. Je to ale vynikající nástroj pro zarovnávání vrstev, pokud jste například něco nafotili na dvakrát, anebo skládáte kupříkladu velkou koláž přes screenshot. Je unavující v takovém případě postupovat tak, že vrstvu o fous posunete, začnete klikat na ikonu oka (zneviditelnění / zviditelnění), abyste zjistili, zda už je vrstva tam, co má být. Daleko snažší cesta je již zmíněné Odečtení. Jak to funguje?

Vložte do jednoho dokumentu požadované vrstvy, které chcete spojit. Té navrchu nastavte styl krytí na Odečíst. Barvy se tak invertují a v průsečíku obou vrstev se začne dít něco zvláštního – začnou tam vznikat černé plochy. Tyto plochy vznikají, pokud se shoduje barva spodního pixelu s horním pixelem. Většina už asi chápe, k čemu směřujeme – posunujte vrstvu tak dlouho, dokud není celý průsečík černý.

Pokud skládáte například zmíněné screenshoty, uvidíte dokonale černé plochy, protože se ani jeden pixel nezměnil. Pokud skládáte fotografie, tak přestože jste je fotili z jednoho místa, nějaký pixel se určitě pohnul. V takových případech ponechte vrstvu tam, kde uvidíte největší černé pokrytí.

Poté už jen stačí vrchní vrstvě navrátit styl krytí na Normální a fotky jsou spojené.

ZarovnaniDifference

montaz

Jak odstranit špínu po maskování?

Určitě se vám někdy stalo, nebo dokonce pravidelně stává, že po rychlém výběru anebo výběru pomocí kouzelné hůlky a následném použití masky na plátně zůstanou „nečistoty“ v podobě různých malých fleků. Pokud jich je málo, dá se to snadno vyřešit štětcem, ale u složitějších výřezů je opravdu otravné prozkoumávat každou píď plátna a odmazávat, co zde být nemá.

Následující postup v mžiku podobnou nečistotu odstraní a zároveň i krásně uhladí samotný výřez. Jak na to?

  1. Označte v panelu vrstev masku dané vrstvy, která obsahuje nečistoty (označení tím, že na ni jednoduše levou myší kliknete).
  2. Přejděte do Filtr > Šum > Prach a škrábanice a nastavte hodnoty dle toho, jak velké „nečistoty“ jsou. Pokud jde o drobné, pixelové flíčky, stačí nastavit nižší Průměr. Pokud jde o velké fleky, hodnoty zvyšte a snižte Práhovou hodnotu.

PrachSkrabaniceMaska

montaz

Přidání duhy do scény

Ti z vás, kteří projížděli můj e-book [odkaz na e-book], tak na duhu jistě narazili. Pro ty z vás, kteří jej nečetli, tu převedu, jak snadno a rychle takovou duhu vytvořit.

Nemusíte se bát, že budete muset nastavovat duhový přechod sami a trápit se s rovnoměrným rozmisťováním barev od sebe. Tento přechod je již v programu.

  1. Aktivujeme nástroj Přechod [ G ] a v horním panelu klikneme na náhled přechodu, čímž se dostaneme do jeho nastavení.
  2. V editoru přechodu klikneme na skoro neviditelnou ikonku ozubeného kolečka (nebo květu? kdo ví) a vybereme Speciální efekty. Vyskočí okno, ve kterém zvolíme [ Přidat ]. Tím se nám do galerie přechodů přidají speciální přechody, včetně přechodu s názvem Russelova duha.
  3. Otevřeme obrázek, do kterého chceme duhu zakomponovat.
  4. Vytvoříme novou vrstvu, aktivujeme nástroj přechod a v horním panelu klikneme na ikonu radiálního, tedy kruhového přechodu.
  5. Nu a nyní nakreslíme duhu. 🙂
  6. Duha je moc ostrá, proto ji rozostříme přes Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření. V závislosti na velikosti dokumentu rozostříme. Obvykle využívám poloměr rozostření mezi 20-30 body.
  7. Vrstvě duhy nastavíme styl krytí na Závoj.
  8. Duze přidáme masku vrstvy, kdy za pomocí (nyní již) lineárního přechodu odmaskujeme spodek duhy, aby se jakoby začla tvořit nad úrovní země a nikde nepoletovala.

Počet a umístění duh je čistě na vás. Můžete si s tím vyhrát. Pokud do scény umístíte duh více, nezapomeňte snížit krytí těch, co jsou dále od pozorovatele.

Duha

montaz

Rozostřování okrajů

Jelikož je dnes zbytek sedmera velmi výživný, tak u montáží jen drobný tip. Pokud sestavujete kompozici z více vyřezaných objektů, tak – jestliže to není vyloženě vyžadováno – doporučuji veškeré okraje mírně rozostřit. Lépe tak dosednou do scény.

Jak na to?

  • CTRL + klik na vyříznutou vrstvu – tím se provede výběr této vrstvy.
  • Výběr > Změnit > Okraj a nastavíme hodnotu 3-5 bodů. Tím se nám vybere pouze okraj.
  • Filtr > Rozostření > Gaussovské rozostření a poloměr nastavíme na 1 bod, případně 2 body.

Hotovo, okraje jsou hned hladčí a montáž uvěřitelnější, jelikož jsme se zbavili nepřirozeného kontrastu, který obvykle při výřezech a maskování vzniká (pokud nemaskujete s měkkým štětcem, anebo výběry nezměkčujete přes různé nástroje).

PS. V ukázkovém obrázku jsem neřešil dokonalost výřezu mezi listy stromu, to teď není důležité, jde nám vyloženě o okraj koruny stromu.

RozostreniKraju

montaz

Selektivní barva

Přiznám se, že jsem si doteď myslel, že tato vrstva přizpůsobení je totéž, jako Plná barva – tedy že se vrstva vyplní konkrétním odstínem barvy a toť vše. Jak já se mýlil.. Od té doby, co jsem nástroj vyzkoušel u poslední montáže, jej používám u každého dobarvování obrazu. Vynikající nástroj.

Na následujícím náhledu ukazuji porovnání u mé poslední tvorby. Porovnejte odstíny před použitím nástroje a po.

SelektivniBarvaUkazka

Malinko jsem tam ještě doladil živost, ale jinak se o vše postaral právě tento nástroj. A co že to vlastně je a kde to najdu? Je to vrstva přizpůsobení, takže je možné ji nalézt v dolní části v panelu vrstev. Z celého výběru možností je Selektivní barva až na posledním místě.

Není třeba asi ukazovat žádný konkrétní případ a na obrázku předvedu pouze princip nástroje. Vyberete si z nabídky jednu barvu (červená, žlutá, zelená, azurová, modrá, purpurová, bílá, neutrální a černá) a této barvě můžete dodat či odebrat azurový, purpurový, žlutý a černý odstín. Na ukázce výše jsem prakticky u všeho posílil zelenou a zejména žlutou. Touto cestou jsem dodal nudným, pobledlým šedým mrakům pohádkový zelenožlutý odstín.

Vyzkoušejte sami u libovolné fotky / montáže a uvidíte, že si tento nástroj také oblíbíte. 🙂

SelektivniBarva

montaz

Příjemnější maskování

Jelikož jsme si dnes užili v předchozím tipu, tak montáž bude trochu komorní, nicméně užitečná. Je to naprosto jednoduché řešení, které je tak jednoduché, že často člověka ani nenapadne.

Potřebujete někdy maskovat něco, co na „kostičkovém“ průhledném pozadí není dost kontrastní? Vytvořte si pod touto vrstvou novou vrstvu a vyplňte ji nějakou sytou kontrastní barvou. Hned se bude maskovat lépe.

Toto doporučuji dělat co nejčastěji, jelikož pokud maskujete něco detailního, je možné, že vám někde zůstanou nezamaskované „pixelové šmouchy“, kterých si ani nevšimnete, ale vězte, že ve výsledku si jich šikovné oko všimne. Tím, že pod vrstvu umístíte kontrastní jednobarevné pozadí okamžitě uvidíte drobné nečistoty, kterých se můžete zbavit.

BarvaMaska

montaz

Lepší černobílost

Pro rychlé odbarvené obrazu stačí zkratka CTRL + SHIFT + U. Pokud ale chcete mít nad odbarvením větší kontrolu, je potřeba na to jít jinak – přes nástroj, respektive vrstvu přizpůsobení Černá a bílá.

Zde vlastně ani nemusím rozepisovat postup. Stačí jen kliknout na přidání vrstvy přizpůsobení > Černá a bílá a poté si hrát s jezdci u jednotlivých odstínů, které můžete buďto posílit, anebo oslabit.

Oproti klasickému odbarvení, které nelze kontrolovat, zde můžete například posílit či zeslabit „azurové odstíny“ – čímž je myšleno to, že místa, která byla azurová, budou po posílení nyní v černobílé světlejší a naopak. Na obrázku níže vidíte rozdíl mezi automatickým odbarvením a odbarvením přes vrstvu přizpůsobení.

CernaBila

montaz

Pokročilé zostřování světel a stínů

Zostřování pomocí tzv. Horního propustu (v angličtině High pass) pravděpodobně znáte, již jsme se s ním v různých sedmerech setkali. Zkoušeli jste však této „vrstvě horního propustu“ upravovat křivky? To se teprve začnou dít věci. 🙂 Pomocí úpravy křivek u horního propustu lze totiž docílit lepší kontroly nad zostřováním světlých oblastí a světlých oblastí zvlášť.

  1. Pokud máte fotografii či zkrátka jednu vrstvu, duplikujte ji přes CTRL + J. Pokud máte v dokumentu vrstev více, vytvořte navrchu novou vrstvu a použijte známou zkratku CTRL + SHIFT + ALT + E, čímž se vše sloučí do nové vrstvy.
  2. Použijte Filtr > Jiný > Horní propust a v závislosti na velikosti obrazu zvolte adekvátní hodnotu. U menších obrazů postačí hodnoty 2-3, u velkých fotek ideálně 5-8 bodů.
  3. Nastavte styl krytí této vrstvy na Tvrdé světlo.
  4. Nyní přes rozpůlenou kruhovou ikonku dole v panelu vrstev přidejte Vrstvu přizpůsobení, konkrétně Křivky.
  5. Nyní Křivky „připněte“ k vrstvě Horního propustu tak, že podržíte klávesu ALT a kliknete myší mezi tyto vrstvy – že jste na správné cestě poznáte tak, že se vám změní kurzor na jakousi zalomenou šipku a bílý čtvereček.
  6. Přes dvojklik zobrazte dané křivky (pokud již automaticky zobrazené nejsou) a nyní klikněte do středu souřadnic, čímž vytvoříte bod +- v 50% černé (tedy barva, která při Tvrdém světle spodní vrstvu neovlivňuje).
  7. Nyní stejným způsobem vytvořte nové body uprostřed prvního a třetího kvadrantu, respektive „polokřivky“ vzniklé přidáním středového bodu znovu rozpulte (viz obrázek).
  8. Tím je prakticky hotovo. Nyní, pokud chytnete bod vpravo nahoře a posunete jej směrem doleva, budete posilovat ostrost světlých odstínů. Pokud chytnete bod vlevo dole a posunete jej doprava, budete posilovat ostrost u tmavých odstínů.

KrivkyHorniPropust

montaz

Zesvětlení stínů s Blend If

Když už jsme toto téma nakousli, tak si rovnou ukážeme, jak Blend if využít například u zesvětlování stínů, aniž bychom zesvětlovali již světlé části. Hodí se to do situací, kdy je na fotografii přílišný kontrast mezi světly a stíny. Totéž, co nyní uděláme se stíny, je samozřejmě možné, opačným způsobem, provést se světly.

  • Duplikujeme vybranou fotografii.
  • Otevřeme styl vrstvy té výše ležící a v nastavení Prolnout když chytneme, za držení klávesy ALT, levou polovinu pravého bílého jezdce a posuneme ji úplně doleva. Tím zaručíme, že se z této vrstvy nebudou přenášet pouze tmavší části. (Naopak pokud budeme chtít zachovat světla a potlačit stíny, táhneme černým jezdcem zleva doprava.)
  • Nyní můžeme ale nemusíme skrýt původní fotografii, abychom viděli obraz na průhledném pozadí. Není to nutné. Někomu vyhovuje tento způsob proto, že vidí, jaké části obrazu se „přenáší“. Ovšem jiní upřednostní možnost vidět úpravy okamžitě „v akci“ a původní vrstvu ponechají viditelnou.
  • Vezmeme do ruky nástroj Zesvětlení a zesvětlujeme požadované části obrazu. Pozor ale na to, že pokud zesvětlování přeženete, ve výsledku vzniknou na obraze nežádoucí artefakty.
  • Po ukončení, pokud jsme ji skryli, zobrazíme původní vrstvu a máme hotovo.

BlendIf-Stiny-Postup

Zde je kdyžtak pro zřetelnost animace rozdílu:

BlendIf-Stiny-Rozdil

montaz

Odstranění šumu

Šumu se občas u fotek nevyhneme. Někdy je zašumení takové, že by to nedokázal napravit ani kouzelník. Ale v jiných případech se šumu, alespoň částečně, zbavit jde. Předvedu kombinaci dvou filtrů, které se mi osvědčily na odstraňování šumu jako nejvhodnější.

  1. Přejdeme do Filtr > Šum > Potlačit šum.
  2. Nastavíme hodnoty +- jako na obrázku. Síla: 10, Zachovat detaily: 90%, Redukovat barevný šum: 45%, Zostřit detaily 25% a teď přijde to nejdůležitější – zaškrtnout možnost [] Odstranit artefakty JPEG. Zkuste jej schválně prokliknout a sledovat náhledové okno, jak velký rozdíl se projeví. Ve většině případů je rozdíl opravdu znatelný. (Nejsem si jist, zda tuto možnost mají starší verze programů, při nejhorším nastavíte pouze zmíněné hodnoty a šum se trochu potlačí tak jako tak.)
  3. Přejdeme do Filtr > Šum > Prach a škrábanice.
  4. Nastavíme Poloměr na 1 obr. bod (lze i vyšší hodnotu, ale při těch se obraz již znatelně rozmazává, což není moc žádoucí) a Práh okolo 10 úrovní.

OdstraneniSumu

A zde je animace rozdílu před a po:

PotlacenySum

montaz

Slučování viditelnosti

Tento tip možná někteří nikdy nevyužijí, jiným se třeba hodí. Spíše než o konkrétní příklad bych jen rád zmínil to, že kdykoli je možné slučovat viditelnost určitých efektů a vrstev.

Co tím myslím: máte například fotografii, nad ní vrstvy přizpůsobení (křivky, mapování na přechod apod.) a rádi byste už pracovali přesně s tím obrazem, co vidíte. Pokud se jedná o obraz pokrývající celé plátno, není problém navrchu vytvořit novou vrstvu a přes [ CTRL + SHIFT + ALT + E ] sloučit vše viditelné. Pokud ale máte tyto efekty aplikované pouze na určitém objektu, který nepokrývá celé plátno, tak na to musíte jít jinak. A to zcela jednoduše:

  1. Vytvořte nad danými efekty novou, prázdnou vrstvu.
  2. Vyberte v panelu vrstev tuto prázdnou vrstvu a vše ostatní, co chcete sjednotit.
  3. Slučte buďto přes pravý klik a Sloučit vrstvy anebo přes zkratku [ CTRL + E ].

Nyní máte vše potřebné v jedné vrstvě a můžete si obraz třeba retušovat anebo jinak upravovat.

Samozřejmě takto čiňte pouze v případě, kdy jste si s efektem na 100% jistí. V opačném případě doporučuji si celý efekt zabalit do skupiny (přes zkratku CTRL + G), vytvořit duplikát skupiny, originál skrýt a sloučit pouze nový duplikát.

SlouceniPrizpiusobeni

Podobným způsobem můžete slučovat i průhlednost, ať už klasickou procentuální, anebo nastavenou přes BlendIf – viz náhled s mrakama níže. Poté stačí tuto vrstvu vzít a kamkoli přesunout a umístit nad jakékoli pozadí a mraky by měly zapadnout. Prakticky ano, v těchto případech není potřeba to slučovat a postačí ponechat snížené krytí tak, jak je, ale tu a tam se hodí sloučit třeba kombinaci většího množství vrstev s různou průhledností do sebe.

BlendIfSlouceni

montaz

Výřez vodopádu

  1. Výběr > Rozsah
  2. Pomocí kapátka klikneme kamkoli na vodopád.
  3. Neurčitost nastavíme na hodnotu okolo 80-90 a potvrdíme [ OK ].
  4. Tím se nám vytvoří výběr, stačí kliknout na ikonu masky pro zamaskování.
  5. Obvykle je však potřeba ještě domaskovávat ručně pomocí měkkého štětce. Pro tyto případy je ideální pod vrstvu vodopádu vytvořit novou vrstvu a vyplnit ji jakoukoli konstatntní barvou, aby byly dobře znatelné pixelové artefakty mimo vodopád, které je potřeba odstranit.
  6. Umístíme vodopád do scény.
  7. Vodopád je dobr mírně zprůhlednit. Otevřeme styl vrstvy a ve spodní části úvodního okna upravíme Prolnout když, konkrétně druhý posuvník Podkladová vrstva. Podržíme ALT (abychom rozdělili jezdce na 2 díly), klikneme na levou polovinu bílého jezdce a táhneme doleva, čímž budeme odmazávat tmavé pixely.
  8. Poté je ještě vhodné doupravit křivky, potlačit sytost, malinko vodopád rozostřit apod. To už záleží na tom, do jaké scény vodopád vkládáte.

Vodopad

montaz

Odstín a barva

Pokud chcete dobarvovat či přebarvovat obraz jiným obrazem / texturou či barvou, pravděpodobně sáhnete po stylech krytí Odstín a Barva. Kdy ale použít které? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Odstín

Zachovává světlost a sytost základní vrstvy a přenáší pouze odstín vrchní vrstvy.

Jinými slovy – výsledky jsou decentnější, protože co bylo málo syté až šedé, zůstane málo syté až šedé. Proto se tento mód využívá pro ladění odstínů, aniž by se deformovala jejich sytost. Víceméně jako byste zapli nástroj Odstín a sytost a posunuli nastavením Odstínu.

Barva

Zachovává pouze světlost základní vrstvy a přenáší jak odstín, tak i sytost vrchní vrstvy.

Jinými slovy – výsledky budou znatelnější, protože ať už byl podklad jakýkoli, násilně se na něj přenese plná sytost z vrchní vrstvy. Proto se tento mód využívá například pro vybarvování černobílých fotografií či dodávání vyváženého odstínu běžným fotografiím (tedy jakýsi barevný přeliv).

OdstinBarva

montaz

Sytost bez nástroje

Pokud z nějakého důvodu někdy budete potřebovat posílit sytost a nebudete chtít (nebo nebude možné) použít nástroj Odstín a sytost, existuje ještě jedna cesta.

  1. Vytvořte navrchu novou vrstvu, kterou vyplňte nejsytější Je jedno, o jaký se jedná odstín, důležité je, že vyberete barvu z pravého horního rohu (viz obrázek). Že se jedná o nejsytější možný odstín poznáte tak, že u hodnoty HSB za hodnotou Suvidíte 100%.
  2. Nastavte této vrstvě styl krytí na Sytost. Tím posílíte sytost původního obrazu o 100%. To je obvykle příliš silný efekt, takže je potřeba této vrstvě snížit krytí. Tadá – posílená sytost bez nástroje sytost.

SytostBezNastroje

montaz

Osvětlení

Tato technika se hodí, pokud máte fotografii vyfocenou pod mrakem a chcete ji nasvítit sluncem, anebo chcete posílit světla na fotce vyfocené za běžného slunečního světla.

  1. Duplikujeme základní fotografii.
  2. Dodáme obrazu kontrast tím, že doupravíme Křivky [ CTRL + M ] do tvaru S-křivky, viz náhled.
  3. Dodáme obrazu sytost přes Odstín a sytost [ CTRL + U ]. Čím více sytosti přidáte, tím lépe, ideální je hodnota od +30.
  4. Nastavíme styl krytí vrstvy na Závoj.
  5. Přidáme vrstvě masku, vyplníme jí černou (tím vše skryjeme) a bílým štětcem odkrýváme pouze místa, která chceme osvětlit. Zvolte nejměkčí možný štětec a snižte jeho krytí alespoň na 50%, aby nebylo maskování moc okaté a výrazné, tedy pokud to zrovna nepotřebujete. Osobně často nastavuji krytí třeba až na 10-20% a tím dosáhnu velmi jemného osvětlení.
  6. V závislosti na barevnosti scény je občas dobré doladit barvy světelné vrstvy. Nic nezkazíte tím, pokud přes Křivky posílíte červený kanál a naopak oslabíte modrý kanál (viz obrázek).

PostupOsvetleni

Toť vše. Uvedený postup je také velmi oblíbený při přesvětlování scén v montážích. A proč jsme vlastně dodávali vrstvě kontrast a sytost? Protože osvětlené části scény jsou vždy kontrastní, ve stínu kontrast mizí. Zároveň materiál, který je osvětlen, odráží sytější barvy. Je to tedy pouze prosté napodobení toho, jak se světlo v příloze chová. Každopádně chce to trochu cvik, představivost a znalost teorie světel a stínů, aby vznikly uvěřitelné výsledky.

A zde je animace srovnání před a po osvětlení:

OsvetleniPredPo

montaz

Zostřování horního propustu

Horní propust je oblíbená metoda pro zostřování. Duplikovat základní vrstvu, použít nástroj Filtr > Ostatní > Horní propust, nastavit na Měkké světlo nebo Překrýt, jasňačka. Ale jde tato vrstva s Horním propustem ještě trochu doladit? Ano jde, za pomocí křivek.

  1. Nad vrstvou s horním propustem vytvoříme vrstvu přizpůsobení Křivky.
  2. Podržíme [ ALT ] a klikneme kurzorem mezi vrstvu Křivek a vrstvu s horním propustem, tím vytvoříme clipping mask a připneme Křivky pouze na tuto vrstvu. (Anebo použijeme dnes naučenou zkratku CTRL + ALT + G.)
  3. Otevřeme si dané křivky a klikneme pokud možno přesně do středu souřadnic, čím vytvoříme hlavní kotevní bod a nebudeme ovlivňovat 50% šedé odstíny (tedy ty, co jsou při horním propustu neviditelné, pokud bychom bod uprostřed nevytvořili, celý obraz by se ztmavil / zesvětlil).
  4. Vytvoříme bod kdekoli pod středem souřadnic, chytneme jej a pro zostření posouváme doprava dolů a pro rozostření posouváme doleva nahoru.

HorniPropustKrivky
montaz

Průhledné sklo

Předem bych rád podotkl, že postup je u každé fotografie jiný. Jinak se pracuje se sklem odfoveným na tmavém pozadí a jinak na světlém pozadí. Nicméně princip úprav zůstává podobný. Existuje spousta postupů, já osobně využívám postup níže. Lze aplikovat na cokoli skleněného, takže pro názornost použiji skleničku.

  1. Do hlavního dokumentu se scénou umístíme fotografii skleničky.
  2. Zamaskujeme hlavní tvar skleničky.
  3. Skleničce nastavíme styl krytí Závoj – tím zobrazíme pouze světlé odstíny.
  4. Skleničku duplikujeme a duplikátu nastavíme styl Násobit – tím zobrazíme pouze tmavé odstíny. Této vrstvě snížíme krytí na cca 90%.
  5. Jelikož je Násobící vrstva velmi tmavá, využijeme „Prolnout když“ (s touto technikou jsme se seznámili ve 34. sedmeru). Vejdeme do nastavení stylu vrstvy a v úvodním okně se zaměříme na oblast Podkladová vrstva. Chytneme levý jezdec a posuneme mírně doprava (viz náhled), abychom se zbavili nejtmavších odstínů. Poté podržíme [ ALT ] a chytneme pouze pravou část černého jezdce, čímž jej rozdělíme na 2 části – tuto pravou část posuneme doprava tak daleko, dokud nejsme s výsledkem spokojeni.
  6. Duplikujeme originální vrstvu, která má nastaveno krytí Závoj a tento duplikát umístíme navrch a snížíme krytí cca na 70%. Tím ještě více posílíme světlé odstíny – odlesky.
  7. Následuje krok, který se bude v každé situaci lišit. Jedná se o duplikaci pozadí, které umístíme navrch, zamaskujeme dle skleničky a vyzkoušíme různé styly krytí. V tomto kroce přenášíme texturu na skleničku. Já pracoval se dvěma texutrami. Na spodní část sklenky jsem nanesl první texturu s krytím Zesvětlit barvy a na vrchní část jsem nanesl druhou texturu přes Měkké světlo.
  8. V posledním kroce je ideální pod sklenkou štětcem nakreslit stín a trochu jej rozostřit.

Postup se bude vždy lišit. Pro vás je nejdůležitější vědět, že:

  1. Je potřeba vždy sklenku duplikovat, aby bylo možné jedné vrstvě nastavit styl krytí na Závoj (nebo jiný z této skupiny – abychom přenesli světlé odstíny) a druhé vrstvě Násobit (nebo jiný z této skupiny – abychom přenesli tmavé odstíny).
  2. Je potřeba si hrát Prolnout když“ – v postupu jsem si hrál pouze s tmavou vrstvou, ale podobným způsobem se může hrát i se světlou vrstvou, v takovém případě neposouváme černý posuvník doprava, ale bílý posuvník doleva.
  3. Je vhodné duplikovat pozadí, umístit jej navrch, zamaskovat dle sklenky a poté si hrát se styly krytí a ten nejvěrohodnější ponechat.

PostupSklenicka

montaz

Chromatická aberace

Název jako z Lexikonu kouzel. Oč se jedná? Veškeré objektivy jsou více či méně nedokonalé a na fotkách často vznikají jakési barevné okraje, nejčastěji azurové anebo červené. Jedná se vlastně o opačný případ dnes popsaného anaglyfu. Ve většině případů je tento efekt téměř neviditelný. To proto, protože bývá veliký okolo 1 pixelu a zároveň jsme si na tento efekt všichni už tak nějak zvykli. Nejčastěji je tento efekt vidět ve velmi kontrastních oblastech – například tmavý objekt proti světlému pozadí.

Na efekt jsme si dokonce tak zvykli, že pokud jej například na nějaké montáži nevidíme, zdá se nám obraz více umělý. Proto často grafici tento efekt napodobují a tedy „znedokonalují“ svůj obraz (podobným způsobem, jak jsme si ukázali právě u anaglyfu).

Jak se takové aberace zbavit? Pokud máte verzi Photoshopu CS5 a vyšší (tedy doufám), je řešení snadné:

  1. Filtr > Korekce objektivu.
  2. Nahoře pod tlačítkama [ OK ] a [ Zrušit ] klikněte na záložku Vlastní.
  3. V sekci Chromatická aberace si hrajte se všemi třemi posuvníky, dokud nedosáhnete nejlepšího výsledku.

V závislosti na tom, jak moc je aberace silná a zda se nachází přímo na objektu anebo mimo objekt (poté to působí jako jakýsi obrys), se vám buďto podaří efektu zbavit úplně, anebo jej pouze utlumit. Někdy se podaří například modré „duchy“ odstranit, ale posílíte tím červené anebo naopak. Takže lze vytvořit kopie, u každé odstranit konkrétní aberaci a zamaskovat.

aberace

A zde ukázka rozdílu – jak je možno vidět, levé okraje jsou víceméně utlumené, ale pravé se trochu začervenaly. Celkový dojem je ale lepší, nežli před změnou:

aberace-rozdil

montaz

Přerušování před záplatováním

Možná to znáte. Na fotografii se potřebujete zbavit nějaké nežádoucí oblasti. Jen je tu problém – při retušování pomocí klonovacího razítka to není ono, textura není tak věrohodná. Jenže na retuš za pomocí záplaty je ta oblast moc velká a nelze ty obrazové body odkud zkopírovat. A pokud byste chtěli záplatovat jen kousek, tak se okraje záplatované oblasti rozmáznou a slejou s původní oblastí a je to nehezké – viz obrázek.

Takže jak na to? „Přeruště“ danou oblast tím, že klonovacím razítkem naklonujete jakési rozdělovníky tak, aby vám vzniklo několik menších oblastí, které už jsou dostatečně malé pro záplatování a které můžete obkroužit kolem dokola a tudíž se výsledek záplaty nesleje s původní oblastí – špatně se to vysvětluje, ale z obrázku to bude, věřím, jasné.

montaz

Odmaskování namísto zamaskování

Toto je velmi drobný tip. Nicméně je tak drobný a snadný, že možná člověka ani nenapadne. Všichni tu a tam maskujeme. Zamaskováváme, čeho se chceme zbavit. Pokud se ale chceme zbavit velké části obrazu a nechat pouze kousek, není třeba vymalovávat štětcem vše kromě daného kousku. Naopak, stačí zamaskovat úplně vše tím, že klikneme na čerstvou masku a použijeme zkratku [ CTRL + I ], která prohodí barvy (tzn. z bílé masky na černou = vše skryje) a poté vzít bílý štětec a odmaskovat pouze tu část, kterou chceme.

PS. V budoucnu si ukážeme i tip na to, jak čistě zamaskovat tenké linie, jako jsou třeba lana na následujícím obrázku.

odmaskovani

montaz

Maskování špičatých rohů

Pokud maskujete něco špičatého zvenčí, tak asi není co řešit. Ale dříve či později narazíte na špičaté rohy někde „uvnitř“. V takovém případě možná někteří z vás zmenší štětec na minimum a daný roh zamaskuje. Jde to ale daleko pohodlněji se zachováním větší velikosti štětce. Navíc se v tomto případě dosáhne daleko ostřejšího a čistějšího zamaskování.

Jak tedy lépe maskovat rohy? Zkrátka a jednoduše černým maskovacím štětcem „přetáhněte“ první hranu o trochu dál, než se roh nachází (tedy zamaskujete to, co by mělo zůstat) a posléze použijte bílý štětec na dokreslení druhé hrany.

Hůře se to vysvětluje slovy, ale z následující animace bude jistě vše jasné. Jakmile tento způsob maskování jednou dostanete do ruky, věřte, že se vám bude maskovat a žít daleko lépe. 🙂

maskovani-rohu

montaz

Maskování tenkých linek

Budu vycházet z obrázku parasailisty použitého před pár týdny. Jak objekt zamaskovat tak, aby byla zachována všechna tenká lanka? Pokud bychom volili klasickou „odmazávací“ metodu maskování a maskovali bychom i části mezi lankami, asi by nám z toho hráblo a výsledek by nebyl úplně ideální. Tak na to půjdeme z druhého konce:

  1. Vytvoříme novou vrstvu.
  2. Zvolíme velmi tenký štětec.
  3. Lanka obkreslíme tak, že klikneme štětcem na začátek konkrétního lanka, podržíme [ SHIFT ] a poté klikneme na konec Tím se vytvoří dokonale rovná linie s konstantní tlouštkou (čehož bychom při odmazávání ze stran nedosáhli).
  4. V základní fotografii kompletně zamaskujeme oblast lanek a prostoru mezi nimi.
  5. Vytvoříme výběr [ CTRL ] + klik na miniaturu vrstvy čar.
  6. Přepneme zpět do masky a výběr vyplníme bílou barvou – tím lanka opět odkryjeme.

Pokud se stane, že by byly linie příliš tlusté, vraťte se o jeden krok zpět a po výběru čar přes [ CTRL ] + klik tento výběr zužte přes Výběr > Změnit > Zúžit. Poté zopakujte bod 6 a je hotovo.

tenke-linky-maska

montaz

Organické maskování

Pokud maskujeme něco přírodního – například stromy – je dobré se naučit se maskovat trochu organicky, jelikož běžné štětce v základním nastavení se k maskování přírody nehodí (působilo by to uměle, vytváří až moc „rovné“ tahy).

  1. Pomocí zkratky F5 zobrazíme panel štětců.
  2. Vybereme nějaký rozmanitý štětec – například křídový a poté přepneme do nabídky Dynamika tvaru.
  3. Nejdůležitější je nastavení Kolísání úhlu, nastavme jej na 100%. Jde nám totiž především o nerovné a přerušované tahy. Pod kolísáním úhlu si můžeme představit kreslení na papír, při kterém neustále natáčíme danou kreslící potřebou.
  4. Zbylé nastavení není ani tak důležité, ale je dobré posílit i Kolísání velikosti, například na 20-30%.
  5. Poté přepneme do nabídky Rozptyl a zde zaškrtneme možnost Obě osy a rozptyl zvolíme přibližně v rozmezí 80-100%.

A nyní máme svůj první organický štětec a maskování přírody bude daleko přirozenější a rozmanitější.

OrganickeMaskovani

montaz

Mraková maska mrakové vrstvy

Co se pod tímto jazykolamem skrývá? Již dříve jsme si ukázali, že je možné v masce používat různé efekty anebo upravovat kontrast pomocí křivek. Na tuto fintu jsem narazil nedávno a občas se hodí. Jedná se o mrakovité maskování, které využijete například při tvorbě mlhy, ale jistě i v mnoha jiných případech. Postup ukážu na tvorbě mlhy.

Princip je jednoduchý – dané vrstvě (třeba právě té mrakovité) vytvoříte masku. Tu označíte a stejným způsobem, jako vykreslujete mraky do vrstvy, vykreslíte mraky přes Filtr > Vykreslení > Oblaka. Tím se vám vytvoří organická mrakovitá maska. Posléze ji můžete upravovat pomocí křivek, tedy pokud táhnete střední bod doleva nahoru, budete více ploch odkrývat a pokud potáhnete doprava dolů, budete více ploch skrývat.

MaskaMraku

montaz

Rychlá expozice

Dnes si ukážeme rychlý způsob, jak zesvětlit expozici určitých částí scény bez nástroje Expozice. Výsledek sice nebude žádná sláva, ale třeba se vám tento postup někdy hodí.

Je to prosté – stačí duplikovat základní fotografii, nastavit styl krytí na Závoj a zamaskovat místa, která zesvětlit nechcete. Poté si případně můžete hrát s procentuálním krytím této vrstvy, ale jinak je to vše. Jak říkám, není to žádný profesionální efekt, je to spíše taková drobnost, jak nedestruktivně a rychle zesvětlit části scény.

RychlaExpozice

montaz

Odstranění barevného okraje

Pokud vyřezáváte jakýkoli objekt, pravděpodobně má po okrajích nějaký odstín dle toho, v jakém prostředí se nacházel. Pro ukázku si uvedeme například strom, který je sice co do tvaru dobře vyříznutý, ale okolo listů zůstala atmosferická aura.

Jak se takové aury zbavit? Stačí:

  1. Vzít do ruky nástroj Kapátko [ i ].
  2. Vybrat libovolnou zelenou barvu z koruny stromů (u jiného objektu vyberete nějakou „průměrnou“ barvu, která je na něm dominantní).
  3. Nastavit styl vrstvy: Vnitřní záře, kde režim nastavíte na Barva a barvě nastavíte vybraný zelený odstín.
  4. Poté si můžete hrát s velikostí a rozsahem záře dle toho, jak veliká fotografie je.

Nu a to je vše. Díky tomuto postupu sladíte barevnost okrajů s barevností objektu a zbavíte se atmosferické aury.

OdstraneniBarevnehoOkraje

montaz

Atmosferická aura

Posledně jsme auru odstraňovali, dnes si ji přidáme. Obecně by totiž objekty podobnou auru mít měly. A proč jsme ji vlastně minule odstranili? To proto, protože na každé fotce je aura trochu jiná – téměř vždy modrá, ale pokaždé má nádech i jiného odstínu. A pokud stavíte kompozici z desítek objektů a každý bude mít trochu jinak barevné okraje, šikovné oko si toho všimne. Ideální je tedy auru vyčistit a poté přidat vlastní.

A do jakého odstínu se aura zabarvuje? Do odstínu nebe / atmosféry. Postup je následující:

  1. Vzít do ruky nástroj Kapátko [ i ].
  2. Vybrat barvu nebe.
  3. Nastavit styl vrstvy: Vnitřní záře, kde režim nastavíte na Zesvětlit a barvě nastavíte vybraný odstín nebe.
  4. Vnitřní záři snížíte krytí na +- 50% dle doho, jak moc viditelnou auru budete chtít.
  5. Velikost vnitřní záře by měla být pár pixelů. U menších fotografií tak 3px, u větščích 5px a u hodně velkých 10px.

AuraStrom-Pridani

A proč je ta aura vlastně tak důležitá? Porovnejte původní, čistě vyřezanou verzi (s vyčištěnou aurou) a verzi s aurou podle daného prostředí. V prvním případě ze scény strom tak nějak vystupuje, jakoby do ní nepatřil. V druhém případě však do scény skvěle zapadá. Podobné detaily hrají velkou roli v uvěřitelnosti scény.

Aura-bez-s

montaz

Prolnutí do scény

Na tento geniální tip jsem narazil v jednom zahraničním magazínu. Jeho genialita tkví v tom, že je daleko efektivnější, než jakékoli jiné metody a zároveň je tak snadný a rychlý, že by člověka ani nenapadl.

Pokud někdy sestavujete montáž (ideálně krajiny) a chcete některým objektům dodat nádech okolní atmosféry (ideálně nebe), aby do scény lépe zapadly, tak jste to do této chvíle možná řešili podobně jako já, například tak, že jste vzali kapátkem barvu pozadí a touto barvou jste daný objekt překryli se sníženým krytím. Sice nic extra složitého, ale proč to dělat složitě, když to jde jednoduše. Takže.. jdeme na to:

  1. Snižte krytí daného objektu / skupiny na 90%.

Cože? To je vše? Ano. 🙂 Tím, že snížíte krytí na 90%, tak propustíte 10% pozadí. Nejlepších výsledků se dosahuje, pokud je pozadí pokud možno jemná textura či žádná textura (např. nebe). Pokud je za objektem jiný objekt, je to už horší, ale jelikož se sníží krytí jen o těch 10%, tak se textura druhého neprojeví a první objekt pouze ztratí na kontrastu a nasaje nádech podkladu, o což nám jde. Pokud je na pozadí zmíněné nebe, můžete snižovat krytí, jak se vám zachce. Čím nižší krytí bude, tím více atmosféry objekt nasaje – s nižším krytím se bude zdát, že je objekt dále od pozorovatele.

KrytiScena

montaz

Rozostřování světel a stínů

Používáte při retuši velmi oblíbenou metodu, kdy ve vrstvě vyplněné 50% šedou s nastaveným krytím na Měkké světlo (anebo Překrýt) za pomocí nástrojů Zesvětlit a Ztmavit doupravujete světla a stíny? Používáte-li u obou nástrojů hladký štětec, bude vše asi v pořádku. Používáte-li ale štětce s ostřejšími hranami, nezapomeňte ve finále vrstvu trochu rozostřit, aby nebyl mezi stíny a světly takový kontrast, jelikož to pak vytváří nepřirozené hrany (leda by to bylo vaším cílem).

Blug-Dodge-Burn

montaz

Mapování stínů

Pokud jste četli můj e-book o Matte paintingu, možná si vzpomínáte na úkon, který jsem provedl těsně před koncem. Jednalo se o zabarvení stínů do inverzních barev.

Rád bych tuto vychytávku zmínil i zde v sedmeru pro ty, ktečí knihu nečetli. Zejména proto, protože jsem ji u nikoho jiného neviděl a i po dvou letech mám z tohoto mého objevu radost. 🙂

Teoretická vsuvka: obecně veškeré stíny bývají, když si prohlédnete fotky, mírně zabarveny do inverzních barev oproti světlu. Je-li například scéna zalita modrým světlem, stíny jsou mírně naoranžovělé. Je-li naopak scéna zalita oranžovým světlem, stíny bývají namodralé. A tak dále. Budete-li ve scénách využívat ke stínování pouze černou a bílou, respektive odstíny šedé, tak se budou zdát stíny tak nějak.. nudné, mdlé. Naopak jejich zabarvení do inverzních barev scéně dodá život.

  1. Svou scénu si slučte do nové vrstvy přes zkratku [ CTRL + SHIFT + ALT + E ].
  2. Barvy intevrtujte pomocí [ CTRL + I ].
  3. Vezměte nástroj kapátko, najděte dva sympatické odstíny, které jsou v obraze nejvíce zastoupeny – v našem příkladě tmavě modrá a tmavě fialová. Tyto barvy nastavte na barvu popředí a pozadí.
  4. Sloučenou vrstvu skryjte místo ní vytvořte vrstvu přizpůsobení: Mapovat na přechod. Do přechodu nastavte právě vybrané barvy. V náhledu uvidíte, jak bude vypadat výsledek. Pokud se barvy mapují opačně (tedy ne tmavá na tmavé a světlá na světlé), zaškrtněte nastavení [] Obrátit (viz obrázek).
  5. Zamaskujte vrstvu tak, aby barvy zůstaly pouze tam, kde se vyskytují stíny.
  6. Hrajte si s režimy krytí a s procentuálním krytím. V mém případě jsem ponechal styl krytí na Normální a procentuálnost krytí snížil na 10 %.

Na první pohled nemusí být změna až tak patrná, nicméně je to jeden z těch detailů, který scéně napomůže se přiblížit realitě. Pokud stíny zabarvené nejsou, je to zkrátka tak nějak cítit, že to není úplně ono.

InverzniStiny
montaz

Mapa sytosti

Tento geniální tip sdílel Jesús Ramirez v tomto videu. A já se o něj s vámi musím podělit, protože to je naprostá pecka pro ty, kteří tvoří montáže a snaží se držet rozumnou vyváženost saturace napříč scénou. Ani jsem popravdě nevěděl, že je něco takového možné a tak jsem vždy sytost vyvažoval tak nějak od oka. Od teď už to ale mohu dělat přesněji.

  1. Nad vybranou scénou vytvořtve Vrstvu přizpůsobení > Selektivní barva.
  2. V nastavení zaškrtnětě [] Absolutní a postupně proklikejte všechny barvy (červené, žluté, zelené, azurové, modré, purpurové) a těm nastavte hodnotu Černá: -100. Poté u bilé, neutrální a černé nastavte hodnotu Černá: +100.
  3. Nyní doporučuji si přednastavení uložit, abyste to nemuseli nastavovat stále dokola. Klikněte v pravém horním rohu (v nastavení selektivní barvy) na šipečku s vodorovnýma čárama a vyberte Uložit přednastavení selektivní barvy, pojmenujte si ji nějak a uložte. Od té chvíle se vám zobrazí v nabídce Přednastavení (viz obrázek).

Nu a to je celé. Tímto získáte černobílý obraz, kde tmavá barva znamená nízkou sytost a světlá barva vysokou sytost. Nyní můžete odhalit chyby – místa, kde jsou objekty příliš tmavé anebo příliš světlé oproti okolí a snažit se tato místa opravit tím, že jim sytost přidáte či odeberete.

mapasytosti-tutorial

Výřez nízkokontrastních objektů

Možná tu a tam vyřezáváte objekty, které mají málo kontrastní hrany (například velmi světlé objekty nad bílým pozadím) a kouzelná hůlka nezvládne vytvořit výběr kolem skutečného obrysu a místo toho výběr „přeteče“ a vyřízne části objektu, které vybrat nechcete. Nemusíte si hned říct „achjo, tak já to teda vyřežu ručně“, ale stačí následující fígl:

1) Nad základní vrstvou vytvořte vrstvu přizpůsobení: Křivky.

2) Chytněte střed hlavní křivky a táhněte doprava dolů, dokud nebudete s kontrastem obrazu spokojeni.

3) Ponechte stále označenou vrstvu křivek a znovu použijte kouzelnou hůlku. Nyní už by měl být výběr v pořádku.

4) Přepněte se do základní vrstvy, zamaskujte ji podle výběru a vrstvu křivek skryjte.

Případně můžete mít označenou i spodní vrstvu, jen je potřeba v nastavení kouzelné hůlky zaškrtnout [] Vzorkovat všechny vrstvy. Ale jelikož po vytvoření (a nastavení) máte vrstvu křivek označenou, je o vteřinu rychlejší rovnou použít hůlku bez přenastavování (leda byste měli automaticky nastavené vzorkování všech vrstev), kliknutím vybrat pozadí a poté přepnout do základní vrstvy. Je ale na vás, kterou cestou půjdete.

PS. Jen pro ujasnění, v tomto ukázkovém případě by bohatě stačilo snížit toleranci kouzelné hůlky a výběr by proběhl v pořádku. U některých propracovanějších objektů by ale nižší tolerance způsobila vysokou zubatost – především v místech, pro jejichž výběr bohatě stačila ta velká tolerance. Pro newslettery vyřezávám produkty s nízkokontrastními hranami pravidelně a mám odzkoušeno, že nejlepších výsledků se dosáhne tímto postupem.

— Všechny bonusy —

bonus

‘Re-adjustment’

Jinými slovy ‘znovu-použití-přizpůsobení’ (nikoli však filtru).

ALT + zkratka pro přizpůsobení (například. ALT + CTRL + U)

Co se stane? Pokud například před nástroj Křivky (CTRL  + M) provedete korekci barev / kontrastu (například ‘S křivku’) a tutéž úpravu byste rádi aplikovali na vrstvu jinou (nebo třeba v jiném dokumentu), nemusíte si nikam zapisovat vstupní hodnoty na papír, abyste je následně přepsali znovu při dalším použití daného filtru. Zkrátka jen podržíte ALT a v nástroji vám ihned vyskočí poslední známé nastavení.
Druhou možností je držení klávesy ALT a následné naleznutí přizpůsobení přes nabídku.

bonus

Dnešní bonus-tip se bude věnovat pohybu po plátně. Orientace v dokumentu je to nejdůležitější, takže je třeba tyto věci znát, pokud o nich ještě nevíte.

To, že kolečkem při pohybu nahoru a dolů scrollujeme po plátně asi ví každý. Jak ale scrollovat do stran? Stačí držet [ CTRL ]. Pokud chcete scrollovat rychleji, tak podržte klávesu [ SHIFT ]. Tyto zkratky fungují jak ve Photoshopu, tak v Illustratoru. Rozdíl je pouze ten, že (alespoň ve verzi CS6, nevím, jak u starších) ve Photoshopu se s SHIFTem posuneme přesně o jednu ‚obrazovku‘, zatímco v Illustratoru je nastaven koeficient 20x vzdálenost klasického ‚posunu kolečka‘.

bonus

Instalace štětců, vzorků apod.

Potřebujete do programu „nainstalovat“ štětec, vzorek, či cokoli jiného? Stačí na soubor v dokumentech dvojkliknout a je to. Máte-li zapnutý program, nic vám to neoznámí, ale v nabídce štětců se vám ihned zobrazí i nově nainstalované štětce. Nemáte-li zrovna zapnutý Photoshop, po dvojkliku na soubor se program automaticky otevře.

StetceInstal

bonus

Přenos vzorku z Illustratoru do Photoshopu

Nevím, zda to je nejsnažší metoda, nicméně tento způsob přenosu vzorku / textury z Illustratoru do Photoshopu využívám já. Tento tip využijí tedy pouze ti, co mají jak Illustrator, tak Photoshop a snaží se občas přesnášet vzorek z AI do PS. Budu předpokládat, že víte, jak se vzorek v AI vytváří a jak se používá.

  1. Vytvořte obdélník (či jiný tvar) a pokryjte jej daným vzorkem.
  2. Přejděte do Objekt > Rozdělit a odsouhlaste cokoli, co na vás vyskočí.
  3. Poté v Cestáři klikněte na Rozdělit. Tím se vám vzorek rozdělí na jednotlivé tvary.
  4. Všimněte si opakujících se obdélníků. Tyto obdélníky ohraničují opakující se segmenty. Jinými slovy – jakýkoli z těchto obdélníků je základem pro náš vzorek. Jeden segment si vyberte a pomocí nástroje Přímý výběr [ A ] vyberte a odstraňte všechny okolní tvary, dokud nezbyde samotný zvolený segment.
  5. Tvary (vzorek) nyní můžete přebarvit na jakýkoli jiný odstín, ale není to potřeba, to už zvládnete případně přebarvit ve Photoshopu.
  6. Segment vyberte a použijte CTRL + C.
  7. Otevřete Photoshop a přes CTRL + N založte nový dokument. Při zakládání, pokud máte ve schránce cokoli zkopírovaného, se velikosti plátna nastaví přesně taková, jakou má velikost kopírovaný objekt – v tomto případě náš vzorek.
  8. Přes CTRL + Vvložte vzorek jako Inteligentní objekt.
  9. Postupně si přibližte jednotlivé hrany dokumentu, protože se pravidelně stává (kvůli nepřenostem převodu měřítka z vektorů do pixelů), že okolo hran bývá 1 pixel prázdný a vzorek není na kraje nalepen. Použijte nástroj Ořez [ C ] a ořezte plátno tak, aby vzorek na kraje nalepen byl.
  10. Vzorek či pozadí nyní můžete přebarvit a přes Úpravy > Definovat vzorek si svůj vzorek uložit a kdykoli jej použít skrze Styl vrstvy > Překrytí vzorkem.

Vzorek-z-AI

bonus

Dvojklikové otevření

Víte o tom, že když zapnete program a ještě nemáte nic otevřeného a dvojkliknete kamkoli dovnitř plochy programu (tedy tam, co obvykle bývá plátno), tak se otevře možnost Otevřít?

Otevrit

bonus

Přitahování

Pokud často objekty zarovnáváte či nalepujete na vodítka a zároveň nemáte ve Photoshopu nastavené přitahování a automatická vodítka, co nejdříve to napravte:

  • Zobrazení > Přitahovat na > Vodítka (či další možnosti)
  • Zobrazení > Zobrazovat > Automatická vodítka

Nyní, když budete nějaký objekt posouvat poblíž vodítek, automaticky se na ně nalepí (vůle bývá pár pixelů). Zároveň, budete-li posouvat s objekty vůči sobě, automaticky se zobrazí vodítka v tu chvíli, když například jedna hrana prvního objektu je ve stejné úrovni jako jiná hrana druhého objektu (viz obrázek, první ukázka), anebo když se objekt nachází ve středové ose druhého objektu (viz obrázek, druhá ukázka).

PritahovatNa

bonus

Uložení přednastavení

Ukládání přednastavení jsme si již ukázali v jednom speciále, ale připomenu ho i v samostatném sedmeru. Kdykoli pracujete s vrstvami přizpůsobení (křivky, histogram, odstín a sytost…), je možné nastavení uložit. Pokud například často využíváte S-křivku, je možné kliknou na malinkou šipečku v pravém horním rohu v  okénku vrstvy přizpůsobení a vybrat Uložit přednastavení. Poté jej můžete kdykoli zavolat podobným způsobem přes Načíst přednastavení.

UlozeniPrednastaveni

bonus

Pravítko a natočení

Víte o tom, že když použijete pravítko pro nakreslení čáry (kreslí se klasicky přes dva kliky: první klik nastaví počáteční bod, druhý klik koncový bod) a vzápětí použijete Obraz > Otočení obrazu > O jiný úhel, tak zde bude automaticky nastaven úhel, který je nakreslen v pravítku?

Jinými slovy, pokud máte křivou fotku a pomocí pravítka nakreslite čáru tam, kde si myslíte, že by měla být fotka rovná a poté použijete natočení o jiný úhel, fotka se vám narovná.

PravitkoNatoceni

bonus

Kompozice vrstev

Přemýšlel jsem, zda dát tento tip k nástrojům anebo do bonusů. Jelikož to vnímám spíše jako vychytávku pro práci, nežli vyloženě nástroj, přidávám to do této kategorie.

Víte o tom, že si můžete ukládat kompozice vrstev? Například máte uvnitř jednoho souboru navrhnutých více variant a u každé jsou zobrazeny jiné prvky. A mezi těmito variantami se rozhodujete a neustále skrýváte / odkrýváte potřebné vrstvy. V lepším případě si vytvoříte skupinu A a skupinu B, jednu skupinu vždy skryjete a zobrazíte si druhou, tu skryjete a zobrazíte si zpět první. Něco podobného asi tu a tam praktikujeme všichni, že? 🙂

Problém mezi takovýmto překlikáváním je ten, že ikdyž jste rychlíci a zvládnete první skupinu skrýt a druhou zobrazit v rámci ani ne vteřiny, stále je tam ten moment „probliknutí“ – moment, který stojí mezi viděním první a druhé skupiny. Tento moment, ač trvá zlomek vteřiny, je velmi nepříjemný a srovnávání daných verzí není tak pohodlné (zvláště pokud se liší třeba jen v maličkostech). Nebylo by pohodlnější jedním klikem přepnout z varianty A do varianty B? Tedy bez momentu „probliknutí“? Určitě bylo a popíšeme si, jak na to:

  1. Přes Okna > Kompozice vrstev si zobrazte panel Kompozice vrstev.
  2. Zobrazte si na plátně první kompozici, vše ostatní skryjte. Poté v panelu Kompozice vrstev klikněte na ikonku, která vypadá stejně, jako ikonka pro tvorbu nové vrstvy. Tímto vytvoříte novou kompozici vrstev.
  3. Poté skryjte a zobrazte ty vrstvy, které tvoří tu pomyslnou variantu B, se kterou chcete původní variantu srovnat. Jakmile tak učiníte, klikněte znovu na ikonku pro tvorbu nové Kompozice. Podobným způsobem si můžete vytvořit kompozic klidně tucet.
  4. A teď to přijde. Když kliknete na malou ikonku nalevo od názvu dané kompozice v panelu Kompozice vrstev, tak se vám ihned vybraná zobrazí. Nyní tedy můžete pouze překlikávat mezi jednotlivými kompozicemi bez „probliknutí“. 🙂

Jinak jak vidíte v nastavení, lze u ukládání vzít ohled i na polohu a vzhled (styl vrstvy). Nevím ale, zda jsem jen něco dělal špatně, nicméně mi tyto možnosti někdy fungují a někdy ne, takže kompozice využívám čistě z hlediska polohy.

KompoziceVrstev

bonus

Ukládání kopií

Rádi byste si někdy pohodlně zálohovali aktuální stav dokumentu pod jiným názvem? (Bez toho, aniž byste museli soubor X uložit jako Y a následně znovu jako X, abyste zachovali původní název – jinak se vždy při uložení změní název pracovního dokumentu na ten naposledy uložený.) Uložte si jej jako kopii.

UlozitJakoKopii

bonus

Posun vodítek po skocích

Toto mi za boha nešlo odfotit, nevím proč. Jednoduše, oč jde – pokud tvoříte vodítka klasickým táhnutím, je obvykle těžké (někdy až nemožné) „nalepit“ vodítko na konkrétní hodnotu – třeba nějakou hezkou zaokrouhlenou, řekněme 180 px. To proto, protože se vodítka standardně nijak nezachytávají na konkrétních hodnotách.

Když ale podržíte klávesu [SHIFT], bude vodítko „skákat“ po určitých inkrementech. Co jsem vysledoval, tak se odvádí od toho, jak moc je dokument přiblížen – takže je-li přiblížen hodně, uchytávají se vodítka po násobcích 5 px. Je-li trochu oddálen, skáče to po 10 px apod. Obdobným způsobem to funguje i u milimetrů, palců a tak dále.

Shift-a-voditka

bonus

Skokové snižování krytí a výplně

Něco podobného, jako minulý tip. Umístěte kurzor do hodnoty krytí či výplně, podržte [SHIFT] a klikejte na šipku nahoru či dolů – hodnoty budou skákat po 10 %. Bez shiftu se posouvají standardně po 1 %.

Daleko rychlejší je ale psaní číslic, jak jsem již (doufám) zmínil v některém ze starších sedmer. Tedy zmáčknete-li na numerické klávesnici 5, nastaví se vrstvě krytí 50%. Zmáčknete-li sekvenci třeba 35, nastaví se krytí 35% apod.

SipkaKryti

bonus

Výběr kanálu či cesty přes ikonu

Pokud jste v panelu kanálů anebo tvarů, je možné aktivní kanál či tvar vybrat za pomocí čárkované kruhové ikonky ve spodní části panelu.

Je to prakticky totéž, jako když podržíte CTRL a na danou vrstvu / tvar v panelu vrstev kliknete. Osobně jsem zvyklý na tento CTRLčkový způsob, ale třeba někomu přijde pohodlnější klikat na ikonu.

ProvedeVyberKanaluNeboCesty

bonus

Všechny filtry

V novějších verzích Photoshopu se v menu Filtr nezobrazuje tolik možností, jako ve starých verzích. Návrat všech filtrů jde nastavit v Úpravy > Předvolby > Zásuvné moduly a zde zaškrtnout [] Zobrazit všechny skupiny a názvy galerie filtrů.

VsechnyFiltry

bonus

Zvětšování oken přiblížením

Před pár týdny jsem v sedmeru zkratek zmínil zkratku na zoomování odlepených dokumentů, které spolu s přiblížením obrazu zvětší či zmenší i samotné okno, abyste jej nemuseli stále přizpůsobovat.

Lze však přímo v programu nastavit, aby se okna automaticky zvětšovala spolu se zoomováním, takže není potřeba žádnou zkratku znát. Stačí vejít přes [CTRL + K] do Přednastavení a v sekci Všeobecné zaškrtnout [] Zvětšení změní velikost okna.

ZvetsovaniOken

A takto to pak vypadá v praxi (přiblížení pomocí CTRL + plus):

ZvetsovaniOkenAnimace

bonus

Velikost tisku

V programu lze zvolit Zobrazení > Velikost tisku. Přepnutí do tohoto zobrazení učiní to, co byste asi očekávali – zobrazí dokument v takové velikosti, jakou bude reálně mít.

Je však možné, že – stejně jako třeba u mě – budete mít v programu nastavené jiné DPI, nežli má váš monitor a že dejme tomu papír A4 zkrátka nebude velký jako A4, ale větší či menší. Úpravy > Předvolby > Jednotky a pravítka a zde stačí pozměnit hodnotu u Rozlišení pro obrazovku. Primárně je tam 72, ale váš monitor může mít třeba 96 dpi. Zkuste tedy toto číslo přepsat a uvidíte, zda už Velikost tisku opravdu zobrazí velikost takovou, jakou má. Pokud ne, zkoušejte hodnotu ladit a věřím, že k té správné časem dospějete.

Za tuto radu díky Jardovi.

VelikostTisku

bonus

Sloučené otevření

Než začnete tuto fintu zkoušet, musím vás varovat, je potřeba si dávat obrovský pozor, abyste omylem NEZMÁČKLI [CTRL + S], jinak se originální vrstvy v původním souboru sloučí a už je zpět nezískáte. Takže bacha. Buďto si soubory někam průběžně zálohujte (což by měl dělat každý) pro případ, že byste se překlepli a chtěli originál vzkřísit, anebo buďte opravdu maximálně opatrní. Prakticky všechny tipy do této chvíle šly nějak zvrátit, ale tento nejde.

Nyní již k tipu. Potřebujete někdy třeba narychlo vytvořit náhled z obsahu dokumentu? Zkrátka jen otevřít a přeuložit do JPG? Pokud nemáte vyloženě nadupaný stroj a pracujete tu a tam s obrovskými soubory, tak jistě víte, jaká je otrava třeba minutu (či více) otevírat jeden gigantický PSD soubor, jen abyste mohli vyexportovat náhled.

Tento tip vám ušetří čas a nervy:

  1. Soubor > Otevřít (anebo CTRL + O).
  2. Najděte požadovaný soubor, vyberte jej a při klikání na [Otevřít] držte SHIFT + ALT.
  3. Vyskočí vám tabulka „Chcete místo toho načíst sloučená data?“ a kliknete na [ OK ].
  4. Po odkliknutí se vám otevře dané PSD se sloučenými vrstvami. Otevření proběhne okamžitě.
  5. Nyní už můžete obsah dokumentu vyexportovat, zkopírovat do jiného dokumentu, anebo cokoli budete potřebovat. Ale znovu zdůrazňuji – neukládat pomocí CTRL + S!

Jak poznamenal Jarda v komentářích (a jak jsem sám trochu tušil), Photoshop obraz vytáhne z náhledu, který se s každým souborem ukládá (není-li nastaveno jinak). Pokud by byl náhled narušen anebo k souboru uložen nebyl, tato metoda funkční nebude.

OtevreniSloucene

bonus

Historie viditelnosti

Řekněme, že zkoušíte různé kombinace efektů, kompozic, či čehokoli tím stylem, že vždy nějakou vrstvu či efekt skryjete a jinou zviditelníte. Asi vás v této chvíli naštve to, že pokud dáte CTRL (+ SHIFT) + Z, tedy krok zpět, tak vás Photoshop vrátí k nějaké konkrétní úpravě (třeba přidání masky vrstvě) a vůbec ho nezajímá, že jste po této úpravě skryli anebo zviditelnili nějakou vrstvu a že musíte přemýšlet nad tím – kruci, kde je ta vrstva, kterou mám zviditelnit / zneviditelnit? Pokud jste se v této situaci někdy nacházeli, asi víte, jak byla frustrující.

Existuje na ni ale jednoduchý lék:

  1. Otevřete panel historie (Okna > Historie).
  2. Klikněte na ikonku nastavení v růžku panelu a vyberte Volby historie.
  3. Zaškrtněte [] Nastavit změny viditelnosti vrstvy jako odvolatelné.

Nyní se bude do historie ukládat i změna viditelnosti. Asi bude potřeba tu a tam tuto možnost přepnout, jelikož ne v každé situaci je toto nastavení ideální a někdy může velmi zdržovat, ale pokud budete s viditelností experimentovat, tuto možnost určitě zaškrtněte, ušetříte spoustu času a nervů. 🙂

Bonus-HistorieViditelnost

bonus

Barevnost nabídek

Za tento tip děkuji Jardovi. Víte o tom, že jde nabídkám nastavit určitá barva, abyste je pak snadněji v rychlosti nalezli?

  1. Úpravy > Klávesové zkratky (anebo ALT + SHIFT + CTRL + K).
  2. Přepněte se na panel Nabídky.
  3. Nyní si můžete rozkliknout jakékoli nabídky a ve sloupci Barva jim přiřadit barvu.

Barvy

bonus

Velikost v pixelech i centimetrech

Popravdě nevím, zda tuto vychytávku sám někdy využiju, ale třeba se někomu z vás hodí. Víte o tom, že při zakládání nového souboru můžete nakombinovat velikost v pixelech i centimetrech (anebo jiných mírách)? Například víte, že chcete mít výšku 38 centimetrů a šířku 1920 pixelů a nechce se vám pixely přes DPI přepočítávat na milimetry a naopak?

Pokud byste se do této kuriózní situace dostali, tak při zakládání souboru jednoduše s držením kláves [ SHIFT + ALT ] klikněte na míru třeba u šířky a program vám dovolí „odpojit se“ od míry u výšky.

PixelyCentimetry

bonus

Předvolby odkládacího disku

Může se stát, že zaplníte k prasknutí disk, jenž je nastaven jako hlavní odkládací disk programu. A může se stát, že máte malou operační paměť a program se ani nenačte, protože si potřebuje „odložit data“ na odkládací disk už při zapnutí. Jenže nastavit, na který disk se mají data odkládat, můžete až po zapnutí programu. Anebo.. to jde i jinak?

Ano, jde to už před samotným zapnutím programu a to tak, že po kliknutí na spouštěcí ikonu Photoshopu podržíte:

CTRL + ALT

Poté vám vyskočí takovéto nastavení, kde můžete odkládací disky zvolit.

PredvolbyDisku

bonus

Nepoužívané koncovky souborů

Další tip od Jardy. Pokud se při ukládání ztrácíte v tom vysokém množství formátů, je možné některé položky odebrat. Najděte místo, kde máte nainstalovaný Photoshop a hledejte podsložku File Formats.

Hledejte složku File Formats. U mě byla na dvou místech:

  • D:\Data\Adobe\Adobe Photoshop CS6 (64 Bit)\Plug-ins\File Formats
  • D:\Data\Adobe\Adobe Photoshop CS6 (64 Bit)\Required\Plug-Ins\File Formats

V první složce jsem nalezl pouze mnou stažený soubor pro tvorbu .ico (zmíním v následujícím tipu) a až v druhé složce jsem nalezl vše ostatní. Respektive ne vše, některé základní koncovky pravděpodobně odstranit nejde, ale těch 9 bonusových (či kolik jich tam budete mít vy) ano.

Nalezené soubory ve formátu .8bi můžete buďto smazat, anebo (jelikož nevíte, kdy se vám hodí) pouze přejmenovat koncovku, například na .~8bi, čímž je automaticky Photoshop nerozpozná a do programu nenahraje.

Jakmile soubory přejmenujete, restartujte program, zkuste něco uložit a uvidíte, že tam výstupních formátů bude daleko méně a hned bude ukládání o trochu přehlednější.

KoncovkySouboru

bonus

Formát .ico

Potřebujete někdy vytvářet třeba favicony? Anebo jakékoli jiné ikony? Také, jako dříve já, v takovém případě vytvoříte ve Photoshopu průhledný PNG soubor a proženete jej nějakou online službou, která vám z něj udělá formát .ico? Pokud ano, tento tip vás potěší.

Zajděte si na tuto stránku a dole vyberte verzi souboru buďto pro Mac, anebo pro Windows: http://www.telegraphics.com.au/sw/product/ICOFormat Poté archiv rozbalte a daný soubor (například ICOFormat64.8bi) zkopírujte do složky File Formats, kterou jsme si uvedli v předchozím tipu. Restartujte Photoshop a mělo by vám jít ukládání do formátu .ico.

Pokud nepůjde, je potřeba jít do zmíněné druhé složky Adobe Photoshop CS6 (64 Bit)\Plug-ins\ a zde vytvořit podsložku File Formats, do které soubor umístěte. Pak už by to mělo fungovat všem.

Pokud vám stále ukládání do .ico z nějakého důvodu fungovat nebude, nezbývá než využívat online převodníky typu http://converticon.com/ anebo http://convertico.com/ anebo http://www.favicon-generator.org/

bonus

Stalo se vám někdy, že jste měli vytvořené textové pole, chtěli jste je zvětšit, ale po posunutí kurzoru na daná místa pro transformaci se vám ukázal úplně jiný kurzor, než byste chtěli?

Jaké je řešení? Po přesunutí kurzoru na místo:

pockej1vterinuNásledně se kurzor změní na kurzor s malými šipečkami a můžete zahájit transformaci.
bonus

Věděli jste, že kdykoli použijete Print screen, nebo zkrátka zkopírujete cokoli stylem „Kopírovat obrázek“, tak po následném vytvoření nového dokumentu ve Photoshopu (CTRL + N) se automaticky přednastaví velikosti plátna na obraz, který jste zrovna zkopírovali?
bonus

Tento bonusový tip bude ojedinělý. Nebudu totiž radit co dělat, ale co nedělat. Možná jste kdysi slyšeli o tipu, abyste při nadměrném zvětšování fotografií zvětšovali postupně po 10% a nikoli najednou. Tedy pokud byste chtěli fotografii zvětšit na dvojnásobek, tak byste – dle tohoto staršího tipu – neměli obraz transformovat okamžitě o 100%, ale postupně jej 10x zvětšili o 10%.

‘Autorem’ tohoto tipu je známý Scott Kelby a opravdu tento postup na starších verzích Photoshopu fungoval a dosáhlo se nejlepší interpolace, resp. lépe se „dopočítaly“ chybějící pixely, než při okamžité transformaci na dvojnásobnou velikost.

Od verze CS6 ale přišly výrazné změny v dopočítávacích algoritmech a tento postup tedy postrádá smysl. Naopak, výsledek je nesrovnatelně horší a celý obraz je posetý ošklivými maticemi ze špatně dopočítaných pixelů.

Proto tedy tento postup od verze CS6 NEpoužívejte. Pokud chcete dosáhnout co nejkvalitnějšího zvětšení, nastavte u změny velikosti obrazu (ALT + CTRL + I) úplně dole metodu Bikubická hladší.

bonus

Chcete zavřít všechny otevřené dokumenty bez toho, aniž byste museli ukončit program?

Podržte [ SHIFT ] a klikněte na klasickou ‘uzavírací ikonku’ [ X ] u jakéhokoli z otevřených dokumentů.
bonus

Jak vyresetovat konkrétní „jezdec“ u nástrojů, aniž byste anulovali nastavení ostatních jezdců? Odpovědí je dvojklik na název daného jezdce – například v nástroji Odstín a sytost vyresetujete odstín dvojklikem na text H-odstín.

resetslideru

bonus

Jak dodat digitální kresbě zajímavou texturu?

Pokud někdy něco kreslíte digitálně a zdají se vám vykreslené části moc ploché a hladké, vytvořte si nad kresbou novou vrstvu, zvolte nástroj Zostřit se zaškrtnutým [] Vzorkovat všechny vrstvy. Nyní přejíždějte kresbu nástrojem a zostřujte – bude vznikat zajímavá textura. Navíc vždy vypadá trochu jinak v závislosti na tom, jakými štětci kreslíte.

Osobně jsem chtěl replikovat metodu, při které mi kdysi vznikl zajímavý šum, ale nyní mi vznikly působivé tvary připomínající texturu dřeva. Jelikož zostřujeme v samostatné vrstvě, lze ve finále této vrstvě snížit krytí a efekt tak utlumit.

Podobně lze zvýraznit hrany kreseb, kdy na daných místech začnou vznikat rozmanité barevné artefakty, které jsou v jiných případech nežádoucí, ale u kreseb se někdy hodí.

zostreni-painting
bonus

Akční tlačítka

Víte o tom, že v panelu akcí jdou akce z klasického “složkového” vzhledu změnit na tlačítka? Po změnění nemusíte hledat ikonu [Play], ale stačí pouze jednou kliknout na libovolnou akci. Pokud je máte nějak obarvené, tak se v tom zorientujete daleko rychleji, než když rollujete v té složkové hierarchii.

akce-tlacitka

bonus

Nepoužívejte čistou černou ani bílou!

Jesliže něco stínujete, nikdy k tomu nepoužívejte černou barvu. Podobně to platí u světla – nikdy nepoužívejte bílou barvu. Málokdy naleznete v přírodě něco zcela bílého a prakticky vůbec nenaleznete nic zcela černého. Není tu prostor na detailní rozebírání, to si kdyžtak vygooglete, ale je to tak. 🙂

Když se například podíváte na napadaný sníh, nikdy na něm neuvidíte šedé stíny – možná to vaše oko tak vnímá, ale pokud si sníh vyfotíte a fotografii přiblížíte, tak zjistíte, že stíny jsou namodralé. Pokud vyfotíte mraky nebo mlhu, tak také zjistíte, že jsou mírně zabarvené k nějakému odstínu (záleží i na denní době). Absolutní černou neuvidíte ani v noci, místo toho uvidíte namodralou skoro-černou.

Zkrátka nikdy byste při montážích neměli používat černou ani bílou barvu, protože pak výsledek vypadá uměle (zejména u portrétů je to vidět okamžitě), třebaže daný pozorovatel nedokáže ani sám popsat, proč se mu zdá scéna umělá. Nějaké pokročilé techniky uvěřitelného stínování a přesvětlování scény si ukážeme v budoucnu, nyní jen alternativní, jednoduché řešení.

Řešení?

Pokud vrháte stín, vejděte do výběru barvy, najeďte na černou a mírně ji zabarvěte do odstínu v závislosti na osvětlení a prostředí, do kterého stín zakomponováváte. Pokud se například snažíte přidat stín papíru ležící na dřevě, vyberete barvu tmavě hnědou. Pokud naopak vkládáte objekt nad nažloutlý papír, stínu zvolte barvu šedo-žlutou.

Případně můžete duplikovat původní vrstvu a duplikátu nastavit styl krytí na Násobit (Multiply) a zamaskovat.

Pozn. Pokud na následující obrázek (či na svou tvorbu) koukáte na ne zrovna kvalitním displeji, tak je možné, že rozdíl ani neuvidíte. Ale je detail, který rozhoduje o tom, zda je montáž uvěřitelná či nikoli. Odstíny jsem možná až moc přepískl, aby byl rozdíl znatelnější. Obecně ale stačí dobarvení mírné – zkrátka aby barva nebyla černá / bílá.

StinySpatneDobre
bonus

Světlost rozhraní

Pokud máte verzi CS6 či novější a vadí vám tmavé prostředí. Anebo se vám do CS6 či novější verze právě kvůli tmavému prostředí vůbec nechce, tak vězte, že jas uživatelského prostředí lze přizpůsobovat. Nastavit světlost je možné v Úpravy > Předvolby > Uživatelské rozhraní.

svetlost-rozhrani
bonus

Zrcadlení

Jestliže něco tvoříte a chcete mít vyváženou kompozici a korektní perspektivu, tak jednou z nejstarších metod k ověření těchto aspektů je zrcadlení plátna.

Obraz > Otočení obrazu > Převrátit plátno vodorovně

Když nad danou scénou pracujete hodiny, nebo třeba i dny, tak si po čase na danou kompozici a perspektivu „zvyknete“. Pokud ale obraz zrcadlíte, získáte na scénu okamžitě nový a jiný pohled a všimnete si věcí, kterých byste si jinak nevšimli – např. že některé objekty „utíkají“ nebo se naklánějí trochu jinak, než by měly.

zrcadleni-platna
bonus

Přidání barvy do vzorníku

Jak přidat barvu popředí (kterou jste zrovna získali např. nástrojem Kapátko) do svého vzorníku barev? Jednoduše – klikněte na ikonku přehnutého papíru v panelu Vzorník, barvu si nějak nazvěte a odsouhlaste [ OK ].

vzornik-barva
bonus

Kontrola kompozice

V jednom z dřívějších sedmer jsme si ukázali jednu metodu kontroly kompozice a perspektivy, která se již snad stovky let využívá mezi malíři – zrcadlení obrazu (před digitálními technologiemi se k tomu využíval nástroj zvaný zrcadlo).

Existuje však ještě více metod. Kompozici například skvěle zkontrolujete, když si obrázek oddálíte tak, že vidíte pouze miniaturu (opakovaně stiskněte zkratku CTRL a -). Přestanete tedy vnímat detaily (které už stejně nejsou vidět) a zkontrolujete, zda kompozice „hraje“ tak, jak má.

Někdy jsme totiž zcela ponořeni do obřích obrazů, které si povětšinou zobrazujeme ve 100% velikosti, případně ještě více přibližujeme pro tvoření detailů, ale oddalujeme málokdy. Přitom díky oddálení získáme zcela nový pohled na scénu a je možné, že si všimneme věcí, které jsme do té doby neviděli.

kompozice-oddaleni
bonus

Změna jednotek měřítka

Někdo pracuje intuitivně a žádné pravítko nepotřebuje.Ovšem někdy se měřítko / pravítko hodí a osobně si bez něj již nedovedu práci představit. Pokud jste jej nikdy nezkusili, použijte klávesovou zkratku CTRL + R pro jejich zobrazení.

Jesliže střídáte práci pro web a pro tisk, potřebujete přepínat mezi jednotkami obrazových bodů a (obvykle) milimetrů. Není třeba kvůli tomu vstupovat do přednastavení programu a měnit jednotky zde. Stačí pouze pravou myší kliknout kamkoli na vodorovné či svislé pravítko ohraničující okno dokumentu a vybrat jednotky zde.

meritko
bonus

Lepší kerning

Ať už pracujete ve Photoshopu či Illustratoru, v panelu text naleznete v nastavení mezer mezi písmeny (kerning) možnosti Metrické a Optické. Některé fonty jsou „stavěné“ tak, že jsou výsledné mezery vyváženější za použití metrických hodnot – například většina ručně psaných google fontů je vytvořena tak, aby na sebe při nastavení metrickém znaky plynule navazovaly. Ovšem ve většině zbylých případů dosáhnete lepších výsledků, pokud přepnete na Optické.

Osobně využívám nastavení Optické prakticky vždy. Nenabádám vás ale k tomu, abyste jej využívali, jen vás nabádám k tomu, abyste u každého fontu vyzkoušeli přepnout z Metrického na Optické nastavení a posoudili, který výsledek působí lépe.

metricke-opticke

bonus

Kontrola kerningu

V minulém sedmeru jsme si ukázali, jak lépe vyvážit mezery mezi znaky. Samozřejmě je ale možné vybrat pár písmen a pouze jim nastavit jiné vzdálenosti. Nyní si ukážeme fintu, kterou využívají například typografové.

Vytváříte například logotyp anebo jen ladíte nadpisy u tiskovin? Chcete mít vyvážený kerning? Zamžourejte očima. Jinými slovy přivřete oči tak, že se vám obraz rozmaže a vy budete vnímat pouze plochy tvarů a negativní prostor mezi nimi, nikoli znaky jako takové.

Nyní je daleko větší šance, že chyby kerningu naleznete – někde se bude shlukovat moc tvarů (tzn. znaky jsou moc blízko) a jinde si naopak všimnete velkého negativního prostoru (tzn. znaky jsou moc daleko).
bonus

Zmenšování vzorků

Ať už jste si vytvořili vlastní vzorek (texturu), anebo jste nějaký stáhli z internetu, přijde dříve či později chvíle, kdy nebude velikost vzorku vhodná pro použití na dané vrstvě a bude potřeba ji zmenšit (zvětšování neuvádím, jelikož jakékoli zvětšení přináší rozmazání, takže předpokládám, že máte daný vzorek v dostatečné kvalitě).

Budete tedy nuceni zadat nějaké konkrétní procento, anebo posouvat posuvníkem. Ovšem, jak si mnozí jistě všimnou, textury někdy vypadají podivně a rozmazaně, přestože logika říká, že pokud se něco zmenšuje, tak by se přeci nic rozmazávat nemělo. V čem tkví problém? To vážně nevím. 🙂 Vím ale to, jak se problémům vyhnout. Při zmenšování je třeba nastavit některé z těchto procent:

100%, 50%, 25%, 10%, 5%, 2%, 1%

U těchto hodnot bude textura ostrá a neporušená.

textura-procenta

bonus

Galerie filtrů

Pokud chcete zkombinovat více filtrů, není potřeba aplikovat jeden z nich přes Filtr > *vybraný filtr* a pak znovu další totožným způsobem, ale je možné zapnout Galerii filtrů, kde lze tyto filtry vrstvit nad sebe. A co víc, je možné kdykoli některé filtry skrýt, nebo upravit jejich hodnoty. Jakmile jste s kombinací filtrů spokojeni, odsouhlaste [ OK ] a veškeré filtry se na vrstvu aplikují.

Nový filtr v Galerii filtrů vytvoříte tak, že kliknete na ikonu nového filtru vpravo dole (stejným způsobem, jako se vytváří nové vrstvy v panelu vrstev). Jak již název Galerie filtrů napovídá, je zde k nalezení přehlídka všech filtrů s malými náhledy, z nichž okamžitě pochopíte, co daný filtr dělá. To je příjemná změna oproti zkoušení „naslepo“ přes Filtr > *vybraný filtr*. Pokud chce člověk dosáhnout nějakého efektu, jistě nechce zkoušet desítky filtrů a zjišťovat, co který dělá. Přesně pro tyto případy je dokonalou volbou Galerie filtrů.

galerie-filtru
bonus

Ořezové značky

Pokud člověk občas potřebuje připravit leták pro tisk a nemá InDesign a nejedná se ani o jednoduchou vektorovou grafiku, která lze zpracovat v Illustratoru, tak sáhne po tom, v čem umí – tedy po Photoshopu. Jenže tiskárny potřebují vůli na ořez a ořezové značky. Jak na to? Nejsnadnějším způsobem je následující postup.

  1. Vytvoříme si dokument o velikosti A4 (či jiná velikost).
  2. Pokud nemáme zobrazená pravítka, zobrazíme je zkratkou [ CTRL + R ].
  3. Klikneme myší na vodorovné či svislé pravítko a táhneme směrem k okrajům plátna, čímž tato vodítka vytvoříme. Tímto způsobem vytvoříme 2 vodorovná a 2 svislá vodítka (tato vodítka budou v budoucnu sloužit k vytvoření ořezových značek).
  4. Nyní je nutné přidat k dokumentu vůli na ořez. Vůli přidáme přes Obraz > Velikost plátna. Zaškrtneme možnost [] Relativní, v jednotkách vybereme milimetry a přidáme vůli šířce i výšce. Je nutné mít na paměti, že se jedná o celkovou vůli, proto vybranou hodnotu zdvojnásobte (např. 3 mm vůle po každé straně, jako v našem případě).
  5. Nyní vytvoříme novou vrstvu a vezmeme do ruky nástroj pro výběr jednoho řádku (či sloupce).
  6. Přiblížíme si vždy jeden růžek dokumentu a vybereme a vyplníme řádek či sloupec černou barvou (pro tmavé dokumenty bílou barvou). Jelikož ve Photoshopu neexistují žádné polo-pixely a náš výběr vybírá 1px oblast, musíme vytvořit výběr buďto napravo nebo nalevo od vodítka. Ideální je vnímat růžkový čtverec ohraničený ze dvou stran pozadím programu a ze zbylých dvou stran našimi vodítky a linie vytvořit uvnitř tohoto čtverce.
  7. Jakmile máme vytvořené linie, zvolíme nástroj Výběr [ M ] a díky přichytávání k vodítkům snadno vybereme oblast původního dokumentu (oblast uvnitř vodítek).
  8. Přejdeme do Výběr > Změnit > Rozšířit a vhodně rozšíříme (u A4 cca 15px).
  9. Klávesou Delete odmažeme výběr a zůstanou nám krásné ořezové značky.

orezove-znacky
bonus

Krytí vs. výplň

Pro někoho základ, pro někoho stále záhada. Jiste tyto pojmy znáte, vídáte je u každé vrstvy hned vedle nastavení stylu krytí (Normální / Závoj / Překrýt atd.). Jaký je ale mezi nimi rozdíl?

Krytí – jedná se o celkové krytí vrstvy a to i včetně veškerých efektů (např. obrysů, vržených stínů apod.)

Výplň – jedná se pouze o krytí základní vrstvy a veškerým efektům zůstává 100% krytí.

Toť vše, to je ten záhadný rozdíl. 🙂 Povětšinou si hraju hlavně s krytím, ale pokud potřebuji vytvořit například „neviditelný tvar“, kterému chci přidat vržený stín, obrys, či cokoli jiného, tak zkrátka vytvořím tvar, nastavím výplň na 0% a jdu si hrát se stylem vrstvy.

/// Doplněno 23.4.2016 – Jak jsem postupem času zjistil, výplň je daleko zajímavější, než jsem tušil. Magičnost výplně jsem zmínil ve 3. tipu v tomto článku: https://graficketipy.cz/sedmero-vrstev-4/

KrytiVypln

bonus

Rychlejší ukládání při drobných úpravách

Chtěli jste někdy u obrázku něco v rychlosti doupravit (ať už odstín, sytost, křivky, či něco drobného zaretušovat) a věděli jste, že nebudete potřebovat PSD a že to zkrátka chcete mít uložené co nejdříve, bez zbytečného lovení formátů v okně exportu, nebo ručního dopisování koncovky?

Pro tyto případy doporučuji jednoduchou metodu – otevřete daný obrázek, proveďte úpravy / retuš a pokud vám vznikne více vrstev, tak všechny v panelu vrstev vyberte a pomocí zkratky [ CTRL + E ] vše slučte do jedné a následně použijte zkratku [ CTRL + S ], čímž se automaticky aktualizuje původní soubor.

Toť vše. Žádné otravné vyskakovací okno, žádné Uložit jako. Zkrátka jen vše slučte, uložte a program můžete zavřít (např. zkratkou [ CTRL + Q ]. Jakákoli úprava je tedy otázkou pár vteřin. 🙂 Tato metoda je tedy destruktivní (změny už nevrátíte), ale někdy člověk ví, že stejně starou verzi nepotřebuje (např. nějaká drobná nečistota na fotce – k čemu starou verzi? :)).

bonus

Text v akci

Nejsem si jist, kolik lidí tento tip využije, ale mně to velmi urychlilo práci. Pro ty, co to ještě neví, tak můžete do Akcí nahrávat nejen určité kroky typu filtrů a úprav, ale i vložení určitého textu do textového pole.

Jak to funguje?

  1. V panelu vrstev označíte danou textovou vrstvu. (Toto je velmi důležité, nejde nejprve zapnout nahrávání s označenou jinou vrstvou, jelikož pokud byste tak učinili a textovou vrstvu označili poté, bude si Akce pamatovat výběr konkrétní textové vrstvy s konkrétním názvem, která se nemusí vyskytovat v jiném dokumentu a kde by nešla akce využít. Kdežto pokud nejprve vyberete textovou vrstvu, Akce si vše zapamatuje jako práci s aktuální vrstvou, nikoli s vrstvou konkrétního názvu.)
  2. Zapnete nahrávání akce.
  3. Kliknete dvojklikem na ikonku vrstvy (čímž vstoupíte do úprav textového pole).
  4. Nyní něco napíšete a uložíte akci.

TextEditAkce

Nyní, kdykoli označíte jakoukoli textovou vrstvu (už nemusíte dvojklikat a vstupovat do úprav textového pole) a tuto akci spustíte, vyplní se tím textem, který jste do akce nahráli. Akce si pamatuje i nastavení fontu / stylů / velikosti, ale také i barvy.

Pokud tedy často vkládáte například nějaký textový podpis, či něco podobného, nahrajte si to do Akce a pak namísto psaní anebo kopírování textu pouze stistkněte tlačítko akce (zobrazení tlačítek akcí jsem již zmínil v devátém sedmeru).

Já toto například využívám u newsletterů, kdy vytvořím českou verzi a následně je potřeba slovenská verze. V newsletteru jsou cenovky s českými popisky a jedním z nich je například „prohlédnout si produkt“, což je potřeba změnit na „prezrieť si produkt“, anebo u splátek „anebo měsíčně XX Kč“ na „alebo mesačne XX €“. Pokud bych to měl kopírovat přes CTRL+V, ztratil bych u dlouhých newsletterů zbytečně moc času. Nahrál jsem si tedy akce, kdy stačí danou textovou vrstvu označit, kliknout na tlačítko a text se přepíše. 🙂

Jak říkám, nejsem si jist, kolik z vás to využije, ale pokud i vy máte zakázky, ve kterých se něco takového opakuje, vřele doporučuji si nahrát tyto „textoviny“ do akcí.

bonus

Facebookovské reklamy

Toto je velmi specifický tip a pokud netvoříte bannery pro facebook, tak jej asi nevyužijete.

Nicméně ti z vás, kteří podobnou reklamu tvoří, tak pravděpodobně zjistili, že Facebook zavedl „úžasné“ pravidlo, že obrázkovou reklamu na Facebooku nesmí pokrývat více jak z 20% text. Jak se to kontroluje? Facebook rozdělí jakýkoli obrázek na mřížku 5×5 a jestliže text překrývá více, než 5 políček, obrázek je odmítnut.

Jak na to? Snadno (ale než mi to došlo, tak jsem si u toho také trhal vlasy). Již dříve jsme si v některém ze starých Sedmer zmínili, jak zobrazit mřížku 3×3 pro pomoc s kompozicí (pravidlo třetin). Stejným způsobem si můžeme vytvořit a zobrazit mřížku 5×5. Tato mřížka je samozřejmě zobrazitelná okamžitě při jakékoli velikosti plátna, není tedy třeba ji vytvářet u každého banneru znovu – stačí ji jen zobrazit.

  • Úpravy > Předvolby > Vodítka, mřížka a řezy…
  • U mřížky nastavíme Čáry mřížky po 20 procentechDělení 1. Barvu si zvolte libovolně každý sám.
  • Mřížka je nyní uložena jako výchozí a zobrazíme ji přes Zobrazení > Zobrazovat > Mřížku.

Text je tedy nutné vložit do pěti libovolných políček. Nesmí ani o pixel přesahovat do dalších políček, jinak se automaticky započítají jako použitá a obrázek se odmítne. Raději tedy písmo umístěte alespoň s 1-2 px rezervou vůči mřížce.

FB-mrizka
bonus

(Ne)ořezávání při změně velikosti plátna

Měníte někdy velikost plátna (přes Obraz > Velikost plátna) a následně po změně zjistíte, že se vám všechny obrázky ořízly? Jak se tomu vyvarovat?

  • Buďto můžete veškeré obrázky převádět na Inteligentní objekty (přes pravý klik a Převést na inteligentní objekt) a upravovat je v novém okně po dvojkliku na jejich ikonu. Pokud jsou objekty v Inteligentních objektech, ořez plátna na ně nemá vliv.
  • Anebo si před změnou velikosti plátna zobrazit nástroj Ořez (kl. zkratka [ C ]) a v horním menu odškrtnout [] Odstr. ořezané obr. body. Po odškrtnutí můžete zmenšovat či zvětšovat plátno, jak se vám zachce a veškeré obrazy, které přesahují hranice plátna, ale se kterými byste rádi v budoucnu posouvaly, zůstanou nedotčené.

bonus

Nastavování stylu vrstvy a zoom

Styl vrstvy nastavujeme každou chvíli. Občas bychom ale rádi, během experimentování např. s velikostí vrženého stínu, viděli, jak efekt vypadá více přiblížený. A je přeci otrava použít styl vrstvy, přiblížit obraz, vejít opět do nastavení stylu vrstvy, zkoušet nové hodnoty a poté opět okno odsouhlasit, obraz oddálit a opět se do něj vrátit…

Jak na to? Využijte klávesu ALT a CTRL. Při držení klávesy ALT se kurzor změní na zmenšovací lupu a při držení klávesy CTRL na zvětšovací lupu. Občas se ale stane, že to nefunguje. Pokud jste například v nastavování vrženého stínu, klikněte („zmodřete“) nalevo například na Vnější záře (tím se ale záře zobrazí, takže ji odškrtněte) anebo Volby prolnutí. Zkrátka na cokoli jiného, než na aktivně nastavovaný styl.

Pokud máte navíc obraz přiblížený, můžete za držení mezerníku aktivovat nástroj Ruka a plátno si posouvat.

ZoomInOutStylVrstvy

bonus

Víte o tom, že když definujete svůj vlastní štětec anebo výběr, tak nemusíte obraz ořezávat či si vytvářet speciální nový dokument obsahující pouze vyříznutý vzorek či štětec, ale že to jde i snadněji?

Stačí klasický výběr pomocí nástroje Výběr [ M ] a následně zvolit z nabídky Úpravy > Definovat vzorek (popř. Definovat přednastavení stopy).
bonus

Kopie obrázku z webu

Jak do své práce nejrychleji vložit obrázek z webu? Anebo jak vytvořit co nejrychleji nový soubor o velikosti daného obrázku na webu? Stačí klik pravou myší na obrázek, vybrat Kopírovat obrázek a buďto přes [ CTRL + V ] rovnou vložit do existujícího plátna ve Photoshopu, anebo přes [ CTRL + N ] vytvořit nový soubor, který automaticky vyplní rozměry kopírovaného obrázku, odsouhlasit a vložit.

Pozor – bohužel toto kopírování nefunguje u průhledných PNG. Pokud takové PNG zkopírujete, vloží se jako obrázek s černým pozadím (namísto průhledným). V tomto případě je bohužel nutné obrázek uložit na disk a vložit na plátno přetáhnutím do programu.

KopieObrazkuWeb

bonus

Posun místo transformace

Stalo se vám už u velikých dokumentů, že jste chtěli například posunout určitou skupinu objektů (třeba jen o pixel doleva), šli jste na to přes transformaci [ CTRL + T ], vyskočilo okénko s načítáním ve stylu *Provádí se aplikace transformace* a poté vyskočilo druhé, méně příjemné okénko, oznamující, že krok nejde provést (ať už hláška okolo nedostatku RAM, anebo „Odkládací disky jsou plné“)? A někdy je přitom potřeba tu skupinu posunout opravdu jen o fous.

Jak tento problém vyřešit? V panelu vrstev vyberte veškeré požadované vrstvy. Poté aktivujte nástroj Posun (kl. zkratka [ V ]) a za pomocí šipek na klávesnici skupinu posuňte (při držení klávesy SHIFT bude posun „skákat“ o cca 10x větší vzdálenosti). Možná se to bude také zadrhávat, ale nehodí to chybu, jako u transformace.

bonus

Barva vrstvy

Od verze CS6 je možné jakékoli vrstvě (tedy ať je to klasická obrazová vrstva, text, tvar, přizpůsobení…) anebo skupině přidat barvu. Je to vynikající pro okamžité odlišení například skupin u webdesignu (hlavičku třeba modře, menu žlutě, obsah zeleně, patičku červeně..), anebo kdekoli jinde. Anebo si můžete označit nějakou vrstvu, kterou jste třeba skryli, ale chcete ji tam do budoucna ponechat, tak pro případ, že byste namátkou projížděli soubor a mazali neviditelné vrstvy, si takovou vrstvu označíte a jakmile ji uvidíte, trkne vás to do očí a řeknete si „jo, to je vlastně tohle, to smazat nechci“. 🙂

Jak na to? Stačí pravé kliknutí na jakoukoli vrstvu či skupinu a ve spodní části nabídky vybrat požadovanou barvu.

BarvaVrstvy

bonus

Barvení tvarů a písma do barev popředí/pozadí

Toto jsem zjistil až nedávno (omylem, překlepem) a zcela mi to změnilo a zrychlolo můj pracovní proces, jelikož do té doby jsem tvary i písmo přebarvoval zbytečně složitě a zdlouhavě. Vyplňování určité vrstvy barvou asi všichni tu a tam používáme. Co jsem ale vůbec netušil, že jde „vyplnit“ i tvar (obvykle jsem jeho barvu měnil přes dvojklik na náhled v panelu vrstev, čímž mi vyskočilo nastavení odstínu) a dokonce i písmo (tomu jsem přenastavoval barvy v panelu Znaky).

Jak na to?

  1. Nastavte požadovanou barvu či barvy do popředí a pozadí.
  2. Označte buďto textovou vrstvu anebo tvar.
  3. Pro vyplnění barvou popředí stiskněte: ALT + DELETE (anebo BACKSPACE).
  4. Pro vyplnění barvou pozadí stiskněte: CTRL + DELETE (anebo BACKSPACE).

ZmenaBarvyZkratka

bonus

Skrytí ořezové oblasti

Pokud už tvoříte nějakou tiskovinu ve Photoshopu, jistě máte vytvořenou vůli na ořez a zapnutá vodítka, abyste věděli, kde se ořez nachází. Jenže občas ta vodítka při tvorbě ruší . Jak tedy vidět okraje i s vypnutými vodítky? Zabarvit ořezovou oblast do barvy pozadí vašeho programu. A jak na to? Snadno.

  1. Za pomocí klasického výběru [ M ] vyberte oblast, která se má zachovat (tedy vnitřní oblast).
  2. Invertujte výběr pomocí zkratky [ CTRL + SHIFT + I ]
  3. Vytvořte navrchu hierarchie vrstev novou vrstvu přes [ CTRL + SHIFT + ALT + N ].
  4. Aktivujte nástroj kapátko a klikněte jím někam vedle plátna – tím získáte barvu pozadí programu.
  5. Přes zkratku [ ALT + DELETE ] (případně ALT + backspace) vyplňte výběr touto barvou.
  6. Skryjte vodítka např. přes zkratku [ CTRL + H ].

Pod plátnem je sice viditelný stín, takže se ořezová oblast zdá trochu tmavší, ale to už je detail. Hlavní je, že nyní vidíte, kde je ořez, ale přesto vás to nebije do očí. Tuto vrstvu však musíte mít vždy úplně navrchu a pracovat pod ní, což věřím, že každému došlo. 🙂

KapatkoBarvaPlatna

bonus

Kopírování textu bez formátování

Pokud kopírujete text z jedné textové vrstvy do druhé, spolu s textem se zkopíruje i styl (tedy zarovnání, velikost písma apod.). Někdy se to hodí, ale pokud máte různě nastylovaná textová pole a chcete mezi jimi občas něco překopírovat, je otrava nově vloženému textu měnit styl a sjednocovat ho s tím zbytkem.

Na toto existuje jednoduchý fígl, který využívám prakticky neustále – poznámkový blok. Zapněte si poznámkový blok, zkopírujte daný text, vložte do poznámkového bloku (v tomto kroku se samo odstraní formátování), odtud opět zkopírujte a nově vložte do požadované textové vrstvy. Po vložení se na text automaticky aplikuje formátování daného textového pole.

bonus

Vyčištění

Funkci Vyčistit (v anglických verzích Purge), naleznete v Úpravy > Vyčistit.

Jak název napovídá, jde o čištění. Hodil vám někdy Photoshop hlášku, že nelze nějaký úkon provést kvůli nedostatku paměti? Pokud pracujete s velkými dokumenty, tak každý krok uložený v historii zabírá velké množství paměti. Zároveň pokud máte „ve schránce“ (tedy v takové té neviditelné skřínce, kam se odkládají věci po použití CTRL + C) nějaký velký obraz (například jste kopírovali fotografii o rozlišení 5000×3000), tak to opět zabírá spoustu paměti. Nejsnadnější je tedy kliknout na možnost Všechny a tím zbavit paměť zbytečného zatížení.

Přišel jsem na tuto funkci nedávno a už teď ji aktivně využívám při tvorbě velkých montáží. Opravdu to funguje. Jen, samozřejmě, musíte dávat pozor na to, abyste nevyčistili historii před tím, než se rozmyslíte, že se vlastně v postupu chcete vrátit o krok zpět. Vyčištěním zkrátka přijdete o veškeré zpětné kroky, jakobyste soubor zrovna otevřeli.

Vycistit

bonus

Automaticky průhledný soubor

Pokud vás otravuje neustálé skrývání pozadí anebo jeho mazání, je možnost vytvářet soubory zcela bez pozadí, kdy se okamžitě můžete pustit do práce v připravené průhledné vrstvě. Jednoduše v nastavení vytvářeného souboru přepněte z klasického Obsahu pozadí: Bílá na Průhledná.

AutomatickaPruhlednost

bonus

Projíždění stylů krytí v reálném čase

Zejména při experimentování je často potřeba zkoušet různé styly krytí a vybrat ten, co se vám zdá nejlepší. Je opravdu velká nuda pokaždé kliknout na nabídku a vybrat jiný styl krytí. Je to nevhodné i z toho důvodu, že musíte odvrátit zrak od obrazu a u některých stylů vrstev vlastně ani nezpozorujete rozdíl oproti předchozímu. Tohoto rozdílu byste si ale všimli, kdybyste se mohli soustředit přímo na obraz a překlikávat tam a zpět.

A přesně pro tento případ existují na klávesnici šipky. Nejprve je však potřeba (respektive jinak se mi to nikdy nepodařilo) nejprve kliknout na stávající režim krytí, aby se rozbalila daná nabídka, opětovným kliknutím nabídku schovat a až poté šipkama proklikávat.

SipkyKRYTI

Anebo lze měnit fonty:

SipkyFONT

Stejným způsobem je možné projíždět cokoli uvnitř programu, co obsahuje nějakou nabídku možností seskupených do seznamu.

bonus

Ukládací hvězdička

Víte jak poznáte, že dokument neuložený? Koukněte se na název dokumentu v panelu v horní části a pokud je úplně na konci hvězdička, provedli jste úpravy, které ještě nebyly uloženy.

Hvezdicka

bonus

Přetahování obrázků

Vkládání obrázků do programu přímo ze svých složek za pomocí metody drag & drop (tedy táhni a pusť) je velmi pohodlná věc a pravděpodobně tento způsob vkládání většina z vás využívá. Jen bych tu rád zdůraznil dva typy přetahování:

Přetahování na plátno

Pokud přetáhnete obrázek přímo na plátno, vloží se jako polo-smart object (tedy jakýsi falešný smart object – pamatuje si sice svou originální velikost a můžete jej pohodlně zmenšovat a zvětšovat, ale „vnitřek“ nelze upravit tak snadno, jako klasický smart object). A to tak, že pokud je originální obraz větší, nežli vaše plátno, tak se vložený obrázek automaticky roztáhne buďto ke svislým anebo k vodorovným okrajům dokumentu.

Výhoda: Ušetří čas při vkládání. Nemusíte se zdržovat oddalováním plátna a zmenšováním obrovského obrazu, u kterého víte, že ho stejně potřebujete v malé podobě – například když si chcete vedle sebe jen poskládat pár náhledů.

Nevýhoda: Pokud byste chtěli vložený obraz nějak doupravit, je potřeba vrstvu nejprve vyrastrovat (jelikož je vložena jako polo-smart object).

polosmart

Přetahování na panel

Pokud přetáhnete obrázek do oblasti panelu, nevloží se přímo do původního plátna, ale otevře se jako nový dokument. Odtud můžete obraz přes zkratku [ CTRL + A ] vybrat a přes [ CTRL + C ] zkopírovat a přes [ CTRL + V ] vložit do svého původního dokumentu. Tím pádem jej budete mít ihned v originální velikosti.

Výhody: Relativně rychle takto přetáhnete obraz ve 100% velikosti a zároveň můžete daný obraz ihned upravovat či retušovat, aniž byste jej museli rastrovat.

Nevýhoda: Oddalování plátna a zmenšování vloženého obrazu v případě, že je opravdu obrovský, je otravné. 🙂

panelcopy

bonus

Pozadí při zvětšování plátna

Pokud zvětšujete plátno přes nástroj ořez a chcete, aby měla rozšířená oblast průhledné pozadí, odškrtněte v horním panelu políčko [] Odstr. ořezané obr. body. Pokud jej máte naopak zaškrtnuté, tak se vždy pozadí vyplní do barvy, kterou máte nastavenou jako barvu pozadí – obvykle tedy bílou anebo černou barvou.

OrezZvetsovani

bonus

Přesun obrazu z webu

Jednou jsme si už ukazovali, že lze přetahovat obrázky například z dokumentů přímo do programu pomocí metody drag & drop (chytni a pusť). A jistě toto přetahování mnoho z vás aktivně využívá. Co ale možná málokdo ví je to, že jde přetahovat obrázky i z webu. (Respektive ve Firefoxu to funguje, v Safari to funguje, ale třeba v Chrome mi to nefunguje. Operu jsem nezkoušel.).

Jak na to? Jednoduše – chytněte na webu nějaký obrázek a přetáhněte buďto na lištu do Photoshopu, anebo (pokud máte prohlížeč zmenšený a vidíte okno Photoshopu i prohlížeče najednou) chytněte obrázek z webu a pusťe na plátno. Pokud je plátno vytvořené, vloží se obrázek do něj. Pokud není, otevře se obrázek jako nový dokument.

PretahnutiZWebu

bonus

Výběr okrajových bodů

Určitě jste se již setkali s tím, že jste potřebovali maskovat objekt, umístěný například na bílém pozadí, který se dotýkal okrajů obrázku. V některých případech je řešení snadné – držet [ SHIFT ] a kouzelnou hůlkou chvíli klikat na všechna místa, kterých se chcete zbavit. Jindy je to ale komplikovanější, protože je objekt na okraje nalepen nešikovně a ta místa, která potřebujete vybrat, mají třeba jen pár pixelů a můžou jich být desítky, klidně stovky. Asi by byl tedy nesmysl třeba čtvrt hodiny klikat kouzelnou hůkou. 🙂

Je rychlejší řešení? Ano je (v tuto chvíli bereme v úvahu, že je objekt umístěn na bílém pozadí):

  1. Pomocí klávesy [ D ] nastavíte do popředí černou a do pozadí bílou barvu.
  2. Přejděte do Obraz > Velikost plátna.
  3. Zaškrtněte [] Relativní a nastavte například 50 px jak na šířku, tak na výšku. Odsouhlaste [ OK ].
  4. A nyní už můžete vybrat celé pozadí za pomocí jednoho kliku kouzelné hůlky.

Pokud je barva pozadí jiná, nežli černá a bílá, vezměte tuto barvu pomocí kapátka a prohoďte barvu popředí s barvou pozadí klávesou [ X ]. Pokud tam žádná barva není a jedná se o texturu, tak stejně plátno rozšiřte, bude se vám to maskovat lépe.

VelikostPlatnaOrezPostup

bonus

Správné odepínání oken

Pokud někdy potřebujete vedle sebe zobrazit více na šířku užších dokumentů a například mezi nimi přetahovat různé vrstvy, nejspíše to vyřešíte tak, že některý dokument „odepnete“, abyste viděli oba naráz. Pokud ale máte před odepnutím plátno zmenšené, odepnuté okno bude mít rozměry přesně takové, jaké mělo plátno v náhledu – bude tedy malé. Což vás zdrží, protože budete muset přiblížit plátno a poté okno dokumentu zvětšovat, dokud nebude nějak rozumně veliké. Anebo naopak pokud budete mít plátno moc přiblížené, bude odepnuté okno zabírat celou plochu programu.

Jak tuhle nepříjemnost vyřešit? Před jakýmkoli odepnutím použijte klávesovou zkratku [ CTRL + 1 ], což zobrazí dokument ve 100% velikosti. Po následném odepnutí bude mít okno velikost přesně takovou, jako mělo plátno a nebudete jej už muset nijak přizpůsobovat.

Odtabovani

bonus

Ulehčení operační paměti

Pokud se vám někdy program seká a potřebujete ulehčit operační paměti, snižte počet kroků historie. Do nastavení se dostanete přes Úpravy > Předvolby > Výkon.

HistorieRAM

bonus

Rozbíjejte rovné hrany

Ať už retušujete, anebo tvoříte montáž, tak pokud nepracujete s objekty, které vyrobil člověk, nýbrž s něčím organickým (příroda, lidské postavy či zvířata), tak je vhodné zbavit se veškerých dokonale rovních hran – zejména dokonale svislé anebo dokonale vodorovných hran, které vzniknou zpravidla pouze v grafickém editoru.

Lidské oko je na to totiž hodně citlivé a pokud uvidí rovnou hranu tam, kde by být neměla (například v té přírodě rovnosti moc není), tak si toho divák všimne a práce ztrácí na realističnosti a uvěřitelnosti.

Určitě i v  přírodě se najdou krátké rovné hrany, ale vyloženě svislé / vodorovné jen výjimečně. Přikládám srovnání dvou částí montáže. Ukázka nalevo působí tak nějak divněji, méně uvěřitelně – protože levá strana hory je useknutá nástrojem obdélníkový výběr. Oproti tomu ukázka vpravo působí daleko přirozeněji a přírodněji. Berte to tedy na vědomí a kdykoli to půjde, veškeré dlouhé rovné hrany (nejen svislé a vodorovné) se pokuste „rozbít“, stačí jen nepatrně.

Rozbijeni-Priroda

bonus

Průměrná barva

Víte, jak zjistíte průměrnou barvu dané scény? Vyzkoušejte Filtr > Rozostření > Průměr. Toť vše, žádné nastavování. Tímto filtrem se veškeré barvy ve scéně slejou dohromady a vy uvidíte jednu jedinou barvu = průměrnou barvu.

Tento filtr je možné využít například při sjednocování barevnosti scény při montážích. Stačí tuto rozmazanou vrstvu umístit navrch a nastavit jí styl na Barva a procentuální krytí snížit například na 20%.

Prumer

bonus

Možnosti rozšíření plátna

Rozšiřování plátna jsme už párkrát nakousli. Ovšem zatím jsme si neřekli, co u nastavování velikosti plátna znamená ta mřížka 3×3 s tečkou uprostřed a šipkami okolo.

Na začátek jen připomenu, že plátno jde zvětšovat dvěma způsoby: absolutně a relativně.

Absolutní

velikost plátna není nic jiného, než konkrétní hodnota v pixelech. Pokud tedy potřebujete z plátna 500×600 vytvořit 700×800, jednoduše tyto hodnoty napíšete do nové šířky dokumentu.

Relativní

velikost využijete ve chvíli, kdy neřešíte finální velikost v pixelech, ale potřebujete plátno zvětšit o konkrétní velikost. Například když všem fotografiím – různě velikým – chcete přidat stejně veliký rámeček okolo.

Ukotvení

Jak u absolutní velikosti tak u relativní velikosti lze nastavit Ukotvení – tím se vracíme ke zmíněné mřížce. Oč se jedná? V základním nastavení je Ukotvení nastavno vždy na střed – puntík uprostřed a šipky okolo. Puntík je v našem případě kotva a šipky ukazují, jakým směrem se bude plátno zvětšovat. Pokud je puntík uprostřed, bude se plátno zvětšovat do všech stran.

Kotvu lze měnit. Pokud kliknete do levého horního rohu, bude se plátno zvětšovat pouze doprava a dolů. Pokud umístíte kotvu dolů doprostřed, plátno se zvětší / zmenší směrem nahoru a do stran. A tak dále. Z náhledu to bude jistě patrné, případně to vyzkoušejte u sebe.

MoznostiRozsireniPlatna

bonus

Rychlé nastavování

Možná jste si už vědomky či nevědomky v programu všimli, že tu a tam je nějaké písmeno v nastavení podtržené. Ukážeme si to na příkladu nástroje Odstín a sytost – vidíme tato nastavení:

H-odstín, S-sytost, L-světlost, Kolorovat, Náhled, Přednastavení

Proč jsou tato písma podtržena? Protože je k těmto nastavením vytvořená zkratka – pokud podržíte klávesu ALT a stisknete například klávesu d, okamžitě vás to přenese do nastavení odstínu. Pokud s ALTem stistknete klávesu K, automaticky se zapne Kolorizace apod.

A takto to funguje napříč celým programem. Zároveň když jen tak během práce podržíte klávesu ALT, tak se vám v horním panelu podtrhnou hlavní položky – takže například ALT + F vás okamžitě dostane do Filtrů apod.

ALT-plus-klavesa

bonus

Potvrzení transformace

Pokud z nějakého důvodu nemáte rádi enter a raději klikáte myší, tak po provedení transformace nemusíte potvrzovat transformování enterem, ale je pro vás připravena ikonka v horním panelu. 🙂

PotvrzeniTransformace

bonus

Poslední použitý filtr

Již dříve jsme se učili zkratku [ CTRL + F ] na „znovuaplikování“ posledního filtru se stejným nastavením. Pokud by někdo neměl na zkratky dobrou paměť, nezoufejte, ono stačí kliknout na panel Filtr a hned v prvním řádku se poslední použitý filtr zobrazí.

PosledniFiltr

bonus

Uchycení tvarů ke krajům plátna

Možná jste si všimli, že pokud chcete vytvořit například obdélník pomocí nástroje Tvar a chcete, aby sahal například od levého kraje plátna po pravý kraj, tak se vám to asi nikdy nepovede. Při tvorbě tvaru se totiž nebere ohled na okraj plátna a daný tvar tedy může mít koncovou hranu mimo plochu pracovního plátna. A pokud chcete, aby například levá strana tvaru přesně dosedla na levý okraj plátna, je potřeba po vytvoření tvaru zapnout transformaci a táhnout tu přesahující hranu směrem k plátnu, kde už si to program uchytí (pokud máte zapnuté Zobrazení > Přitahovat).

Což je ale velmi otravné, takže jak to vyřešit rychleji?

  1. Zapněte si pravítka pomocí [ CTRL + R ].
  2. Klikněte kamkoli na levé svislé pravítko a táhněte směrem k dokumentu. Okamžitě uvidíte, že táhnete jakousi čáru – toť vodítko. Umístěte jej na potřebnou hranu dokumentu a pusťte. Tím se vodítko vytvoří.
  3. Vytvořte tvar. Když nyní kliknete na daný kraj dokumentu, začátek tvaru se automaticky přilepí k vodítku, což tedy znamená, že se přilepí na kraj dokumentu.

UchyceniTvaru

bonus

Vzorek mraků

Věděli jste, že pokud je velikost dokumentu v mocninách dvojky (2, 4, 8, 16, 32, 64, 128, 256, 512, 1024 atd.) a pokud do něj vykreslíte oblaka, tak se vytvoří taková, že pravý okraj dokumentu dokonale navazuje na levý okraj a horní okraj navazuje na dolní okraj? Jinými slovy, vznikne vám část vzorku, který můžete uložit (přes Úpravy > Definovat vzorek) a kdykoli v budoucnu použit.

Pozn. Nezáleží na tom, zda je dokument čtvercový – klidně může jít o rozměry 128 x 256 px, bude to fungovat tak jako tak, dokud jsou oba rozměry v mocninách dvojky.

Ne vždy vypadají oblakové vzorky zrovna dokonale, ale třeba se vám to někdy hodí.

VzorekMraku

bonus

Barevné kanály

Drobná vychytávka, která však znatelně zpřehlední orientaci v kanálech. Běžně jsou kanály zobrazovány v odstínech šedi (jelikož reprezentují 8-bitové zastoupení dané barvy v obraze, tedy v 256 hodnotách = stupních šedi). Ale pokud přejdete do Úpravy > Předvolby > Uživalelské rozhraní, tak naleznete možnost zaškrtnout boxík [] Zobrazit kanály barevně. Zaškrtněte jej a provede se přesně to, co se dalo očekávat – zobrazení kanálů bude v barvách. 🙂

BarevneKanaly

bonus

8bitové PNG

Potřebujete ušetřit co nejvíce kB na webu? Máte tam hodně jednoduchých ilustrací / log na bílém pozadí? Uložte je do 8bitového PNG oproti standardnímu 24bitovému. Uložení je možné skrze Uložit pro web [ALT+SHIFT+CTRL+S]. V ukládacím okně jednoduše napravo přepněte do PNG-8, případně si pohrajte s dalším nastavením počtu barev apod. Datově bude výsledek několikanásobně menší, nežli ten původní.

8bit

bonus

Nelineární historie

O tomto jsem doteď neměl ani ponětí. Víte o tom, že jde změnit způsob ukládání historie z klasické lineární A-B-C-D na nelineární? Stačí si zobrazit Okno > Historie skrze ikonku nastavení se dostat do nabídky, zvolit Volby historie a v nich zaškrtnout [] Povolit nelineární historii.

Jak může taková historie vypadat? Řekněme, že jste v kroku A, provedete úpravu B, ale ta se vám nelíbí, tak se vrátíte přes [CTRL + SHIFT + Z] o krok zpátky a provede jinou úpravu C. Ale řeknete si „kruci, ta úprava předtím byla lepší“. V běžném případě máte smůlu, protože když se vrátíte o krok zpět, dostanete se, přirozeně, ke kroku A. Jenže.. když povolíte nelineární historii, tak ta si bude pamatovat všechny kroky A, B i C. A pokud jste tedy u kroku C a zmáčknete zkratku na krok zpět, dostanete se do úpravy B. 🙂 A po dalším kroku zpět už samozřejmě do kroku A. Husté, že?

Ale na druhou stranu, máte-li to zapnuté, chvíli potrvá si na tento nelineární styl zvyknout. Doporučuji to tedy zapínat tehdy, kdy provádíte úpravy takové, u kterých nevíte, zda budou vypadat dobře, či nikoli – napříkad použití některých filtrů, které jsou založeny na faktoru náhody a efekt je pokaždé trochu jiný – někdy lepší, někdy horší.

NelinearniHistorie

bonus

Kde je ten soubor?

Pokud jste na něčem pracovali a zapomněli jste, kam jste si věc uložili a jak se jmenovala, tak je to vcelku problém. Ale i tento problém se dá snadno vyřešit. Ve Photoshopu otevřete Soubor > Otevřít poslední a v nabídce vyberte ten soubor, se kterým jste pracovali naposledy. Tak, jsme v půlce, jak teď zjistit, kde se soubor nachází? Stačí kliknout pravou myší na název panelu a vybrat Najít v průzkumníku Windows (předpokládám, že jablíčkáři tam budou mit něco jiného). A je hotovo, soubor nalezen.

lokacesouboru

Ořezová cesta přímo do JPG / TIFF

Víte o tom, že můžete lidem posílat vyřezané fotky i bez zdrojových PSD souborů? Stačí, když perem vytvoříte ořezovou cestu (musíte mít v horním panelu zaškrtnutou opravdu Cestu, nikoli Tvar) a poté soubor uložíte do JPG anebo TIFF. Po opětovném načtení druhý člověk v panel cest vaši ořezovou cestu najde a za pomoci CTRL + klik na její miniaturu může načíst vámi vytvořený výběr a objekt si zamaskovat.

— Všechny zkratky —

bonus

Správné rozšíření smart objectu

Stalo se vám někdy, že jste potřebovali rozšířit obsah inteligentního objektu a po jeho uložení se vám objekt v hlavním dokumentu posunul? To se stalo proto, protože jste rozšířili obsah objektu jen jedním směrem. Například když uvnitř objektu rozšíříte plátno nahoru o 20 pixelů, v hlavním dokumentu se celý objekt posune dolů o 10 pixelů. Zkrátka dokument si stále pamatuje jakýsi střed inteligentního objektu.

Takže jak docílit toho, abyste mohli rozšiřovat plátno inteligentního objektu a zároveň se objekt v hlavním dokumentu neposouval? Stačí vejít do inteligentního objektu a nyní vybrat nástroj Ořez [ C ], podržet klávesy [ ALT + SHIFT ] a chytnout některý ze čtyř rohů dokumentu a plátno roztáhnout. Díky podržení zkratky se plátno zvětšuje s ohledem na střed a na proporce. Tím pádem se v hlavním dokumentu objekt neposune, protože střed zůstává na svém místě.

ProporceSmart

zkratka

Zkopírování všeho viditelného

[ CTRL + A ] [ SHIFT + CTRL + C ]

Hodí se, když potřebujete co nejrychleji zkopírovat celkový vzhled dokumentu a vložit jej do dokumentu jiného. Druhým řešením může být sloučení vrstev a následné zkopírování, což je však o pár kliknutí zdlouhavější.

zkratka

Zkratka pro odbarvení

V minulém sedmeru jsme potřebovali odbarvit texturu. To je možné vícero způsoby. My použili nástroj Odstín a sytost a následně jsme snížili sytost na hodnotu -100. Jde to ještě jinými způsoby, ale nejrychlejší je tento. A jak tento proces ještě urychlit? Například provést odbarvení pouze jednou zkratkou?

CTRL + SHIFT + U

zkratka

Automatické řádkování

Jak jistě víte, v nastavení textového nástroje můžete přenastavovat kromě velikosti písma také mezery mezi písmeny a velikost řádků. Pokud chcete v rychlosti přepnout na automatické řádkování, stačí vybrat text uvnitř textového pole a použít zkratku:

CTRL + ALT + SHIFT + A

zkratka

Zvětšování odsazení řádku

Chcete-li odsadit řádek (pozor, není tím myšleno řádkování, ale odsazení znaku od spodní linie, kam písmo běžně dosedá), vyberte text uvnitř textového pole a využijte zkratku:

SHIFT + ALT + šipka nahoru (zvětšení) nebo šipka dolů (zmenšení)

Předchozí navyšuje hodnotu odsazení po 2 bodech. Pokud podržíte následující zkratku, skáčete po násobcích desítky:

SHIFT + ALT + CTRL + šipka nahoru nebo šipka dolů

zkratka

 Zvětšování písma (po 2b)

Pokud použijete následující zkratku, tak se bude vybraný text o 2 body zvětšovat či zmenšovat.

Zmenšení písma: CTRL + SHIFT + <

Zvětšení písma: CTRL + SHIFT + >

zkratka

Úprava mezer

Chcete-li upravit mezery mezi písmem, vyberte text a použijte zkratku:

ALT + šipka doleva či doprava

Předchozí zkratka skáče po 20 bodech, pokud chcete větší skoky, v podobě 100 bodů, použijte:

ALT + CTRL + šipka doleva či doprava

zkratka

Vyresetování deformace šířky a výšky

Pokud si někdy hrajete s úpravou šířky a výšky písma (což se obecně nedoporočuje, výsledky obvykle vypadají hrůzně) a chcete v rychlosti vrátit vše do normálu, vyberte text a použijte:

CTRL + SHIFT + X (vyresetuje deformaci šířky)

CTRL + SHIFT + ALT + X (vyresetuje deformaci výšky)

zkratka

Rychlé zarovnávání textu

Zarovnávat potřebuje každý, kdo pracuje s textem. A klikat na ty malinkaté ikonky za chvíli přestane bavit. Jděte na to rychleji, přes zkratky. Vyberte text a použijte:

CTRL + SHIFT + L (zarovnání doleva)

CTRL + SHIFT + R (zarovnání doprava)

CTRL + SHIFT + C (zarovnání na střed)

CTRL + SHIFT + J (roztáhne všechny řádky krom krátkých až po kraje)

CTRL + SHIFT + F (roztáhne všechny řádky až po kraje)

zkratka

V panelu odstavce je možné zaškrtnout možnost [] Dělit slova. To způsobí, že vám do textu naskáčou pomlčky a potřebná slova se rozdělí na dva řádky. Pokud tato možnost zaškrtnuta není, žádné pomlčky se nevytvoří.

Nechcete-li v panelu odstavce tuto možnost hledat a zaškrtávat / odškrtávat, je na to zkratka, která mezi těmito stavy přepíná:

CTRL + ALT + SHIFT + H

zkratka

  1. Vyplnění historií

CTRL + ALT + BACKSPACE

V případě, že pracujete s klasickým vytvořeným dokumentem, který měl na začátku bílé pozadí, tak zkratka provede výplň bílou barvou.

V případě, že pracujete s obrázkem, který jste pomocí Photoshopu otevřeli a nad ním prováděli úpravy, tak provede výplň tímto obrázkem.

Nejlepší bude, když si zkratku odzkoušíte. K čemu může být zkratka užitečná? Když máte například nastavené barvy popředí i pozadí (dejme tomu červenou a modrou) a chcete nějakou vrstvu vuplnit bílou barvou bez toho, abyste museli měnit barvu popředí / pozadí a také bez toho, abyste museli jít do Úpravy > Vyplnit (SHIFT + F5) a volit bílou barvu.

zkratka

Filtr znovu ale jinak

Pravděpodobně ze starých sedmer víte, že zkratka CTRL + F zopakuje poslední použitý filtr. Je to skvělé, pokud chcete provést například dvojnásobné rozmazání o stejné intenzitě. Ale někdy byste rádi hodnoty trochu doupravili. Jenže proklikávat panel Filtr a znovu tam lovit daný filtr je zdlouhavé. Místo toho použijte zkratku, která okamžitě spustí poslední filtr, ale nyní s možností přenastavení hodnot:

CTRL + ALT + F

zkratka

Zpřesnění okrajů

Máte aktivovaný výběr, chcete přejít do úprav zpřesnění okrajů a nechcete neustále klikat na horní ikonku [ Zpřesnit okraje… ], která vás do nastavení dostane? Stačí stisknout následující klávesu:

CTRL + ALT + R

zkratka

Zoomování odlepených oken

Máteli ‚odlepený‘ dokument a chcete-li ho zvětšovat či zmenšovat, jistě vás otravuje to, že musíte neustále roztahovat i samotné okno dokumentu. Na to existuje jednoduché řešení. Pro přibližování a oddalování používejte zkratky, které nejen zmenší obraz dokumentu, ale také jeho velikosti přizpůsobí velikost ohraničujícího okna.

CTRL + ALT + mínus (oddálení)

CTRL + ALT + plus (přiblížení)

ZoomOkno

zkratka

Skrytí pravých panelů

Ruší vás někdy panel vrstev a ostatních panelů po pravé straně? Můžete stisknout klávesu TAB. Jenže tato klávesa skryje i nástroje po levé straně, které třeba naopak vidět chcete. K vyřešení tohoto problému poslouží následující zkratka, která skryje pouze panely napravo a nástroje nalevo ponechá viditelné.

SHIFT + TAB

zkratka

Prolnutí okrajů

Používáte možnosti prolnutí okrajů? Nemusíte je spouštět přes Výběr > Změnit > Prolnout okraje. Zkuste následující zkratku:

SHIFT + F6

zkratka

Pohyb na plátně

Osobně pro pohyb na plátně nejčastěji používám nástroj Ruka (podržím mezerník, chytnu plátno a přesunu si pohled), ale občas se hodí i následující zkratky:

Page Down ~ posune vás o jednu obrazovku níže

Page Up ~ posune vás o jednu obrazovku výše

SHIFT + Page Down ~ posune vás o 10 px níže

SHIFT + Page Up ~ posune vás o 10 px výše

CTRL + Page Down ~ posune vás o jednu obrazovku doprava

CTRL + Page Up ~ posune vás o jednu obrazovku doleva

CTRL + SHIFT + Page Down ~ posune vás o 10 px doprava

CTRL + SHIFT + Page Up ~ posune vás o 10 px doleva

Dodatek od Jardy:

Home ~ levý horní roh
End ~ pravý dolní roh
Alt + Home ~ pravý horní roh
Alt + End ~ levý dolní roh

zkratka

Home & End

Použili jste někdy klávesy Home a End například na internetových stránkách? Věděli jste, že tytéž klávesy provádí totéž i uvnitř Photoshopu? Pokud ne, zkuste si někdy obraz přiblížit a tyto zkratky použít. Vynikající věc u ‚vysokých‘ souborů, kdy se potřebujete v mžiku dostat k hlavičce či patičce.

zkratka

Nyní zmíním dvojici spolu souvisejících zkratek.

Jak vyplnit neprůhledné pixely barvou pozadí?

CTRL + SHIFT + DELETE (příp. Backspace)

A jak vyplnit neprůhledné pixely barvou popředí?

ALT + SHIFT + DELETE (příp. Backspace)

Jak že tedy předešlé vyplnění funguje? Zkrátka se vyplní barvou pouze neprázdné pixely (tedy místa, kde „něco je“). Funguje to i na přechody do ztracena, tedy výplň bere v úvahu alfa kanál.

vyplneni-nepruhled-zkratka

zkratka

Jak invertovat (tedy prohodit) barvy?

CTRL + I

Užitečná zkratka. Zejména pro všemožné maskování, kdy například maskujete dle nějakého výběru, ale na potvoru se zamaskuje přesný opak toho, co potřebujete. Tato zkratka to tedy v mžiku oka vyřeší.
zkratka

Občas jistě potřebujete změnit velikost obrazu či plátna. Pokud zvětšujete intuitivně, stačí na to nástroj ořez (vysvětlení níže). Pokud ale potřebujete zvětšit na přesný rozměr (ať už z hlediska pixelů nebo DPI), musíte vstoupit do nabídky Obraz > Velikost obrazu či Obraz > Velikost plátna.

Zbytečných pár vteřin navíc, proč tam nepřejít přes zkratku?

Zkratka pro změnu velikosti plátna:

ALT + CTL + C (pomůcka C = canvas = plátno)

Zkratka pro změnu velikosti obrazu:

ALT + CTRL + I (pomůcka I = image)

zkratka

Toto je takový základ, ale stále se najdou lidé, kterým tato zkratka uniká.

Jak střídat mezi barvou popředí a pozadí?

Klávesa X

Jak vyresetovat barvy popředí a pozadí?

Jinými slovy, jak nastavit do popředí černou a pozadí bílou?

Klávesa D

zkratkaJeště lepší Home a End

V jednom z předchozích sedmer jsem zmiňoval orientaci na začátek a konec dokumentu pomocí kláves Home a End. V té době jsem však ještě nevěděl, že to není vše, co tyto klávesy umí.

Pokud máte dokument přiblížený, tak klávesa Home automaticky zobrazí levý horní roh a End pravý dolní roh. Tím to ale nekončí. Jak se rychle dostat do těch zbylých rohů? Odpovědí je klávesa ALT.

Přejití na pravý horní roh dokumentu:

ALT + HOME

Přejití na levý dolní roh dokumentu:

ALT + END.

Ale ani tím to nekončí. 🙂 Pokud potřebujete upravovat vyloženě pár pixelů v rozích, přidržte k výše zmíněným zkratkám CTRL. Tím se vám zobrazí růžek X na X pixelů v kraji okna. Špatně se to vysvětluje, zkuste si tedy dokument přiblížit, tuto zkratku použít a uvidíte sami.
zkratka

Jak sloučit vše viditelné do nové vrstvy?

CTRL + ALT + SHIFT + E

zkratka

Dnes si zmíníme některé základní, ale důležité zkratky, které je nutné znát.

[ a ] = Zmenšení či zvětšení stopy štětce

CTRL + (+) a (-) = zvětšení či zmenšení (jinými slovy nástroj zoom)

D = nastaví defaultní (základní) barvy (černá do popředí, bílá do pozadí)

X = prohodí barvu popředí a pozadí

ALT + Backspace = výplň výběru (či celé vrstvy) barvou popředí

CTRL + Backspace = výplň barvou pozadí

F5 = nástroj nastavení štětce

zkratka

Jak vytvořit novou vrstvu bez dialogu (tedy bez toho otravného vyskakovacího okna)?

CTRL + SHIFT + ALT + N

zkratkaZměna stylu krytí

Dnes si ukážeme, jak přes dvojici zkratek změníme styl krytí. První zkratka změní styl krytí na předhozí a druhá na následující.

SHIFT + ALT + –

SHIFT + ALT + +

Nechci váš ošidit, ani tyto zkratky rozdělit do více jak 20 týdnů, takže zde je výpis všech zkratek dle toho, jaký styl krytí potřebujete. Pokud tedy máte nějakého svého oblíbence, stačí se naučit tuto zkratku a v budoucnu ji využívat. Vezmu to dle rozložení na klávesnici.

Pozor – pokud máte před zkratkou aktivní nástroj štětec, nezmění se styl krytí vrstvy, ale styl krytí nanášení štětce.

Základem je tedy zkratka SHIFT + ALT + vybraná klávesa

  • Lineárně zesvětlit    W
  • Rozdíl                         E
  • Sytost                         T
  • Světlost                      Y
  • Odstín                        U
  • Rozpustit                   I
  • Překrýt                      O
  • Lineárně ztmavit     A
  • Závoj                          S
  • Zesvěvlit barvy         D
  • Měkké světlo            F
  • Zesvětlit                    G
  • Tvrdé světlo             H
  • Lineární světlo         J
  • Ztmavit                     K
  • Tvrdé míchání         L
  • Bodové světlo         Z
  • Vyloučit                    X
  • Barva                        C
  • Jasné světlo             V
  • Ztmavit barvy          B
  • Normální                  N
  • Násobit                    M

zkratka

Jak lze duplikovat vybrané vrstvy (či skupiny od CS6)?

Stačí podržet CTRL + ALT + „přetáhnout“ vybrané vrstvy či skupiny v hierarchii vrstev (tedy chytnout je v panelu vrstev a přesunout např. nahoru / dolů).

Anebo samozřejmě staré dobré CTRL + J, které od CS6 funguje i pro duplikaci skupin, nejen vrstev.

 zkratkaZabalení do skupiny

Pravděpodobně ji budete znát všichni, jedná se o jednu z nejdůležitějších zkratek při práci s vrstvami a skupinami. Jak přes zkratku vytvořit skupinu z právě vybraných vrstev?

CTRL + G

Od verze CS6 lze zkratka aplikovat i na skupiny. Pravděpodobně má nejoblíbenější změna oproti starším verzím.

zkratkaZeslabení

Jak „zeslabit“ předchozí filtr či přizpůsobení? Odpovědí je tzv. Fade a spustíte ho buďto přes panel Úpravy > Zeslabit, anebo následující zkratkou:

CTRL + SHIFT + F

zkratka

Jak „znovuvybrat“ předchozí výběr, který jste si třeba nechtěně odklikli?

CTRL + SHIFT + D

zkratka

Jaké jsou zkratky na změnu štětců?

Změna na předchocí štětec

,

Změna na následující štětec

.

zkratka

Jak „potvrzujete“ upravené textové pole? Také, jako já dříve, vybíráte např. nástroj výběr a kliknete někam mimo? Existuje ještě jiné řešení:

Numerický ENTER

Tento Enter se totiž chová trochu jinak. Jistě půjde využít i v jiných situacích, které mě teď z hlavy nenapadnou, ale pamatujte si, že když budete potřebovat něco potvrdit a víte, že klasický Enter udělá něco, co nechcete (např. u toho textu odřádkování), použijte numerický enter.

zkratkaTransformace do perspektivy

Chtěli byste transformovat a vícekrát duplikovat nějaký objekt? Například při zmenšování objektu v perspektivě?

  1. Nejprve proveďte duplikaci dané vrstvy, kterou chcete transformovat.
  2. Poté vrstvu / objekt transformujte (tzn. zmenšete, posuňte atd.).

A poté nastupuje magická zkratka (stistkněte ji tolikrát, kolikrát chcete objekt duplikovat):

CTRL + SHIFT + ALT + T

PerspektivaTransformace

zkratka

Jak přes zkratku měnit nástroje v postranní nabídce? Odpovědí je klávesa [ SHIFT ].

Například prostřídání nástrojů tvarů:

SHIFT + U

Prostřídání nástrojů výběru:

SHIFT + M

atd. SHIFT je základem a druhá klávesa souhlasí s klávesou, pomocí které se daný nástroj vybírá.
zkratka

CTRL + H

Tato zkratka skryje vodítka a/nebo aktivní výběr. Skvělé v případě, že potřebujete např. nějaký kus obrazu vyříznout, ale ruší vás „pochodující mravenci“ na okrajích výběru. Tím, že tuto zkratku použijete, zneviditelníte výběr, ale přesto bude stále aktivní. Totéž je možné použít i při transformacích.

zkratka

Jak oddálit či přiblížit velikost zobrazení na velikost transformované vrstvy?

Nespočetněkrát se vám muselo stát, že jste do aktuálního dokumentu vložili fotku, co byla obrovská a vy jste oddalovali obraz, abyste ji zmenšili. Možná jste ale nevěděli, že jde jednoduchou zkrakou přiblížit/oddálit obraz přesně tak, abyste viděli hranici vložené transformované vrstvy.

Jak na to: Tak tedy vložíte vrstvu, zapnete transformaci (CTRL + T) a použijete zkratku:

CTRL + 0 (nula)

Pokud tuto zkratku použijete aniž byste měli zapnutou transformaci, tak se zvětší plátno obrazu tak, že vidíte celý dokument (okraje obrazu se nalepí na okraje programu). Vyzkoušejte a zkratku si jistě zamilujete.

A jak přiblížit na 100% velikost transformované vrstvy?

CTRL + 1

zkratka

Spustili jste například nástroj Křivky a chtěli byste nastavení vyresetovat bez toho, aniž byste museli nástroj znovu zapínat?

Podržte následující klávesy:

CTRL + ALT

Následně se tlačítko [ Zrušit ] změní na [ Obnovit ].

zkratka

Dnes si ukážeme pár zkratek souvisejících se zobrazením dokumentu:

TAB – schová veškeré uživatelské rozhraní kromě horní nabídky.

TAB + SHIFT – schovají postranní okna

F – po dvojnásobném stistknutí schová vše

F + SHIFT – víceméně to samé, jen to skrývá „opačně“. Pokud tedy chcete skrýt vše, stačí jednou stisknout tuto zkratku.
zkratka

Jak snadno a rychle měnit velikost či tvrdost štětce?

Podržte klávesu [ ALT ] a táhněte pravou myší:

Doleva / doprava – pro změnu velikosti

Nahoru / dolů – pro změnu tvrdosti.

zkratka

Jak invertovat výběr?

Tedy jak vybrat vše kromě právě vybraného výběru?

CTRL + SHIFT + I

zkratkaSlučování vrstev

Jak sloučit pouze vybrané vrstvy do jedné vrstvy? (Dílčí vrstvy zaniknou a vznikne jedna nová.)

CTRL + E

Jak sloučit pouze vybrané vrstvy do nové vrstvy? (Tato nová vrstva se vytvoří automaticky po použití zkratky.)

CTRL + ALT + SHIFT + E

zkratka

Dnes zmíním více základních CTRL zkratek:

  • CTRL + U = nástroj odstín a sytost
  • CTRL + T = nástroj volná transformace
  • CTRL + R = zobrazí pravítka
  • CTRL + J = duplikuje vrstvu či skupinu
  • CTRL + A = vybere celé plátno
  • CTRL + B = nástroj vyvážení barev
  • CTRL + W = zavře aktivní panel
  • CTRL + M = nástroj křivky
  • CTRL + L = nástroj úrovně (histogram)
  • CTRL + N = nový soubor
  • CTRL + O = otevřít soubor
  • CTRL + Q = Quit, tedy zkratka na zavření programu

zkratka

Dnes si více přiblížíme funkci kláves SHIFT, CTRL a ALT. Tato znalost je totiž dosti podstatná pro manipulaci s programem.

SHIFT

  • Využívá se např. pro vytvoření čtvercového výběru, jelikož tato klávesa udržuje proporce.
  • Zároveň se stará o tvorbu „rovných“ linií po násobcích 45°. Pokud tedy potřebujete např. nástrojem Pero nakreslit linii pod 45° či 90°, klávesa [ SHIFT ] je váš kamarád.
  • Taktéž lze pomocí SHIFTu vypínat masku vrstev – podržte SHIFT a klikněte na náhled masky vrstvy.
  • Zároveň se tato klávesa využívá v případech. pokud chcete nakreslit rovnou čáru štětcem z bodu A do bodu B. Stačí kliknout na místo A, podržet SHIFT a kliknout na místo B a automaticky se vytvoří rovná čára mezi těmito body.
  • Při výběrech se SHIFT používá pro přidávání nového výběru ke starému výběru. Jinými slovy vytvoříte např. jeden výběr lasem a budete chtít kousek přidat, tak nemusíte výběr stornovat a vytvářet nový, ale postačí podržet SHIFT a „přikreslit“ výběr, který chcete přidat.
  • Taktéž můžete vybrat X vrstev pod sebou. To asi znají všichni uživatelé počítačů, ale není od věci si připomenout, že veškeré tyto srandičky fungují i ve Photoshopu.

CTRL

  • Pokud při transformaci podržíte klávesu CTRL a chytnete některý z kotevních bodů, budete moci vrstvu deformovat například do perspektivy. Toto je lepší vyzkoušet, než popisovat, takže si zkuste podržet klávesu CTRL, táhnout některým kotevním bodem a jistě pochopíte, co se děje.
  • Pokud při držení CTRL kliknete na náhled vrstvy v panelu vrstev, okamžitě získáte výběr všech neprůhledných pixelů v této vrstvě.
  • Podobně funguje výběr masky – podržte CTRL, klikněte na náhled masky v panelu vrstev a získáte tím výběr této masky.
  • Dále se díky této klávese dočasně dostanete do nástroje Posun (Move tool), ať už máte před stistknutím aktivní jakýkoli nástroj.
  • Zároveň je možné se na plátně pohybovat horizontálně pomocí držení této klávesy a kolečka.

ALT

  • Pokud chcete vytvořit tvar či výběr se středem v konkrétním bodě (ideální pro tvorbu kružnic), tato klávesa se stará o to, že bod, na který prvně kliknete, promění ve střed daného výběru / tvaru.
  • Dále je tato klávesa užitečná v kombinaci s nástrojem Přesun – pokud při přesouvání tvaru držíte ALT, tvar se automaticky duplikuje.
  • ALT se také používá pro negaci. Pokud máte například aktivní výběr, podržíte ALT a kliknete na ikonu masky vrstvy, tak se automaticky jako maska aplikuje inverze daného výběru.
  • Pokud jde o masky, tak pokud podržíte ALT a kliknete na náhled masky vrstvy, zobrazíte si tuto masku přímo na plátně v černobílé podobě, do které můžete případně kreslit.
  • Taktéž se ALT využívá pro vytvoření tzv. clipping masky, tedy zamaskování výše položené vrstvy dle níže položené. Stačí ALT podržet a kurzorem kliknout mezi dvě vrstvy, které chcete „zaclippovat“.
  • U výběrů funguje opačně oproti SHIFTu, tedy pokud při držení ALTu vytváříte nový výběr, tak tento nový výběr od starého odečítáte.

Kombinace SHIFT + ALT

  • U výběrů vytváříte průsečík ze starého a nového výběru.
  • Při transformaci transformujete s ohledem na proporce a zároveň i vycentrovaně.

zkratka

Jak znovu-aplikovat poslední filtr?

CTRL + F

zkratka

Jak nastavit automatický tón (tedy automatické křivky) nebo například automatické vyvážení barev?

CTRL + SHIFT + L = automatický tón

CTRL + SHIFT + B = automatické vyvážení barev

Tato kombinace (tedy CTRL + SHIFT + klávesa daného nástroje) by měla fungovat pro všechny nástroje. Nicméně pozor na CTRL + SHIFT + U, zde je automatizace taková, že proběhne odbarvení barev.

zkratka

Zkratka pro kontrolní náhled tiskových barev

CTRL + Y

zkratka

Jak vybrat alfa kanál, který jste si uložili do panelu kanálů?

CTRL + ALT + 6 u RGB dokumentů

CTRL + ALT + 7 u CMYK dokumentů

zkratka

Přejití do nejvyšši a nejnižší (viditelné) vrstvy

Jak ihned přejít do nejníže umístěné (viditelné) vrstvy?

ALT + <

Jak ihned přejít do nejvýše umístěné (viditelné) vrstvy?

ALT + >

zkratka

Jak zoomovat?

ALT + kolečko myši nahorů = přiblížení

ALT + kolečko myši dolů = oddálení

Pokud přidržíte i klávesu SHIFT, budete zoomovat (cca 10x) rychleji.

zkratka

Jak „ručně“ upravovat hodnoty v jakémkoli nastavení?

Podržte klávesu CTRL a umístěte kurzor nad pole s danou hodnotou (např. velikost písma) a okamžitě uvidíte, že se kurzor změní na ručičku se šipkami vlevo a vpravo. Pokud nyní posunete myš doleva, bude se hodnota snižovat a pokud doprava, bude se zvyšovat.

rucicka

Další způsob je kliknutí na číslo hodnoty a následné scrollování kolečkem vzhůru (zvýšení hodnoty) či dolů (snížení). Stejně tak můžete po kliknutí kurzorem použít šipky nahoru a dolů.

zkratka

Změna procentuálního krytí vrstvy

Jak rychle změnit procentuální krytí vrstvy? Od toho jsou numerické klávesy. Např.

1 = 10%

5 = 50%

atd.

0 = 100%

Pokud napíšete dvoucifernou hodnotu, nastaví se přímo tato hodnota – např. 42 změní krytí na 42%. Je to daleko pohodlnější, než klikat na to prťavé okénko, dvojkliknout pro výběr čísla a přepisovat číslem novým.

Pozor, pokud však máte vybrán nástroj štětec, bude se měnit krytí štětce, nikoli vrstvy. Nejjistější je, když před zkratkou aktivujete nástroj Posun přes klávesu [ V ].

zkratka

Velikost textového pole

ALT + klik na plátno s aktivovaným nástrojem Text

Zobrazí dialog pro nastavení velikosti textového pole od daného bodu. Osobně jsem to nikdy nevyužil, ale pokud pracujete s konkrétními velikostmi a potřebujete mít pole konkrétně veliká, hodí se to.

zkratka

Posun zoomu

[ Mezerník ] + R + držení levé myši

Pokud si přiblížíte přes nástroj zoom určité místo na plátně a následně použijete tuto zkratku, tak se zobrazí celé plátno a zazoomovanou oblast uvidíte jako jakýsi pseudovýběr, který můžete pomocí myši posunout a jakmile zmíněnou zkratku pustíte, tak se plátno zazoomuje na nově vybrané místo.

ZoomPosun

zkratka

Jak vybrat všechny vrstvy (kromě pozadí – není-li odemknuté)?

CTRL + ALT + A

zkratka

Jak automaticky vytvořit ořezovou masku z vrchní na níže položenou vrstvu?

CTRL + ALT + G

zkratka

Jak zrušit skupinu

Nejedná se o smazání, ale export do vrstev či do podskupin. Pokud tedy tuto zkratku použijete na vybranou skupinu vícekrát, zcela ji “rozbijete” a veškeré podsložky rozdělíte do jednotlivých vrstev.

CTRL + SHIFT + G

zkratka

Posun vrstev v hierarchii

Jak posunout vrstvu o jeden stupeň výše?

CTRL + ]

Jak posunout vrstvu o jeden stupeň níže?

CTRL + [

A jak posunout vrstvu úplně navrch?

CTRL + SHIFT + ]

A jak umístit vrstvu zcela na pozadí?

CTRL + SHIFT + [

zkratka

Jak změnit „kurzor“ štětce z průměru na přesný „terčík“?

[ CAPS LOCK ]

zkratka

Sada mezerníkových zkratek:

[ Mezerník ] spustí nástroj Ruka

[ CTRL ] + [ Mezerník ] sepne nástroj Přiblížit

[ ALT ] + [ Mezerník ] sepne nástroj Oddálit

zkratka

Jak zavřít všechny otevřené dokumenty?

CTRL + ALT + W

zkratka

Nastavení výplně

Potřebujete se dostat do nastavení výplně? Např. při výplni 50% šedou? Odpovědí je následující zkratka:

SHIFT + F5

zkratka

Oddálení / přiblížení dokumentu na 100% velikost.

Shift + dvojklik na nástroj Zoom (Lupa)

zkratka

Posun aktivního výběru

Máte vytvořený výběr a chcete jej o fous (či o více fousů) posunout? Podrže klávesu:

[ Mezerník ]

zkratka

Přepínání mezi otevřenýma dokumentama

CTRL + TAB

zkratka

Vyříznutý duplikát

Pokud od vrstvy chcete určitou oblast oddělit tak, abyste ji měli v samostatné vrstvě a v původní vrstvě daná oblast zmizela (tedy vyříznout ji), existuje na to tato zkratka:

CTRL + SHIFT + J

zkratka

Duplikace níže

Jak aktuální vrstvu „přilepit“ k vrstvě níže? (Nefunguje na inteligentní objekty.)

CTRL + ALT + E

Oč se jedná – vytvoří se vlastně kopie vybrané vrstvy, ale ne do samostatné vrstvy, ale obraz se sloučí s obrazem v níže položené vrstvě. Pokud se mi nedaří to správně popsat, vyzkoušejte a pochopíte. 🙂

Bohužel nefunguje tak, jako zkratka z minulého týdne a nejde tedy „duplikovat níže“ například výběr, funguje to pouze na celou vrstvu.
zkratka

Vyresetování stylu textu

Stylem textu se rozumí podtrhnutí, přeškrtnutí, umělá tučnost, umělá kurzíva, aplikace verzálek, kapitálek, anebo horních či dolních indexů. Stačí vybrat text uvnitř textové vrstvy (přes CTRL + A) a použít klávesovou zkratku:

CTRL + SHIFT + Y

zkratka

Vymazání předvoleb

CTRL + ALT + SHIFT

Pokud tuto zkratku přidržíte ihned poté, co kliknete na spouštěcí ikonu programu (ještě předtím, než se zobrazí klasické načítací okénko), vyskočí vám nabídka vymazání všech předvoleb. Někdy se stane, že Photoshop nechce nastartovat kvůli nějaké chybě nastavení – toto by to mělo vyřešit.

ZkratkaPredvolby

zkratka

Vložit na stejné místo

Dáme si zkratku spojenou s vrstvami. Klasické kopírování přes [ CTRL + C ] a vkládání do dalších dokumentů přes [ CTRL + V ] asi znáte. Asi také víte, z mých dřívějších sedmer, že je možné pomocí nástroje Přesun a držení klávesy [ SHIFT ] přetáhnout jednu vrstvu do druhého dokumentu tak, aby zůstala na stejné pozici. Víte ale o tom, že to jde i jednoduše přes zkratku? Stačí, když v druhém dokumentu namísto [ CTRL + V ] stisknete:

CTRL + SHIFT + V

VlozitNaStejneMisto
zkratka

Zamknutí vodítek

Pokud pracujete s vodítkama a tu a tam je omylem chytnete a přetáhnete a už vám tyto překlepy lezou krkem, můžete si vodítka jednoduše zamknout přes klávesovou zkratku:

alt + ctrl + ;

zamknutivoditek

Zrušení transformace či úprav textového pole

Chcete-li vyresetovat transformaci anebo úpravy v textovém poli (díky Jardovi za postřeh) a nechce se vám natahovat po klávese ESC, můžete na to jít touto zkratkou:

CTRL + .

— Všechen Illustrator —

Illustrator: Scribe pluginy

Než přejdu ke konkrétním tipům, doporučím skvělou sadu pluginů od ASTUTE GRAPHICS. Jedná se o oblíbené profesionální pluginy, které vylepší Illustrator a zásadně usnadní proces tvorby. Jde vlastně o přidání nových nástrojů. Ne ledajakých – naprosto úžasných nástrojů.

Za největší pecku považuji dynamické radiusy. To je lahůdka. Milovníci kružnic uvítají například tečné uchytávání objektů. Dále uvidíte supergumu, která dokáže odmazat kotevní body tam, kde být nemusí. A skvělou věcí je třeba i inteligentní mazání kotevních bodů. A… spousta dalších. Uvidíte níže.

Uživatelé těchto pluginů se shodují, že jim pluginy šetří okolo 40% času. Já bych s tou cifrou nešetřil, jelikož po dvou týdnech mám pocit, že šetřím tak 2/3 času. Zároveň si dovolím zkoušet řešení, kterým bych se vyhýbal, jelikož bych nad nimi strávil několik dní a nevyplatilo by se mi to. Pomocí těchto pluginů mohu řešení odzkoušet během chvilky a navíc jsou daleko kvalitnější, než kdyby byly výsledkem ručního zpracování.

Dnes odprezentuji 4 pluginy. Pluginů ale skupina nabízí více a lze je prohlédnout zde: http://astutegraphics.com/software/

Ano, není to zrovna levné, ale z dlouhodobého hlediska ušetříte tolik času a nervů, že je to vlastně za hubičku. Budu prezentovat SubScribe (free) a dále: ColliderScribe, VectorScribe a InkScribe. Vyšly dohromady v přepočtu na +- 4200 Kč. Zprvu mi to přišlo hodně, ale po omrknutí videoukázek mě pluginy oslnily a musel jsem je mít.

Tak třeba oslní i vás. 🙂 Fungují pro verze Illustratoru CS5, CS6 a CC. Instalace je jednoduchá a ovládání taktéž. Vše se naučíte na podstránkách konkrétního pluginu v záložce Videos. Nechcete-li kupovat zajíce v pytli, můžete si veškeré pluginy stáhnout a zdarma 14 dní zkoušet. Poté zmizí do chvíle, než si zakoupíte aktivační klíče.

Ukázky jsou pouze ochutnávkou. Vybral jsem z každého pluginu pouze zlomek toho, co umí, jinak bych tvořil gify ještě o Vánocích. 🙂 Pro orientaci to bude stačit a pokud vás pluginy zaujmou, mrkněte na ně (anebo i na jiné, které jsem zde neukázal) na zmíněném webu.

A teď už jdeme na věc.

SubScribe

SubScribe je jeden z mála Scribe pluginů, který je zdarma. To z něj však nedělá nic podřadného. Naopak je to šikovná věcička pro práci s tečnami a kružnicemi obecně.

Umí směrovat linie tímto způsobem:

Tecna-k-stredu

Umí vytvářet tečnu z bodu:

Tecna-z-bodu

Umí takto spojovat kružnice:

Tecny-mezi

Umí vytvářet tečné kružnice dovnitř tvarů:

TangentKruznice

Umí tvořit kružnice tečné ke konkrétnímu bodu:

Tvorba-kruznice-z-bodu

Anebo třeba tvořit částečnou kružnici pomocí dvou bodů:

JesteTvorbaKruznice

Umí toho více, například narovnávání hran, plynulé napojování křivek a další. Omrkněte více infa k SubScribe zde: http://astutegraphics.com/software/subscribe/

ColliderScribe

Jeden z mých favoritů. Mám hrozně rád práci s kružnicemi, ale vzájemné napojování kružnic na sebe je v běžném Illustratoru šílená a nepřesná činnost. V ColliderScribe je to snadné.

Umí tečně připlepit jednu kružnici druhé… a klidně i ke třetí:

Kruznice

A umí to i se čtvercem:

Ctverec

A také umí tímto tečným způsobem natočit objekt vůči vybranému objektu:

Kytka

A umí i tuto pecku:

PripnutiVysek

Dokáže i inteligentně otáčet a hledat body, kde se objekt dotýká se sebou samým (anebo s jiným). Což by žádná běžná automatická vodítka Illustratoru nikdy nedokázala:

Rotace

A specialitka tohoto pluginu je ShapeFill – vytvoříte velký tvar, který chcete vyplnit a poté vytvoříte pár menších tvarů, kterými chcete ten velký vyplnit. Poté vše vyberte, kliknete na kouzelné tlačítko, nastavíte velikosti, počet duplikátů, natočení… A vznikne něco, co byste ručně takto dokonale nikdy nevytvořili, anebo alespoň ne takto rychle.

SpaceFill

ColliderScribe toho umí daleko více. Jak jsme si například ukázali to tečné napojování, tak je možné si nastavit konkrétní vzdálenost, jak daleko se má objekt k cílovému uchytit. Chcete-li mít například okolo kružnice vůli / mezeru 2 mm a k této vůli nalepit z různých stran různé objekty, stačí si to v Collideru nastavit a objeví se vám pomyslná vodítka 2 mm daleko od obvodu cílového objektu.

Více o ColliderScribe najdete zde: http://astutegraphics.com/software/colliderscribe/

VectorScribe

Můj největší favorit. Tento plugin usnadňuje práci takovým způsobem, že se usmívám pokaždé, když jej používám.

Umožňuje chytnou křivku kdekoli, nejen za ramena kotevních bodů. Umí okamžitě proměnit rovnou křivku v bézierovu křivku. Umí také automaticky detekovat, kdy se objeví tzv. smooth point, tedy kdy jsou ramena jistého kotevního bodu v jedné linii a vznikne hladký přechod.

PathscribeTool

Jde vybrat kotevní body a jendním klikem převést rohové body na hladké a naopak:

HandlesKouzla

Umí „vyčistit“ tvar od všech prokřivení a převést jej čistě na rovné hrany.

RetractHandles

Pokud určitou křivku vytáhnete štětcem a převedete na tvary, možná kroutíte hlavou nad tím, proč, vzniknou desítky či stovky kotevních bodů, když se zdal tvar tak hladký? V takovém případě se vám už ani nechce s tvarem nic dělat, je otrava manipulovat s tolika body. A základní vyhlazovací nástroj Illustratoru ne vždy funguje ideálně. Toto řeší tato superguma:

SuperGuma

V kombinaci s inteligentním odstraňováním bodů získáte tak hladké tvary, jak to jen jde. Tento nástroj, oproti klasickému odebrání kotevního bodu přes pero, vezme v potaz podobu stávající křivky a snaží se o to, aby byla celková křivka pokud možno stejná, jako před odebráním bodu:

SmartDelete

Dále dokáže mazat redundantní body, které také velmi ztěžují práci. Znáte tuhle situaci?

DelRedundant-ZnateTohle

Tak to jde vyřešit kliknutím na jediné tlačítko:

DelRedundant

Anebo přímo v nastavení VectorScribe zvolit automatické mazání těchto bodů:

AutoDelRedundant

A teď přijde to nej…kulaťoulinkatější. Jde o dynamické radiusy.. můj nejoblíbenější nástroj. Stačí chytit roh a táhnutím vytvořit libovolný radius. A co je na tom nejúžasnější? Že radius můžete kdykoli znovu chytnout a změnit, nejedná se o nic statického. Dokonce nástroj dokáže detekovat už použité statické radiusy zaoblení a změnit je na dynamické.

DynamicRadius-1

Zaoblování celé grafiky pak může být opravdu snadné:

DynamicRadius-2

Lze vybrat více kotevních bodů a najednou je zaoblit konkrétním radiusem:

DynamicRadius-3

Lze překlikávat mezi tzv. true radiusem a standardním radiusem. Každý má něco do sebe:

DynamicRadius-True-Standard

A chytnete-li kus tvaru a posunete ho, ostatní sousedící radiusy se přizpůsobí a budou stále dokonale zaoblené.

AktivniRadiusy-Rucni

A ještě lepší je použití aktivních rádiusů. Za pomocí ALTu lze radius chytit, posouvat a zbytek tvaru se přizpůsobí:

AktivniRadiusy-Aktiv

A málem bych zapomněl na možnost ovládat (zmenšovat / zvětšovat) dva či více vybraných radiusů najednou:

DvojityRadius

Pak také Vectorscribe umí dynamické tvary:

DynamickeTvary-1

Umí třeba i toto:

DynamickeTvary-vysec

A umí mimochodem i různými způsoby prodlužovat křivky a to přirozeným způsobem, takže nevznikají žádné zádrhele:

Prodlouzeni

A umítoho více, daleko více. Další informace o VectorScribe zde: http://astutegraphics.com/software/vectorscribe/

InkScribe

A nakonec si ukážeme InkScribe. Trochu se prolíná s VectorScribe, ale je dělaný především na pohodlné ruční kreslení tvarů a křivek.

Umí kreslit jako pero, jen s tím rozdílem, že před dokliknutím ukazuje cestu mezi posledním bodem a novým:

KresleniInkem-Ostre

Lze v panelu nastavit, zda se automaticky aplikují rohové kotevní body (viz předchozí obrázek), anebo zaoblené, které se vždy dopočítají dle následující vytvořené křivky, tak, aby byl přechod dokonale hladký.

KresleniInkem-Oble

Stejně jako VectorScribe ukazuje, kdy vznikne smooth point. Navíc, je-li to v InkScribe nastaveno, se automaticky bod změní z rohového na hladký a obě protější ramena bodu se spojí a jde jimi manipulovat najednou (zkrátka tradičně, jako u všech hladkých bodů):

Napojeni

Lze chytnout část křivky jako u VectorScribe, jen v tomto případě se ramena nejbližších bodů přizpůsobují.

InkPosunKrivky

Díky tzv. connectorům lze posouvat rovné křivky napojené na poloměr tak, jak to jinak není možné. Ukážeme si nejprve, jak si s touto situací poradí klasický Illustrator při chycení konkrétního bodu a jeho posunu:

KlasickeRamenoA jak si s tím poradí InkScribe? Vezme v potaz radius napojení a přizpůsobí ho:

InkScribeRameno

A stejně jako VectorScribe má i InkScribe inteligentní mazání bodů:

SmartDel

Což se dá využít i tam, kde nám nevadí odlišení od původního tvaru, ale chceme dokonale hladké tvary. Všimněte si, že výsledný tvar je vytvořen pouze ze dvou kotevních bodů.

InkSmartRemove

Umí jedním klikem uzavřít neuzavřený tvar. A to tak, že zkusí najít co nejhladší možnou spojovací křivku:

AutoJoin-Tvar

Umí elegantně spojovat i neuzavřenou cestu:

AutoJoin-Krivka

Za držení ALTu se na tvaru zobrazí tangenty, kam je možné přidat kotevní body (lépe se pak s tvary pracuje):

AddTangent-RucniAdd

Případně jde tangenty posunout automaticky: Samozřejmě bez toho, aby se změnil tvar.

MoveTangent-Auto

A je také možné si nastavit vzdálenosti, po jejichž násobcích se body (při držení ALTu) kreslí:

InkNastaveniVzdalenost

V kombinaci s možností InkScribu kreslit pod vybraným úhlem je možné tvořit takovéto tvary:

UhlyVzdalenosti

Více o InkScribe: http://astutegraphics.com/software/inkscribe/

Tak, to by pro ukázku stačilo. 🙂 Sám možnosti pluginů zatím objevuji. Z mého pohledu je to, hned vedle samotného Illustratoru, nejlepší investice, jakou může kdokoli pracující s vektorama učinit. Možná tento speciál vyznívá jako reklama. Asi je. Sám si přeju, abych viděl tento článek před rokem, před dvěma lety, klidně ještě dříve, jelikož ne-vždy-uživatelsky-příjemný Illustrator se rázem stává něčím, s čím je radost pracovat a kde nic není nemožné. Přeji i vám, abyste ten pocit zažili a doporučuju zkusit alespoň tu zkušební verzi, když už nic jiného. Myslím, že nebudete litovat.

illustrator

Výběr barvy přechodu z objektu na plátně

SHIFT + nástroj kapátko

Pokud v Illustratoru potřebujete vybrat barvy pro přechod například z fotografie na plátně, nebo z jiných objektů, opravdu není nutné si opisovat jejich hexakódy, ani CMYK hodnoty a vkládat je do přechodu ručně.  Stačí kliknout na konkrétní jezdec přechodu, vybrat nástroj kapátko a za držení klávesy SHIFT. Alespoň u verze CS6 se výsledek nedostaví okamžitě, nýbrž je potřeba buďto “prokliknout” oba jezdce, anebo kliknout na ikonku na prohození přechodu (viz náhled níže).

700-ai-prechod

illustrator
Když už jsme u těch posunů, tak jak jinak, kromě kolečka, můžeme snadno posunout aktuální pohled na plátno? Odpovědí je [ Mezerník ], který automaticky zapne nástroj ručička (hand), kterou následně můžete posunout aktivní pohled. Ve Photoshopu funguje mezerník stejným způsobem.

illustrator

1. Používejte skripty

Každý, kdo pracuje pravidelně ve vektorech, by si měl nainstalovat alespoň ty základní skripty. Proč? Ušetří hromadu času. Nejzákladnější skripty naleznete například ve článku Petra Václavka, anebo například tady , taky zde, anebo třeba tu.

Nainstalovat skripty jde ale i ručně. Stačí je umístit do (místo instalace) Adobe\Adobe Illustrator\Přednastavení\cs_CZ\Skripty. V takovém případě pak můžete skripty spouštět přes Soubor > Skripty > …

Doporučuji si progooglit spojení „Illustrator scripts“. Existuje jich totiž spousta a věřím, že po chvíli hledání naleznete něco, co vám neskutečně urychlí a zpříjemní práci.

Skripty

2. Spouštějte skripty přes sekvenci zkratek

Pokud byste měli skripty pokaždé spouštět přes Soubor > Skripty, asi byste se z toho zbláznili. 🙂 V následujícím tipu si ukážeme plugin, který skripty shromažďuje. V tomto tipu si ale ještě ukážeme sekvenci zkratek, přes kterou je možné skripty spouštět, pokud by například zmíněný plugin nefungoval.

Jak jsme si již ukázali v jednom tipu k Photoshopu, když podržíte klávesu ALT, v menu (tím myslím Soubor / Úpravy / Objekt…) se u jednotlivých slov podrthne nějaké písmeno. Pokud tedy podržíte ALT a zmáčknete například písmeno S (anebo F u anglické verze), rozbalí se vám menu Soubor. Pokud budete držet ALT i nadále, stále můžete použít konkrétní klávesy pro spuštění dalšího úkonu (např. ALT + S U uloží soubor), anebo pro přesun do dalších úrovní menu.

V našem případě, jelikož chceme jít do podmenu Skripty a při držení altu je podtrhnuté písmeno r, dostaneme se sem pomocí sekvence S R (za držení ALTu). Nu a podle toho, jak se váš skript jmenuje, tak na konec sekvence přidáte písmeno, kterým skript začíná. Problematické je, když máte více skriptů se stejným názvem. V takovém případě musíte dané písmeno zmáčknout tolikrát, dokud se nevybere skript, který požadujete.

Takže pokud chci například spustit skript Round Any Corner, stačí podržet ALT a poté postupně poklikat na S R R. Tím se skript pustí.

Skripty-SRR

3. Shromažďujte skripty přes Script Bay

Nejpohodlnější shromažďování a práce se skripty je s pluginem Script Bay. Může se ale stát, že někomu nebude fungovat. V takovém případě máte mou upřímnou soustrast a musíte skripty pouštět přes sekvenci zkratek.

Zde si můžete tento plugin zdarma stáhnout. Stačí na soubor dvojkliknout, otevře se vám Adobe Extension Manager, odsouhlasíte podmínky a plugin by měl být nainstalován. Panel pluginu zobrazíte přes: Okna > Rozšíření > Script Bay.

ScriptBay

V panelu pak klikněte vpravo nahoře na šipečkovitou ikonu a přes Add Script Folder vyberte složku, ve které skripty máte. Pokud vám tento plugin funguje, nemusíte vše umisťovat do …/Adobe/Preferences/… Místo toho si vytvořte složku kdekoli v dokumentech a tam si své skripty střídejte.

ScriptBay-AddFolder

Pro spuštění skriptu pak stačí na libovolnou položku seznamu (tedy skript) dvojkliknout a je to.

4. Round any corner

Pokud byste si měli stáhnout jen jeden skript, doporučuji Round any corner. Stáhnout jej můžete v balíku skriptů ve zmíněném článku Petra Václavka. Pro ty, co nechtějí rollovat výše, zde je balík ke stažení.

Proč je to tak skvělý skript? Pokud potřebujete zaoblit špičaté tvary, nezbývá vám než vybrat objekt a použít Efekt > Stylizovat > Zaoblení rohů. Jenže tento efekt zaoblí rohy všude. Po celém tvaru. Není možné vyselektovat jen určité kotevní body a ty zaoblit. Pro názornou ukázku přidávám náhled s hvězdou. V prvním případě byl tvar zaoblen přes zmíněné Zaoblení rohů a v druhém případě jsem pomocí přímého výberu [A] a za držení klávesy [SHIFT] vybral pouze některé kotevní body, na které jsem použil skript Round any corner.

Pokud jste tedy tento skript neznali a museli jste podobné situace obcházet tak, že jste si vytvořili několik duplikátů zaoblených / nezaoblených tvarů, které jste pak rozřezali a následně zaoblené / nezaoblené části slepovali jak Frankensteina, tak si tento skript zamilujete.

RoundAnyCorner

5. Zobrazení všech táhel

Pokud vezmete do ruky přímý výběr [A] a vyberete jimi nějaký objekt, v základním nastavení neuvidíte žádná táhla, jen kotevní body objektu. Když ale přejdete do Úpravy > Předvolby > Zobrazení výběru a kotevních bodů a zaškrtnete [] Zobrazit táhla, když je vybráno více kotevních bodů – tak od té doby, kdykoli vyberete přímým výběrem nějaký objekt, uvidíte nejen kotevní body, ale i veškerá táhla.

VsechnaTahla

6. Větší úchyty

Co asi všechny uživatele Illustratoru trápí jsou pidiúchyty, miniaturní kolečka a čtverečky, se kterými musíme pracovat. A pokud člověk nemá vytrénovanou ruku a upravuje nějakou křivku (například chce posouvat kotevní body či měnit radiusy pomocí táhel), tak tu a tam se překlikne, klikne mimo, anebo si zkrátka musí dávat záležet na tom, aby se opravdu přesně trefil tam, kam má.

Toto jde částečně vylepšit tím, že v nastavení Úpravy > Předvolby > Zobrazení výběru a kotevních bodů si v sekci Kotevní body a Táhla vyberete (kliknutím) tu poslední z trojice miniatur. Tím se kotevní body a táhla zvětší asi o třetinu a navíc táhla se promění z modré tečky na větší, bílou tečku ohraničenou modrým obrysem.

Stále to není dokonalé a stále se budete tu a tam překlikávat, ale práce je najednou daleko pohodlnější.

VetsiUchyty

7. Větší tolerance

Abych završil zvýšení příjemnosti práce v programu, doporučuji o trochu navýšit toleranci v následujícím nastavení. Opět se pohybujeme v nastavení Úpravy > Předvolby > Zobrazení výběru a kotevních bodů a nyní se zaměříme na sekci Výběr, kde je položka Tolerance. Ta je v základu nastavena na hodnotě 2-3 a jde nastavit až do hodnoty 8. Tato tolerance se projeví tím, že když kliknete na nějaký kotevní bod či táhlo, tak nemusíte klikat přesně na něj, jako je tomu zvykem, ale můžete kliknout o pár pixelů vedle a kurzor se bodu / táhla automaticky chytne.

Pokud ale budete pracovat na tvaru, kde je bodů / táhel hrozně moc blízko sebe, doporučuji naopak toleranci snížit, aby se vám naopak nechytalo to, co se chytat nemá. Pro běžnou práci je ale fajn toleranci držet na hodnotách 5-8.

VetsiTolerance

illustrator

Používejte akce

V Illustratoru, stejně jako ve Photoshopu, také naleznete panel Akcí (zobrazíte je přes Okna > Akce). Nahrávání a spouštění funguje stejným způsobem, jako v PS. Takto si můžete například nahrát vaše nejpoužívanější úkony – například vodorovné či svislé zrcadlení a na akci si nastavit zkratku přes funkční klávesu (tu nastavíte hned na počátku nahrávání v okénku, kde volíte název akce, sadu, barvu apod.) a poté už nebudete muset klikat na nástroj zrcadlení, ale postačí stisknout nastavenou klávesu.

AkceAI

illustrator

Konstantní zesvětlování či ztmavování barvy

Máte výchozí barvu, kterou chcete zesvětlit anebo ztmavit? Ale tím způsobem, abyste nemuseli „hádat“, jak ten ideální světlejší / tmavší odstín ze CMYK anebo RGB hodnot namíchat? Podržte [ ALT + SHIFT ], chytněte jeden z jezdců v panelu barva a táhněte doprava pro ztmavení anebo doleva pro zesvětlení. Tímto způsobem se vám namíchá světlejší či tmavší odstín původní barvy.

KonstantniEditBarvy

illustrator

Rychlé nabrání barvy přes print screen

Zahlédli jste na webu nějakou barvu, kterou byste rádi co nejrychleji přetáhli do Illustratoru? Jednoduše si web vyfoťte print screenem, vraťte se do Illustratoru, přes [ CTRL + V ] vložte, vezměte kapátko a danou barvu vyberte a screen smažete.

WebPrintScreenBarva

illustrator

Zaokrouhlování CMYK hodnot

V obou předchozích tipech, tedy při konstantním zesvětlování / ztmavování i při výběru barev ze screenshotu vzniknou obvykle, pokud pracujete ve CMYKu, nezaokrouhlené hodnoty typu C: 82,59% apod. Tyto hodnoty ponechat ve finálním souboru připraveném pro tisk není zrovna profesionální. Je tedy potřeba hodnoty zaokrouhlit. A já vám řeknu jak.

Dříve, než jsem si tohoto tipu omylem všiml, jsem vždy dvojklikal do jednotlivých okének a přepisoval cifry ručně (takže např. pokud byla hodnota zmíněných 82,59%, dvojklikl jsem do okénka a přepsal hodnotu na 83). Což byla neskutečná otrava.

Nedávno jsem ale nalezl rychlejší a způsob – šipky. Stačí kliknout do okénka a šipka nahoru vám hodnotu zaokrouhlí na vyšší cifru a šipka dolů zase na nižší cifru. V kombinaci s klávesou TAB, která vás přesune do okénka dalšího, zaokrouhlíte všechny 4 hodnoty během vteřiny.

Zaokrouhlovani

illustrator

Ukládání barev

Pokud s některými barvami v rámci daného dokumentu pracujete často, ukládejte si je. Stačí barvu nabrat (či vytvořit) a poté v panelu Vzorník kliknout na ikonku nového políčka a barvu uložit.

PolickoBarvy

illustrator

Globální barvy

Stává se vám, že někdy během práce zjistíte, že se vám určitá barva či barvy v dokumentu nelíbí a že byste rádi barvu nahradili jinou barvou? Ano, je možné vybrat objekty přes Objekt > Stejný > Barva výplně a poté barvu upravit, ale existuje pohodlnější způsob – globální barvy.

Jak globální barvu vytvořit? Buďto dvoklikněte na již existující barevné políčko ve vzorníku a ve vyskočilém okně zaškrtněte [] Globální, anebo si vytvořte zcela novou barvu (jako v předchozím tipu) a taktéž zaškrtněte [] Globální.

Co globální barva dělá? Když ji dvojklikem proklinete a přenastavíte její hodnoty, automaticky se všechny objekty s původní barvou přebarví na barvu novou. Pokud při nastavování barvy zaškrtnete [] Náhled, ihned na plátně uvidíte, jak se barva mění.

GlobalniBarva

illustrator

Zarovnání k hlavnímu objektu

Potřebujete vycentrova jeden objekt k ose druhého bez toho, abyste s tím druhým objektem hnuli? Stačí vybrat požadované objekty, v panelu Zarovnání vyberte Zarovnání na hlavní objekt, poté na plátně klikněte na objekt, ke kterému chcete ostatní objekty zarovnat a pak už nezbývá než vybrat požadované zarovnání.

HlavniObjekt

illustrator

illustrator

Zarovnání podle vzhledu

Objevení tohoto fígle byl pro mě dar z nebes. Pracujete někdy s vícero tvary, přičemž některé obrys nemají a některé ano? A už jste se někdy snažili tyto objekty ručně zarovnávat, aby například jeden tvar sahal až tam, kam sahá obrys jiného tvaru? Pokud ano, tento tip si zamilujete.

V Illustratoru je totiž možné v Předvolbách (CTRL + K) zatrhnout [] Použít hranice náhledu, což v praxi znamená, že jakékoli zarovnávání nebude brát v úvahu základní tvar (dle kterého se zarovnávací operace provádí), ale místo toho bude brát v úvahu celkový vzhled, tedy včetně obrysů. Paráda, ne? 🙂

ZarovnaniPodleVzhledu

illustrator

Vynucený kotevní bod

Chtěli byste někdy vytvořit takovou cestu, ve které se některé kotevní body vzájemně překrývají? Když však při běžném kreslení perem kliknete na místo, kde už nějaký kotevní bod je, tak se automaticky odebere. Co s tím? Jednoduše podržte před kliknutím klávesu SHIFT a Illustrator si vynutí nový kotevní bod v místě, ve kterém chcete.

VynucenyKotevniBod

illustrator

Obnovení ohraničovacího rámečku

Asi to znáte, když natočíte třeba kružnici anebo čtverec anebo jakýkoli tvar, natočí se spolu s ním i jeho ohraničovací rámeček – taková ta čára se čtverečky kolem tvaru, kterou když chytnete, tvar můžete libovolně transformovat.

V běžných případech je toto automatické natáčení fajn, ale někdy byste rádi právě natočený tvar deformovali klasicky, tedy vodorovně a svisle, což ale nyní není možné. Vlastně.. je, je to možné – stačí vejít do Objekt > Transformovat > Obnovit ohraničovací rámeček. Tadá, rámeček je opět vodorovný a svislý.

ObnoveniOhranicovacihoRamecku

illustrator

Chytnutí rohu

Chcete někdy chytit konkrétní rohový bod a posunout jej na jiné místo? Pravděpodobně narazíte na zádrhel – když rohový bod chytíte, program vám neumožní posun, nýbrž si automaticky myslí, že chcete tvar transformovat. To je pech. Naštěstí existuje řešení – dočasné vypnutí ohraničovacího rámečku přes CTRL + SHIFT + B. Ohraničovací rámeček je vlastně transformační rámeček, takže jakmile jej skryjete, není možné provést ruční transformaci a vy můžete chytnout jakýkoli bod a posunout, kam potřebujete. Poté, přes stejnou zkratku, rámeček vrátíte.

SkrytiOhranicovacihoRamecku

illustrator

Přesun plátna bez objektů

Pracujete-li občas s plátny a potřebujete-li občas plátna posouvat, asi víte, že v základním nastavení se spolu s plátnem posouvají i objekty. Ve většině případů je to super, aspoň nemusíte zvlášť přesouvat i grafiku. Ale občas, máte-li blízko vedle sebe více pláten, tak pokud některé z nich chcete posunout, je možné, že do něj zasahují objekty, které vyčuhují z plátna jiného a jakmile plátno posunete, posunete i tyto zasahující objekty. Anebo zkrátka někdy chcete posunout plátno tak, aby grafika zůstala na místě.

Jak toho docílit? Při aktivovaném nástroji Kreslící plátna se mrkněte na horní panel a odklikněte první ikonku napravo od názvu plátna, která se stará o uchycení objektů k plátnu při jeho přesunu. Poté si můžete plátna posouvat kamkoli chcete a grafika zůstane tam, kde byla. 🙂

PresunPlatnaBezObjektu

illustrator

Klíčový objekt

Potřebujete někdy sadu objektů zarovnat dle jednoho konkrétního? Například takto?

KlicovyObjekt-Zarovnani

Využijte k tomu tzv. klíčový objekt – objekt, který dle kterého se bude zarovnávat. Nejprve vyberte požadovanou sadu objektů. Poté můžete buďto ručně v panelu Zarovnání nastavit Zarovnání na – klíčový objekt, anebo, daleko rychleji a pohodlněji, jednoduše po výběru objektů klikněte myší na požadovaný objekt. Pokud se okolo něj vytvoří obrys, máte vyhráno a můžete zarovnávat.

KlicovyObjekt

illustrator

Harmonie barev v Illustratoru

Máte rádi harmonii barev? Tedy výběr barev na základě barevného kola? Pokud vám tento pojem nic neříká, doporučuji vygooglit a pro tuto chvíli postačí informace, že harmonicky vybrané barevné kombinace působí.. nu, harmonicky, příjemně, přirozeně, krásně.

A víte o tom, že se v Illustratoru ukrývá pomocník pro výběr harmonických barev? Jedná se o panel Color Guide, respektive Výběr barev v české verzi. V základním nastavení je tento panel připnut hned vedle panelu Barva. Pokud tomu tak není, zobrazte jej pomocí Okna > Výběr barvy, anebo pomocí zkratky SHIFT + F3.

Tento panel pracuje s aktuálně aktivní barvou a zobrazí k ní mřížku dalších barev. V této mřížce je aktivní barva vždy nahoře uprostřed (míří na ni v panelu malá šipečka). Například takto můžete hledat barvy pro nasvětlování ilustrací, tedy když potřebujete světlejší odstín a tmavší odstín dané barvy tak, aby ale působil přirozeně (při ručním míchání to obvykle člověk dokonale nesmíchá a vždy bude například barva modrého stínu trochu modřejší anebo fialovější, než by měla být). Je možné navíc kliknout na šipečku (viz náhled níže) a zobrazit si jiné pravidlo harmonie – například doplňkové barvy, analog, monochrom apod.

A jak pak tyto barvy použít? Jednoduše klikněte do mřížky barev a vybraný objekt se vám do zvolené barvy zabarví. 🙂

VyberBarev

illustrator

Gumujte. Pokud se někteří z vás bojí tohoto nástroje, protože si myslíte, že bude gumovat i objekty, které nemá, je na to jednoduché řešení. Pokud chcete gumovat pouze v rámci jednoho tvaru či objektu, jednoduše jej označte nástrojem výběr (zkratka V). Nyní budete gumovat pouze uvnitř tohoto objektu. Pokud chcete gumovat napříč všemi objekty, nevybírejte nic.

illustrator

Víte o tom, že jdou objekty v Illustratoru jednoduše zamknout?

Například když chcete překreslovat předlohu a nechcete, abyste na ni omylem kdykoli sáhli a obrázek posunuli? Řešení je jednoduché, existuje zkratka na uzamknutí objektu / objektů:

CTRL + 2

A pokud budete chtít objekty kdykoli odemknout, použijte zkratku:

ALT + CTRL + 2

illustrator

Jak natočit objekt okolo určitého bodu?

Existuje více způsobů, osobně využívám nejčastěji tento.

1) Vytvořte objekt, který chcete rotovat a zároveň i nějaký pomocný objekt, např. linku, na jejíž konci bude daný bod, okolo kterého bude hlavní objekt rotovat.

2) Zvolte nástroj Rotovat (klávesová zkratka [ R ])

3) S držením klávesy [ ALT ] dvojklikněte na již zmíněný bod, okolo kterého bude hlavní objekt rotovat

4) Zvolte úhel, pro jistotu zaškrtněte [] Náhled (ať ihned vidite, zda je to úhel, který potřebujete) a nakonec klikněte na [ Kopírovat ]

5) K vytvoření zbylých kopií použijte klávesovou zkratku [ CTRL ] + [ D ] libovolně-krát.

natocit
illustrator

Dnes si opět ukážeme, jak natáčet objekty.

Předvedeme si jednoduchou tvorbu čtyřlístku z tvaru srdce.

Postup je jednoduchý. Vytvoříme objekt srdce, vybereme Efekt > Deformace a transformace > Transformovat a zde nastavíme 3 kopie pod 90° a vybereme bod, okolo kterého chceme srdce otáčet. V našem případě půjde o spodní bod uprostřed.

Tato metoda je rychlá a užitečná, pokud vám stačí omezený počet bodů, okolo kterých se objekt (či objekty) natáčí.

ctyrlistek
illustrator

Tento tip je tak základní, že mě jej původně ani nenapadlo zmiňovat. Ale tu a tam si všímám, že s tím někdo obeznámen není. Tak tedy – jak vytvořit například trojúhelník přes Nástroj mnohoúhelník? Anebo jak vytvořit třeba dvacetiúhelník? To samé u hvězdy, jak vytvořit z Nástroje hvězda netradiční, třeba 7-cípou hvezdu? Nástroj mnohoúhelník i Nástroj hvězda jsou v základu, tuším, pětiúhelník.

Podobným způsobem změníte počet segmentů u nástroje terče anebo tabulky.

mnohouhelniky

illustrator

Odstranění prosvítající linky a zubatosti ve vektorech

a) Prostívající linka

Viděli jste někdy na webu logo, které bylo složené z několika tvarů a na různých místech prosvítala nepatrná, ani ne pixel široká bílá linka? Anebo na tmavém pozadí tmavá linka? Tento nehezký efekt vzniká, když jsou na sebe nalepeny tvary, které se nepřekrývají. Pokud se tyto tvary vytisknou, obvykle (ale není to jistota) nebývá problém. U monitorů je problém vždy, jelikož ty vyhodnocují obraz trochu jinak a přestože mezi tvary mezera není, po exportu do rastrového formátu vidět je, jelikož bitmapa zkrátka neví, jak s touto “nulovou mezerou” pracovat.

Mnoho logotvůrců a lidí pracujících ve vektorech to ignoruje a popravdě nevím, zda to jen nevidí, nebo neví, jak to vyřešit, anebo snad ví, jak to vyřešit, ale nechce se jim to vyřešit. 🙂 Ať je to jak chce, zde je řešení:

  1. Zvolíme nástroj pero a vybereme si jeden z tvarů, které se dotýkají.
  2. Kdekoli na hraně, která se dotýká s hranou druhého tvaru, přidáme pomocí nástroje Pero kotevní bod a tento bod táhneme směrem ven, respektive dovnitř druhého tvaru.
  3. Tento přesahující tvar umístíme dospod (pokud tam již není) tak, aby se přesahující část skryla pod druhým tvarem, jelikož pravděpodobně nechceme, aby byla tato část viditelná.

Nu a to je prakticky vše. Pokud překrýváme například kruhovou výseč či jiné tvary, tak někdy ani není potřeba vytvářet nové kotevní body, ale stačí pouze chytnout cípový kotevní bod a jím táhnout. Princip je tedy v tom, aby se tvary nedotýkaly ale překrývaly. Tím se tyto bílé linky odstraní.

illustrator-bila-linkab) Zubatost

Podobnou chybou je zubatost, která naopak vzniká při vícenásobném překrývání hran více objektů. Vytvoříte-li nad sebou dva totožné tvary, anebo tvary, jejichž hrany se na částech jejich obvodu překrývají, vznikne v daných místech zubatost. Zejména u kružnic je zubatost velmi znatelná. Snažte se, aby se vám žádné hrany tímto způsobem nepřekrývaly.

Toho dosáhnete jednoduše tak, že oproti předchozí metodě, kdy jste na daných hranách vytvořili bod a posunuli jste ho ven, tak v tomto případě na daných hranách vytvoříte bod, který posunete dovnitř, případně nemusíte vytvářet žádný nový bod a jen prohnete danou křivku / hranu (která se překrývá s tvary nad ní) směrem dovnitř. V našem případě tedy upravíme tvar nejníže položeného tvaru, kterým je červená kružnice na pozadí.

zubatost
illustrator

Duplikace přesunem

Základů není nikdy dost. Bez znalosti tohoto elementárního úkonu musí být manipulace s tvary příšerná. Takže pro ty, co to ještě neznají – pokud chytnete a přesunete tvar za držení klávesy [ALT], tak se tvar duplikuje. Stejně to funguje u nástroje Přesun ve Photoshopu.

alt-drag
illustrator

Jak sjednotit dva koncové body křivek tak, aby se setkaly na půl cesty?

  1. Pomocí nástroje Přímý výběr [ A ] vybereme dané dva (či více) body.
  2. Přejdeme do Objekt > Cesta > Sjednotit [ ALT + CTRL + J ]
  3. Vybereme, zda chceme body sjednotit na vodorovné ose, svislé ose či v obou osách.

Tento postup je vhodný pro případy, kdy tvoříte komplikované tvary a někdy se vám stane, že se dva body divně překrývají a vy je chcete mít na jednom místě.

Sjednotit

illustratorZarovnávání vůči plátnu

Zarovnávání objektů vůči sobě jistě znáte. Víte však o tom, že jde zarovnávat i v rámci plátna? Jednoduše přepněte Zarovnat na: Zarovnat na plochu.

zarovnani-platno
illustrator

Pohodlnější odstranění plátna

Jestliže jste si vytvořili více pláten, než potřebujete, nemusíte opatrnou rukou najíždět na křížek pro odstranění plátna, ale stačí (po výběru nástroje Kreslící plátno – SHIFT + O) kliknout kurzorem kamkoli na dané plátno a stisknout klávesu [ Delete ].

odstraneni-platna

illustrator

Přechody ze vzorníku

Pokud máte své oblíbené barvy ve vzorníku a chcete je využít i v přechodu, není nic snažšího, než uchopit políčko ve vzorníku a přetáhnout je na daný jezdec v panelu přechod.

vzornik-prechod

illustrator

Jak slučovat tvary bez cestáře?

Dlouho mi unikala existence „Nástroje pro vytváření tvaru“, který je spustitelný přes zkratku SHIFT + M. Pokud chcete sloučit více objektů, stačí vybrat tento nástroj, kliknout na daný tvar, držet a táhnout linku k tvaru dalšímu, který chcete připojit. Pokud máte tvary za sebou v řadě, můžete jednou linkou spojit třeba stovku tvarů. Ano, sloučení přes Cestář není nic zdlouhavého, ale v některých případech je příjemnější využít klávesovou zkratku a sloučit tvary tímto způsobem, nežli se snažit kliknout na to mrňavé tlačítko sloučení v Cestáři. 🙂

slucovani-AI

illustratorKouzelná klávesa

Když vám řeknu, že následující tvary jsou otázkou maximálně dvou vteřin, budete mi věřit? Zkuste si vzít jakýkoli nástroj tvaru či čáry, klikněte na plátno a nepouštějte. Namísto toho pohybujte myší všude možně okolo. Že se nic neděje? Pravda, aby se něco dělo, je při tom nutné držet kouzelnou klávesu. A jaká že je to klávesa?

~

Snad ji na klávesnici najdete. 🙂 Toť vše. Zkuste a uvidíte.

kouzelna-klavesa
illustrator

Velikost tvarů

Tvary jako obdélníky či kružnice asi vytváříme neustále. Všichni víme, že stačí kliknout a táhnout (případně držet klávesové zkratky na udržení proporcí či soustřednosti) a tím tvar vytvoříme. Ale co když jenom klikneme? Vyskočí nám ihned tabulka s nastavením rozměrů v aktuálních jednotkách (mm, px apod.). Pokud vytváříte „volnou“ grafiku, kde o velikosti nejde, tak to asi nevyužijete. Pokud ale potřebujete prvek specificky široký, specificky vysoký, anebo obojí najednou, tato možnost se hodí.

Funguje i ve Photoshopu.

VelikostIllustrator

illustrator

Vlastní symboly a jejich rozprášení

Jak definovat v Illustratoru vlastní symbol? Jednoduše, vytvoříme symbol, přetáhneme jej do palety symbolů, nějak si jej nazveme a uložíme. Následně můžeme využít například nástroj Rozprašovač symbolů [ SHIFT + S ] a pokreslit symbolem celé plátno.

SymbolRozprasovac
illustrator

Prohození barvy obrysu a výplně

SHIFT + X

ObrysAI
illustrator

Nastavení vektorizace

Ve starších verzích Illustratoru vyskočilo ihned po kliknutí na vektorizaci okénko, kde mohl člověk nastavit počet barev, minimální velikost poloměru atp. V CS6 ale žádné okno nevyskočí. Jelikož mám raději ruční vektorizaci (až na výjimky), tak tento nástroj prakticky nevyužívám. Ale vzpomínám si na to, že jsem po zakoupení CS6 myslel, že jsem dostal chybnou verzi, protože jsem nastavení vektorizace nemohl najít. Nakonec ale našel.

Po kliknutí na tlačítko vektorizace se provede vektorizace se základním nastavením a přenastavit zpětně po kliknutí na skoro neviditelnou a nicneříkající ikonku – viz obrázek.

Vektorizace
illustrator

Spojení dvou bodů

Máte například 2 čáry, které se dotýkají a potřebovali byste je spojit do jedné lomené čáry? Pomocí nástroje Přímý výběr [ A ] vyberte oblast, ve které se dané body nacházejí a stistkněte klávesu pro spojení bodů:

CTRL + J

illustrator

Odsazená cesta

Ne vždy dopadnou obrysy tak, jak byste si představovali a ne vždy je nálada a čas obrysy převádět na tvary, abyste mohli větší tvar (tedy s obrysem) upravovat. Možná vás napadne obrysy vynechat a základní tvar duplikovat a ručně zvětšit a následně umístit pod základní tvar. Ano, například u kružnice anebo čtverce se to podaří a větší tvar bude dokonalá zvětšenina původního tvaru. U složitějších tvarů bude však „obrys“ v určitých místech tlustší a jinde tenčí. Zkrátka to chce jiné řešení…

K tomuto slouží tzv. Odsazená cesta (Offset path v anglické verzi). Stačí vybrat požadovaný tvar, přejít do Objekt > Cesta > Odsazená cesta a nastavit tlouštku a styl (ostré, oblé, zkosené). Po odsouhlasení se danému tvaru, ať je jakkoli složitý, přidá po celém obvodu stejná tlouštka navíc a okamžitě máte nový tvar, který můžete dále upravovat.

Tento nástroj se využívá například pro vytváření plastických efektů. Odsadit můžete totiž jak kladnou hodnotou (tzn. přidání obrysu), anebo zápornou hodnotou (vytvoří se tvar odsazený uvnitř původního tvaru).

OdsazenaCesta

illustrator

Naklonování plátna

Je dobré vědět, že plátno se chová víceméně jako kterýkoli jiný objekt. To znamená, že jej můžete za držení ALTu chytnout a táhnutím zduplikovat. Je však potřeba mít aktivní nástroj Kreslící plátno [ SHIFT + O ].

DuplikacePlatna

illustrator

Vytvoření vnitřního radiusu

Pokud potřebujete přesně (tedy ne přes žádné filtry a zkoušení, která hodnota je ideální) zaoblit nějaký vnější roh, pravděpodobně sáhnete po kružnici v kombinaci s Cestářem > Rozdělit. Jak ale na vnitřní radiusy?

  1. Přilepte“ kružnici tam, kde chcete radius vytvořit.
  2. Vyberte veškeré potřebné objekty (v našem případě kružnice a tvar, který chceme zaoblit).
  3. Zvolte Nástroj pro vytváření tvaru (zkratka SHIFT + M).
  4. Kurzor umístěte do prázdného prostoru mezi kružnicí a tvarem, čímž kurzor zčerná a zobrazí se u něj plusko (zároveň se plocha pod ním mřížkovitě vyšrafuje).
  5. Klikněte.
  6. Hotovo – nyní můžete odstranit pomocnou kružnici a nově vytvořený radius sloučit s tvarem původním.

RadiusUvnitr
illustrator

Doplňková barva

Jak nalézt doplňkovou barvu? Vyberme daný barevný objekt a v panelu barev klikněme na ikonu malé šipečky a z výběru zvolme Doplňková barva.

DoplnkovaBarva
illustrator

Kopírování a vkládání na stejné místo

Zkratku CTRL + C není třeba představovat. CTRL + V asi také ne. Ovšem pokud tyto zkratky využíváte v Illustratoru, když chcete něco například zduplikovat a umístit nad sebe, tak se to vždy vloží tak nějak jinam, než byste chtěli a musíte duplikát ručně posouvat.

Co s tím? Je možné se těmto otravným krokům vyhnout a zduplikovat objekt na to samé místo nad či pod původní objekt? Ano, je to možné. Řešením jsou následující zkratky (před nimi je samozřejmě potřeba zmáčknout CTRL + C):

CTRL + F (front – vloží kopii NAD původní objekt)

CTRL + B (back – vloží kopii POD původní objekt)

illustrator

Transformace od protějšího kraje

Pro ty, co jsou zvyklí na podobnost s Photoshopem, asi nezaskočí transformace soustředná (za držení ALTu) a transformace se zachováním proporcí (za držení SHIFTu), anebo kombinace těchto transformací. Illustrator má ale oproti Photoshopu další skvělou možnost transformace a to transformace „od protějšího kraje“.

Co to znamená? Máte na sebe nalepené dva vůči sobě vycentrované objekty (např. kružnici a čtverec, jako na obrázku) a potřebujete jeden z nich zvětšit / zmenšit (například tak, aby byly oba tvary stejně široké), ale nechcete ztratit pár vteřin opětovným centrováním a zarovnáváním. V tuto chvíli přijde na scénu zmíněná transformace od protějšího rohu – protějšího proto, protože musíme při transformaci uchytit bod (uprostřed vodorovné či svislé ohraničující čáry), který je naproti ploše, kde se objekty dotýkají. Uchytíme tedy tento bod, podržíme klávesu [ SHIFT ] (bez ní to nepůjde) a ihned vidíme, že objekty na sebe zůstávají přilepené, přestože jeden z těchto tvarů transformujeme.

Pokud to nevysvětluji dost jasně, z animace to jistě jasné bude:

TransformaceOdProtejsihoKraje
illustrator

Jak skrýt vybrané objekty přes zkratku?

[ CTRL + 3 ]

Jak objekty znovu zobrazit?

[ CTRL + ALT + 3 ]

illustrator

Kopie na stejné místo do nového plátna či dokumentu

Před pár týdny jsme si ukázali, jak v Illustratoru zkopírovat objekt a vložit jej na stejné místo (víceméně duplikace objektu). Potřebujete však podobný objekt vložit na „stejné místo“, ale do jiného plátna? Kupříkladu máte soubor se dvěma plátny (např. oboustranný leták), přičemž na každé straně je totožná patička, či cokoli jiného. Jsou i jiné způsoby, ale asi nejrychlejší je právě tento:

Vyberte daný objekt či objekty z jednoho plátna, použijte zkratku [ CTRL + C ], přesuňte se do druhého plátna (tím, že kliknete kurzorem kamkoli do tohoto plátna) použijte zkratku [ CTRL + F ].

Aby toho nebylo málo, funguje to i mezi dokumenty. 🙂

VlozeniJinePlatnoDokument

illustrator

Chytřejší duplikace plátna

Vrátím se ještě k tématu z minulého týdne, tedy k duplikování určitých objektů na totožné místo do nového plátna. Posledně jsme se naučili do nového plátna (či dokumentu) duplikovat přes [ CTRL + F ]. Je ještě jeden způsob, který se hodí zejména pro případy, kdy první strana slouží jako jakási šablona a ostatní strany na jiných plátnech se od ní odráží.

Stačí aktivovat Nástroj Kreslící Plátno [ SHIFT + O ], kliknout na výchozí plátno a za držení klávesy ALT táhnout libovolným směrem. Po puštění myši se zde vytvoří duplikát se všemi (neuzamknutými) objekty z výchozího plátna.

PlatnoPosunDuplikace

illustrator

Zkopírování tvaru z PS do AI

Potřebovali byste někdy zkopírovat tvar vytvořený perem ve Photoshopu do Illustratoru? Ukážeme si, jak na to.

  1. Vytvořte ve Photoshopu daný tvar (anebo jej vložte přes nástroj Jiný tvar).
  2. Vězměte do ruky nástroj Posun (V) a klikněte na plátně na daný tvar.
  3. Použijte zkratku CTRL + C.
  4. V Illustratoru použijte zkratku CTRL + V.
  5. Vyskočí dialogové okno. Osobně jsem nenašel mezi možnostmi žádný rozdíl, v obou případech se tvar vloží v pořádku a je možné tvar dále upravovat (posouvat kotevní body atd.)
  6. Tvar se vždy vloží bez výplně a obrysu, takže tyto parametry je již nutné nastavit v Illustratoru zvlášť.

KopieTvaryPsAi
illustrator

Sjednocení mezer

Potřebujete někdy sjednotit mezery mezi různě tlustými objekty? Po klasickém zarovnání přes „Vodorovně rozmístit středy“ (respektive přes ikonu, kterou vidíte na obrázku, protože tyto popisky stejně nikdo v programech nečte) sice objekty rozmístíte pravidelně, ale dokonalých výsledků dosáhnete jen u stejně tlustých objektů. Pokud máte vícero objektů s proměnlivou tlouštkou, je potřeba rozmísťovat ne středy, ale mezery. Jak na to?

  1. V panelu zarovnání klikněte na ikonku vpravo a vyberte Zobrazit volby (je možné, že už se zobrazují automaticky).
  2. Vyberte objekty, které chcete rozmístit.
  3. Klikněte na ikonku „Vodorovně rozmístit mezery“ (anebo svisle).

Pro srovnání jsem v obrázku uvedl rozdíl mezi klasickým rozmístěním středů a rozmístěním mezer.

mezery
illustrator

Odlepení nástrojů

Pracujete často s některou skupinou nástrojů a už vás nebaví neustále přes SHIFT klikat na ikonu daného nástroje, abyste se dostali k tomu, co zrovna potřebujete? Odlepte si tyto nástroje.

  1. Klikněte levou myší na vybranou skupinu nástrojů a držte ji, tím vám vpravo od ikony vyskočí náhledy zbylých nástrojů v této skupině.
  2. Klikněte na šipečku v pravé části – tím se nástroj odlepí (ale zůstane samozřejmě i v hlavním panelu nástrojů).
  3. Nyní si můžete vybrat, zda chcete mít skupinu zobrazenou vodorovně či svisle. Při každém dalším zapnutí programu na vás budou čekat veškeré vaše ‚odlepené nástroje‘ z minula.

odlepeni
illustrator

Zobrazení outline

CTRL + Y

Oč se jedná? Jedná se o náhled, při kterém zmizí veškeré výplně a tradiční obrysy a zůstanou pouze „vlasové linky“, tedy hranice jednotlivých objektů.

Dříve, když jsem tuto zkratku použil občas omylem, tak mě to štvalo a říkal jsem si „ježiš, co to je?“ a pak jsem marně hledal, co že jsem to vlastně zmáčknul, abych se toho zbavil. Jenže postupem času jsem zjistil, že to je vynikající věc.

Pokud potřebujete upravit tvar nějaké vrstvy, která je třeba z větší části překrytá, tak stačí použít výše zmíněnou zkratku, aktivovat třeba nástroj přímý výběr či pero a doupravit si daný tvar bez toho, abyste jej museli nějak izolovat či přenášet do popředí.

Zároveň je toto zobrazení vhodné pro přesné zarovnávání například kružnic, které k sobě chcete „nalepit“.

Outline
illustrator

Izolace

Pokud někdy potřebujete (například perem) upravit tvar (či skupinu tvarů), který se nachází ve skupině jiných tvarů a bojíte se, že byste omylem při náročnějších úpravách klikli na tvar jiný (např. začli byste přidávat kotevní body někam úplně jinam, než jste plánovali), tak si tento tvar izolujte.

Jak tvar izolovat? Dvojklikem na daný tvar či skupinu – tím vejdete do izolovaného režimu a můžete provádět libovolné úpravy. Jakmile budete spokojeni, vyjděte pryč klávesou [ Esc ].

Izolace
illustrator

Izolované zarovnání

Potřebujete občas vybrat (kvůli zarovnání či přebarvení apod.) nějaký objekt mimo skupinu k objektu uvnitř skupiny? Ano, existují chytrá vodítka, ale pokud máte na plátně desítky objektů a vodítka se rozsvěcují prakticky všude, je výběr celkem problémový. Ano, je možné vybírat tyto tvary přes Přímý výběr (klávesová zkratka [ A ]), ovšem opět – pokud máte v dané skupině tvarů mnoho, ještě se navíc různě překrývají apod., může se hodit následující postup:

  • Dvojklikem vstupte do izolace dané skupiny.
  • Vyberte požadovaný objekt a pomocí [ ESC ] vyjděte mimo skupinu.
  • Za držení klávesy [ SHIFT ] vyberte druhý objekt.
  • Nyní máte vybrané oba objekty a je možné je např. zarovnat, přebarvit.

Jak říkám, v běžných případech si člověk vystačí s vodítky anebo s nástrojem přímý výběr, ale třeba se vám znalost této finty také někdy hodí.

IzolaceEscape
illustrator

Rychlé vkládání textu

Pokud si občas potřebujete do dokumentu vložit např. střípky zadání (abyste nemuseli neustále přepínat mezi programem a mailem), anebo nějaký jiný text, do kterého už nijak nepotřebujete zasahovat, stačí jej pouze zkopírovat z daného zdroje (dokument, web..), přepnout do Illustratoru a vložit přes [ CTRL + V ]. Není potřeba zapínat nástroj Text ani vytvářet textové pole, do kterého text vložíte.

Nevýhoda je jen to, že dané textové vrstvy jsou tak nějak „divné“ a těžko upravitelné, ale pokud do textu zasahovat opravdu nepotřebujete a chcete ho jen mít na očích na plátně, hodí se vám to. Podobně to funguje i u Photoshopu – tam se zase text vloží jako rastr.

VlozeniTextu
illustrator

Dodatečná úprava efektů

Pokud kupříkladu prohnete, natočíte či transformujete nějaký tvar, anebo nějakému tvaru nastavíte vržený stín či podobný efekt, nemusíte se vracet o krok zpět a efekt aplikovat znovu, když se vám výsledek nebude líbit. Stačí si zapnout panel Vzhled (Okna > Vzhled) a kliknout na daný efekt v tomto panelu. Tím se otevře okno nastavení a můžete hodnoty původního efektu přenastavit (jen je potřeba vždy zaškrtnou [] Náhled).

ZnovuEfekt

illustrator

Transforamce skrz

Tato finta se hodí u různého složitého „nalepování“ objektů na sebe. Ukázka v animaci níže je sice zvládnutelná i za pomocí chytrých vodítek, ale jde mi o vysvětlení principu. V jiných situacích vodítka totiž nepomohou a tato finta se hodí. Popravdě u tohoto tipu trochu bojuji se slovy, hůře se to popisuje, tak snad to bude jasné alespoň z animace.

Pokud k sobě chcete vodorovně „nalepit“ určité tvary – tedy chcete, aby pravá hranice prvního objektu byla nalepena na levou hranici druhého objektu, stačí:

  1. Vytvořit obdélník.
  2. Zarovnat jej buďto k pravé hraně levého objektu anebo k levé hraně pravého objektu. To je v tuto chvíli jedno. Já zvolil zarovnání k levé hraně pravého objektu.
  3. Chytnout odvrácený konec obdélníku a táhnout jej skrz – směrem k druhému objektu.
  4. Zarovnat druhý objekt k hranici obdélníku.

Čeho jsme tedy docílili? Obdélník jsme díky „transformaci skrz“ vlastně zrcadlili podél svislice, ke které jsme chtěli zprava zarovnat pravý objekt a zleva levý objekt. Jinak stejného výsledku lze dosáhnout i vytvořením klasické čáry, ale jak říkám, šlo mi o vysvětlení principu, jelikož se dostávám do situací, kdy je toto má jediná zarovnávací pomůcka.

ZarovnaniSkrz
illustrator

Změna velikosti písma s pomocným tvarem

Potřebujete někdy zmenšit či zvětšit vícero textových vrstev (například několik nadpisů s odstavci) tak, aby se zachoval poměr velikostí původního písma a poměr a proporce všech textových polí? Existuje na to fígl.

  1. Vytvořte poblíž daných textových vrstev jakýkoli tvar, ale musí to být tvar, ne písmo.
  2. Nástrojem výběr vyberte požadované textové vrstvy a navíc i tento vytvořený tvar.
  3. Pomocí klasické transformace výběr zmenšete. Program bude v tuto chvíli vnímat písmo jako vektorové tvary a ne jako znaky. A po puštění transformace je text samozřejmě upravovatelný.

Bez vytvoření tvaru by transformace nefungovala. V základu totiž funguje transformace textu tak, že se zmenšují / zvětšují pouze hranice textových polí a velikost písma zůstává.

ZmensovaniIllu
illustrator

Zkratka pro ořezovou masku

Ořezová maska (clipping mask) je fajn věc. Ale pokud ji využíváte častěji, asi vás unavuje neustále klikat pravou myší a ve výběru vybírat Vytvořit ořezovou masku. Prosté řešení, ořezávejte přes zkratku:

CTRL + 7

Jen stručně pro ty, co se s ořezovou maskou nesetkali – jedná se o ořez grafiky dle tvaru, který nad tuto grafiku umístíte. Stačí tedy např. jako v náhledu vložit fotografii, nad to vytvořit tvar hvězdy, pomocí výběru vybrat oba objekty a oříznout pomocí zmíněné zkratky.

OrezZkratka

illustrator

Natáčení kružnic

Kružnice jsou vždy tvořeny minimálně čtyřmi kotevními body. Pokud potřebujete vytvořit kombinaci kružnic, které se například dotýkají a jsou natočeny pod určitým úhlem, asi vás jako první napadne vytvořit je ve vodorovné / svislé podobě a natočit výsledek jako celek. Ale pokud tvoříte rozsáhlejší dílo se stovkami tvarů, není tento postup zrovna pohodlný.
Jak tedy na to? Jednoduše kružnici natočte tak, aby některý ze čtyř kotevních bodů byl v potřebném úhlu, poté kružnici duplikujte přes [ CTRL + C ] a [ CTRL + F ] a transformujte „skrz“, jak jsme si ukázali v nedávném sedmeru.  Tím pádem se budou kružnice dotýkat v daném bodě pod daným úhlem.
AI-KruzniceOtoceni
illustrator

Násobky, podíly, součty a rozdíly hodnot

Ve Photoshopu (alespoň tedy v CS6) to bohužel nějak nefunguje, ale v Illustratoru je možné zadávat čísla nejen konkrétně, ale za pomocí matematické operace. Oč se jedná – kdekoli je nějaké číslo, nějaký rozměr, můžete zadat např. 12*2, odentrovat a automaticky se vyplní hodnota 24. Je to užitečné, pokud zrovna nechcete z hlavy násobit nějaké vyšší hodnoty. A ještě užitečnější je to u dělení, kdy občas pracujete s krkolomnými rozměry. Díky znalosti této finty tedy stačí, když napíšete např. 142.50/4 a automaticky se nastaví hodnota 4x menší. Stejně tak můžete sčítat a odčítat.

NasobkyHodnot
illustrator

Textové kapátko

Pokud potřebujete zkopírovat styl textu (tzn. velikost, font, barva..) z jedné vrstvy do druhé, jednoduše označte libovolnou textovou vrstvu, vyberte nástroj Kapátko [ i ] a klikněte jím na vrstvu, ze které chcete styl textu zkopírovat.

KapatkoText-klasikA pokud byste chtěli předat barvu z vybrané textové vrstvy do jiné textové vrstvy, stačí, když během kliknutí Kapátkem podržíte klávesu [ ALT ]. Bohužel to nepřenese styl, ale opravdu jen barvu. Ale i to se někdy hodí.

KapatkoText-ALT
illustrator

Zvětšování efektů

Potřebovali jste někdy v Illustratoru zvětšit objekt, který má například nastavený obrys, ale po zvětšení vám zůstal obrys původní velikosti a musteli jste ho ručně přenastavovat? Zde je řešení, jak zvětšovat i efekty:

  1. Přes [ CTRL + K ] vejděte do všeobecných předvoleb
  2. Zaškrtněte [] Změnit velikost tahů a efektů.


illustrator

Zarovnání ke konkrétnímu plátnu

Zarovnání na plochu jsme si vysvětlili ve dvanáctém sedmeru. Díky tomu víme, že je možné jakýkoli objekt zarovnat k pracovnímu plátnu. Ale co když máme pláten více a grafiku si rozpracováváme mimo plátna a poté ji chceme k určitému plátnu zarovnat?

Pokud byste zarovnání použili bez následujícího kroku, tak by se objekty zarovnaly k plátnu, ve kterém jste naposledy pracovali. Pokud ale chcete objekty zarovnat k plátnu jinému, novému, je potřeba nejprve plátno aktivovat – a to tak, že jednoduše kliknete na vybrané plátno myší. Tím šedý obrys okolo plátna zčerná a to je pro vás zpráva, že je plátno aktivovatné. Poté už nezbývá než kliknout na potřebné zarovnání a objekty se zarovnají vůči ploše tohoto plátna.

ZarovnaniPlatno
illustrator

Posun čerstvého kotevního bodu

Pokud tvoříte cestu perem a poslední kotevní bod byste posunuli o fous jinam, nemusíte hned sahat po nástroji přímý výběr a vybírat daný bod a posouvat jej, nýbrž čerstvě po vytvoření stačí kliknout na jakoukoli šipku a bod posunout ihned.

PosunBoduPero

illustrator

Přímý výběr hran

Chcete-li pohnout některou celou hranou (nebo hranami), není potřeba vybírat krajní kotevní body dané hrany. Stačí, když pomocí Přímého výběru [ A ] rovnou vyberete požadovanou hranu a tou pohnete.

DirectHrany

illustrator

Shoda barev tvaru a kotev

Pokud v Illustratoru, stejně jako já, pracujete většinou pouze v jedné vrstvě, tak se vám již možná stalo, že jste pracovali s tvarem takové barvy, která +- odpovídala barvě, kterou mají kotevní body a jejich ramena. A že pak bylo prakticky nemožné najít u kotevního bodu dané rameno a upravit jeho rádius.

Řešením může být dočasně změnit barvy daných objektů, aby na nich kotevní body již vidět byly. Anebo pokud na plátně pracujete s podobnou barvou hodně (např. v trochu odlišných odstínech) a nechcete vše znovu přebarvovat zpět, tak jednoduše tvar / tvary přes [ CTRL + X ] vyjměte, vytvořte novou vrstvu, přes [ CTRL + F ] vložte na stejné místo a voila – kotevní body i ramena již vidět budou, jelikož každá vrstva používá k obrysům a kotevním bodům jiné barvy.

ShodaBarevKotev
illustrator

Pamatování „původního úhlu“

Věděli jste, že pokud v Illustratoru vytvoříte například obdélník a natočíte jej, tak se vám z něj automaticky nestane kosočtverec, ale můžete i nadále transformovat protilehlé strany a nejen tvar jako celek tak, jak jej vidíte nyní? Alespoň tedy do chvíle, než jej sloučíte s jiným objektem.

PuvodniUhel
illustrator

Perspektivní mřížka

Už jste se někdy omylem překlikli a vyskočila na vás tato obluda v podobě jakési 3D mřížky a nemohli jste se toho zbavit? Použijte následující zkratku, a vše se vrátí do normálu:

CTRL + SHIFT + I

Abych ale aspoň vysvětlil, oč se jedná, tak jde o perspektivní mřížku, která umožňuje kreslit anebo vytvářet tvary v perspektivě. Stačí tedy vzít do ruky například nástroj obdélník, kamkoli kliknout a táhnout (stejně tak, jako byste tvořili obdélník na běžném plátně) a daný tvar se ihned vnoří do perspektivy. Někde nalevo anebo napravo je navíc takový malý kruhovitý panýlek, kde můžete překlikávat mezi jednotlivými stranami této 3-bodové perspektivy. Doporučuji vyzkoušet, třeba se vám to někdy hodí.

PerspektivniMrizka
illustrator

Text na tvary

Jak co nejrychleji převést text na tvary, resp. na Outline? Stačí vybrat textovou vrstvu a použít zkratku:

CTRL + SHIFT + O

TextNaTvary

illustrator

Zarovnání kotevních bodů

Věděli jste o tom, že jdou zarovnávat nejen tvary, ale i kotevní body? Stačí vzít nástroj přímý výběr [ A ], vybrat dané kotevní body a poté vybrat jeden ze tradičních způsobů zarovnání – například doprava.

ZarovnaniKotevnichBodu
illustrator

Paměť na přiblížení

Jen drobný tip, kterého jste si možná již sami všimli – Illustrator si při ukládání pamatuje pozici a přiblížení „zorného okna“. Tedy jste si tedy před uložením přiblížili nějaký detail a daný soubor někomu přepošlete, měl by se taktéž zobrazit daný přiblížený detail.

Nefunguje to ale v případech, kdy jen soubor otevřete, oddálíte / přiblížíte a uložíte. To nic neprovede. Pokud ale provedete jakoukoli úpravu, například něco odmažete / posunete, už to funguje a jakmile se daný soubor otevře znovu, bude přiblížen / oddálen na stejné místo.

Na toto je dobré myslet právě v případech, kdy někomu zasíláte různá zdrojová data. Ideální je vždy před uložením stistknout [ CTRL + 0 ], čímž se dokument přiblíží na velikost pracovního plátna.
illustrator

Jednotná transformace

Potřebujete transformovat vícero objektů tak, aby ale zároveň zůstaly na stejném místě? Objekty vyberte, klikněte na ně pravou myší a zvolte Transformovat > Transformovat jednotně. Nyní nastavte v horní části procentuální velikost, na kterou chcete objekty zvětšit / zmenšit a je to.

TransformovatJednotne
illustrator

Složené tvary

Doporučuji při každém slučování, odečítání, zkrátka při jakémkoli úkonu v panelu Cestář, držet klávesu [ ALT ] a následně klikat na tlačítko [ Rozdělit ] (v angličtině [ Expand ]). To proto, protože v některých případech se objekty sloučí tím stylem, že se vlastně ani nesloučí – vnoří se do jakési divné vektorové skupiny. A při odečítání zas může nastat situace, kterou uvidíte na obrázku a namísto přesného odečtení výsekového tvaru od hlavního tvaru se odmažou celé dílčí pod-tvary.

Pokud by vám někdy něco nešlo přes [ ALT ] sloučit, je některý z objektů nějak seskupený. Mačkejte [ CTRL + SHIFT + G ] tak dlouho, dokud vám objekty sloučit nepůjdou.

Expand

illustrator

Čtveřice nejčastějších překlepů

Dnes si ukážeme čtveřici nejčastějších překlepů. Pokud člověk ví, co zrovna zmáčkl, tak není co řešit, jednoduše to zmáčkne znovu. Obvykle ale člověk neví, co zmáčkl a některé překlepy dokážou pěkně znepříjemnit život, pokud nevíte, co se právě stalo. Takže jdeme na to.

Překlep 1) CTRL + H

Tento překlep vám skryje zvýraznění kotevních bodů a křivek a vy tak uvidíte pouze ohraničující obdélník pro transformaci. Velmi otravné. Nejčastěji se tak překlepnete tehdy, kdy chcete spojit objekty do skupiny přes CTRL + G.

ctrl-h

Překlep 2) CTRL + U

Tento překlep vypne automatická vodítka. Takže pokud chcete zrovna posunout objekt tak, aby sahal na stejné místo, jako jiný objekt, máte smůlu. Nejčastěji ji pustíte tehdy, když chcete zobrazit „outline“ pohled, tedy při zkratce CTRL + Y.

ctrl-u

Překlep 3) CTRL + Y

Tato zkratka přepne z klasického zobrazení na zobrazení linií (outline). Kdo ji zná, jistě ji často využívá. Kdo ji ale nezná a najednou mu zmizí veškeré barvy a tlouštky tahů, možná začne panikařit. Stačí tuto zkratku znovu zmáčknout a vše je v pohodě.

Překlep 4) CTRL + SHIFT + I

Tohle je snad největší prevít, kterého znám. Dokud jsem nevěděl, o co jde, tak jsem vždy raději vypnul program a znovu ho zapnul, protože jsem netušil, jak bych to vygooglil. Jedná se o perspektivní mřížku a stejně jako u minulého překlepu i tady ji obvykle pustíte tehdy, kdy chcete vykřivkovat písmo pomocí CTRL + SHIFT + O a překlepnete se o kousek doleva.

Stejný překlep je zodpovědný za to, že když pracujete někde mimo plátno (a tudíž tuto mřížku nevidíte) a vytváříte objekt, tak je deformovaný do nějakého úhlu. Stačí použít tuto zkratku a je klid.

ctrl-shift-i

Plátno podle objektu

Pokud občas v Illustratoru potřebujete vyexportovat spoustu motivů (třeba mnoho variant log) do samostatných průhledných PNG, asi víte, jaká je to otrava. Vyexportovat všechno viditelné do velkého PNG a pak poctivě vyřezávat každý motiv a přeukládat do samostatných PNG tak, aby okraje souborů souhlasily s okraji motivů.

Teda.. je to otrava jen tehdy, pokud na to jdete takhle a přiznám se, že jsem to pár let také takto řešil, jelikož jsem neznal jinou cestu. Kdykoli jsem tedy měl třeba 10 variant log, které bylo potřeba takto uložit, skoro jsem se osypal. Nehledě na to, když se pak třeba dodatečně nějaký detail měnil a já to musel provést celé znovu.

Pak jsem se jednoho dne omylem překlepl s nástrojem Kreslící plátno (Artboard Tool), který najdete v panelu nástrojů úplně na konci nad výběrem barvy:

Omylem jsem jím kliknul na jedno logo a světe div se – vytvořilo se nové plátno, které přesně kopírovalo tvar loga. Poté jsem tímto nástrojem proklikal všechny varianty, čímž každá získala své přesně padnoucí plátno. Je-li na pozadí nějaké větší plátno, doporučuji jej smazat, protože nemáte-li objekty více přiblížené, nástroj by automaticky namísto vytváření nových pláten v 90 % pokusů označoval to v pozadí.

Pak u stačilo jen použít export a zaškrtnout Rozsah pláten a z Illustratoru vylezly dokonalé přesně ořezané PNG soubory.

Jediná věc, kterou musíte dodržet je, že daná grafika (v našem případě logo) musí být ve skupině, jelikož se plátna vytváří právě na základě uskupených objektů. Jde-li ale o jeden jednoduchý tvar, skupina samozřejmě není potřeba.

— Všechny speciály —

Zkomprimujte PSD na minimum!

V tomto speciálu si ukážeme tu nejlepší vnitřní i vnější kompresi PSD souborů.
Pokud tvoříte čistě jen pro sebe a máte dostatek místa na disku, tak kompresi ta intenzivně řešit nemusíte. Ikdyž z dlouhodobého hlediska se jistě vyplatí znát, jak velikost PSD souborů snížit. Pokud však pracujete pro klienty, kterým občas zasíláte zdrojové soubory, tak je fajn, když nemusíte zasílat odkaz na úschovnu nebo dropbox / google drive, ale můžete vše zabalit do pár megového archivu a připnout rovnou do přílohy.
Jestliže někteří z vás nedisponují flashkou ani vypalovačkou ani internetem a potřebujete nacpat cca desetimegový psd dokument na disketu, tak je tento článek pro vás.
Berte ovšem na vědomí, že se kompresní poměr liší soubor od souboru. Někdy je zmenšení trojnásobné, jindy skoro desetinásobné. Dost slov na úvod, jdeme na věc. Všeobecně je u komprese dobré vnímat fakt, že každé MB, o které soubor zmenšíte při vnitřní kompresi znamená 5-10 MB při následné vnější kompresi.

Vnitřní komprese

Vnitřní kompresí je myšleno zredukování velikosti přímo ve Photoshopu za pomocí několika úkonů. Některé jistě většina z vás zná,  jiné možná ne. Pojďme si je tedy stručně rozvést.  Do vnitřní komprese patří tyto úkony:

  1. Smart objecty (inteligentní objekty) převést na rastry
  2. Aplikovat masky vrstev
  3. Smazat všechny skryté vrstvy
  4. Oříznout plátno (až po vyrastrování smart objectů)
  5. Přidání bílého plátna nad nejvyšší vrstvu

Ad 1) Pokud pracujete se smart objecty, tak jistě víte, jak je vyrastrovat. Pokud s nimi nepracujete, tak doporučuji začít – ale to teď není předmětem speciálu a budu se smart objectům věnovat v samostatném speciálu v budoucnu. Jestliže s nimi nepracujete, ale zároveň se vám z neznámého důvodu v dokumentu objeví, tak na následujícím obrázku je ukázka, jak takový smart object (neboli inteligentní objekt) vypadá.

smartobj

Je to na první pohled obyčejná vrstva, jen má v pravém rohu náhledu malinkou ikonku. Vyrastrování provedeme jednoduše – klikneme na vrstvu pravou myší a vybereme možnost Rastrovat vrstvu.

Abych zbytečně neodbíhal do budoucího speciálu, ta